Za poslední rok se toho v inkubátoru událo opravdu hodně. Obměnil se realizační tým, nastavily se nové inkubační procesy, máme nové logo, web a teď i nádherné zbrusu nové prostory. Přivítali jsme také nové firmy a nabíráme další. O tom, jak náročné byly poslední měsíce před otevřením nových prostor a jak probíhaly všechny přípravy, vypráví nová manažerka a duše inkubátoru Klára Palasová.

Ahoj Kláro, v průběhu tohoto roku se v inkubátoru odehrálo spousta věcí, ale začněme asi tou největší z nich. Inkubátor má nové rozšířené prostory. Co vše novým i stávajícím členům přinesou?

Celá myšlenka rekonstrukce a rozšíření nejen prostor ale i služeb Point One se dala do pohybu už v roce 2017. Letos se nám ji podařilo dotáhnut do konce a stávající inkubátor se rozšířil o dvě komplet vybavená patra. Novým i stávajícím členům tak můžeme nabídnout ještě kvalitnější zázemí pro podporu a rozvoj jejich podnikatelských nápadů. Nově u nás mohou využít prostory dílny, co-workové prostory, kanceláře, dokonce si něco uvařit a ozkoušet své produkty v nové kuchyni, nebo si v klidu vyřídit pracovní záležitosti v odhlučněné místnosti. Máme také novu přednáškovou místnost, profesionální audiovizuální a počítačovou techniku, různorodý software, 3D tiskárny a další hi-tech vybavení.

Vím, že za celou realizací se skrývá obrovské množství práce? Jak těžké bylo uhlídat dodavatelské firmy, vést členy v inkubátoru a vypořádávat se s každodenními provozními starostmi?

Za celou realizací stojí řada pracovníků České zemědělské univerzity, a i díky jejich vstřícnosti a ochotě s námi konzultovat se to podařilo dotáhnout do finále. Obrovskou posilou a podporou byl náš technický a autorský dozor, takže se to množství práce pěkně rozdělilo. Od prvního bourání jsme s úžasem sledovali, jak se původní prostory mění v architektonicky promyšlený a designově vychytaný prostor. Skloubit rekonstrukci s chodem inkubátoru byl někdy docela oříšek, velké díky proto patří také naší členské základně, která to s námi vydržela, a i přes časté zvuky sbíječek zůstala tvůrčí a přicházela s tipy, jak prostor ještě vylepšit.

Inkubátor přebíráš od Jarky Glaserové, která ho vedla od ledna tohoto roku. Jaké výzvy tě čekají a plánuješ i přes všechny změny nějaké další novinky?

Myslím, že pro tento rok bylo novinek už poměrně dost, naopak se budeme snažit zaměřit na to, aby se nám podařilo udržet kvalitu inkubátoru, jakou chceme členům dát.

Současně se stavbou inkubátoru probíhala také 12měsíční tvorba nového inkubačního programu pro členy za použití gamifikace. Jak se program povedl a co všechno to obnášelo?

Gamifikace nám pomohla herními a inovativními prvky posunout smysl a řízení inkubátoru zase o trochu dál. Každý zájemce, který se stane členem, prochází inkubačním procesem, díky gamifikaci jsme tento proces přenastavili tak, aby byl pro začínající podnikatele zábavný a srozumitelný, a pro nás dobře ověřitelný a řiditelný. Před několika měsíci pro mě byla gamifikace pouze abstraktní pojem, potom co jsem měla možnost se do ní aktivně zapojit, musím říct, že jde asi o jednu z nejzajímavějších aktivit, na kterých jsem se kdy podílela.

Do tvorby nového inkubačního procesu byli zapojeni členové, mentoři, lektoři a také pracovníci Point One, což se skvěle odrazilo na jeho finální podobě. V současné době Point One tři inkubační programy, které jsou zaměřeny dle fáze rozvoje projektu/podnikání.

Inkubátor má také nové logo. Můžeš nám ho představit?

U loga jsme se všichni docela zapotili. Dlouho jsme zvažovali, jestli do změny jít, ale z finální podoby jsme nadšení. Logo tvoří funkční symbol, který odráží charakter podnikatelského inkubátoru. Samotný tvar loga představuje ukazatel místa pro start nového podnikání. Pokud se dál zadíváte, všimnete si mírně naklopeného písmena „P“ a číslice „1“, jež symbolizují Point One. Logo je dotvořeno symbolem startu, což podtrhuje celou myšlenku rozjezdu vašeho podnikání.

1. října začal fungovat zbrusu nový web pointone.czu.cz. Co všechno na něm mohou návštěvníci najít?

Za poměrně krátkou dobu se na webu odvedlo neskutečně práce, kterou táhl hlavně náš markeťák Michal Prokop a patří mu za to velké díky. Web návštěvníkům nabízí kompletní informace o chodu Point One, jak se přihlásit, když nosíte v hlavě skvělý nápad, s kým se tu budete potkávat, jaké workshopy a akce máme v plánu pořádat. Najdete zde také náš blog, seznam mentorů, členů, realizační tým, důležité kontakty a mnoho dalšího.

Za inkubátorem stojí realizační tým, mentoři, experti a mnozí další. Kolik lidí se v Point One aktuálně angažuje?

