Ve dnech 15. a 16. dubna 2025 ožilo prostranství mezi rektorátem a aulou České zemědělské univerzity v Praze sváteční atmosférou. Areál ČZU se proměnil v jarní tržiště plné květin, dobrot, tvořivých dílen i studentských nápadů. Velikonoce na ČZU nabídly návštěvníkům pestrý program – od tradičních výrobků přes moderní udržitelné projekty z Point One ČZU až po ochutnávky a soutěže.

 

Co vše mohli návštěvníci zažít?

Po oba dva dny mezi 10:30 a 16:00 hod. si studenti, zaměstnanci i veřejnost mohli užít bohatý výběr produktů a aktivit. Navíc, veškeré nápoje byly podávány do vratných obalů, akce tak byla ještě více zelená a udržitelná. Návštěvníci si na stáncích mohli vychutnat a koupit např.:

• Jarní dekorace a květiny z Provozního zahradnictví a Pokusných a demonstračních skleníků FAPPZ.
• Mělnické víno z Vinařství ČZU či univerzitní pivo Suchdolský Jeník.
• Výrobky z potravinářského pavilonu (uzeniny, velikonoční pečivo, čerstvý sýr, mléko, pivo).
• Punč (alko i nealko), horký cider, svařák, yuzu, kávu, teplé jablko (alko i nealko), medovinu, točenou malinovku, birel, limonády ve skle.
• Palačinky, kukuřici, párek v rohlíku, klobásy, cukroví, churros, chlebíčky.
• ČZU propagační předměty.
• Dřevěné výrobky z FLD.
• Kalendáře, přívěsky a další produkty s želví tématikou.
• Produkty a oblečení s antilopím designem (Antelope Conservation).

Point One na trzích řádně reprezentovali:

• Chilli omáčky, sušené a naložené chilli papričky a salsy od Palíto.
• Mechária od GreenGlazz.
• Hmyzí hnojivo od Svět hmyzu.
• Houbária s příslušenstvím od ReKávy.
• 8essence – osvěžující příchutě do vody.
• Ovocné plátky – lahodné sušené ovoce.

Tvořivé dílny a soutěže

Velikonoční atmosféru doplnily i tradiční rukodělné aktivity. Návštěvníci si mohli vyzkoušet:

• Zdobení vajíček.
• Malování na sklenice a květináče a setí osení.
• Pletení pomlázek.
• Tvorbu velikonočních dekorací.
• Výrobu vlastního mechária.
• Soutěž o merch hokejového týmu Farmers ČZU (pouze 15.3.).
• Ochutnávku vybraných vín z Vinařství ČZU.
• Swap oblečení (Freeshop).

Velikonoce na ČZU i letos potvrdily, že tradice a udržitelnost se dají skvěle propojit. Akce nabídla nejen možnost podpořit studentské i univerzitní projekty, ale také strávit jarní dny společně – s radostí, tvořivostí a chutí. Věříme, že jste si užili nejenom Velikonoce na ČZU, ale i velikonoční svátky jako takové a vše co k nim patří.

Pavel Korbáš a Vladimír Lauko společně v roce 2022 založili konstrukční studio Holymer a od začátku roku 2024 jsou také členy inkubátoru Point One ČZU. Znají se roky, roky spolu také pracovali v jedné firmě a věděli tak, co od sebe mohou a nemohou čekat. O svém společném příběhu a zaujetí pro zlepšováky se rozpovídali ve společném rozhovoru pro Point One ČZU.

Ahoj Pavle a Vladimíre. Nejprve otázka na rozehřátí. Kde jste se potkali a jak dlouho se už znáte?

P: Známe se už přes 10 let. Spojuje nás Petr, bratránek Ládi, se kterým jsem bydlel na koleji na vysoké škole. Od začátku jsme si rozuměli a prvních pár let kamarádství přerostlo i ve společnou práci.

Koho první napadlo založit konstrukční studio?

