Ve dnech 30. – 31. 8. 2017 se v hlavním městě Maďarska Budapešti konala mezinárodní soutěž startupových projektů zemí Visegrádské čtyřky (V4). Projekt s názvem Emerging Young EntrepreneurS (EYES) byl financován z fondu spolupráce V4 a jeho cílem je identifikovat nadějné projekty a pomoci jim v jejich rozvoji. V prvním ročníku soutěže EYES reprezentovaly Českou republiku projekty, které postoupily do národního finále. Jmenovitě se jednalo o projekty FactOrEasy®, Dogsie, Woodle a Projekt FIT. Vítězem národního finále se po rozhodnutí mezinárodní poroty stal projekt FactOrEasy®.

O projektech:

FactOrEasy®

Projekt FactOrEasy® je byznys simulace využívající neuronové sítě. Po odehrání simulace je možné identifikovat silné i slabé stránky účastníka simulace a vhodným programem (např. znovu použitím simulace) posunout jejich rozvoj vhodným směrem. Využití simulace je vhodné v development či assessment centrech či při praktické výuce teorie podnikového řízení, ale i strategického managementu.

Dogsie

Projekt Dogsie je služba pro pejsky a jejich majitele. Každý měsíc jim domů chodí balíček toho nejlepšího, co je na trhu k dispozici. Obsah balíčku je do poslední chvíle tajemstvím, a tak si každý měsíc může páníček v pohodlí domova užít otevírání tajuplné krabice plné dobrot a hraček se svým čtyřnohým přítelem. A jelikož tomuto projektu nejsou lhostejní ani psi co nemají domov, tak Dogsie posílá 20% zisku partnerským spolkům, kteří se o takové pejsky starají. Pokud vás projekt zaujal, podívejte se na jejich webové stránky www.dogsie.cz.

Woodle

Projekt Woodle pochází ze srdce Českého ráje, Turnova, který je obklopen krásnou přírodou. Při realizaci jejich produktů se inspirují právě jedinečným přírodním bohatstvím, kterým tento kraj oplývá. V jejich sortimentu najdete kvalitní dřevěné výrobky, vyráběné převážně ručně, a to od stylových brýlí, přes praktický držák na sluchátka, až například po originální dřevěný motýlek. Díky speciální gravírovací technologii si navíc každý jejich produkt můžete ozdobit vlastním nápisem, jménem nebo oblíbeným číslem.

Projekt 90

90-denní výzva je webový portál, který spojuje online domácí fitness s péčí odborníků na výživu a cvičení. Každý si může vybrat svůj program podle cíle nebo trenéra. Můžete se zaměřit na získání kondice, redukci váhy, zdravá záda nebo cvičit jógu z pohodlí domova. Zároveň k sobě máte člověka, který vás celým programem provádí, dodává motivaci a řeší s vámi všechny aspekty změny životního stylu. Platforma spojuje ty nejlepší trenéry, nutriční terapeuty a lékaře na jednom místě.

Univerzitní podnikatelský inkubátor Point One právě nabírá nové členy. Založ projekt, makej a získej neocenitelné zkušenosti již při studiu.

Na České zemědělské univerzitě funguje od roku 2014 podpora studentů, kteří touží začít podnikat a chtějí se vzdělávat v oblasti podnikání. Zdejší podnikatelský inkubátor nabízí profesionální zázemí a poskytuje specializované služby jak pro začínající, tak pro již zběhlé podnikatele z řad studentů a absolventů ČZU. V prostorách inkubátoru, které najdete na koleji F v prvním patře, se konají pravidelné workshopy, přednášky a poradenská činnost zaměřená nejenom na podporu podnikání, ale i na osobní rozvoj. Mimo to sdružuje Point One komunitu lidí, která má o podnikání zájem, a která se chce učit podnikatelským dovednostem, i když zatím svůj vlastní projekt nemá.