Členům chceme nabízet co nejširší odbornou podporu a řady našich mentorů, lektorů a profíků se snažíme pořád obohacovat. V tuto chvíli je nás okolo 20 profesionálů.

Kolik je v současnosti v inkubátoru projektů?

Celý tým Point One se aktivně zapojil do náboru nových členů, který jsme vyhodnotili začátkem listopadu. Zájem o inkubátor Point One nás obrovsky potěšil, přihlásilo se nám přes 30 zájemců a procesem výběru prošla zhruba 1/3. V současné době inkubujeme 34 projektů a těšíme se na další.

Máš nějaký svůj oblíbený projekt?

To je docela záludná otázka. Já osobně jsem nadšenec do jídla a do všeho, co je s tím spojené, takže tyto projekty většinou hned upoutají moji pozornost. Pořád se ale nestačím divit, kolik kreativních a skvělých nápadů bují v našich studentech. Díky nim získávám stále nové podněty a rozšiřuji si znalosti v oborech, které by mě ani nenapadli, že mohou mít byznysový potenciál.

Vést inkubátor musí být náročná věc nejenom po stránce organizační, ale i po stránce finanční. Jak je inkubátor financovaný a kolik to stojí?

Předchozí manažerce Point One Gábině Koláčkové se v roce 2018 podařilo pro inkubátor získat finanční podporu z Operačního programu Praha – pól růstu ČR, kterou aktuálně čerpáme na rekonstrukci prostor a na financování služeb, které Point One nabízí. Z této podpory budeme čerpat ještě příští rok a zároveň budeme v tomto čase hledat další zdroje k zachování úrovně aktuálních služeb. Investice do rekonstrukce a vybavení prostor byla v řádu několika miliónů a umožnila nám vytvořit poměrně unikátní prostor, kterým se můžeme hrdě prezentovat.

Co nás v nejbližší době v inkubátoru čeká?

V listopadu zahajujeme inkubační proces, kterým vychází z gamifikace. Rádi bychom navázali nová partnerství, otevřeli se více veřejnosti a ukázali, jak podnikavé a kreativní studenty naše univerzita nabízí.

Jaké jsou plány na rok 2020?

Určitě co nejvíc úspěšně vyinkubovaných členů, aby jejich podnikání bylo životaschopné a přínosné pro okolí. Díky tomu máme radost, že děláme práci, která dává smysl.

Díky Kláro za rozhovor, ať se ti jako nové manažerce Point One daří a hodně nových a spokojených firem.

Autor: Petr Kopeček

---

Klára Palasová – Na prvních projektech začala pracovat v roce 2013. Má zkušenosti s řadou dotačních titulů a po 5-ti letech působení ve státní správě se rozhodla změnit trochu směr, ale částečně se držet projektového řízení. Začátkem roku 2019 se vrátila na místo činu, kde před lety vystudovala a v Point One působí jako projekťák. Klára se stará o rozšíření a zkvalitnění služeb, které podnikatelský inkubátor Point One nabízí a je zástupcem manažera inkubátoru.

Od letošního roku mentoruje v Point One Jakub Sechter, spoluzakladatel a CSO Spendee, globální fintech mobilní aplikace, která spravuje osobní i rodinné finance. Jakub má za sebou několik úspěchů při práci v technologických startupech a letos se dokonce stal členem prestižního klubu Forbes 30 pod 30.

Ahoj Jakube, založili jste a provozujete globální fintech (finanční startup) aplikaci z Prahy. Jak těžké je prosadit se v českém, potažmo světovém měřítku?

Fintech aplikací je spousta. Všude máme velkou konkurenci a je dost těžké se odlišit. Proto jsme již od začátku přemýšleli, jak to dělat jinak, abychom dokázali být unikátní. Byla to velká výzva, ale myslím, že jste to našli. Skrz akcelerátor a mentoring v USA jsme se potkali se světovou špičkou v oboru jako je například Dan Arieli – světoznámí behaviorální ekonom, nebo Jake Knapp, který napsal knihu o design sprintech (The Design Sprint) a s dalšími mentory, kteří úplně změnili náš mind-set (způsob uvažování o věcech).

Začali jsme nad nápady přemýšlet víc analyticky a vědecky. To znamená, že děláme výzkumy, měříme dopady, experimentujeme a děláme následnou analytiku a to stále dokola. Zjišťujeme, co konkrétně chtějí naši zákazníci a co jim chybí, a díky tomu jsme se posunuli od prostých finančních přehledů k finančním predikcím. Jak využívat finance, aby naši uživatelé měli lepší finanční zdraví. Za tím vidíme budoucnost Spendee a to je také naše největší přidaná hodnota a odlišení od konkurence.

Máme uživatele na většině trzích světa, ale zjistili jsme, že se chceme věnovat naplno jen těm trhům, které pro nás dávají největší smysl. Na nich jít do hloubky a stát se místním lídrem. Takže se paradoxně z toho globálního záběru zaměřujeme speciálně na evropské trhy, a to i díky bankovní licenci, kterou jsme teď získali.

