Na konci května se v Praze uskutečnilo páté setkání platformy Univerzita PRO podnikavost, které spojilo zástupce českých univerzit, inovačních center a odborníky na podporu podnikavosti z Česka i ze zahraničí. Akce nabídla nejen odborné přednášky, diskuse a networking, ale i výměnu konkrétních praktických poznatků, které pomáhají rozvíjet podnikavé ekosystémy na akademické půdě. Setkání pořádali zástupci Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (CPPT UK), Pražského inovačního institutu (PII), CzechInvestu a podnikatelského inkubátoru Point One ČZU, kde se program třídenního setkání završil. 

Ekosystém pro rozvoj podnikavých talentů

Univerzita PRO podnikavost je neformální platforma, která propojuje nejenom české univerzity s cílem podporovat podnikavost ve vzdělávání a rozvíjet nadané studenty. Slouží jako prostor pro sdílení osvědčených byznysových postupů, rozvoje inovativních řešení a prosazování pozitivních změn ve vzdělávacím systému se zaměřením na podnikavost. 

Platforma pravidelně pořádá online setkání a jednou ročně organizuje společnou konferenci, která umožňuje hlubší výměnu know-how mezi účastníky. Letošního již 5. ročníku se účastnilo šest českých univerzit a jedna slovenská, mezi nimi ČZU, UK, VŠE, MUNI, VUT, TUL, UTB, SU a Žilinská univerzita v Žilině. Připojili se i zástupci inovační infrastruktury a čeští i mezinárodní hosté.

Program plný inspirace a praktických poznatků 

První den byl ve znamení neformálního podvečerního setkání v Kampusu Hybernská, kde se účastníci po svém příjezdu vítali, seznamovali a sdíleli očekávání od celé akce.  

Druhý den odstartoval již oficiální program v prostorách agentury CzechInvest. Po úvodním networkingu následovaly inspirativní přednášky. Za CzechInvest vystoupil na téma podnikavosti např. Jan Urban nebo René Samek, se svými příspěvky se představili také zástupci PII, CPPT UK a další. Přednášel také Marco Masia z Vídeňské univerzity, který hovořil o službách, jež vídeňské Centrum pro podnikání nabízí. Zmínil se také, jak se místní zaměstnanci vzdělávají a proč je to důležité. Prof. Adam Sulkowski z Babson College v USA, další z řečníků, se rozpovídal na téma Extreme Entrepreneurship, jež vycházelo ze stejnojmenné knihy, kterou napsal. Na závěr byla představena komunitní platforma UNISTARTER, podporující vznik inovativních týmů napříč univerzitami a výzkumnými institucemi.  

Po programu následovala netradiční prohlídka Prahy pod záštitou projektu Pragulic, během níž lidé bez domova přiblížili svůj pohled na město a účastníky konference jím provedli. Večer se nesl v duchu dalšího networkingu a sdílení, kde se účastníci setkali se zakladatelkou Pragulic, která sdílela příběh budování tohoto sociálního podniku. 

Point One ČZU: Centrum podnikání, které inspiruje 

Závěrečný den probíhal na půdě Point One ČZU, kde se účastníci dozvěděli o podpoře začínajících podnikatelů a zdejším gamifikovaném systému na podporu členů inkubátoru, jež navrhla společnost Court of Moravia. Velký zájem vzbudila diskuze o zdejší podnikatelské komunitě, která je vyhlášená, a metodách rozvoje startupových týmů. 

Den pokračoval workshopem na téma sebepéče, kde se účastníci rozdělili do menších skupin a pracovali s koučkami na tom, jak si dlouhodobě udržet duševní pohodu a předcházet vyhoření. Na závěr proběhla prohlídka inkubátoru, nechybělo občerstvení, zhodnocení celé akce a jmenování nových koordinátorů platformy – Kláry Palasové a Terezy Sobotkové.

Závěr

Účastníci na závěr pozitivně ocenili nejen organizaci posledního dne a celého setkání, ale zvlášť vyzdvihli celý program v Point One a možnosti a služby, které inkubátor ČZU nabízí.  