P: Láďa už byl u zrodu dvou firem, a tak měl silné nutkání to potřetí nastartovat na vlastní pěst. Společně jsme několik let pracovali v jedné firmě a postupně jsme se začali zajímat i o vlastní projekty. Když se asi po roce podařilo několik z nich úspěšně dokončit, řekli jsme si, že do toho půjdeme naplno.

Proč zrovna název Holymer?

V: Název vznikl díky tomu, že máme rádi psy. V týmu máme čtyři psí slečny. Jedna z nich se jmenuje Holy. Takže vzniklo spojení našeho oboru (polymer) a jejího jména. Další psí slečny byly taky ve hře, ale třeba Pennymer nezní tak dobře.

Vaše služby jsou hodně komplexní – s čím umíte svým zákazníkům pomoci?

V: Je pravda, že pracujeme s celou řadou technologií a materiálů. Umíme pomoci s vývojem a výrobou od úplného začátku, a zároveň se nebojíme naskočit do už běžících projektů – ať už má klient kompletní dokumentaci, nebo ne.

P: Naši přidanou hodnotu klienti vnímají právě v této rozmanitosti. Díky ní dokážeme pomoci s celým životním cyklem produktu, nebo jen s jeho určitou částí. Baví mě nastavovat procesy tak, aby se všem zúčastněným dobře a efektivně pracovalo a zároveň naše vstupy posouvaly projekty dál.

Kdo jsou nejčastěji vaši klienti?

P: Nejčastěji jsou to průmyslové a výrobní podniky. Druhou skupinou jsou startupy a firmy, které vyvíjejí vlastní produkty.

Jsou mezi nimi nějaká známá jména?

V: Máme spoustu zajímavých klientů v oblasti produktového vývoje, nicméně u probíhajících projektů nemůžeme sdělovat více podrobností ani jména. Po dokončení se ale těšíme na jejich zveřejnění.

Jaká byla zatím vaše nejnáročnější zakázka?

V: Letos jsme realizovali integraci aplikačního robotického pracoviště. Bylo navržené konkrétnímu klientovi na míru a jeho hlavním cílem byla automatizace výrobního procesu. Robot měl za úkol zrychlit takt výroby na 30 sekund. Nakonec se nám podařilo proces zkrátit až na 20 sekund.

Aktuálně pracoviště obsluhuje jeden operátor, ale je navrženo tak, aby jej v budoucnu mohl obsluhovat i robot. Navíc to přispívá k bezpečnějšímu a přívětivějšímu pracovnímu prostředí.

Předchozí zkušenosti

Jaké to bylo pracovat pro top český startup VRgineers?

P: Byla to bez nadsázky největší pracovní výzva našich životů.

Byli jsme součástí týmu špičkových vývojářů, manažerů, a to vše pod vedením vizionáře Marka Polčáka. Jedná se o celosvětově úspěšný produkt, takže jsme se potkávali s odborníky z celého světa.

Měli jsme možnost pracovat na nejmodernějších technologiích současnosti. A navíc to všechno probíhalo ve spolupráci se skvělou partou lidí, se kterými se vídáme dodnes.

Na jakém produktu jste pracovali?

P: Byl jsem součástí týmu, který vyvíjel brýle pro virtuální realitu a letecké simulátory. Měl jsem na starosti celý supply chain – výrobu, logistiku a kvalitu.

V: Já jsem zajišťoval kompletní konstrukční vývoj produktů.

Co konkrétního jste se ve startupu naučili?

P: Dynamické prostředí startupu umí být velmi náročné, ale zároveň je to příležitost naučit se za krátkou dobu obrovské množství věcí – jak odborných (hard skills), tak měkkých (soft skills), třeba v oblasti vedení týmu a vyjednávání.

Výzvou pro nás bylo plnění krátkých termínů, takže jsme se museli naučit efektivitě a dobrému plánování. Získal jsem také zkušenosti s řízením interního týmu i externích firem při kooperacích.