Jako první společnost jste v Česku získali evropskou licenci od ČNB – PSD2, k přímému napojení na bankovní účty a ty jsi vedl celý desetiměsíční proces. Jak náročné bylo licenci získat? Byl to pro tebe křest ohněm, takže tě dnes už málo věcí překvapí?

Náročné to bylo v tom, že jsme byli v Česku úplně první, ČNB na to ještě neměla procesy a neexistovalo zde ani žádné pojištění, které je při získávání této licence povinné. Byli jsme první český use-case, na kterém se všechno ladilo.

Získávání licence není věc, kterou bych preferoval jako svou pracovní činnost, ale v rámci firmy jsem k tomu měl asi nejlepší kompetence. Bylo to unikátní a měli jsme příležitost stát se hlavním hráčem na trhu, co se týče otevřeného bankovnictví. Od doby získání licence se v této pozici držíme a získali jsme si respekt u zdejších regulátorů jako je ČNB nebo Bankovní asociace. Snažíme se v Česku budovat celý trh otevřeného bankovnictví tak, aby to fungovalo správně, jak má.

S aplikací jste se dostali také do prestižního Google Launchpad akcelerátoru v Silicon Valley. Jak velká to pro Vás byla zkušenost?

Byl to životní zlom, po zkušenosti ze Silicon Valley, jsem se od kluka, který staví appku, posunul k profesionalitě. Od té doby jsem začal dělat věci především na základě dat. Hlavní myšlenku, kterou jsem si z US odnesl, je, že když mám nápad, tak si ho musím nejprve ověřit s uživateli. Můžu mít nějaké pocity a vizi, kam by se měl produkt ubírat, a to je dobře, když jste founder (zakladatel společnosti), ale vždy si všechny věci musíte ověřit. A když se vám hypotéza nepotvrdí, tak alespoň zjistíte, proč to nefunguje. Udělat změny, ty měřit a dále ověřovat. A tohle všechno se snažím předávat dál i jako mentor.

Jaká je výhoda, když má tým kvalitního mentora?

Vždycky si namelete na něčem hubu, ale s mentorem si ji můžete namlet víc řízeně. Pomůže vám vyhnout se zbytečným chybám, které jsou pro člověka, jež prošel jednou nebo víckrát procesem stavění firmy očividné. Chyby jsou důležité, abyste si uvědomili, že to chyby jsou. Někdy se z chyb stanou dobré kroky, jindy ne, ale to nikdy pořádně nevíte. Mentor může dobře pomoci taky s kontakty na partnery a investory a s dalšími důležitými věcmi.

Kdy nastal ten zlom, že ses rozhodl stát se mentorem a vracet své zkušenosti mladým podnikatelům, třeba právě z Point One?

Pro mě to bylo v době, kdy jsem cítil, že jsem moc uzavřený do bubliny vlastního byznysu. Chtěl jsem se dívat i na jiné věci a jiné byznys modely, trochu je v hlavě zanalyzovat a tak třeba rozjet i moji kreativitu. Chtěl jsem vědět, jak lidi přemýšlejí o věcech jiným způsobem než já.

Necítím se ještě jako super profesionál, ale něco už za sebou mám a můžu své zkušenosti vracet zpátky mladým podnikavcům. Můžu jim poradit, čeho se mají vyvarovat, aby nepropálili ze začátku třeba moc peněz nebo času na věcech, které nemají smysl.

Kolik projektů máš v PO na starosti?

Zatím vedu 4 projekty – Garlo, JdemeNaParty, Slozmese a Dobrey. A občas mám nějakou nárazovku, když někdo potřebuje vědět něco z oboru, ve kterém se pohybuji.

Kolik času mentorování věnuješ?

Pár hodin za měsíc, na začátku je to trochu víc, když se s projektem seznamuji a musím si ho nastudovat, následně se pak scházíme 1-2 x za měsíc. Probereme novinky a pobavíme se, kam to směřovat dál.

Na co by měli podnikatelé myslet především, když rozjíždí vlastní firmu?

To se dá těžko říct, bývá to hodně individuální. Většinou se zapomínají bavit s vlastní cílovou skupinou a zapomínají dělat rozhodnutí na základě dat. Hodně pracují s intuicí, což je fajn, ale měli by si své hypotézy ověřovat, a to je to hlavní, co se snažím předat.

Jeden z mentorovaných projektů v PO je společnost Garlo.cz, která se snaží digitalizovat zahradnické služby. Jak se ti s nimi pracuje?

Pracuje se mi s nimi dobře (smích), jelikož pracuji přímo s Honzou Macháčkem, který to má skvěle vymyšlené. Občas ho jen tak poslouchám a přikyvuji, protože sami od sebe zvolili podle mě dobrý směr. Honza umí rozpoznat ve feedbacku věci, které jsou pro něj relevantní, a je schopný je hodně rychle přetvořit v nějakou akci. Rychle dokáže vyhodnotit a ověřit, zda ty nápady jsou dobré nebo špatné. To se mi moc líbí, ta akceschopnost na ten feedback.

Jak to s nimi vidíš do budoucna? Mají šanci na trhu uspět?