„Být součástí platformy Univerzita PRO podnikavost je pro nás cennou příležitostí sdílet zkušenosti a společně budovat prostředí podporující podnikavost na univerzitách v Česku a okolí. Osobní setkání v rámci konference potvrdilo sílu spolupráce a otevřeného dialogu. S nadšením jsme za Point One převzali také roli organizátora dalších setkání a moc nás těší, že naše aktivity mohou inspirovat i ostatní,“ doplňuje Tereza Sobotková, manažerka Point One ČZU a dodává: „Moc se také těšíme na další osobní setkání v příštím roce a na společnou práci, která nás v průběhu roku na poli podpory podnikavosti čeká.“

Na začátku roku 2025 převzala řízení inkubátoru Tereza Sobotková, která se posunula na pozici manažerky po odchodu Markéty Fejtové na konci roku. Terka není v týmu Point One žádný nováček, ale stará se o chod inkubátoru, zajišťuje zdejší akce a má pod palcem koordinaci inkubačních a akceleračních programů již od roku 2020 s malou přestávkou v rámci mateřské dovolené. O tom, co plánuje a jak vidí směřování inkubátoru, nám Terka vyprávěla v následujícím rozhovoru. Mrkněte. 

Ahoj Terko, nejprve dodatečná gratulace k nové roli v inkubátoru. A teď pár otázek na tělo. Jakým směrem by se měl inkubátor v nejbližších letech ubírat? 

Směr inkubátoru je za mě dobrý. Rok od roku rosteme, což je vidět zejména na zvyšujícím se počtu podaných přihlášek. Touto cestou určitě chceme jít i nadále. Zároveň vím, že je třeba pracovat nejen na nových přihláškách a jednotlivých náborech, ale určitě chci věnovat dostatek péče i inkubovaným a následně vyinkubovaným projektům tak, aby i podnikatelská komunita, kterou v PO máme, neustále rostla. 

Mou hlavní vizí je, aby se všichni členové i zaměstnanci a spolupracovníci Point One u nás cítili spokojeně a fungování v Pointu jim dávalo smysl.  

V nejbližších letech se také chceme zaměřit na prohloubení stávajících partnerství a navazování nových. Tam vidíme klíč v růstu inkubátoru i jednotlivých projektů a to nejen z pohledu financí, ale také z pohledu umožnění našim firmám zapojit se do různých startupových soutěží, získání know-how od profíků z praxe, vytvoření nových provazeb v rámci startupového ekosystému apod.  

Co považuješ za největší výzvu v podpoře začínajících podnikatelů v Point One i v současném startupovém ekosystému? 

Jednoznačně financování. Je i naším posláním šířit myšlenku vzdělané společnosti a podpory podnikavosti a podnikání, která s tím úzce souvisí a která se nám v budoucnu několikanásobně vrátí. Potřebujeme vychovávat novou generaci founderů a musíme umět přesvědčit donátory, že to má smysl, což jsem přesvědčena, že stoprocentně má.  

Jak plánuješ dále rozvíjet komunitu inkubátoru? Co může být klíčovým prvkem pro ještě lepší propojení členů, mentorů a expertů? 

Vnímám, že vzájemná spolupráce a kooperace, ať už mezi jednotlivými členy nebo mentory a experty, je klíčová. V rámci checků se členy se nám opakovaně objevuje názor, že jednou z hlavních přidaných hodnot Point One je právě skvěle fungující podnikatelská komunita. Vnímáme to i jako naši silnou stránku v rámci náboru. Proto na tomto aspektu chci i nadále pracovat. Jako klíčový prvek určitě vnímám komunikaci, jednotnou komunikační platformu, pravidelné setkání nejen členů Point One, ale i mentorů a expertů a samozřejmě networkingové akce, kterých máme v roce 2025 v plánu hned několik. 

Jaké nové programy, služby nebo inovace plánuješ přinést do inkubačního procesu? 

Myslím, že program je celkově nastaven velmi dobře. Vše na sebe logicky navazuje a určitě nemám ambici něco dramaticky měnit. Zároveň je ale pravda, že je třeba reagovat na aktuální situaci a poptávku. Proto jsme v rámci podzimního náboru přidali program Preinkubace a aktuálně testujeme, jak je program pro nás i pro zájemce o inkubátor přínosný. Tímto programem jsme reagovali na vysoký přetlak přihlášek, takže i zájemci, kteří se do našich programů nedostali, mohou být s inkubátorem nadále ve spojení a připravovat se na další kolo náboru. 