„I když inkubátor funguje již více než 3 roky, stále o něm podstatná část studentů i učitelů neví, proto bude od 2. do 25. října 2017 probíhat jak v areálu ČZU, tak na sociálních sítích kampaň „Nečekej, až zahřmí“, která má na existenci inkubátoru a na možnost stát se jeho členem upozornit,“ říká manažerka Point One Gabriela Koláčková a dodává: „Každý rok škola udělí titul několik tisícům studentů. To, co vás odliší, je to, že budete dělat něco navíc. Ukažte proaktivitu. Pokud máte v hlavě nápad na podnikání, nestyďte se za něj a začněte na něm dělat. Nasbírejte zkušenosti a kontakty dřív, než ostatní. Možností, jak dělat něco navíc při studiu, je spoustu. Nejhorší není neuspět, ale vůbec se o to nepokusit. Nebojte se zjistit, co vše vám nabízíme, a stavte se na nezávaznou konzultaci.“

Více o Point One i současné kampani naleznete na webu www.pointone.czu.cz a na facebookových stránkách inkubátoru FB/PointOneCZU.

„Tak přestaň šlapat na místě a rozjeď svůj projekt naplno.“

Rozhovor s Kateřinou Venclovou o tom, co se 19. 10. 2017 chystá v inkubátoru Point One za akci týkající se rozšiřování týmu.

Co si mám pod názvem Výběrko trochu jinak představit?

Je všeobecně známé, že v současnosti se firmy v České republice potýkají s nedostatkem zaměstnanců, kdy hledají neustále někoho do svého týmu. Občas hledají i celý tým pro jejich nápad. Tento trend postihl i inkubované firmy (nejen v Point One), a proto vznikl nápad udělat „nějakou“ HR akci, která by pomohla inkubovaným firmám. Klasické výběrové řízení by bylo zdlouhavé, tak jsme se rozhodli vynechat dlouhý pohovor s uchazeči a dát větší prostor uchazeči, aby nám řekl o sobě více, jaká pozice by ho přesně zajímala a cítil by se v ní „jako doma“. Proto vznikl název Výběrko trochu jinak.

Kdo je cílovou skupinou této akce? Studenti? Nebo se může přihlásit kdokoliv?

Souhrnně je akce určena pro nadšence, kteří se chtějí podílet na projektu, ale nemají nápad nebo pro nadšence, kteří mají nápad, ale chybí jim někdo do týmu. A je jedno, zda je z ČZU, či nikoliv. Cílem je pomoci inkubovaným firmám řešit personální obsazení v týmu a nikoho nediskriminovat. Ještě bych chtěla upozornit, že odměnu stanovuje inkubovaná firma, tzn., na čem se členové týmu domluví.

Kdy a kde Výběrko trochu jinak proběhne?

Výběrko trochu jinak proběhne 19. října 2017 od 17:00 v inkubátoru Point One v areálu České zemědělské univerzity v Praze, konkrétně 1. patro kolejí F. Oficiální část bude trvat asi dvě hodiny a na ni bude navazovat neoficiální networking, který není časově omezen.

Kde se mohou uchazeči přihlašovat? Budou muset posílat životopis?

Uchazeči se přihlásí na akci tak, že pošlou buď svůj životopis nebo minutové video na e-mail venclovak@pef.czu.cz do 9. října 2017. Uchazeči mají možnost volby proto, aby si sami zvolili prostředek, který je nejvíce vystihne. Druhý týden v říjnu 2017 dostanou všichni uchazeči zpětnou vazbu e-mailem, zda se zúčastní Výběrka trochu jinak. Benefitem pro vybrané uchazeče bude profesionální zpětná vazba na jejich sebeprezentaci od HR specialistů, protože akce je organizována ve spolupráci s Prague Startup Centre, AVE, Českou spořitelnou a Manažerským klubem při PEF, ČZU Praze.

Takže ne všichni uchazeči budou mít možnost se zúčastnit akce?

Bohužel ne. Maximální kapacita této akce je 10 uchazečů, což je proti běžným výběrovým řízením vysoké číslo. Kandidáti se nemusí bát, že je bude hodnotit sedmihlavá saň. Jedná se pouze o nadšence z oblasti řízení lidských zdrojů. Každý uchazeč dostane po oficiální části Výběrka trochu jinak zpětnou vazbu od HR specialisty na jeho životopis a sebeprezentaci.

Káťo, děkuji ti za rozhovor a budeme se těšit na výběrko!

Také děkuji!