Ano, mají, myslím si, že dělají něco zajímavého. Bude to pro ně trochu výzva, ale když to uchopí správně, tak to může být dost unikátní služba. Díky svému osobitému přístupu, i kdyby se tady za chvilku objevila velká konkurence, tak si myslím, že tu šanci stále mají.

Jakube, moc díky za rozhovor, ať se ti se Spendee a mentoringem daří a někdy v Point One zase na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

---

Jakub Sechter prošel několika úspěšnými startupy, než v roce 2016 spoluzaložil dnes jeden z nejvýznamnějších českých fintechových startupů na správu osobních a rodinných financí Spendee. Ve 27 letech se dostal do klubu Forbes 30 pod 30 a se svou aplikací vyhrává jednu cenu za druhou. Jakub je milovníkem technologií a psů, hraje na kytaru a relaxuje při improvizačním divadle. Mentorem Point One je od ledna 2019.

Na začátku byl nápad vybudovat zahradnictví a prodávat rostliny přes internet. Dnes chce Honza Macháček s jeho týmem pomáhat prodávat přes internet všem zahradnictvím v Česku. Jak se od zimy 2018 po vstupu do inkubátoru posunul s jeho produktem vpřed a kam má namířeno, nám Honza prozradil v následujícím rozhovoru.

Ahoj Honzo, můžeš nám představit tvůj projekt jednou větou? Co vlastně děláte?

Ve stručnosti sjednocujeme česká zahradnictví na jednom místě – Garlo.cz a usnadňujeme tak zahrádkářům hledání rostlin, takže strávíte méně času za klávesnicí a více na zahradě.

Jak to přesně funguje?

Fungujeme jako tzv. tržiště, něco jako Heuréka s tím, že náš hlavní cíl není srovnávat nabídky podle ceny, ale usnadnit zahrádkářům samotný proces výběru rostlin a snížit čas, který při tom stráví. U nás na Garlu si jednoduše podle zvolených filtrů vyberete rostlinu jakou hledáte a my vám řekneme, v jakém zahradnictví si ji můžete koupit a za jakou cenu. Máme v plánu do nabídky zařadit i zahradnictví bez e-shopů, takže vám prozradíme, kde nejblíže od vašeho domu můžete sazenice nakoupit.

Jak jste se k nápadu vůbec dostali?

Tři roky jsme provozovali e-shop a snažili se prodávat sazenice online, ale zjistili jsme, že nám spoustu času zaberou především každodenní provozní věci, což nebyla naše nejsilnější stránka. To jsme si díky inkubátoru včas uvědomili a obrátili náš směr zpátky do online světa s tím, že se chceme soustředit na to, co nám jde nejlépe. To jsou technologická řešení a online byznys.

Jak se tato změna projevila ve vašem podnikání?

Upravili jsme náš byznys model z B2C na B2B a rozhodli se pomáhat zahradnictvím lépe prodávat, zvyšovat jejich obrat a dostat na jejich web více zahrádkářů. Od podzimu 2018 máme první klienty, pomalu rosteme a snažíme se díky našim výsledkům přesvědčovat další zahradnictví, že naše služby pro ně mají reálnou přidanou hodnotu. Zahradnictví se díky nám mohou více věnovat jádru jejich byznysu – což jsou především rostliny, a my se postaráme o jejich e-commerce.

Proč jste se rozhodli vstoupit do Point One?

Potřeboval jsem vystoupit ze své uzavřené bubliny, dostat nové podněty, potkat lidi, kteří řeší podobné problémy jako já. Potřeboval jsem si taky udržet motivaci a hlavně jsem se chtěl učit novým podnikatelským dovednostem a rozšiřovat si obzory.

Jak vám Point One nejvíce pomáhá? Co je jeho největší přidaná hodnota?

Ten největší přínos vidím v kvalitních mentorech, bez kterých bychom se tak rychle nikdy nemohli posouvat vpřed. Díky tomu, že můj hlavní mentor je Jakub Sechter, který má bohaté zkušenosti z technologického prostředí a má vhled do podobných věcí, které řeším, tak ta spolupráce skvěle funguje.

Jak přesně ti Jakub pomáhá?

Snažíme se spolu nastartovat a pořád ladit náš byznys model, ale i další věci okolo. Jakub hodně dbá na práci s cílovou skupinou a ověřování hypotéz dříve, než na jejich budování strávíte neúměrně času a kapacit, aniž byste věděli, zda vámi zvolený směr bude fungovat. To vám ve výsledku šetří čas a posouvá váš produkt rychleji k okamžitým potřebám uživatelů.

Ta otázka se přímo nabízí, spolupracujete s někým na naší zemědělské univerzitě?

Zatím žádná konkrétní spolupráce není, ale pár myšlenek v hlavě mám, jak by to mohlo fungovat. Jsme otevření jakékoliv vzájemně prospěšné spolupráci, a to nejen s univerzitou.

Kam se chcete s podnikáním posunout? Jaký je váš cíl?

Byznysově jsme zatím na začátku, stále hledáme nejlepší řešení, jak by to mohlo fungovat nejen v ČR, ale i v dalších zemích. Celý segment online zahradnictví je na vzestupu a je tu velký potenciál. Zatím lidé moc nevěří, že když si objednají rostliny online, tak v pořádku dojdou až domů. To se ale brzy změní, stejně jako se před nějakou dobou stalo v online nakupování potravin. Na trhu je stále málo online zahradnictví a místo pro nové e-shopy tu rozhodně je.

