Point One za zavřenými dveřmi. Jak se pracovalo v Point One v době covidové na jaře 2020

Dveře Point One se symbolicky zavřely s posledním workshopem zimního inkubačního programu Metriky a KPI s Jakubem Sechterem 23. února 2020. Oficiální uzavření i pro každodenní práci proběhlo 12. března a tak pro nás nastal povinný přesun do online prostředí. V té době jsme byli uprostřed náboru nových členů, ukončovali současné inkubace a připravovali spuštění těch jarních. Téměř ze dne na den jsme se museli adaptovat na nové výzvy a velmi odlišný styl práce. Jak jsme se s tím poprali, se dozvíte z našeho krátkého ohlédnutí.

Poprvé v historii proběhl téměř celý inkubační proces vzdáleně. Point One byl kompletně zavřený 46 dnů (1104 h), omezena návštěvnost byla dalších 53 dnů (1272 h). Za tu neskutečně dlouho dobu se uskutečnilo 12 vzdálených workshopů a i se společnými edukačními streamy šlo o 16 společných akcí, což odpovídá minimálně 32 hodinám práce v online prostředí. Nesmíme zapomenout ani na 3 setkání členů. Nově jsme také členům nabídli možnost vzdělávat se prostřednictvím Seduo kurzů, kde se odstudovalo více než 140 hodin. A samozřejmě všechny osobní konzultace mezi členy a jejich mentory probíhaly také online.

Až 11. června, po dlouhých 99 dnech (2376 hodinách), se mohla uskutečnit další společná akce v našich krásných prostorách. Zahájil ji David Miklas a jeho skvělý workshop o obchodní strategii. Od té doby už Point funguje zase ve standardních kolejích a my jsme moc rádi, že ho můžeme opět využívat na plno.

Tato nezvyklá doba mimo očividných negativ měla i své kladné stránky. Díky zavřeným dveřím jsme se naučili spoustu věcí a i z feedbacku členů je zřejmé, že se nám povedlo kvalitně zabezpečit celý provoz inkubátoru a podporovat členy v jejich potřebách i v této nelehké době.

Nyní již všichni víme, že se dá kvalitně pracovat i vzdáleně a že online práce na dálku se může stát přirozenou součástí i naší budoucnosti. Šetří totiž čas, přináší vyšší efektivitu a flexibilitu. Ne vždy je nutné se schůzky či workshopu účastnit osobně, což bychom si bez korona krize uvědomovali jen velmi pozvolna.

Autor: Petr Kopeček

Čistá budoucnost je společný cíl – dlouhodobá spolupráce ČZU a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Již šestým rokem úzce spolupracuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství a Česká zemědělská univerzita v Praze na několika společných projektech. V rámci hledání nových perspektiv odpadového hospodářství se studenti každoročně zapojují do několika společných akcí ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a docentem Ing. Vlastimilem Almannem, Ph.D. Čistá a udržitelná budoucnost je totiž jeden z hlavních cílů nejenom společnosti AVE CZ, ale také studentů ČZU i univerzity samotné.

Hlavním bodem spolupráce je každoroční soutěž AVE Student Challenge, kterou společně s AVE CZ pořádá podnikatelský inkubátor Point One ČZU. Soutěž je zaměřena na řešení odborné problematiky nakládání s odpady. Konkrétní témata vypisuje partner soutěže dle reálných potřeb, jež ve svém provozu aktuálně řeší.

V akademickém roce 2019/2020 byla vybrána tato témata:

Vhledem k nepříznivé situaci letošního jara se finálové kolo a prezentace soutěžících, na rozdíl od let minulých, kdy prezentace probíhaly přímo v hlavním sídle AVE, konaly pouze v digitální podobě.  Studenti nahráli své soutěžní příspěvky na video a porota jim poslala detailní hodnocení písemně. I přes ztížené podmínky se studenti zhostili prezentací s velkou kreativou a vítězové si vysloužili zajímavou finanční odměnu. První místo získalo 5.000 Kč, druhé místo bylo oceněno výhrou 3.000 Kč.