O Holymeru

Jak velký máte tým a kdo má jakou roli?

P: Aktuálně je nás v týmu šest. Máme tři technology, dvě kolegyně na obchod a marketing a jednu na finance.

Ve druhém kvartálu 2025 budeme nabírat jednoho seniora a jednoho juniora na technologii a konstrukci, takže se pomalu rozrůstáme.

S jakými technologiemi nejčastěji pracujete?

V: Data pro projekty tvořím ve 3D v CADu SolidWorks. Kromě toho 3D tisk – jak plastu, tak kovu. Často využíváme i technologie zpracování kovů: obrábění, lití, lisování.

Jakou netradiční technologii jste v minulosti použili?

P: Dnes už tradiční 3D tisk byl před 8 lety doménou jen velkých vývojových firem. Byli jsme u toho zrodu a dodnes z toho čerpáme.

V: Často využíváme tradiční metody na netradiční věci.

Přemýšlíte i nad vlastními produkty?

V: Určitě. Sice zatím žádný nemáme, ale až nás nějaký napadne, určitě ho budeme umět vyvinout.

Co bylo nejtěžší na začátku podnikání?

V: Skloubit rodinu a práci tak, aby to bylo ke spokojenosti všech.

A z čeho jste měli největší radost?

V: Největší radost jsem měl z paletového vozíku – už jsem nemusel ručně překládat půltunové palety!

Spolupráce s Point One

Jste členy inkubátoru Point One ČZU. Co na něm nejvíc oceňujete?

P: V rámci inkubátoru vznikla spolupráce s jiným členem – Martinem Vodičkou na jeho projektu K3NN3T (Cannet), což jsou speciální ochranné síťky na plechovky.

Jak spolupráce s Martinem probíhala a s čím jste mu pomohli?

P: Spolupráce s K3NN3T byla fajn. Martin vymyslel a navrhl skvělý produkt. Začal tím, že si ho vyráběl sám v malém množství, většinou ručně. S rostoucí poptávkou a úspěchem potřeboval výrobu zrychlit, zefektivnit a snížit náklady.

Zohlednili jsme jeho požadavky a očekávanou investici do stroje a navrhli jsme poloautomatizované řešení. To stále potřebuje lidského operátora, ale výrazně zvýšilo výrobní kapacitu na tisíce kusů.

Při návrhu jsme už mysleli i na větší série – pokud se prodeje rozjedou, jsme připraveni pomoci s plně automatizovanou výrobou.

Doporučili byste inkubátor i dalším projektům?

P: Rozhodně! Workshopy jsou užitečné a témata velmi zajímavá. Spolupráce s mentorem (zejména v oblasti obchodu a marketingu) je pro nás klíčová.

Navíc jsme získali spoustu kontaktů a poznali další skvělé lidi, kteří jsou součástí inkubátoru a jeho komunity.

Závěr

Jaké máte plány na rok 2025?

P: Letos pracujeme především na rozšíření obchodních kontaktů. Máme rozjeté opravdu velké projekty, které chceme úspěšně dotáhnout do cíle. Čeká nás také rozšíření týmu a další růst firmy.

Kam byste to chtěli s firmou dotáhnout?

P: Naším cílem je od začátku budovat stabilní firmu, která tady bude fungovat i za 40 let. Chceme vytvořit prostředí, kam se budeme těšit chodit my i členové týmu. A samozřejmě nás baví dělat zajímavé a inovativní projekty.

Máte nějakou radu pro začínající podnikatele?

V: Nenechte se odradit. První prohra v podnikání neznamená, že to musíte hned vzdát!

Díky, Pavle a Vladimíre, za rozhovor. Držím palce v podnikání a ať se vám daří nacházet stále nová neotřelá řešení.

Rozhovor vedl Petr Kopeček.

 

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 180 projektům. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor nově vede od prosince 2024 Tereza Sobotková.