Honzo, moc díky za rozhovor, ať se ti s Garlo daří a někdy v Point One zase na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

---

Jan Macháček vystudoval bakalářský obor Provoz a Administrativa na PEF ČZU. Po studiu se rozhodl naplno věnovat byznysu a založil online zahradnictví Garlo.cz, jež se následně změnilo v zahradnické online tržiště. Mezi jeho koníčky patří badminton, squash, programování a přítelkyně. Členem Point One je od února 2018.

Od listopadu 2017 je v podnikatelském inkubátoru ČZU Point One inkubovaný projekt Martina Svátka Dobrey, který se snaží propojovat lidi prostřednictví sdílení jídla. Jak je se svým projektem Martin daleko a kam to chce dotáhnout, nám prozradil v následujícím rozhovoru.

Ahoj Martine, popiš nám tvůj projekt jednou větou, co vlastně děláš?
Pracuju na projektu Dobrey, což je mobilní aplikace, ve stručnosti říkám, že to je takové AirBnB v oblasti stravování. Za čím se vlastně ženu? Chci, aby lidi mohli vařit lidem.

Jak to všechno vlastně začalo?
Je to docela srandovní příběh. Šel jsem jednou domů z tréninku a v bytě pod námi něco krásně vonělo přes dveře. Já jsem tam čmuchal a měl jsem sto chutí zaklepat, zda by náhodou něco nezbylo i pro mě. To jsem však neudělal, ale začal jsem přemýšlet, jak z té sousedky to jídlo příště dostat. Tohle byl úplný začátek, někdy v listopadu roku 2017.

Co jsi pak dělal s touto myšlenkou dál?
Začal jsem vymýšlet, jak by se to technicky dalo uchopit. Dost času jsem si vyměňoval emaily s právníkem a hygienistkou, jestli by se taková věc vůbec dala legálně zrealizovat. Pak vyvstaly názory, zda si vůbec dokážu představit, že bych se šel najíst k úplně cizímu člověku domů a mně nezbývalo nic jiného, než to vyzkoušet.

Jak se dá taková věc zkusit?
Docela jednoduše. Vzal jsem svou myšlenku, že chci, aby lidi vařili lidem, a hodil jsem ji do jedné FB skupiny s tím, abych sesbíral zpětné vazby. Tam mi lidi odepisovali, ale byla tam jedna paní, která se do toho ponořila trošičku více – no a domluvil jsem se s ní, že se stavím o víkendu pro večeři.

A stavil?
Ano, potřeboval jsem to vyzkoušet. Ale když nastal ten čas a já byl před jejími dveřmi, tak jsem se začal trochu toho všeho bát, přeci jen to byl cizí člověk. Nedal jsem to ale na sobě znát, pepřák jsem si důkladně schoval a nakonec mi otevřela úžasná paní Ivanka a řekla, pojď dovnitř. Začali jsme si povídat o všem možném a já zjistil, že je masérka, což pro mě znamenalo další víkend také u ní, ale tentokrát na masáži.

Takže pokus byl úspěšný?
Ano, to byl a já pochopil, že to, za čím se ženu, není jen, aby lidi mohli vařit lidem, ale že je to taky obrovský zážitek. Možná je to i cesta, jak dostat trošku lidskosti zpátky do společnosti. Ostatně toto byl pro mě i ten bod zlomu, kdy jsem si řekl, že jdu do toho naplno.

S nápadem jsi přišel do inkubátoru Point One, jak ses o něm dozvěděl?
V inkubátoru jsem byl už předtím, měl jsem šílený nápad na osobní internetový prohlížeč, ale bohužel se mi ho nepovedlo zrealizovat. Když jsem dostal nápad další, neváhal jsem ani minutu a šel rovnou do Point One, protože jsem věděl, že mi to pomůže urovnat si tu myšlenku pořádně v hlavě, a taky že pomohlo.

Čím ti Point One pomohl úplně nejvíc?
Asi v tom, že jsem tady objevil stejné lidi, jako jsem já. Našel jsem tu stejné blázny, kteří se nebáli obětovat skoro vše pro jejich myšlenku, a to bylo super. Point One se pro mě stal téměř druhou rodinou, kam se pořád rád vracím. Z praktického hlediska je zde série skvělých workshopů, které pomáhají utřídit myšlenky a zjistit, zda tvůj nápad má vůbec nějakou šanci uspět. Mně osobně nejvíc pomohl workshop na kritické myšlení. Kritika bolí, večer chcete brečet, ale ráno se pak vzbudíte a uvědomíte si, že vás to zase krásně nasměřovalo.

Jak dlouho na svém nápadu vlastně pracuješ?
Firmu jsem založil poměr brzy na konci listopadu 2017, kdy jsem měl pouze nápad, ale pomohlo mi to v tom, že jsem nápad začal brát vážně. Pak následovaly rozhovory s právníkem a hygienistkou a někdy v začátku roku 2018 jsem si našel IT firmu, která by mi aplikaci naprogramovala, protože já programovat neumím. A ta firma mi vlastně pomáhá do teď. Nyní jsem se dostal do fáze, kdy mám funkční prototyp, který můžu ukázat širší skupině lidí a získat reálnou zpětnou vazbu.