Účast v soutěži ale není jen o možnosti vyhrát finanční odměnu. Hlavní motivací může být i samotná možnost sebeprezentace vedení AVE CZ, které spolu s pedagogem odpadového hospodářství na ČZU docentem Ing. Vlastimilem Altmannem, Ph.D. tvoří porotu soutěže. Není proto náhodou, že dva vítězové minulých ročníků jsou dnes již spokojení zaměstnanci právě společnosti AVE CZ.

Témata pro nový soutěžní ročník jsou již známa:

Letošní kolo AVE Student Challenge 2020/21 se bude pořádat v letním semestru. Pro detaily a možnost přihlášení sledujte facebookové stránky Point One, nebo zašlete email na info@pointone.czu.cz, ozveme se vám, jakmile bude soutěž spuštěna.

Exkurze

Mezi další společné projekty patří také exkurze do provozů AVE určené především studentům odpadového hospodářství a dalším zájemcům, jež AVE ve spolupráci s docentem Altmanem každoročně připravuje. Exkurze nabízejí jedinečný pohled do světa zpracování odpadů, kde si účastníci na vlastní kůži mohou zažít, že odpad nemizí pryč ze světa v okamžiku, kdy je odložený do koše, ale že je třeba s ním dále pracovat a nakládat.

Diplomové práce

Každoročně jsou také vypisovány diplomové a seminární práce – případové studie z praxe na reálné problematiky firmy. Hlavním vedoucím diplomových prací je opět docent Ing. Vlastimil Almann, Ph.D.

Veletrh pracovních příležitostí

Další z možností, jak se kromě výše jmenovaných aktivit spojit s představiteli firmy AVE, je i každoroční veletrh pracovních příležitostí na ČZU. V letošním roce se dokonce budete moci potkat se zástupci společnosti jak na podzimním, tak letním veletrhu.

Máte nápad, který by mohl být pro AVE a ČZU zajímavý? Dejte nám vědět na info@pointone.czu.cz. S firmou AVE vás rádi spojíme i napřímo.

Autoři: Lucie Gallagher a Petr Kopeček

Zemědělské dotace mají smysl, jen je musíme používat chytře. Říká Marian Moudřík, dotační expert a zakladatel společnosti Dotace na farmě

Marian Moudřík je absolventem oboru Rozvoj venkova Fakulty agrobiologie a potravinových a přírodních zdrojů na ČZU, kde se zaměřoval především na studium evropských zemědělských politik. Dlouhodobě pracuje jako konzultant pro získávání evropských zemědělských dotací. Před rokem a půl založil vlastní společnost Dotace na farmě, se kterou se inkubuje v Point One. O tom, jaký mají dotace vlastně smysl, proč se jim malí zemědělci nemají čas věnovat nebo čeho si nejvíc cení na Point One, jsme s Marianem probrali v našem dalším rozhovoru.

Ahoj Mariane, můžeš nám představit svůj projekt jednou větou?

Jasně, snažím se zemědělcům zjednodušit život tím, že pro ně zpracovávám agendu dotací.

Zemědělci nemají na vyřizování dotací čas?

Zemědělci mají hrozně moc agendy, především ti menší. Starají se o zvířata, pole, lidi a papíry jsou většinou až na posledním místě. Viděl jsem to u otce, který je taky malý zemědělec. Měl vždy tolik práce, že absolutně neměl prostor zjišťovat si informace, jestli má třeba nárok na nějakou investiční dotaci a jaké jsou její podmínky. Spíše se dozvídal informace od ostatních zemědělců-kolegů jen tak „mezi řečí“ a co kde zaslechl a pochytil.

Jednoho dne jsem se proto rozhodl, že bych mu v tom rád pomohl, a začal jsem se o tuto problematiku zajímat. Po čase mi došlo, že by to mohl být problém i dalších menších zemědělců a farmářů, a že by se jim mé zkušenosti a čas mohly hodit.

Jak přesně zemědělcům s dotacemi pomáháš?

Nejprve se s farmářem spojím, zajímá mě, co chce dělat a proč to chce dělat. Zajímá mě hlavně jejich motivace, jestli chce jen vyčerpat peníze, nebo má třeba větší vizi a chce řešit reálný problém, který jej může posunout skutečně dál. Pak se samozřejmě dívám, jaké jsou aktuální dotace a podmínky a s čím přesně můžu pomoci. Následně se domluvíme, jestli do toho společně jdeme. Pak probíhá už samotný proces administrace.