Jarní nábor nových členů 2025 je za námi a Rada Point One ČZU 6. 3. 2025 vybrala celkem 15 nových členů, kteří se mohou za podpory inkubátoru vzdělávat v podnikatelských dovednostech a rozvíjet své projekty díky mentoringu, podnikatelské komunitě nebo využití skvělých prostor. 

Rada Point One ČZU to ani tentokrát s výběrem neměla vůbec jednoduché. V rámci náboru, který probíhal od 8. 1. do 23. 2. 2025, celkem tedy 47 dní, se nám totiž přihlásilo 23 velmi kvalitních projektů. Přihlášky dorazily od studentů, doktorandů či absolventů ČZU a také z řad veřejnosti mimo univerzitu v poměru přibližně půl na půl.

Přihlášené podnikatelské plány a firmy se zaměřovaly především na oblasti spojené s potravinářstvím a gastronomií, dále pak na vzdělávání a odborné poradenstvím nebo udržitelnost, což jsou také hlavní oblasti, které inkubátor podporuje. Přihlásily se ale i projekty z úplně jiných sektorů a ani ty nezklamaly, ba naopak! 

Výběr nových členů probíhá v inkubátoru v rámci Rady Point One ČZU, která má 5 členů z řad zástupců univerzity, Point One a soukromého sektoru. Mimo jiné v ní sedí prorektorka pro rozvoj a udržitelnost – prof. Eva Vlková, vedoucí transferu technologií na ČZU Martin Brummel, zástupce katedry řízení na PEF ČZU Ladislav Pilař a vedoucí Point One Tereza Sobotková. Jako zástupce soukromého sektoru projekty vybíral Petr Kopeček, aktuálně investiční manažer fondu Seed Starter České spořitelny. 

Po pečlivém uvážení z 20 předvybraných projektů bylo vybráno 15, kterým se na základě prezentace podařilo Radu přesvědčit, že budou schopni své podnikatelské nápady dále rozvíjet a akcelerovat s pomocí nástrojů, které inkubátor nabízí.  

Statistiky náboru

Z celkem 23 přihlášených projektů bylo 52 % spjato s univerzitou, ať už šlo o studenty, absolventy, doktorandy či zaměstnance univerzity. Velká část přihlášek, celkem 48 %, s ČZU žádný vztah neměla. To může být dáno i tím, že si Point One postupně vybudoval pozici vyprofilovaného inkubátoru zaměřeného na zelené projekty a že funguje dobře osobní doporučení přesahující hranice univerzity.

Osobní doporučení se na celkovém počtu přihlášek podílelo z více než jedné třetiny, přesně z 35 %, což je jasným důkazem, že jsou členi s inkubátorem spokojení a doporučují jej dále svým kontaktům. Velká část přihlášek přišla také z onlinu, Instagram se na celku podílel dokonce z 22 %.  

Mezi nové členy inkubátoru se zařadili talentovaní podnikatelé. Za všechny jmenujme například: ANYBAR – zajištění kompletního barového cateringu na velkých i malých akcích. CoffeeMat – provozování nové generace nápojových automatů s vlastním softwarem. SNACKinBalls – zdravé přírodní snacky bez umělých přísad. GreenTrace – digitální platforma pro snadné plnění EU regulace. Scan & Eat – aplikace pro informace o potravinách s ekologickým obsahem. 

Věříme, že nově přijatí talenti přinesou do podnikatelského světa inovativní a udržitelná řešení a pomohou tak k lepší a udržitelnější budoucnosti pro nás všechny. Držíme vám pěsti, je to ve vašich rukou! 

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 180 projektům. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor nově vede od prosince 2024 Tereza Sobotková.

Do Česka přichází oblíbená světová televizní show, ve které pět investorů hledá ty nejlepší podnikatelské nápady, do kterých poté investují své peníze, zkušenosti a cenné kontakty. Pořadatelé soutěže, kterou bude v Česku vysílat TV NOVA, hledají talenty i u nás v inkubátoru Point One ČZU.