Dále také vznikla nová forma spolupráce s již vyinkubovanými projekty. Tyto firmy s námi mohou zůstat v kontaktu prostřednictvím programu Startup ČZU, který jim umožňuje i nadále navštěvovat setkání členů, setkání se speciálními hosty, využívat prostory inkubátoru nebo se účastnit akcí pořádaných našimi partnery. Dále také od nás získávají možnost jednorázových expertních konzultací z oblastí jako je například právo, účetnictví, marketing apod. 

V posledních letech se hodně mluvilo o gamifikaci v inkubátoru. Jak ji vnímáš ty a plánuješ v tomto směru nějaké změny nebo vylepšení? 

Když jsem v roce 2020 do Point One nastupovala na pozici Office a Event manažerky, akorát gamifikace finišovala. Moc se mi nastavení líbí a dává mi smysl. Vše na sebe logicky navazuje, jsou jasně stanovaná pravidla i postupy. Zejména grafické a podpůrné materiály mi přijdou opravdu super. Za mě to členům velmi usnadňuje práci při jejich podnikatelské cestě. Aktuálně změna nastavených procesů není v plánu. Jediné, co možná zvážím, je větší důraz na používání připravených materiálů a hlavně práci s “Roadmapou”, tam si myslím, že rezervy ještě máme. 

Mezinárodní projekty a spolupráce jsou důležitou součástí Point One. Budou v tomto směru pokračovat další aktivity? Máš v plánu navázat nové zahraniční partnery nebo rozšířit existující projekty? 

Mezinárodní projekty a spolupráce aktuálně řeší kolegyně Klára Palasová, která nám v tomto směru i přes svou rodičovskou dovolenou velmi pomáhá. Za to jí patří obrovské díky! Určitě je i nadále v plánu mezinárodní projekty a spolupráce rozvíjet a těžit ze vzájemných synergií. 

Jaký je podle tebe ideální profil startupu, který by se měl do Point One hlásit? Jaké podnikatele a projekty bys tu ráda viděla? 

V Point One vítáme všechny podnikavé a startupové nadšence, kteří mají skutečný zájem na sobě a svém nápadu pracovat. Nelimitujeme, v jaké fázi projekt musí být. Umíme pomoct od úplného začátku nápadu, zároveň ale umíme přijmout i firmu, která již na trhu působí, ale aktuálně např. přešlapuje na místě a potřebuje znovu tzv. nakopnout. Vzhledem k tomu, že jsme podnikatelský inkubátor při ČZU, vítáme u nás především projekty z podporovaných oblastí – ať už je to potravinářství, smart zemědělství, ekologie či např. nové trendy ve výrobě a průmysl 4.0. Mým cílem ale je ke každému přistupovat individuálně a každou přihlášku posoudit s přesahem tak, abychom dokázali vyhodnotit, zda se k nám daný tým hodí i mimo primárně podporované oblasti. 

Často se mluví o tom, že podnikání na univerzitě má svá specifika. Jaký je podle tebe největší rozdíl mezi univerzitním a běžným inkubátorem? 

V rámci univerzity se nám nyní podařilo několik zajímavých propojení, která našim projektům pomohla k jednoduššímu prototypování díky využití ČZU technologií nebo k získání důležité zpětné vazby od akademických pracovníků a specialistů na dané odvětví. Zde vnímám asi největší rozdíl mezi univerzitním a běžným inkubátorem. 

Myslím si ale, že vše má své klady i zápory. Běžné inkubátory si troufám říct mají více rozvázané ruce v oblasti financování a nastavení procesů. 

Jaké startupové trendy aktuálně sleduješ a vidíš v nich potenciál pro budoucí členy inkubátoru? 

Zejména to jsou AI trendy, které vidíme doslova všude, a ráda sleduji i AgTech, který se k našemu inkubátoru hodí. U nás se zaměřujeme i na tradiční podnikání, což spousta členů oceňuje. 

Co tě na této roli nejvíce baví a co bys chtěla, aby si lidé spojili s Point One pod tvým vedením? 

Moc mě baví komunikace s podnikatelskými nadšenci. Když vidím u členů jejich zápal a nadšení pro věc, tak mě to nesmírně naplňuje a pozitivně žene dál. Zároveň se mi líbí možné provazby mezi jednotlivými projekty a vzájemné spolupráce, propojování a networking.  

A co by si lidé měli s PO spojit? Určitě je to za mě příjemné, přátelské a bezpečné prostředí při jejich podnikatelské cestě. 