Kolik vývoj takové aplikace vůbec stojí?
Když jsem dostal základní nabídky, tak jsme se dostávali někam k částkám 400 000 Kč, ale tím, jak provádíte další a další opravy, tak ta částka může pěkně narůstat – klidně i na dvojnásobek. Vlastně pořád něco chcete vylepšovat a opravovat, takže si to buď musíte udělat sami, nebo se připravit na to, že to bude něco stát.

V jaké fázi se teď nacházíš, a co tě v nejbližších měsících čeká?
Od začátku jsem věděl, že na vypuštění plnohodnotné aplikace si nevystačím sám. Měl jsem omezený budget a můj cíl bylo to dotáhnout do použitelného prototypu tzv. MVPčka a začít to testovat s reálnými zákazníky, na což se teď chystáme. Samozřejmě teď pokukuji po externích penězích, ale spíš než peníze by se mi hodil parťák, zkušený investor, který by mi pomohl produkt dále rozvíjet.

Kolik lidí se na projektu podílí?
Já bych řekl, že jich jsou desítky, většina mých kamarádů, kterým za to moc děkuji, protože bez jejich rad, snah a připomínek by to nešlo. Jsou to ale i mentoři, které jsem poznal v Point One. Parťáka přímo ve firmě nemám, jediným majitelem společnosti Dobrey jsem já.

Byl jsi pozván představit svůj projekt v Impact Hubu při jejich akci Mashup, jak to dopadlo?
Byla to skvělá akce, při které jsem vystoupil ze své konfortní zóny a bubliny, jelikož jsem tam z téměř 150 lidí nikoho neznal. Poznal jsem ale další super projekty a dostal úžasnou zpětnou vazbu, což beru jako největší přidanou hodnotu. Také se nám téměř podařilo vyhrát v hlasování diváků o nejzajímavější projekt, ale v poslední vteřině hlasování jsme se dostali na druhé místo.

Na čem teď pracuješ?
Na jednu stranu budu chtít propagovat aplikaci naší prvotní cílovce, na které to budeme zkoušet. Na straně druhé hledám někoho, kdo nám z malého projektu pomůže udělat velký boom.

Kdo je tvá prvotní cílovka?
Kam bychom to chtěli dostat nejdříve, jsou kolej ČZU, sídlí zde Point One, známe to tam a máme tu podporu. Představa je taková, že by zahraniční studenti mohli skrze jídlo lépe poznat ty české a naopak.

Co bys poradil lidem, kteří chtějí s podnikáním začít, ale zatím nenašli dost odvahy, aby se do podnikání pustili?
Doporučil bych prostě začít. Pokud to neuděláte, budete litovat toho, že se nedozvíte, jak to mohlo dopadnout. Říká se, že i pád na čumák je pohyb vpřed. Já tím čumákem ryju pořád, ale posouvám se. A pokud to nepůjde, tak to rychle poznáte, a zůstane vám aspoň dobrý pocit, že jste se o to pokusili.

Martine, moc díky za rozhovor, ať se ti s Dobrey daří a někdy v Point One zase na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

---

Martin Svátek vystudoval magisterský obor Provoz a ekonomika na PEF ČZU. Je zakladatelem firmy Dobrey. Miluje sport, především beachvolejbal a basketbal. Členem Point One je od jara 2017.

Správné vedení týmu je jedním ze základních kamenů dobře fungujících společností. Každá firma k tomu může zvolit zcela individuální přístup, ale existují metody již léty osvědčené, které zkrátka fungují. Jak správně nastavit procesy, role i pravidla pro nové i stávajícíc členy týmu tak, aby se všem dobře pracovalo i spolupracovalo, nám představili trenéři Seznamu David Koláček a Milan Fridrich, kteří pro členy Point One udělali školení na míru. A jaké bylo?

Workshop

Na workshop dorazila šestice statečných včetně naší manažerky Jarky, kdy každý dopředu vyplnil formulář s očekáváním a s problémy, se kterými se v oblasti vedení lidí potýká. Trenéři následně celý workshop vedli tak, aby pokryli systematicky většinu problematik. Účastníky mimo jiné zajímala následující témata:

• Jak nastavit procesy ve firmě,
• Jak motivovat svůj tým k výkonu
• Jak tým kontrolovat u věcí, které nejsou hmatatelné
• Jak být k týmu asertivní a být šéfem bez výčitek
• Jak správně delegovat
• Timemanagement
• Jak přistupovat ke scrumu
• Jak si stanovit role v týmu
• Jak balancovat mezi profesionálním a osobním vztahem v týmu

Trenéři následovně celodenní program rozdělili na dopolední a odpolední. Ten dopolední se věnoval tématům níže, ten odpolední se zabýval individuálními potřebám zúčastněných projektů.