Jáma lvová je jedinečná show, která se ujala ve více než třiceti zemích světa včetně USA, Velké Británie, Keni, Finska či Německa. Nejnovější verze vznikla i u našich sousedů na Slovensku. Za dvacet let vysílání bylo celosvětově investováno přibližně 600 milionů dolarů a show pomohla na svět mnoha úspěšným podnikatelským projektům.

Pořadatelé soutěže oslovili v rámci Point One ČZU minimálně 7 projektů, které následně zpovídali a zjišťovali, zda jsou vhodné pro zapojení do této soutěže. Minimálně 2 projekty postoupily na casting v rámci předfinálního výběru, který se koná již před kamerami v TV NOVA.

„Jsme moc zvědaví, zda se na televizních obrazovkách objeví někdo z našich členů. Pevně věříme, že ano. Všichni jsou nyní hrozně tajuplní, jelikož seznam finalistů bude až do odvysílání pořadu tajný. Pokud se někdo z našich členů dostane až před investory, věřím, že nás daný tým pozve na natáčení a komunita Point One našeho člena řádně podpoří,“ říká Tereza Sobotková, nová manažerka Point One ČZU.

Na začátku ledna odstartoval jarní nábor nových talentů a projektů do podnikatelského inkubátoru České zemědělské univerzity v Praze – Point One. 12. února se také v inkubátoru uskuteční den otevřených dveří, kde si zájemci o členství mohou prohlédnout nejenom inkubátor samotný, ale také se mohou seznámit s některými členy, jejich produkty, mentory či realizačním týmem Point One. Přihlášky jsou otevřeny až do 23. února 2025 na webu https://www.pointone.czu.cz/nabor/. 

Podnikatelský inkubátor Point One ČZU podporuje již 10 let studenty, vědce a podnikavce nejen z ČZU, ale napříč Českem. Za dobu fungování podpořil více než 180 projektů z oblastí jako potravinářství, smart zemědělství, ekologie, ale i dalších  technologických i netechnologických oborů, které souzní s cíli a směřováním inkubátoru a nejzelenější univerzity v Česku – ČZU. 

Point One členům nabízí 3 základní programy podle stupně vývoje projektu. Jako jeden z mála inkubátorů v Česku podporuje projekty již od fáze nápadu a pro přihlášení tedy není potřeba mít založenou společnost. V rámci nabízených služeb mohou členové využívat byznys workshopy, mastermindové skupiny, individuální mentoring, zvýhodněné poradenské služby, zázemí tří pater inkubátoru jako je co-workingové centrum, zasedačky, dílnu, a také profesionální vybavení, od kvalitní fototechniky po softwarové programy. 

„Největší přidaná hodnota inkubátoru jsou určitě skvělí lidé, kteří se okolo inkubátoru pohybují. Ať už hovoříme o zkušených mentorech, lektorech a buddies, kteří týmy odborně vedou a posouvají kupředu, nebo o skvělé komunitě současných i minulých členů, která se okolo inkubátoru tvoří a navzájem si pomáhá,“ přibližuje fungování inkubátoru Tereza Sobotková, nová manažerka Point One ČZU, a dodává: „Pokud uvažujete nad možností podnikání a máte nápad, se kterým si věříte, že by mohl fungovat, určitě nám dejte vědět. Domluvíme si schůzku a váš nápad a plány podrobně probereme, dostanete zpětnou vazbu a můžeme vám následně pomoci i s přihláškou.“ 

12. února proběhne v inkubátoru den otevřených dveří, kde si zájemci o členství mohou prohlédnout nejenom inkubátor samotný, ale také se mohou seznámit s některými členy, jejich produkty, mentory čirealizačním týmem Point One. Mohou také potkat zájemce o členství, zkonzultovat svůj podnikatelský nápad a zanetworkovat s komunitou. Registrace je dostupnána webu Point one zde.