Na co se letos můžeme v Point One těšit? Chystáte nové programy, akce nebo zajímavé spolupráce? 

Jak jsem již zmínila, testujeme nový program Preinkubace a spustili jsme také program Startup ČZU. Akcí chystáme hned několik. I nadále poběží pravidelná setkání členů, startupové novinky nebo setkání se speciálními hosty. Dále na podzim chystáme dvě větší akce a to víkendovou akci Point One Startup víkend a také soutěžní klání Point One Pitchuj Startup, kdy je aktuálně v jednání možné zapojení zahraničního partnera. Naše startupy by dostaly možnost se před odbornou porotou utkat se zástupci partnerského inkubátoru. Pevně věřím, že vše klapne a toto soutěžní klání opět posuneme na novou úroveň. Nové spolupráce se taktéž rýsují, ale to si zatím s dovolením nechám pro sebe. 

Jak trávíš svůj volný čas, když zrovna neúřaduješ v Pointu? A čím dobíjíš baterky?  

Mým hlavním koníčkem je rodina. Mám 22 měsíční dceru, se kterou trávím veškerý volný čas. Viktorka je skvělý parťák do pohody i nepohody, neustále spolu něco podnikáme, neumíme jen tak sedět doma. No a když se někdy staví za mnou v práci, nesmíme vynechat návštěvu ČZU stájí a všech zvířátek. Momentálně vedou ovce, lamy a krávy. 

Máš nějaký oblíbený startup nebo podnikatelský příběh, který tě inspiruje? 

To je těžká otázka. Vyloženě jeden konkrétní asi nemám, ale zaujal mě příběh a podnikatelská cesta Ondřeje Krátkého z Liftaga. Ondřej byl u nás v inkubátoru před pár lety jako speciální host a musím říct, že se jednalo o velmi inspirativní setkání. Zároveň, když se řekne startup, asi jako většinu z nás, mě jako první napadne Rohlík. 

Kdybys měla dát jednu radu začínajícím podnikatelům, která by to byla? 

Pokud má člověk podnikatelský nápad a chuť podnikat, určitě by to měl zkusit. Protože pokud to nezkusíš, tak nikdy nezjistíš, kam tě podnikatelská cesta může dovést. 

Moc díky Terko za rozhovor, hodně štěsí na nové pozici a ať pod tvýma rukama inkubátor jen vzkvétá. 

 

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 180 projektům. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor nově vede od prosince 2024 Tereza Sobotková.

 

11. dubna se v sídle společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (AVE CZ) konalo finále 9. ročníku soutěže AVE Student Challenge ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). Do soutěže se zapojilo více než 25 studentů. Z finálové jedenáctky, která představila své práce před zástupci a managementem AVE CZ a odborníky z univerzity, uspěli nejlépe František Píša, Jáchym Křížek a Anna Pourová.

Finále 9. ročníku soutěže AVE Student Challenge, které proběhlo 11. dubna 2025, nabídlo přehlídku talentu, kreativity a erudovanosti. Studenti ukázali, že jim budoucnost není lhostejná a nebojí se přemýšlet kreativně a hledat cesty, jak zlepšit svět nejen odpadového hospodářství. Soutěž každoročně pořádá společnost AVE CZ společně s ČZU a podnikatelským inkubátorem Point One ČZU. 

V letošním ročníku se do soutěže přihlásilo více než 25 studentských prací, z nichž porota vybrala 11 nejlepších finalistů, kteří své projekty představili během závěrečných prezentací. Studenti soutěžili ve třech hlavních kategoriích – inovace, vystoupení a cena publika, přičemž každý z těchto aspektů hodnotila vybraná odborná porota složená z profesionálů v oblasti marketingu, HR, technologií i odpadového hospodářství. 

Z finálové 11, která představila své práce před zástupci a managementem AVE CZ a odborníky z ČZU, se po tuhém boji z vítězství nakonec radovali František Píša v kategorii Inovace, Jáchym Křížek za celkové vystoupení a cenu publika získala Anna Pourová. 

„Soutěž AVE Student Challenge také v tomto roce potvrdila vysokou odbornou úroveň a inovativní přístup studentů ČZU k řešeným tématům v oblasti odpadového hospodářství. Vítězem se stal návrh zaměřený na instalaci solárních elektráren na rekultivovaných skládkách, který byl vybrán pro své komplexní zpracování a propojení environmentálního přínosu s praktickým využitím obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětluje za hlavního partnera soutěže Andrea Halbich Jelínková. 