Když se stane, že jejich potřeby pro dotaci nedávají smysl, jak s nimi pracuješ dál?

Snažím se je vždy správně nasměrovat. Když vidím, že mají nápad, ale že to nemusí být rentabilní, nebo když si chtějí koupit traktor, ale nemají pro něj reálné využití, tak jim nabízím alternativy a snažíme se přijít na něco, co smysl dává.

Jaké jsou nejčastější projekty, na které zemědělci dotace chtějí?

Enormní zájem je o investice v rámci tzv. zemědělských podniků, kde najdeme možnosti dotací např. na zemědělské stroje, malé zemědělské stavby jako skleníky, fóliovníky a mnoho dalších. Těch druhů dotací je celkem hodně, já se zaměřuji především na investiční dotace. Známé jsou ale především plošné dotace na pěstování např. konkrétních plodin nebo dotace kompenzační, které se vyplácejí, když je např. sucho. Tyto dotace má ale na starosti Státní zemědělský intervenční fond, kde si zemědělci žádají o dotace sami.

Setkal ses s nějakým opravdu bizarním požadavkem na dotaci?

Spíš než s požadavky ze strany zemědělců, mi občas přišly úsměvné podmínky jednotlivých dotací. Vzpomínám si na jednu celkem humornou příhodu, kdy při plošných dotacích pro sady, se musí monitorovat škůdci, teplota a záznamy se musí uchovávat po dobu 10 let. Museli jsme tedy do sadu umístit meteostanici, abychom této podmínce vyhověli. Vzpomínám si, že když přišla kontrola, tak nám říkali, že tu máme hezkou atrapu a že nám nevěří, že to je reálná meteostanice. Takových věcí je spousta, ale pokud se v této branži pohybujete nějakou dobu, tak si na podobné věci a absurdity po čase zvyknete.

Co je podle tebe vlastně účelem dotačního financování?

Jsou různé názory. Negativní i pozitivní. Já si myslím, že dotace jsou vlastně správný nástroj. Evropská unie si vytyčila různé cíle a dotační politika je způsob, jak se k daným cílům dopracovat. Pro zemědělce by to mělo znamenat pomoci jim se stabilizací jejich podnikání. Mají také za cíl bojovat proti poškozování životního prostředí nebo bojovat proti opouštění zemědělské půdy, když je pro farmáře obdělávání polí nerentabilní. Takže ho mohou udržet v byznysu i při těchto zhoršených podmínkách, což má zase pozitivní socio-ekonomické efekty na danou oblast, kde hospodaří. Pracovní místa, kultura, rekreace a tak podobně.

Jak máš nastavený svůj byznys model?

Prvotní konzultace poskytuji zdarma, potřebuji se se zemědělci seznámit, jestli si vůbec sedneme. Pokud se domluvíme na spolupráci, tak platí až za podání a schválení žádosti.

Co tě motivovalo s podnikáním vůbec začít?

Byla to hlavně moje rodina, můj táta, který má nějaké polnosti a já jsem v tom od malička vyrůstal.  Na začátku jsem mu chtěl trochu pomoct a pak to celkem volně přešlo i do pomoci dalším farmářům.

Kam bys chtěl své podnikání posunout? Chtěl bys nakonec skončit jako zemědělec?

To teď úplně ještě nedokážu říci, ale vidím to u svých nejbližších členů rodiny. Třeba mamka se z pozice manažerky v bance rozhodla změnit úplně svůj obor a teď si plní svůj životní sen. Takže možné to je, ale zatím to neplánuji. Se společností bych se chtěl určitě rozvíjet a stát se ještě větším partnerem především malých zemědělců s tím, že bych jim chtěl pomáhat především s účelem těch dotací a dlouhodobě.

Proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Už když jsem byl na gymnáziu v Ostravě, tak jsem měl sen, že budu podnikat. Chtěl jsem mít svou vlastní kavárnu a našel jsem místní inkubátor Green Light, to byl můj první kontakt s podobnými věcmi. Následně jsem odešel z Ostravy, dostal jsem se až do Prahy na ČZU a všiml jsem si, že zde podobný podnikatelský inkubátor je také. Jednoho krásného dne jsem zkrátka bouchl do stolu, sepsal jsem přihlášku, šel jsem na konzultaci a následně jsem byl vybrán. Od podzimu 2018 jsem členem a je to super.

Je v Point One něco, čeho si opravdu ceníš?

Já si strašně cením, jaká je to komunita pozitivních lidí, kteří jdou za tím svým snem. I když je to někdy strastiplná cesta a že občas i upadnou, ale vždycky se zvednou a nevzdávají to. Tohle přesně mi na univerzitě chybělo, protože se mi zdá, že spousta lidí sem chodí jen pro titul, že je studium vlastně nezajímá. Hledal jsem něco, kde lidem není jedno, co se kolem nich děje, zajímají se a dokáží si vzájemně pomoct.

Také jsem byl velmi mile překvapen, že členové si nezávidí svůj úspěch a že se naopak podporují a pomáhají si v řešení problémů. Myslím, že tohle chybí obecně i v naší společnosti, že pokud má někdo úspěch, tak je tu závist, což není dobře. A že bychom se měli jako společnost posunout dál.

Máš v Point One nějakého oblíbeného mentora?

Můj oblíbený mentor je Ondřej Štos. Když jsme měli první setkání, tak si začal zapisovat, co všechno dělám, napsal si k tomu časy a pak mi řekl, že to nemůžu všechno stíhat, že nemám čas na odpočinek a začal mi organizovat život (smích). Z toho prvního setkání jsem si odnesl, že můj život je celý uspěchaný, že dělám od každého trochu, ale ve výsledku nic pořádně, a že bych to vše měl přehodnotit a to bylo pro mě doopravdy velmi přínosné.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale zatím nemají odvahu se do něj pustit?

Rozhodně ať jdou do toho. Takových lidí si velmi vážím, protože to potřebuje velkou odvahu a taky selský rozum. Takoví lidé mě baví v tom, že se nespoléhají na stát a že nechodí do práce, kde si jen odbydou 8 h a jdou domů.

Máš něco, o co by ses s námi chtěl podělit? Nějakou závěrečnou myšlenku?

Kdybych měl možnost znovu začít podnikat, tak bych do toho zase šel. Není to sice úplně jednoduché, ale vnímám to jako svobodu a zároveň i jako velkou zodpovědnost. Člověk si může zorganizovat svůj čas dle sebe a je jenom na něm, jak dokáže být úspěšný. Nemusí se spoléhat na druhé a bere život do vlastních rukou.

Moc díky Mariane za rozhovor, hodně štěstí s dotacemi a ať se ti daří jak v byznyse, tak v životě.

Autor: Petr Kopeček

V budoucnu budeme od zemědělců odebírat nejenom potraviny, ale i lokální zelenou elektřinu. To je vize Lukáše Juřiny a jeho projektu Agrivoltaika

Lukáš Juřina je fanoušek zelené energie, architekt a stojí také za projektem Agrivoltaika, se kterým se snaží změnit pohled Čechů na fotovoltaiku na polích. Ta je v ČR díky nešťastnému zákonu z minulosti vnímána velmi negativně, i když moderní způsoby fotovoltaických instalací přináší mnoho výhod. O tom, jak se Lukáš s touto výzvou potýká, proč se přihlásil do Point One nebo jaké jsou současné trendy v architektuře, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Agrivoltaika

Ahoj Lukáši, má oblíbená otázka na začátek. Představ nám tvůj projekt jednou větou?

Agrivoltaika, projekt, se kterým se inkubujeme v Point One, je chytrý způsob, jak pěstovat plodiny a zároveň vyrábět čistou zelenou elektřinu na jenom místě.

Jak to přesně funguje?

Naší snahou je snižovat uhlíkovou stopu, přestat používat elektřinu vyrobenou konvenčním způsobem, tedy pálením fosilních paliv, a tím i zároveň diverzifikovat zemědělcům činnosti, které na poli mohou dělat.

Kde se s projektem nacházíte?