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 180 projektům. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor nově vede od prosince 2024 Tereza Sobotková.

Martin Vodička přináší na trh jedinečné řešení, díky kterému si můžete v klidu vychutnat nápoje z plechovek bez starostí z bodavého hmyzu. Se svými inovativními síťkami K3NN3T vyhrál cenu odborné poroty v rámci 12. ročníku soutěže Nastartujte se a o své podnikatelské cestě, od nápadu až po finální výrobek a také o svém členství v inkubátoru Point One ČZU, se s námi podělil v exkluzivním rozhovoru. 

Martine, nejprve velká gratulace k vítězství v soutěži Nastartujte se od KB, čekal jsi to? 

Ahoj a děkuji. Vůbec jsem to nečekal, pro mě to je obrovské překvapení, zároveň ale i zásluha za tvrdou práci, která všemu předcházela. 

Jak tě napadlo se do soutěže přihlásit? 

Dozvěděl jsem se o ní v inkubátoru Point One, kde jsem členem. Řekl jsem si, že to zkusím a ono to vyšlo. 

Co pro tebe výhra znamená? 

Jednak je to, jak jsem říkal, obrovské uznání za všechnu tu práci, kterou jsem tomuto nápadu věnoval, dále samozřejmě obrovská finanční injekce, jelikož jsem vše financoval ze svého druhého projektu a několikrát jsem se dostal až na nulu. Výhra 300 000 Kč mi pomůže dále vylepšovat stroje na výrobu sítěk a část použiji i na propagaci projektu, aby se o nás dozvědělo co nejvíce lidí. 

Vraťme se na úplný začátek tvého projektu, jak tě vůbec napadlo dělat síťky na hmyz jako ochranu při pití nápojů? 

Vše začalo při sběru popadaných meruněk, kdy jsem si v klidu položil svoji rozpitou plechovku mezi roj poletujících vos a vůbec jsem neřešil, co by se mohlo stát. Moje žena mě několikrát upozorňovala, jestli jsem se nezbláznil, že mi vosa vlétne do plechovky a pak mě bodne do krku a pojedeme do nemocnice. Když mi to řekla asi už podesáté, tak jsem si řekl, zda existuje nějaké řešení, jak se chránit, abych jí uklidnil. Moc toho na trhu nebylo, nebo to bylo pro mě nedostatečné, tak jsem začal konat sám. 

Jak dlouho ti trvalo, než si nápad přetvořil na první prototyp? 

Já měl tu myšlenku hned víceméně jasnou, zasedl jsem večer za stůl a začal jsem šít. První před-prototyp byl hotový snad do 14 dní. Pak postupné zdokonalování, výběr materiálů, postup výroby a finalizace. První skutečný prototyp výrobku, který vypadal téměř jako dnes, byl hotov více jak po roce práce. 

Nastaly u tebe někdy chvíle, kdy sis říkal, že se to vyrobit nedá? 

To se tak úplně říci nedá. Ručně to vyrobit šlo, ale bylo to moc pomalé a drahé.  První myšlenka byla výroba z gumy “od tepláků”. Když jsem začal poptávat firmy na šití, řekli mi, že kruhově šít strojově neumí. To byl první velký zádrhel. Musel jsem tedy znovu přemýšlet o materiálech a jak dát vše dohromady. Nakonec jsem narazil na silikon, tím se ale zase změnila kompletně celá výroba, celý postup a musel jsem začít úplně od znovu.  

Na tomto novém přístupu bylo nejtěžší najít postup spojení síťky a silikonu, jelikož na silikonu nic nedrží. Řešil jsem dokonce i ultrazvukové svařování, ale pořád to nešlo, až jsem se jednou dostal k lepidlu, které vše udrží na 200 % a ještě má certifikaci pro kontakt s potravinami. 

Lišily se nějak první síťky od těch dnešních? 