9. ročník AVE Student Challenge byl zaměřen na tyto témata:

– Nové způsoby rekultivace skládek 

– Doprava odpadů na velké vzdálenosti a překládací stanice 

– Sběr gastroodpadů a jejich následné zpracování 

– Vlastní témata 

Ocenění a výherci 

Hlavní cena, kterou byla cena za inovaci, byla vybrána na základě posouzení kvality zpracování tématu, využití navrhovaných řešení v rámci společnosti AVE CZ a za celkovou orientaci v dané problematice. Porotci zvolili jako vítěze Františka Píšu, který se ve své práci zaměřil na využití solárních elektráren na rekultivovaných skládkách.  

„Soutěž AVE Student Challenge pro mě byla skvělou příležitostí, jak najít reálné řešení pro místo, které lidé běžně vnímají jako nepoužitelné, což skládky určitě představují. Zadání bylo smysluplné a motivující.  Navíc mě potěšilo, že jsem mohl prezentovat nápad odborníkům z praxe a získat skvělou zpětnou vazbu,” hodnotí zapojení do soutěže vítěz v hlavní kategorii František Píša. 

Cena za celkové vystoupení byla vybrána na základě posouzení celkového projevu (práce s hlasem, gesty, výrazem, vtipem či napětím) a formy prezentace (vizuální stránky a struktury). Porota vybrala za vítěze Jáchyma Křížka, který se věnoval tématu dopravy odpadů na velké vzdálenosti a překládacím stanicím s konceptem pásových dopravníků. 

„Jsem moc rád, že jsem mohl zblízka vidět kulturu a prostředí renomované společnosti AVE CZ a za možnost podílet se na řešení reálných problémů v rámci této soutěže. Obě tyto zkušenosti jsou neocenitelné při mém dalším rozvoji, ať již pracovním, či osobním,“ hodnotí přínos iniciativy Jáchym Křížek. 

Odborná porota

Hodnocení vystoupení: 

• Barbora Kottová – Specialista marketingu 

• Štěpánka Kozojedová – HR specialista 

Hodnocení inovací a odbornosti: 

• Zdeněk Bočan – Konzultant skládkových zařízení 

• Marek Livora – Vedoucí provozu, AVE Pražské komunální služby 

• Andrea Halbich Jelínková – Jednatelka společnosti ESG Avensis 

• Barbora Tojflová – Project manager, oddělení IT (absolventka ČZU) 

• Vlastimil Altmann – Česká zemědělská univerzita (ČZU) 

Cenu publika za celkový dojem, který hodnotili všichni zúčastnění, vyhrála Anna Pourová, která zpracovala práci na téma udržitelné módy. A jak celou soutěž hodnotí? 

„Soutěž pro mě byla skvělou příležitostí ukázat, že udržitelná móda může být zároveň estetická i funkční, a získat cennou zpětnou vazbu od publika i poroty. Nejvíc mě překvapila otevřenost a nadšení ostatních soutěžících, díky nimž jsem si odnesla spoustu nových nápadů a motivaci dál rozvíjet své projekty.” 

Nešlo jen o výhru 

Finalisté měli možnost získat nejen cennou zpětnou vazbu od odborníků z praxe, ale i navázat kontakty, které mohou být klíčové pro jejich budoucí profesní růst. Výherci navíc získali dárkové předměty od AVE CZ a finanční odměnu. „Soutěže jako tato krásně ukazují, jaký potenciál ve studentech dřímá. Jsme rádi, že jim můžeme poskytnout prostor, kde jejich nápady nezůstávají jen na papíře, ale mají šanci vyrůst v konkrétní řešení. Spolupráce se společností AVE CZ je ukázkovým příkladem propojení akademického světa s tím reálným,“ říká Tereza Sobotková, manažerka podnikatelského inkubátoru Point One ČZU a dodává: „Všem účastníkům a hlavně vítězům ještě jednou gratulujeme a těšíme se na další tentokrát jubilejní 10. ročník v příštím roce.“ 

 

S koncem semestru to nekončí. Naopak! U nás to žije i o prázdninách a naši členi toho mohou bohatě využít. Point One zahajuje letní režim, ale standardní služby se nemění. Čekají nás speciální hosté, pokračuje mentoring, Point One bude stále otevřen jako dosud i s možností zapůjčení vybavení a bude fungovat i naše komunita. Tak co, kdo se těší?