V tuto chvíli jsme někde před pilotní částí, hledáme partnery, u kterých bychom si mohli vyzkoušet pěstovat na poli jak určité plodiny, tak zde mít fotovoltaiku. Potřebujeme toto řešení lidem ukázat, medializovat tyto výsledky a následně přistoupit k první komerční instalaci.

Jak tě tento dost odvážný projekt napadl?

Nejprve jsem viděl podobnou instalaci v Německu, kde je to celkem běžné, a strašně mě zaujalo, že fotovoltaika na zemědělské půdě jde dělat jinak a chytřeji, než to známe u nás.

Následně jsem na sociálních sítích zachytil, že je možné se s nejrůznějšími podnikatelskými nápady přihlásit do inkubátoru Point One. Tak jsem si řekl, že to dává smysl, že Point One spadá pod Českou zemědělskou univerzitu a že by to mohlo být dobré spojení. A ono to vyšlo, do inkubátoru jsem byl přijat a jsem za to rád.

Co tě motivovalo s projektem začít?

K energetice jsem se dostal přes své povolání, jsem totiž architekt a k technologiím mám poměrně blízko. Při práci používáme fotovoltaiku, např. při umisťování na pasivní domy, a hledali jsme partnera, se kterým bychom v této oblasti mohli spolupracovat. Pár jsme jich vyzkoušeli, ale jejich laxní přístup nás přivedl k tomu, že jsme výběr vhodné technologie s kolegou začali dělat sami, přece to nebude něco tak složitého. Následně se k tomu začaly nabalovat další věci jako právě Agrivoltaika a další podprojekty, které se ale pořád týkají té zelené elektřiny a bateriových úložišť. Takhle to asi nějak začalo.

Prozradil jsi na sebe, že se živíš jako architekt, čím se přesně zabýváš?

Pracuji v architektonickém studiu DMAE Architects v Podolí, kde jsem na pozici architekta, který tvoři prováděcí technické dokumentace. Jsem ten, kdo dotáhne vizi a vizualizaci k finální realizaci. Takže pomáhám s technickými výkresy víc než se samotným designováním, ale samozřejmě do toho kolegům kecám, měním jim to a upravuji.

Lukáš Juřina

Dalo by se říci, že zelené technologie jsou nějakým novodobým trendem v architektuře?

Pamatuji si slova od pana Stanislava Martince, majitele společnosti KOMA Modular, který řekl něco v tomto smyslu: „Podívejte se, až budeme kolonizovat Mars, budeme tam vozit cihly a zedníky? Ne, pojedeme modulární cestou. Něco tam dovezeme a smontujeme.“ Tímto tématem se také zabývám a ve volném čase vytvářím modulární dům, který bude využívat moderní a zelené technologie. A toto můžeme považovat za jeden z těch novodobých trendů v architektuře. Takže ano, zelené a modulární technologie jsou trendem a budoucností.

Kam byste to chtěli s projektem dotáhnout?

Agrivoltaiku vnímám jako jednu z několika částí, které se postupně skládají dohromady. Společně tvoří pomyslnou kostku, v níž každá plocha má svou barvu a důležitost. První částí jsou komerční instalace, protože si myslím, že to, co budeme v budoucnu potřebovat, je elektřina, zdravé jídlo a voda. Zároveň k tomu chci dělat i čistou e-agro techniku, takže momentálně jednáme s českými firmami a ČZU o vytvoření prototypu čistě elektrického traktoru.

Zároveň připravujeme s jednou holandskou firmou možnost investování do zelené energie i pro lidi, kteří třeba nemají možnost si instalovat vlastní fotovoltaiku na střechu, ale mohou si koupit panely a zainvestovat tak do této moderní technologie . Panely se umístí například chytře na pole v podobě Agrivoltaiky nebo na komerční budovu a díky chytrým technologiím mohou mít drobní investoři podíl na zisku z výroby této energie, nebo jim může být tento podíl měsíčně odečten z vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a tím mohou ušetřit a zároveň podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit tak uhlíkovou stopu. Víte, že třetinu dne se Vám ze zásuvek kouří, protože je tato elektřina vyrobena spalováním uhlí?