Autor: Gabriela Koláčková, manažerka podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One

---

Kateřina Venclová vystudovala doktorát na ČZU PEF v oblasti řízení lidských zdrojů. Dva roky se věnovala na plný úvazek HR managementu v mezinárodní firmě.

 

Jonáš Němec ušel za 19 dní 663 km. Šel pouť do Santiaga, trasu Camino del Norte. Na cestu by se vydal tak jako tak, ale chtěl najít nějaké užitečné propojení s jeho dobrovolnou aktivitou. A tak se rozhodl celou svou cestu dokumentovat, nasdílet na darovací server Darujme.cz a vybrat částku 30 000 Kč pro dobrovolníky, které již sedmým rokem vede v organizaci Statek Vlčkovice, o.p.s.

Nejvíce mě zajímá, proč ses rozhodl pro sběr 30 000 Kč na darovacím serveru a jak ses na celou kampaň připravoval a následně realizoval, nicméně pojď mi prosím nejprve něco málo říct o sobě a Statku Vlčkovice. Co přesně děláš v organizaci?

V neziskovce Statek Vlčkovice jsem od roku 2010. Mám tam na starost koordinaci dobrovolníků, se kterými tam každý měsíc jedu na jeden víkend a společně spolu opravujeme a budujeme, co je třeba. Jednou za rok pak probíhá kulturní akce Vlčkovicefest, na které se dobrovolníci též podílejí. Bez nich by to nešlo.

Kolik lidí máš na starost?

Vyjde to na cca 70 – 80 dobrovolníků ročně. Ti se mohou k dobrovolné práci přihlásit zde. S nimi pak vyrazím na statek, kde manuálně pracujeme. Většinou se jedná o malování, opravování, řezání dřeva, atp. Nejčastěji s námi jezdí podnikatelé, studenti, nebo sociální pracovníci ve věkovém rozpětí 16 až 60 let. Práce se najde pro každého. I pro ty, co tvrdí, že manuálně pracovat moc neumí. Rádi je tam tomu naučíme.

Proč ses pro takovou práci rozhodl?

Dává mi to smysl. Je hezké se podílet na něčem, kde vzniká něco společensky prospěšného a co je vidět. Baví mě tahle kombinace náročnosti, různorodosti, komunikace a práce s lidmi a manuální činnost.

Z čeho jsi placen?

Jedná se o dobrovolnou práci, takže to dělám zdarma. Sem tam se organizaci povede získat nějaké prostředky, ty ovšem jsou na rekonstrukci, či podporu činností, které neziskovka realizuje. Práce zabírá cca poloviční úvazek, nicméně v kombinaci s mou současnou prací se to dá zvládnout a hezky se to doplňuje.

Vedeš skupinu lidí, kterým neplatíš. Mnoho manažerů by mohlo podotknout, že je těžké takové lidi organizovat a koordinovat. Čím si vysvětluješ, že lidé opakovaně přijíždějí a ve svém volném čase zdarma pracují?

Ke každému dobrovolníkovi přistupuji individuálně. Snažím se u každého rozklíčovat, co ho naplňuje a k takové práci ho pouštět co možná nejčastěji. Každý z dobrovolníků dopředu ví, proč a za jakých podmínek přijel. Pro někoho je to fajn způsob aktivního smysluplného odpočinku, pro někoho zase příjemná cesta, jak poznat nové lidi. No a někteří dobrovolníci, kteří k nám přijedou, zjistí, že tato práce a činnost pro ně není.

Statek Vlčkovice, o.p.s.

Nezisková organizace s posláním vybudovat svébytný a nezávislý sociální podnik, který pomáhá sociálně znevýhodněným osobám a umožní těmto osobám důstojné a zvýhodněné bydlení. Kromě sociálních aktivit se o.p.s. snaží revitalizovat obec Vlčkovice, obnovit její kulturní dědictví a pořádat zde kulturní a vzdělávací akce a zvýšit tak kvalitu života v obci. Aktivity o.p.s. stojí též na dobrovolnické činnosti. V průběhu roku pořádají pravidelné brigády jak pro své dobrovolníky, tak i pro dobrovolníky firemní, kteří přijíždějí v rámci CSR aktivit svých zaměstnavatelských společností.