Point One jede bez pauzy, stejně jako podnikání, které se nedá vypnout. Členové mohou využívat standardní služby inkubátoru i přes prázdniny a pokračovat tak v budování jejich byznysu. A co vše nás čeká?

Inkubátor (co-working): přístupnost 24/7 – ale žádné spaní prosím! 😀

Možnost zapůjčení techniky a vybavení – standardně přes tabulky jako dosud.

Mentoring – pokračuje! Ať už máš buddyho, mentora, nebo potřebuješ experta.

Přednášky – speciální host v srpnu, AI a produktivita v říjnu.

Exkurze – návštěva alumni projektu Herba Fabrika v září.

Komunita – alumni setkání červenec, Startup víkend a Pitchuj startup v říjnu.

Realizační tým – jsme tu stále pro vás, když si nevíte rady, ozvěte se!

Pokud stále nejsi přihlášený na Startup víkend (říjen), tak nečekej ani minutu! Deadline pro přihlášky je 8. srpna 2025. Přihlášení přes QR kód v obrázku.

Ve dnech 15. a 16. dubna 2025 ožilo prostranství mezi rektorátem a aulou České zemědělské univerzity v Praze sváteční atmosférou. Areál ČZU se proměnil v jarní tržiště plné květin, dobrot, tvořivých dílen i studentských nápadů. Velikonoce na ČZU nabídly návštěvníkům pestrý program – od tradičních výrobků přes moderní udržitelné projekty z Point One ČZU až po ochutnávky a soutěže.

 

Co vše mohli návštěvníci zažít?

Po oba dva dny mezi 10:30 a 16:00 hod. si studenti, zaměstnanci i veřejnost mohli užít bohatý výběr produktů a aktivit. Navíc, veškeré nápoje byly podávány do vratných obalů, akce tak byla ještě více zelená a udržitelná. Návštěvníci si na stáncích mohli vychutnat a koupit např.:

• Jarní dekorace a květiny z Provozního zahradnictví a Pokusných a demonstračních skleníků FAPPZ.
• Mělnické víno z Vinařství ČZU či univerzitní pivo Suchdolský Jeník.
• Výrobky z potravinářského pavilonu (uzeniny, velikonoční pečivo, čerstvý sýr, mléko, pivo).
• Punč (alko i nealko), horký cider, svařák, yuzu, kávu, teplé jablko (alko i nealko), medovinu, točenou malinovku, birel, limonády ve skle.
• Palačinky, kukuřici, párek v rohlíku, klobásy, cukroví, churros, chlebíčky.
• ČZU propagační předměty.
• Dřevěné výrobky z FLD.
• Kalendáře, přívěsky a další produkty s želví tématikou.
• Produkty a oblečení s antilopím designem (Antelope Conservation).

Point One na trzích řádně reprezentovali:

• Chilli omáčky, sušené a naložené chilli papričky a salsy od Palíto.
• Mechária od GreenGlazz.
• Hmyzí hnojivo od Svět hmyzu.
• Houbária s příslušenstvím od ReKávy.
• 8essence – osvěžující příchutě do vody.
• Ovocné plátky – lahodné sušené ovoce.

Tvořivé dílny a soutěže

Velikonoční atmosféru doplnily i tradiční rukodělné aktivity. Návštěvníci si mohli vyzkoušet:

• Zdobení vajíček.
• Malování na sklenice a květináče a setí osení.
• Pletení pomlázek.
• Tvorbu velikonočních dekorací.
• Výrobu vlastního mechária.
• Soutěž o merch hokejového týmu Farmers ČZU (pouze 15.3.).
• Ochutnávku vybraných vín z Vinařství ČZU.
• Swap oblečení (Freeshop).

Velikonoce na ČZU i letos potvrdily, že tradice a udržitelnost se dají skvěle propojit. Akce nabídla nejen možnost podpořit studentské i univerzitní projekty, ale také strávit jarní dny společně – s radostí, tvořivostí a chutí. Věříme, že jste si užili nejenom Velikonoce na ČZU, ale i velikonoční svátky jako takové a vše co k nim patří.