Výrazně, první typ byl na natahovací gumě prošívaný pružnou nití. Ten současný je na pěkném silikonovém kroužku s hezky rovně nalepenou síťkou, nedá se to skoro vůbec srovnávat. 

Jak se taková síťka vyrábí? 

Jedná se o několik postupů, které na sebe navazují, ale úplně odkrývat karty nechci. Výrobek se musí přetočit, nasadit na kopyto, natáhnout, zachytit, spojit, nechat den zaschnout a pak laserem oříznout, znovu otočit a zabalit. Není to tak úplně jednoduché, jak se zdá.  

Kolik jich dokážeš za den vyrobit? A dá se výroba škálovat? 

Sám jich vyrobím až 300 denně, ale to by nemuselo v budoucnu stačit. Nyní máme navržené stroje, s jejichž pomocí dokážeme vyrobit tisíce kusů denně při jednom člověku. Vše se dá navýšit samozřejmě počtem strojů a lidí. Se stroji mi mimochodem pomáhají kluci z jiného projektu, který se inkubuje v Point One. Je to konstrukční studio Holymer.

Co bylo nejtěžší na tom dovést produkt do této podoby? 

Vydržet a překonávat překážky. Mnohokrát jsem si již myslel, že jsem ve finále, pak se změnila jedna věc a celé se to muselo vymýšlet znovu, to se nám stalo několikrát. 

Chráníš si nějak svůj nápad? 

To bylo první, co jsem udělal, když jsem měl hotový prototyp. Dříve jsem se díval na Discovery Chanel na pořad Milionové nápady. Lidé prodali dům, investovali spoustu vlastních peněz a pak je někdo okopíroval, stali se jen jedním z mnoha výrobců. Proto jsem si udělal na výrobek design patent. Aktuálně je platný v USA, Číně a EU. Dále máme přednostní právo na registraci ochrany na celý svět. 

Věřil jsi vždy, že má nápad i komerční potenciál? 

To se stalo až v momentě, kdy jsem přešel z obyčejné gumy na silikon, který se dá vyrábět v jakýchkoliv barvách a s jakýmkoliv logem. Využití je nejen pro prodej pro retail, ale i jako firemní merch a promo. Pokud se ptáš na prodej přes partnery, např. velké řetězce, tomu jsem věřil od začátku. 

Jak vývoj a výrobu financuješ? Máš nějaké investory, nebo používáš vlastní úspory či půjčky? 

Vše financuji z úspor a vydělaných peněz z mého druhého projektu a dalších aktivit, kterým se věnuju. Investora zatím nemám. 

Jsi členem podnikatelského inkubátoru Point One, jak přesně ti inkubátor pomáhá? 

Ze začátku jsem si ověřil, že dělám věci víceméně správně, jelikož jsem nastoupil do inkubátoru se zkušenostmi po 15 letech v obchodu a po 3 letech vlastního podnikání. Obrovsky mě posunula hlavně mentorka Ivana Samcová, která mi pomáhá především s marketingem. Marketing je totiž moje hodně slabá stránka. Zejména díky ní a pečlivé přípravě na prezentaci, jsem dokázal přesvědčit porotu a soutěž Nastartujte se nakonec vyhrál. Bez její pomoci bych tu prezentaci takto dobře nepřipravil a zřejmě ani nevyhrál. 

Doporučil bys inkubátor i dalším lidem? 

Určitě, je tam skvělá parta, mentoringy, nejvíce vhodné to je asi pro úplné začátečníky, ti tam dostanou informace, které nikde jinde moc nenajdou a vše si mohou vyzkoušet na workshopech. Ale i zkušenější podnikatelé si v Point One najdou to svoje. Zejména mentoři z řad velice zkušených byznys profesionálů jsou velkým přínosem. 

Popiš nám svém plány, co tě čeká příští rok? 

Doufám, že velká expanze. Nyní řeším s obchodním partnerem vstup na Slovensko, zaskladnění čerpacích stanic v celé východní Evropě plus další věci jako festivaly a podobně. Letos plánuji dokončení strojů tak, abychom příští rok byli připraveni vyrábět ve velkém. 