Proč tedy crowfundingová kampaň?

Ono se úplně tak o crowdfunding nejedná. Rozhodl jsem se vybrat 30 000 Kč, což je průměrná roční položka, která je třeba ke koordinaci dobrovolníků a zaplacení nutných výdajů s tím spojených. K tomuto účelu byl vybrán server Darujme.cz, kde nebylo třeba vybrat celou požadovanou částku a ani nebylo třeba nastavovat odměny. Nicméně obojí jsem v rámci zvýšení šance na úspěch udělal. Účel celé kampaně byl takový, že jsem chtěl zvýšit povědomí o dobrovolnictví v naší organizaci, spojit pouť do Santiaga s něčím užitečným a vybrat nějaké prostředky na dobrovolnické aktivity.

Kdy jsi začal kampaň řešit?

S kolegy v organizaci jsme to začali promýšlet asi tak 3 měsíce dopředu. Odměny jsme se rozhodli nastavit tak, jak jsme uznali za vhodné. Moc jsme nad tím nepřemýšleli a poměrně rychle sestavili následující:

150 Kč – mušle z cesty,
250 Kč – pivo/káva na Vlčkovicefestu,
500 Kč – pohled ze Santiaga,
1 000 Kč – místo v první řadě na promítání fotek z cesty a dvě vstupenky na zimní Vlčkovice Fest 2018,
5 000 Kč – VIP prohlídka Vlčkovického statku a dvě vstupenky na letní Vlčkovice Fest 2018,
10 000 Kč – večeře a povídání o pouti s Jonášem.
Když se na to podívám zpětně, možná bych se nad tím zamyslel trochu víc, ale nakonec i toto stačilo, abych nasbíral částku, kterou jsem chtěl.

Jaká byla tvoje strategie šíření povědomí o kampani, načasování a následná komunikace?

O kampani jsme záměrně lidem prvně řekli až 5 dní před mým odjezdem, a to na Vlčkovicefestu, kde máme největší základnu podporovatelů. Dřív jsme to říkat nechtěli, abychom si nekanibalizovali propagaci na Vlčkovicefest. Na letáky a plakáty jsme se vykašlali, ale natiskli jsme to na program jako dopis, což se ukázalo jako vcelku dobrý krok.

Při podobných kampaní se doporučuje mít vybudovanou silnou uživatelskou základnu a mít nasbíráno mnoho kontaktů. Tys zakládal novou facebookovou stránku, kde jsi neměl nikoho…

…to sice ano, ale na FB stránkách Vlčkovického statku a Vlčkovicefestu máme dohromady několik tisíc fanoušků. Dále mám mailové kontakty na dobrovolníky a svůj osobní FB profil. To se ukázalo jako dostačující startující pozice, abych do nově vzniklé stránky získal pár stovek lidí, které má cesta opravdu zajímá a nespamoval stránky, které jsou primárně určeny k jiným věcem. Přispíval jsem pak v průměru 1 – 2 příspěvky denně a sem tam mi je sdíleli přátelé, či fb stránky, které s tím mají něco společného. Příspěvky pak v průměru vidělo vždy kolem 1 000 lidí. Největší ohlas měla ovšem videa. Tam bylo shlédnutí kolem 5 000. Se zněním příspěvků jsem si tolik hlavu nelámal. Docela se mi v tomto ověřila bezprostřednost. Když jsem uviděl něco zajímavého, tak jsem to postnul. Podle mě ten, kdo moc přemýšlí, moc toho vymyslí. Pod příspěvek jsem vždy vložil odkaz na darovací portál a hotovo.

Byla při výběru financí nějaká krize?

Naštěstí ani ne. Lidé přispívali vcelku rovnoměrně. Nejvíce mi pomohlo jedno sdílení fotky, kdy jsem byl 13,5 kilometrů před Santiagem a tento status vidělo cca sedm tis. lidí a během pár hodin se vybralo asi šest tisíc korun. Velký úspěch též měla selfie s koněm.

Plánuješ nějakou komunikaci s dárci po kampani?