V budoucnu nám bude umožněno odebírat od lokálních zemědělců nejen lokální potraviny, ale třeba i zelenou elektřinu a tím je vlastně můžeme podpořit hned 2x. A my chceme být u toho.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Bylo to hlavně proto, že je Point One na ČZU. Napadlo mě, že bych zde na v rámci univerzity mohl najít partnera, a dostat odpovědi na otázky, jak fotovoltaiku spojit s precizním zemědělstvím. Chtěl jsem najít odborníky, kteří by mi řekli, co se pod panely dá pěstovat a proč a pomohli nám to otestovat.

Podařilo se ti už někoho najít?

Stále na tom pracujeme, máme dílčí úspěchy a myslím si, že to posouváme tím správným směrem. Zároveň začínáme pomalu budovat tým podobně smýšlejících nadšenců, protože množství výzev a úkolů, které jsou před námi, je velké a bude s tím potřebovat pomoc.

žena na poli

Co je pro tebe největší přidaná hodnota inkubátoru?

Určitě ta odbornost, která je na půdě univerzity, zároveň je skvělé procházet workshopy a posouvat se v rámci samotného stavění byznysu a samozřejmě jsou to i skvělí mentoři.

Když už jsme u těch mentorů, máš nějakého oblíbeného?

Ano, je to můj mentor David Miklas, on je se svými zkušenostmi naší velkou oporou a moc za něj Point One díky, ale rád bych zmínil i Ondřeje Homolu a Ivanu Samcovou, se kterými také konzultuji.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Ať neváhají ani minutu a jdou do toho.

 

Moc díky za rozhovor Lukáši, ať se ti s Agrivoltaikou a všemi plány daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Staňte se nejlepší verzí sebe sama. Znalosti pro každý den a celý život s LifeEducation

LifeEducation je zbrusu nová firma Lukáše Žatečky, jež vznikla v lednu 2020. Jejím posláním je předávat komplexní a praktické znalosti a zkušenosti z oblasti výživy, pohybu a osobního rozvoje s cílem podporovat jednotlivce ve zdravém, udržitelném a aktivním životním stylu. Díky kurzům LifeEducation se dokážete stát tou nejlepší verzí sebe sama a efektivně reagovat na rychle se měnící požadavky současné společnosti. V následujícím rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak se Lukášovi a jeho týmu daří naplňovat výše zmíněné komplexní cíle, jak se vypořádali s koronakrizí nebo proč se rozhodli vstoupit právě do Point One.

Ahoj Lukáši, můžeš nám představit váš projekt jednou větou?

Jasně, zjednodušeně řečeno jsme společnost sdružující odborníky a zároveň i milovníky, kteří se intenzivně zajímají o výživu, pohyb a osobní rozvoj a kterým jde o to, předat své know-how lidem, jež na sobě chtějí pracovat a více se vzdělávat v těchto oblastech.

Čím se přesně zabýváte?

V rámci naší činnosti vytváříme a organizujeme vzdělávací akce – semináře, webináře, workshopy nebo i video-kurzy pro širokou veřejnost. Naši edukátoři se snaží srozumitelnou a pokud možno i zábavnou formou předávat lidem své znalosti i zkušenosti z oblasti výživy, pohybu a osobního rozvoje. Celkově nám jde o to pomoci lidem stát se tou nejlepší verzí sebe sama a naučit je reagovat na rychle se měnící požadavky této doby, ať už ve spojitosti s koronakrizí či jinými problémy.

Kde vaše služby mohou lidé najít?

V současnosti nás lidé mohou kontaktovat na našich sociálních sítích, tzn. na Facebooku nebo Instagramu, jelikož právě teď předěláváme náš web www.lifeeducation.cz. Po dokončení budou na webu přístupné první semináře/webináře a poradna, kde lidem budou k dispozici naši edukátoři, a lidé tak budou mít možnost získat odpovědi na problémy spojené s výživou, pohybem či osobním rozvojem, které je v životě pálí.

Kolik lidí na projektu aktuálně pracuje?