1. Role v týmu a nastavení procesů

Projekt (neopakující se činnost) vs. proces (opakující se činnost)

Rada číslo 1: Nastavení si pravidel a rolí, co chceme v týmu mít

Určit si „DPV“ (Definice, Proces, Výkon)

1. Definice cíle a stanovení rolí (jak má vypadat výstup, který předáváme)

• Stanovit čas, rozpočet a kvalitu
• Případně si stanovit logickou rámcovou matici
• Metoda SMART(S):

1. Specifikace (konkrétně co má být na konci hotové a aby zaměstnanec zopakoval, co má udělat)
2. Měřitelné (čísla)
3. Ambiciózní (dosažitelné, rozvíjející, akceptovatelné)
4. Reálné
5. Termín (data i na minuty)

Smyl (proč to máme dělat, aby to bylo motivační), příklad s robotem – dva týmy, kde týmy stavěli robota z lega a jednomu týmu ho před jejich očima rozebrali a řekli jim, že mají dělat znovu a u druhého týmu ho dali do krabice a řekli, že ho pošlou do dětského domova. Jedna skupina skončila daleko dřív, jak druhá s kompletováním robotů.

• 3. Proces
  Sestavení procesu
• 4. Výkon
  Samotná exekutiva výše popsaného.

2 Pravidla

• Nastav
• Vyžaduj
• Dodržuj

Druhý tematický okruh se zabýval tvorbou pravidel a jejich dodržováním.

Teorie rozbitého okna – jakmile se rozbije okno, tak ho jdu zasklít – jakmile je někdo poruší, tak je hned a okamžitě vyžaduji.

Při náboru člověka se domluvit o metodě SMART(S). Pokud něco manažer zadá a chybí tam něco ze SMART, tak má manažera upozornit a manažer má povinnost to dodat.

Trenéři důrazně doporučují si sepsat osobní hodnoty a ty dodržovat.

3 Situační vedení

Třetí okruh se zabýval situačním vedením. Jak pracovat s (ne)motivovanými a (ne)znalými členy týmu. Ukázali nám k tomu graf, který popisuje, jaké lidi v týmu máme, kam je chceme dostat a jak s nimi pracovat.

Z obrázku plynou různé situace, které mohou nastat. V extrémech se jedná o motivaci svobodou, smyslem práce a příslibem mistrovství. Nescházíme se s člověkem pravidelně, sám si říká o schůzky, když potřebuje. Pokud člen týmu nechce pracovat, tak použiji metodu trojího tlaku – úkol s možností seberealizace, vyžadování úkolu s možností direktivního zadání vypracování, direktivní zadání vypracování úkolu s četnou kontrolou.

Po pauze na oběd se přešlo ke 4. tématu.

4 Timemanagement

Správný timemanagement by měl vycházet z životních priorit. Ty je nejprve nutné si sestavit:

• Sepsat si hodnoty
• Stanovit si role
• Jedna činnost za roli, která má největší efekt
• Jací v životě chceme být, co bychom v životě chtěli dělat a co bychom v životě chtěli mít.
• Dále nám trenéři ukázali obrázek s činnostmi (ne)důležitými a (ne)naléhavými.

Důležitost versus naléhavost

• Příklad na hasičích ohledně ND (naléhavé a důležité): zkracování procesů, připravenost, nerušenost, fungování co nejefektivněji a řešit je pokud možno jako D (důležité).
• Důležitý je relax (je v D), práce hlavou (1-2 hodiny týdně) – zda to, co dělám, dělám efektivně. Změna, zůstat a přestat (každý týden si dát tyto otázky).
• Nedůležité N – dělat, ale určit termín a zeptám se na kvalitu a jaké zdroje mám k dispozici.
  – nedůležité a nenaléhavé dělat, ale málo (káva, popovídání si s kolegy)
• Nejhorší dělat jako první (znát svůj denní rytmus a dle toho to zařídit).

Plánuj si kalendář na 70% a měj tak vždy rezervu

Tip na plánování: nejprve roční a na rok si dát priority a rozhodit do kvartálů, které rozhodím do měsíců. Měsíc si rozhodit do týdnů a týdny do dnů, ty do hodin a ty do minut.

5 Scrum

Poslední oblast se věnovala tématu scrum, což je agilní metoda v projektovém řízení, kdy se dávají časové sprinty (více to reaguje na změny v průběhu projektu). Tzv. navádění rakety na pohyblivý cíl. Scrummaster – zodpovědný za proces, moderátor situace. Mezi jednotlivými scrumy se nemění zadání. Pracují na základě skupinového cíle. Každý den mají setkání, kdy každý řekne, co ten den dělal. Po scrumu se setkají a udělají si retro(spektivu), kdy si na lístečky napíšou, co se jim líbí, nebo nelíbí. Zaměřit se na minimum nutné kvality a s tím jít ven a pak to v průběhu šperkovat.

Po celodenním soustředění následoval souhrn a kolečko, zda každý dostal odpověď na svou otázku na začátku. Workshop byl tak chytlavý, že naprostá většina účastníků věnovala pozornost celodennímu workshopu na 100% a cítila se po něm obohacena. Děkujeme trenérům a společnosti Seznam, která tento workshop pro nás zdarma v rámci společenské odpovědnosti nachystala. Přislíbila také v případě zájmu, že nachystá další, kde můžeš být účastníkem i ty.