Ano. Každému přispěvateli jsem zaslal emailem poděkování. Dále jsem natočil děkovné video. Také budu dělat promítání a povídání o mé cestě, kam jsem všechny dárce pozval. Rád bych si jejich přízeň udržel, protože bych podobnou formu sběru příspěvků rád zopakoval. Z tohoto důvodu jsem zvolil název fb stránky neutrálně – Jonáš putuje pro dobrovolníky. Chtěl jsem něco jednoduchého a univerzálního, ale současně něco, co vyjádří tu činnost.

Co se ti při kampani vyplatilo?

Jednoznačně autentičnost. Klidně v příspěvku udělat nějakou hrubku. Ne teda schválně, ale nelámat si nad tím hlavu, když se tam nějaká objeví. V dnešním uhlazeném světě je fajn k něčemu přistoupit tak, jak to člověk v tu chvíli má.

Na závěr dotaz – je něco, co bys teď udělal jinak?

Kdybych něco udělal jinak, tak bych to asi nebyl já. Maximálně bych trochu víc promyslel ty odměny. Nicméně i ty se projevily jako dostačující. Největší zájem byl o mušli, pivo a pohled. Večeři se mnou nikdo nechtěl, to mě trochu teda mrzí 😀

Jonáši děkuji ti za rozhovor, rady, postřehy a ať se daří!

Také děkuji a nápodobně!

Komentář autorky:

Jonáše jsem k rozhovoru požádala z důvodu, že mi dává smysl jeho činnost a může být pro mnohé začínající podnikatele inspirací. Přestože se jedná o nevýdělečnou činnost, principy jsou stejné. Jeho kreativní přístup k propojení příjemného s užitečným mi přišel parádní. Nenásilnou formou rozšířil povědomí o své aktivitě, zesílil fanouškovskou základnu, se kterou se dá pak dále pracovat, a vybral peníze pro dobrou věc. Pokud máte nějaký svůj vlastní projekt a k tomu plánujete dělat něco zajímavého (ať už odjet na rok pěstovat chilli do Ugandy, nebo školit nové včelaře), doporučuji se zamyslet nad podobným krokem.

Jonáš dorazil na místo srazu s předstihem. Čas na rozhovor si udělal okamžitě. Celou dobu mluvil o své cestě a práci se zapálením a nehraným entusiasmem. Jonášovi je 28 let a v současnosti pracuje jako farmář a pečovatel koní. Jeho oblíbený alkoholický nápoj je Kontušofka (???) a pivo Bernard. Maximálně jich dá 6 – 7 za večer (nicméně při testování s autorkou to vzdal u třetího piva a odstoupil ze soutěže).

Gabriela Koláčková, manažerka podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One

„Lidi chápou lidi, ale nechápou značky, proto musí značky působit jako lidi,“ říká Jiří Vicherek, CEO a zakladatel agentury Fenek, který nám přišel do Point One vysvětlit nejenom to, jak mají značky správně komunikovat, ale taky jak vymyslet dobrý příběh, přemýšlet v titulcích a nebát se novinářů. Téměř tříhodinový workshop nadupaný od začátku do konce nás po dlouhé době posadil na zadek. Kdo přišel, nelitoval. Jirka se ukázal jako expert na slovo vzatý a jeho zaujetí pro daný obor nás dostalo. Ty nejzajímavější postřehy z workshopu můžete nyní načerpat v našem malém shrnutí a také v přiložené prezentaci → Komunikace pro startupy.

Jirkova prezentace rozhodně nebyla nuda. Zaměřil se při ní především na 2 oblasti komunikace (komunikace vs produkt a PR), ve kterých jsme si vyzkoušeli různé metody a postupy pomáhající nastavit ten správný komunikační směr. Jelikož komunikace a PR používá mnoho zkratek a speciálních pojmů, sestavili jsme pro vás slovník, který najdete na konci článku, včetně malého seznamu povinné literatury doporučené Jirkou. Tak vzhůru do čtení!