Momentálně je nás pět. Já nastavuji směr, zajišťuji fungování společnosti a koordinuji tým. Každý ze třech našich hlavních pilířů (výživa, pohybová aktivita a osobní rozvoj) řídí jeden garant a nově se k nám připojil i kolega, který bude mít na starosti marketing.

Kde se aktuálně s projektem nacházíte?

Teď jsme de facto úplně na začátku. Máme připravené a brzy budou i vyzkoušené úvodní tři semináře, tvoříme síť edukátorů po celé ČR, děláme nový web a taky nám do toho trochu vstoupila koronakrize, díky které se všechno trochu zbrzdilo. Byli jsme domluveni s několika fitness centry ohledně pořádání živých seminářů, ale vše jsme museli zrušit. Rozhodli jsme se tedy přesunout do online prostředí. Chtěli jsme začít nabízet webináře na portálu Naucmese.cz, nicméně se toto směřování nakonec neukázalo jako ta správná cesta, a tak naši nabídku přesouváme na náš nový web a budeme hledat další alternativy.

Kam byste chtěli své podnikání posunout? Jakou máte vizi?

Nyní chceme vybudovat síť edukátorů – lidí, kteří sdílí stejné hodnoty jako my a taky se chceme trochu zviditelnit. Naše hlavní vize je žít ve společnosti zdravých a aktivních lidí. Kdybych měl ale říct, co je ten vrchol, kam se chceme jako firma dostat, tak je to organizování opravdu velkých konferencí pro tisíce lidí.

Vraťme se ještě na úplný začátek, co tě vlastně Lukáši motivovalo začít s podnikáním?

Ta myšlenka se zrodila vlastně z ničeho nic. Můj brácha má svůj vlastní projekt – LifeTest a v rámci tohoto projektu začal mimo jiné přednášet o výživě. Když už měl natrénované asi dvě přednášky, tak nás napadlo, že bychom je mohli zkusit nabídnout lidem a prodávat je. Vzhledem k tomu, že brácha navíc nějakou dobu působil jako trenér Spartan Race Training Group (SRTG) v Žebráku, rozeslali jsme nabídky do všech SRTG po celé ČR a několik se nám jich podařilo prodat. Z toho vzešla myšlenka, že tento koncept by mohl fungovat. Postupně jsem koncept rozšířil, protože jsem nechtěl zůstat jen u výživy. Propojil jsem ji s pohybem a osobním rozvojem, jelikož všechny tyto tři oblasti života spolu úzce souvisí, a tak vznikl celý projekt LifeEducation. Ale proč jsem se rozhodl podnikat? Vlastně ani nevím, byla to pro mě výzva, které jsem nemohl odolat [smích].

Proč jsi se rozhodl vstoupit do Point One?

O Point One mi řekl brácha, který na ČZU dělá doktorát, a mně to přišlo jako super nápad. S podnikáním jsem neměl žádné zkušenosti a nedokázal jsem si ani představit, jak se vlastně zakládá firma. Potřeboval jsem pevnou půdu pod nohama při startu podnikání a Point One mi tuto pevnou půdu poskytl na úplném začátku a poskytuje mi ji stále.

Co je podle tebe největší přidaná hodnota inkubátoru?

Největší přidaná hodnota je určitě všechno to know-how mentorů a lidí, kteří v inkubátoru jsou a také samozřejmě dobré kontakty, které nabízí, například na účetní a právní firmy. Člověk se taky může hodně přiučit z nezdarů i úspěchů ostatních. Na začátku mi potom hodně pomohly všechny ty workshopy o různých aspektech podnikání. Skvělé jsou i prostory Point One, které můžu využívat nejenom pro naše týmové schůzky.

Máš nějakého oblíbeného mentora nebo mentorku?

Ano, samozřejmě je to moje hlavní mentorka Šárka Hudcová [smích].

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání přemýšlejí, ale zatím nemají dostatek odvahy se do podnikání pustit?

Aby se do toho pustili a určitě to zkusili. Nebudou litovat.

Moc díky Lukáši za rozhovor, hodně štěstí s LifeEducation a ať se ti daří jak v podnikání, tak v životě.