Pavel Korbáš a Vladimír Lauko společně v roce 2022 založili konstrukční studio Holymer a od začátku roku 2024 jsou také členy inkubátoru Point One ČZU. Znají se roky, roky spolu také pracovali v jedné firmě a věděli tak, co od sebe mohou a nemohou čekat. O svém společném příběhu a zaujetí pro zlepšováky se rozpovídali ve společném rozhovoru pro Point One ČZU.

Ahoj Pavle a Vladimíre. Nejprve otázka na rozehřátí. Kde jste se potkali a jak dlouho se už znáte?

P: Známe se už přes 10 let. Spojuje nás Petr, bratránek Ládi, se kterým jsem bydlel na koleji na vysoké škole. Od začátku jsme si rozuměli a prvních pár let kamarádství přerostlo i ve společnou práci.

Koho první napadlo založit konstrukční studio?

P: Láďa už byl u zrodu dvou firem, a tak měl silné nutkání to potřetí nastartovat na vlastní pěst. Společně jsme několik let pracovali v jedné firmě a postupně jsme se začali zajímat i o vlastní projekty. Když se asi po roce podařilo několik z nich úspěšně dokončit, řekli jsme si, že do toho půjdeme naplno.

Proč zrovna název Holymer?

V: Název vznikl díky tomu, že máme rádi psy. V týmu máme čtyři psí slečny. Jedna z nich se jmenuje Holy. Takže vzniklo spojení našeho oboru (polymer) a jejího jména. Další psí slečny byly taky ve hře, ale třeba Pennymer nezní tak dobře.

Vaše služby jsou hodně komplexní – s čím umíte svým zákazníkům pomoci?

V: Je pravda, že pracujeme s celou řadou technologií a materiálů. Umíme pomoci s vývojem a výrobou od úplného začátku, a zároveň se nebojíme naskočit do už běžících projektů – ať už má klient kompletní dokumentaci, nebo ne.

P: Naši přidanou hodnotu klienti vnímají právě v této rozmanitosti. Díky ní dokážeme pomoci s celým životním cyklem produktu, nebo jen s jeho určitou částí. Baví mě nastavovat procesy tak, aby se všem zúčastněným dobře a efektivně pracovalo a zároveň naše vstupy posouvaly projekty dál.

Kdo jsou nejčastěji vaši klienti?

P: Nejčastěji jsou to průmyslové a výrobní podniky. Druhou skupinou jsou startupy a firmy, které vyvíjejí vlastní produkty.

Jsou mezi nimi nějaká známá jména?

V: Máme spoustu zajímavých klientů v oblasti produktového vývoje, nicméně u probíhajících projektů nemůžeme sdělovat více podrobností ani jména. Po dokončení se ale těšíme na jejich zveřejnění.

Jaká byla zatím vaše nejnáročnější zakázka?

V: Letos jsme realizovali integraci aplikačního robotického pracoviště. Bylo navržené konkrétnímu klientovi na míru a jeho hlavním cílem byla automatizace výrobního procesu. Robot měl za úkol zrychlit takt výroby na 30 sekund. Nakonec se nám podařilo proces zkrátit až na 20 sekund.

Aktuálně pracoviště obsluhuje jeden operátor, ale je navrženo tak, aby jej v budoucnu mohl obsluhovat i robot. Navíc to přispívá k bezpečnějšímu a přívětivějšímu pracovnímu prostředí.

Předchozí zkušenosti

Jaké to bylo pracovat pro top český startup VRgineers?

P: Byla to bez nadsázky největší pracovní výzva našich životů.

Byli jsme součástí týmu špičkových vývojářů, manažerů, a to vše pod vedením vizionáře Marka Polčáka. Jedná se o celosvětově úspěšný produkt, takže jsme se potkávali s odborníky z celého světa.

Měli jsme možnost pracovat na nejmodernějších technologiích současnosti. A navíc to všechno probíhalo ve spolupráci se skvělou partou lidí, se kterými se vídáme dodnes.

Na jakém produktu jste pracovali?

P: Byl jsem součástí týmu, který vyvíjel brýle pro virtuální realitu a letecké simulátory. Měl jsem na starosti celý supply chain – výrobu, logistiku a kvalitu.

V: Já jsem zajišťoval kompletní konstrukční vývoj produktů.

Co konkrétního jste se ve startupu naučili?