1. Komunikace vs. produkt

Na začátku každého podnikání je nápad a měl by být také první prototyp produktu neboli MVP (minimum value produkt viz slovníček níže). Pokud můžeme sehnat feedback od potencionálních uživatelů, měli bychom to udělat. Zpětná vazba i na první prototyp, který bývá zpravidla velmi nepodařený, je jedním z nejdůležitějších kroků k nastartování podnikání. Jelikož žijeme v produktových bublinách, musíme vědět, jak náš produkt působí na potencionální zákazníky a zda by si ho koupili a za kolik. Znát svou cílovou skupinu je zde zásadní – úzká cílovka rovná se levné testování. MPV se dá dnes lehce testovat (komunikovat) např. přes crowdfunding nebo různé tematické online skupiny.

Důležitá věc v komunikaci je produktové USP (unique selling point viz slovníček). Tedy to, čím se liší náš produkt nebo služba od konkurence. Vyzdvihnout (komunikovat) naše USP nám v budoucnu pomůže i náš brand a hlavně message, která by na USP měla stavět. Message by měla být výstižná a dobře zapomatovatelná. Lidé většinou nedávají pozornost více než 3 argumentům, proto by message měla obsahovat maximálně 3 důvody (např. jsme eko, bio, lux), které nám pomohou produkt prodat. Tyto 3 důvody pak musíme komunikovat na všech úrovních tzv. touchpointech (viz slovníček) a dostatečně často. Opakování není nikdy dost, protože je tu milion lidí, kteří o vaší značce a jejích výhodách ještě nikdy neslyšeli.

Zvolit si důkladně cílovku, nastavit brand a messsaging je v komunikaci a v podnikání základ. „Lidi chápou lidi, ale nechápou značky, proto musí značky působit jako lidi a od toho tu je brand,“ říká Jiří. Pokud si zvolím nějakou komunikaci, pak to musím dělat všude (na všech vybraných místech) a dobře – to je marketingová strategie. Pro úspěch je důležité na něco se soustředit a dělat tuto jednu věc takovým způsobem, abychom v ní byli nejlepší!!!!! Dělat všechno je proto horší, než nedělat nic.

Pro výběr správného komunikačního kanálu nám může sloužit technika the Bullseye framework (viz přiložená prezentace slide č. 13). Existuje totiž přibliž 60 kanálů, kterými se dá komunikovat (emailling, sociální média, PR, offline marketing, reklamy v TV, eventy atd.) Je na nás ze všech možností vybrat ty nejlepší, nejvíce však 3, a na ně se pořádně zaměřit. Je také potřeba nastavit si tzv. SMART cíle, na základě kterých zjistíme, zda kanál funguje či nikoliv. Pokud za určitou dobu nedosáhneme vytyčených cílů (např. 1 zpráva denně na Instagramu po dobu 3 měsíců, přinese 500 nových fanoušků a 5 prodaných výrobků atd.), musíme strategii změnit – tedy od ní zcela upustit a najít lepší, výkonnější. Nejhorší, co se nám může stát, je přibrat další kanály navíc a svou pozornost rozmělnit. To je zaručená cesta tzv. slepých uliček. I když velké značky dělají všechno, oni musí, ty menší si to rozhodně dovolit nemohou. Jirka k tomu dodává: „Když to nefunguje, jdu dál a nechám to chcípnout!!!! S čistým svědomím. Většinou ale funguje všechno – my ale chceme najít ty 3 kanály, které fungují nejvíc!“

2. Chci do médií – koupím PR

Pokud chceme dělat PR a dostat se do médií, musíme přemýšlet o vnějším světě naší cílovky a najít „kauzy“, které ji zajímají a se kterými se můžeme spojit. Jak na to? Jirka nám předal 4 důležité body, kterých se držet:

Hledejte příběh: I když dneska je jich už dost, pořád to funguje (from zero to hero). Vytvořte si svůj příběh a stavějte na něm taktéž. Dobrý příběh znamená jít o úroveň výš nad produkt. Nike nepíše o botách, ale o sportování, Škoda nepíše o autech, ale o lepší městské dopravě atd.

Přemýšlejte v titulcích: Při psaní textů třetinu času věnujte titulku, třetinu času perexu, a třetinu času zbytku, vyplatí se vám to. Pokud máte blízko vaší cílovce, podívejte se, co zajímá vás, podívejte se také na podobný projekt a na média, kde se objevil. To vám ukáže cestu.