Autor: Petr Kopeček

Produkty, které vás přežijí. To jsou české láhve Twoot ze dřeva a oceli od Tomáše Novotného

Tomáš Novotný dokončuje 3. ročník na Provozně ekonomické fakultě ČZU a již více než 3 roky usilovně pracuje na značce luxusních firemních dárků. Jeho vlajkovou lodí se stala láhev Twoot z robustního dřevěného masivu a oceli, která v kombinaci s kvalitním alkoholem slouží jako originální dárek pro firemní klienty a milovníky bytových doplňků. O tom, jak se Tomášovi daří, jaký vliv na jeho byznys má současná koronakrize nebo proč se rozhodl vstoupit do Point One, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ahoj Tomáši, první zahřívací otázka, jak ses vlastně k nápadu dělat láhve Twoot dostal?

Bylo to někdy v roce 2017, kdy jsem si začal všímat, že většina dárkových věcí, které jsem si koupil, za poměrně krátkou dobu začala odcházet a to mě dost štvalo. Zároveň mi chyběly produkty, které by byly více z kovu a dřeva. Oba tyto materiály, když se o ně dobře staráte, tak vás mohou několikrát přežít a to je přesně filosofie, se kterou své láhve tvořím.

Kdo ti s výrobou lahví pomáhá?

Na produktu se podílejí 4 české společnosti a na tom, že je to 100 % český výrobek, si hodně zakládáme. Chceme pořádnou kvalitu a to Češi a české firmy umí. Zároveň chceme v našich produktech odrážet českou tradici a to platí i o volbě dřeva, proto používáme výhradně buk a dub, jež symbolizují Česko mnohem více, než třeba v současnosti tolik rozšířený smrk.

Kdo jsou tvoji typičtí zákazníci?

Soustředím se především na B2B prodeje a velké firmy nebo státní správu. Láhve si ode mě koupil třeba známý golfový klub, Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a pravidelným zákazníkem je třeba Trebitsch whisky. Na mém e-shopu si ale láhev může koupit každý milovník kvalitních produktů.

Postihla tě nějak současná koronakrize?

Bohužel ano, stálí zákazníci ruší domluvené objednávky a noví zákazníci vůbec nepřichází. Od společností, se kterými jsem jednal a vyvíjel pro ně produkty na míru, mám zprávy, že musí šetřit a odsouvají domluvené objednávky na neurčito. Ono je to vlastně přirozené, v době krize škrtáte výdaje a dárky do této kategorie bohužel patří.

Chystáš nějaké novinky?

Ano, připravuji s kamarádem například obal na doutníky do obleku nebo navrhuji flakónky pro jednu parfumerii. Produkty na sebe hezky navazují, jelikož je to zase kombinace dřeva a oceli, a už se moc těším, až je budu moct představit svým zákazníkům.

Proč ses v minulosti rozhodl vstoupit do Point One?

Slyšel jsem, že je tu skvělá parta lidí a to zpětně musím potvrdit. Taky si inkubátor nebere žádnou equitu (podíl na firmě) z vaší společnosti.

Co vidíš jako největší přidanou hodnotu inkubátoru?

V Point One jsem již více než rok a členství mi dává mraky věcí. Jelikož bydlím na kolejích ČZU, kde se nachází i inkubátor, mimochodem je otevřený 24/7, tak jsem tam docela často. Už jen to, že se potkáváte s lidmi, kteří mají nadšení a chuť dělat nové věci stejně jako vy, je obrovsky inspirující.

Funguje tu také skvělá komunita lidí, se kterými můžete probírat novinky i každodenní problémy, se kterými se jako noví podnikatelé potýkáte. Všichni se vám snaží vždycky pomoci nebo nasměrovat a toho si cením asi úplně nejvíc. A to vůbec nemluvím o skvělých mentorech a lidech, kteří pracují pro Point One a vytváří dokonalé podnikatelské zázemí.

Co bys poradil lidem, kteří chtějí podnikat, ale zatím nenašli tu odvahu?

Že nemají co ztratit. Ať přijdou do Point One, tady se o ně dobře postaráme a podnikání si mohou nezávazně vyzkoušet.

Moc díky Tomáši za rozhovor, ať se ti s Twoot daří, plno skvělých nápadů a spokojených zákazníků.

Autor: Petr Kopeček