Reference:

Velmi přínosné, ještě dlouho se budu vracet k zapsaným zjištění, abych zapracoval do praxe.

Skvěle pojatý workshop. Více o interakci účastníků (ano, někdy bylo těžké z nás dostat odpovědi). Tím, že jsme se zapojili jsme došli k hodně věcem sami. Super, že to bylo aplikované přímo na našich projektech a daných situacích.

---

O trenérech:

David Koláček – manažer oddělení Vzdělávání v Seznamu, trenér manažerských dovedností, specialista na vedení a řízení lidí, leadership, týmovou spolupráci, komunikaci a koučink.

Milan Fridrich – seniorní trenér manažerských dovedností, specialista na timemanagement, projektové řízení, typologii a týmovou kooperaci.

I v roce 2019 pokračuje úzká spolupráce podnikatelského inkubátoru Point One ČZU a společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. Tato spolupráce trvá již od roku 2015 a v letošním roce se ještě prohloubila. A jaké novinky nás čekají?

I v letošním roce pokračuje úzká spolupráce Podnikatelského inkubátoru Point One ČZU a společnosti AVE CZ. Tato spolupráce začala již v roce 2015 a v letošním roce se ještě prohloubila o zacílení Point One na inkubování firem s přesahem na udržitelný rozvoj a odpovědné chování. Tyto firmy se představí na prezentačním dni členů Point One – DEMO DAY, kde zástupce firmy AVE, jako jeden z porotců, vybere tu nejlepší z nich, se kterou se dále pobaví o bližší
spolupráci.

Jaké jsou aktivity v rámci naší spolupráce?

Studentská soutěž AVE nejen pro odpadáře ČZU

Každý rok AVE společně s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU vypisuje studentskou soutěž na řešení konkrétní odborné problematiky nakládání s odpady. Konkrétní témata určuje AVE dle reálných otázek, které ve svém provozu aktuálně řeší. V rámci letošního ročníku byly vyhlášeny tyto dvě soutěžní kategorie:

• Skládka jako bioreaktor
   Vítězný tým: Viktorie Vítková a Shuran Zhao
• Hutnění na skládce jinak
   Vítězný tým: Barbora Tojflová a František Humpál

Obzvláště první soutěžní téma vyvolalo velmi zajímavou debatu o aktuálním nastavení nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Začíná se totiž ukazovat, že jedna z hlavních příčin degradace orné půdy a s tím spojených ekologických, a tedy i ekonomických a sociálních problémů dnešního světa, je fakt, že se živiny nevrací po půdy ve formě právě biologických zbytků, ale ve formě uměle prefabrikovaných hnojiv. Prefabrikovaná hnojiva jsou z krátkodobého hlediska velmi lukrativní řešení, nicméně z dlouhodobého hlediska nejsou uzpůsobena k udržení zdravého života půdy a tedy její dlouhodobé plodnosti. Studentky vítězného týmu představily firmě AVE možnosti zaměření se právě na vytřídění a vytěžení biologicky rozložitelného odpadu jako cenného zdroje, spíše než s ním nakládat jako se směsným odpadem a řešit problematiku jejich reakce přímo na skládkách.

Jako každý rok firma AVE odměnila soutěžící nejen finančními cenami, ale i luxusní večeří. Letos jsme vyzkoušeli kulinářské speciality Kuchyně na Hradčanském náměstí, kde jsme se nejen dobře najedli, ale také popovídali o možnostech stáží, otevřených pracovních místech nebo také o tématech pro
diplomové práce.

Diplomové a seminární práce – případové studie z praxe

Další formou spolupráce je psaní diplomových prací. Hlavním vedoucím na témata spojená s odpadovým hospodářstvím je pan docent Ing. Vlastimil Altmann, Ph.D., ale nejen odpadáři si přijdou na své. Témata mohou být i obchodní, komunikační, marketingová či zaměřená na ekologii a oběhové hospodářství. V letošním roce si studenti vybrali témata Analýza třídění plastového odpadu na dotřiďovací lince a Hodnocení účinnosti sběrných dvorů. Není ale problém vypsat téma na míru. Vlastní nápady posílejte na dudakova@pointone.czu.cz.

Exkurze do provozu

Každoročně pan Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadů firmy AVE, společně s pedagogem odpadového hospodářství na ČZU docentem Ing. Vlastimilem Altmannem, Ph.D. pořádají exkurze do provozů firmy AVE. Letos byly uspořádány tři exkurze na skládku v Benátkách nad Jizerou.

Spolupráce přináší mnoho benefitů obou stranám. Studenti mají jedinečnou možnost aplikovat teoretické znalosti z přednášek v praxi a naopak firma AVE má šanci získat inovativní nápady od studentů, kteří ještě nezapadli do vyjetých kolejí stávajících procesů. Díky tomuto partnerství si AVE často vybírá na pozice stážistů, ale i budoucích zaměstnanců právě aktivní studenty ČZU. S firmou AVE Vás rádi propojíme i napřímo. Pokud máte nápad, který si myslíte, že by mohl být pro AVE a ČZU zajímavý, neváhejte nám napsat na dudakova@pointone.czu.cz.