Nebojte se novinářů: Novináři byli arbitři zpráv – dnes už to tak moc neplatí. Lidi se bojí jít k novinářům a říct jim, co dělají. Mějte na paměti, že novináři jsou také jen normální i když chytří lidi. Sami často vydělávají méně, než vy za 5 let, když budete podnikat.

Jak vypadá novinářský den?

Ráno mají novináři 400 e-mailů ve schránce – proto je extrémně důležitý předmět e-mailu!!!! Novinář musí vyprodukovat 2-3 dobrých článků za den, bere první, které mu padnou do oka. To znamená, že článek musí být co nejlépe připraven – snažit se mu co nejvíce pomoct – pokusit se napsat článek jeho pohledem, uvést fakta, data, citace, kontakty atd.
Dávejte data / fakta: K dobrým příběhům patří ověřitelné data a fakta. Sice na ověření novináři většinou nemají čas, ale hraje to důležitou roli při jejich rozhodování, zda článek zveřejnit, či nikoliv.

A na závěr – pointa!

„Komunikujte a používejte nejvíce 3 argumenty, nikdy víc. Pokud zákazníky nekonverzují první 3, tak ty další také ne. Najděte na svém produktu a službě to nejdůležitější a to opakujte stále dokola, vyplatí se to,“ shrnuje Jiří svou prezentaci.

Workshop s Jirkou Vicherkem byl opravdu obsáhlý a plný konkrétních rad a postřehů. Ještě jednou velké díky za tvůj čas Jirko a věříme, že se s tebou zase brzy u nás v Point One uvidíme.

Slovníček pojmů:

MVP – minimum value product – produkt v první fázi vývoje
USP – unique selling point – naše výhoda(y) před konkurencí
Branding – je proces vytváření Brandu
Brand – je obchodní značka, která má vlastní identitu a je schopna být prezentována i bez výrobku. Obchodní značka se tedy brandem nestává automaticky. Značka není jenom logo, ale jsou to myšlenky, pocity a postoje (tedy emoce) zákazníků ke službě nebo produktu, který značka zastupuje. Značka je tón, kterým se zákazníky mluví na infolince, je to obal i výloha obchodu, majitel firmy i to, co značka dává na své sociální sítě.

„Vaše značka je to, co o vás říkají ostatní lidé, když zrovna nejste v místnosti.“ Jeff Bezos

„Značka je to, co vám zůstane, když vám shoří továrna.“ David Ogilvy

Touchpoint – je každé místo a okamžik, kdy je s vámi uživatel v interakci (web, FB, zákaznická linka, reklama, PR, osobní setkání…)
Messaging – proces tvorby sdělení konkrétní značky
Message – hlavní sdělení, které má být předáno cílové skupině (nikdy více než 3)
PR – je soubor nástrojů sloužících ke komunikaci firmy zajišťující dobré vztahy s externími i interními cílovými skupinami

„Žurnalistika znamená otištění toho, co si někdo jiný nepřeje vidět otištěné. Všechno ostatní je public relations.“ George Orwell

Survival bias – (příběhy přeživších) slyšíme jen ty příběhy, které byly zveřejněny
White paper – statistika, průzkum – usnadňuje nám rozhodnutí na základě podrobného zmapování konkrétní situace.
Startup – z angličtiny – jakákoliv začínající firma; v užším slova smyslu se jedná vetšinou o technologickou velmi inovativní firmu, která není starší než 3 roky, má globální potenciál, tempu růstu 3-7% týdně s velkým investičním potenciálem.

Obsáhlý slovník naleznete např. zde.

Doporučené knihy a filmy:

Lean startup – Arica Grees, Eric Ries
Traction – Gabriel Weintberg, Justin Mares
The century of the self – Adam Curtis

Autor: Petr Kopeček

Honza Kvíčala je studentem prvního ročníku Technickém fakulty České zemědělské univerzity. Přibližně před půl rokem dostal nápad gravírovat osobní vzkazy na dřevěné výrobky a založil značku Woodle, se kterou se bude snažit uspět na velmi konkurenčním trhu. O tom, jak se k nápadu dostal, kde našel inspiraci a kam povedou je první podnikatelské kroky, jsme si s Honzou povídali v rámci seriálu o projektech, které využívají služeb podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One.