P: Dynamické prostředí startupu umí být velmi náročné, ale zároveň je to příležitost naučit se za krátkou dobu obrovské množství věcí – jak odborných (hard skills), tak měkkých (soft skills), třeba v oblasti vedení týmu a vyjednávání.

Výzvou pro nás bylo plnění krátkých termínů, takže jsme se museli naučit efektivitě a dobrému plánování. Získal jsem také zkušenosti s řízením interního týmu i externích firem při kooperacích.

O Holymeru

Jak velký máte tým a kdo má jakou roli?

P: Aktuálně je nás v týmu šest. Máme tři technology, dvě kolegyně na obchod a marketing a jednu na finance.

Ve druhém kvartálu 2025 budeme nabírat jednoho seniora a jednoho juniora na technologii a konstrukci, takže se pomalu rozrůstáme.

S jakými technologiemi nejčastěji pracujete?

V: Data pro projekty tvořím ve 3D v CADu SolidWorks. Kromě toho 3D tisk – jak plastu, tak kovu. Často využíváme i technologie zpracování kovů: obrábění, lití, lisování.

Jakou netradiční technologii jste v minulosti použili?

P: Dnes už tradiční 3D tisk byl před 8 lety doménou jen velkých vývojových firem. Byli jsme u toho zrodu a dodnes z toho čerpáme.

V: Často využíváme tradiční metody na netradiční věci.

Přemýšlíte i nad vlastními produkty?

V: Určitě. Sice zatím žádný nemáme, ale až nás nějaký napadne, určitě ho budeme umět vyvinout.

Co bylo nejtěžší na začátku podnikání?

V: Skloubit rodinu a práci tak, aby to bylo ke spokojenosti všech.

A z čeho jste měli největší radost?

V: Největší radost jsem měl z paletového vozíku – už jsem nemusel ručně překládat půltunové palety!

Spolupráce s Point One

Jste členy inkubátoru Point One ČZU. Co na něm nejvíc oceňujete?

P: V rámci inkubátoru vznikla spolupráce s jiným členem – Martinem Vodičkou na jeho projektu K3NN3T (Cannet), což jsou speciální ochranné síťky na plechovky.

Jak spolupráce s Martinem probíhala a s čím jste mu pomohli?

P: Spolupráce s K3NN3T byla fajn. Martin vymyslel a navrhl skvělý produkt. Začal tím, že si ho vyráběl sám v malém množství, většinou ručně. S rostoucí poptávkou a úspěchem potřeboval výrobu zrychlit, zefektivnit a snížit náklady.

Zohlednili jsme jeho požadavky a očekávanou investici do stroje a navrhli jsme poloautomatizované řešení. To stále potřebuje lidského operátora, ale výrazně zvýšilo výrobní kapacitu na tisíce kusů.

Při návrhu jsme už mysleli i na větší série – pokud se prodeje rozjedou, jsme připraveni pomoci s plně automatizovanou výrobou.

Doporučili byste inkubátor i dalším projektům?

P: Rozhodně! Workshopy jsou užitečné a témata velmi zajímavá. Spolupráce s mentorem (zejména v oblasti obchodu a marketingu) je pro nás klíčová.

Navíc jsme získali spoustu kontaktů a poznali další skvělé lidi, kteří jsou součástí inkubátoru a jeho komunity.

Závěr

Jaké máte plány na rok 2025?

P: Letos pracujeme především na rozšíření obchodních kontaktů. Máme rozjeté opravdu velké projekty, které chceme úspěšně dotáhnout do cíle. Čeká nás také rozšíření týmu a další růst firmy.

Kam byste to chtěli s firmou dotáhnout?

P: Naším cílem je od začátku budovat stabilní firmu, která tady bude fungovat i za 40 let. Chceme vytvořit prostředí, kam se budeme těšit chodit my i členové týmu. A samozřejmě nás baví dělat zajímavé a inovativní projekty.

Máte nějakou radu pro začínající podnikatele?

V: Nenechte se odradit. První prohra v podnikání neznamená, že to musíte hned vzdát!

Díky, Pavle a Vladimíre, za rozhovor. Držím palce v podnikání a ať se vám daří nacházet stále nová neotřelá řešení.

Rozhovor vedl Petr Kopeček.

 

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 180 projektům. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor nově vede od prosince 2024 Tereza Sobotková.