Oslovuješ výrobce nápojů v rámci partnerství? Má to úspěch? 

Řeším nyní jeden pivovar, který začíná prodávat své produkty i v plechu a mají zájem o spolupráci. Přes jednu agenturu začínáme řešit například spolupráci s Coca Colou na léto, takže to vypadá nadějně. Nyní je potřeba všechny informovat o našem produktu a pak budeme doufat, že zájem bude velký. 

Kolik síťka stojí a jak je prodáváš? 

Cena jedné ochranné síťky je stanovena na 49 Kč s DPH. Nyní máme navázané partnerství s market place jako je Alza, Allegro, dále Slevomat, některé e-shopy plus náš vlastní e-shop na webu https://www.k3nn3t.eu. 

Plánuješ v budoucnu nějaké další úpravy produktu a vylepšení? 

Chceme udělat produkt, který bude více eco-friendly, v plánu je najít materiál, který bude recyklovatelný a zároveň splní všechny důležité parametry, které má náš materiál nyní. Dále na základě reakcí zákazníků a přátel již nyní pracujeme na mini síťce na lahvové nápoje. Dovnitř lahví je sice vidět, ale zase nemáte jednoduchý způsob, jak hmyz či nežádoucí předměty rychle dostat z lahví ven. Dále již nabízíme ochranná pouzdra na snadné přenášení a uchování sítěk. Na léto je v přípravě kolekce svítících kroužků. Určitě nechceme zůstat jen u jednoho produktu, plány jsou velké. 

Co děláš, když zrovna nepracuješ na K3NN3T? 

Tento projekt mi zabral poslední dva roky, ale do toho normálně pracuju v mé druhé firmě, kde jezdím s klienty po Praze v mini autech. Nyní probíhá expanze této firmy na Tenerife a v Praze plánuju představit nový typ vozů, takže zrovna řeším hodně administrativy. Dále pracuju jako OSVČ, kde mám na starosti údržbu jednoho SVJ, a ještě distribuuji plynové kotle a tepelná čerpadla, takže dělám nabídky, projekty apod. Také se ale věnuji své rodině a dvěma dětem, zkrátka se nenudím. 

Máš nějaké záliby, kterým se věnuješ? 

Hrál jsem závodně fotbal, po velké zlomenině ruky a se začínajícím podnikáním jsem na nic z toho již neměl čas. Nyní se ale již 2 roky 2x týdně večer utrhnu a chodím na box. Je to skvělé odreagování, máme skvělou partu. Na boxu musíte úplně vypnout od práce, jinak hned schytáte několik ran, což fakt nechcete. 

Kde bereš motivaci ve svém úsilí? 

Moje rodina a děti. Chci jim všem dopřát to nejlepší, oni jsou mým motorem. A taky mě to baví, mám spousty dalších nápadů, ale už není kapacita. Třeba se časem vrhnu ještě na něco dalšího. 

Je něco, co bys doporučil začínajícím podnikatelům? 

Úplně na začátku si všichni musí uvědomit, že nic není zadarmo a že je podnikání opravdu velká dřina. Spousta odříkání, na nějaké párty každý víkend je třeba úplně zapomenout. Já už jedu minimálně 3 roky 7 dní v týdnu. Ale pokud máte vidinu, že má projekt šanci uspět, máte světlo na konci tunelu. Hlavně vydržet, nevzdávat to, i když si myslíte, že už jste v koncích. Taky ale uvažovat a přistupovat k podnikání racionálně. Pokud to jde hodně z kopce, je potřeba sklopit hlavu a za včas to ukončit. Držím všem podnikatelům, kteří začínají, pěsti, ať vám to vyjde, máte na to. 

Moc díky Martine za rozhovor a ať se ti daří. Dávej dál jako dosud! 

Rozhovor vedl Petr Kopeček.