Ahoj Honzo, jsi čerstvým členem Point One, do kterého si vstoupil před pár týdny na konci tvého prvního ročníku na ČZU. Jak ses o PO dozvěděl a co tě ke vstupu do inkubátoru motivovalo?

Ahoj, o PO jsem se dozvěděl z více zdrojů. Hlavním faktorem je nejspíš to, že jsem cedule s fialovým puntíkem vídal každý den při cestě do školy a z ní. Poté jsem si chvíli povídal s členem Point One před Menzou, když probíhala nějaká propagační akce inkubátoru. Když jsem začal přemýšlet, jak co nejlépe rozjet podnikání, tak už stačilo jen vyplnit formulář a přihlásit se.

Zabýváš se gravírováním na dřevěné doplňky i jejich prodejem. Jak vůbec tvůj podnikatelský nápad vznikl?

K těmto myšlenkám mě přivedl táta. Koupil si CNC frézku, kterou potřebuje k jeho řemeslu. Začal jsem přemýšlet, jak bych to mohl využít i já. Napadlo mě dělat osobní vzkazy do dřeva. Vytvořil jsem si tedy počítačový model dřevěného slunce, který bych vyráběl a následně zákazníkům vygravíroval osobní text, například přání k narozeninám apod. Jak šel čas, začínal jsem si uvědomovat, že rozjet větší projekt nedá o moc víc práce než rozjet malý. Sehnal jsem tedy nějaké peníze a koupil si vlastní gravírovací laserový stroj a dřevěné výrobky – sluneční brýle, motýlky, stojánky na sluchátka nebo čepice s dřevěným kšiltem.

Kde jsi vzal inspiraci?

Nejspíš hlavně z knížek. Číst mě sice moc nebaví, ale poslouchat audioknihy a u toho dělat ještě něco jiného, je celkem zábavné.

Jaké nástrahy si musel na své cestě k podnikání zatím překonat? Co bylo nejtěžší?

Nejtěžší bylo rozhodování. Co vlastně dělat, s čím všechno začít. Když už se člověk konečně rozhodne, musí ještě věnovat tuny energie sháněním produktů. Důležité je, aby byli kvalitní a za odpovídající cenu. Co se týče e-shopu, tak to také neprobíhá úplně hladce. Teď jsem například nucen začít od začátku kvůli technickým problémům. Naštěstí už vím, jak na to. Každopádně si myslím, že mě ty největší překážky ještě do cesty přijdou, takže se na ně připravuji a očekávám je.

Co nebo kdo ti nejvíce pomohl?

Nejvíce mi rozhodně pomohl kamarád z Turnova, který mě provází celým procesem a je téměř jako druhý zakladatel. Pak samozřejmě rodiče a ostatní kamarádi, kteří se na projektu také svým způsobem podílí.

Kam bys to chtěl v budoucnu dotáhnout?

Rozhodně bych chtěl mít vlastní firmu, kde bych vyráběl produkty, které si sám navrhnu. Neříkám, že to musí být přesně ty, co prodávám teď, ale rád bych dělal něco svého.

Čím se zabýváš, když zrovna nepracuješ na projektu?

Asi bych měl říct, že se zabývám školou. Studuji na ČZU v prvním ročníku na technické fakultě. Bohužel pravý výraz slova „studuji“ platí pouze o zkouškovém období. Rád hraji florbal za tým Koberovy, kde působím na postu gólmana.

Co bys poradil lidem, kteří o podnikání zatím jenom sní, ale nemají odvahu se do toho pustit naplno?

Myslím si, že každý si může vybrat to, čím chce být, jen záleží na tom, jak moc to chce a jestli je schopný pro to něco dělat. Jestli máte nějaký sen, záleží jenom na vás, jestli si ho chcete splnit nebo ne. Pokud máte strach se do něčeho pustit, je to vlastně dobře. Přece jenom strachy jsou od toho, aby se překonávali. Bez strachu by vaše činnost neměla dlouhého trvání. Takže to chce najít motivaci a s chutí se do toho pustit.

Díky za rozhovor Honzo a ať se ti gravírováním i rozvíjení byznysu daří.

Autor: Petr Kopeček