Ve středu 14. června navštívil náš inkubátor Petr Kovařík, spolumajitel a ředitel společnosti Pražská čokoláda s.r.o. a také úspěšný absolvent ČZU. Petr se dostal k výrobě a prodeji čokolády trochu náhodou. V roce 2011 potkal svou obchodní i životní partnerku, která s čokoládou již podnikala, a tak se rozhodl, že jí s podnikáním pomůže a zkusí ho posunout na vyšší level, což se mu také povedlo. S Petrem jsme si povídali nejenom o tom, jak vybudovat úspěšnou potravinářskou společnost s ročním obratem přes 40 milionů, ale také o podnikání na Arabském poloostrově, proč podnikat eticky nebo jak důležitou roli hraje v podnikání marketing. Nejzajímavější Petrove myšlenky můžete načerpat v našem mini shrnutí.

Když chcete začít podnikat od nuly, jedna z nejdůležitějších věcí je umět získat si klienty. To Petr věděl už z dob, kdy ještě pracoval pro Mazdu jako Field Sales Manager. I když Pražská čokoláda již několik let fungovala, bylo potřeba zajistit si nové zákazníky. Petr nelenil a jeho první kroky vedly k zvýšení obratu. Jednu z prvních věcí, kterou udělal po nástupu do firmy, bylo, že napsal a obvolal 200 hotelů, kterým čokoládové produkty nabídl. Měl štěstí, byznys se mu nakonec povedlo udělat téměř se 70 z nich a firma začala růst.

Bez kvalitního produkt by to však nešlo. „Vždy je to o produktu, jakou kvalitu do něj vložíte, taková se vám vrátí zpět. Důležitá je také systematičnost, řád, postupné zvyšování obratu, pak si můžete otevřít vlastní obchody a nakonec expandovat i do zahraničí tak, jak se to povedlo nám,“ dodává Petr a vzkazuje: „Dělejte věci poctivě a říkejte o tom svým zákazníkům, oni to ocení.“

A co nám Petr dále kladl na srdce?

„Na Arabském poloostrově všichni fungují na sociálních sítích daleko více než u nás, proto je v byznysu důležité se na to zaměřit.“

„Důležitá je kvalita fotek, videí a hlavně produktu, nepodceňujte sílu slova, která se velmi dobře šíří.“

„Blbé je, když máte dobrou firmu, ale nedáváte o tom nikomu vědět.“

„100% pravdivost a dobrá prezentace je základ jakékoliv úspěšné společnosti.”

„Nikdy neklamejte zákazníky ani partnery, zároveň se ale nepodceňujte!“

„Nevěřím moc v půjčky, pokud můžete, zkuste si nepůjčovat.“

„Kvalita ve výrobě i jinde je především o lidech. Jeden nadšenec to dokáže pohlídat.“

„O zaměstnance se musíte dobře starat, slušně jim platit, a když je potřeba, tak si s nimi na férovku pohovořit.“

„Jsem nacionalista a vidím, že Češi když se do něčeho zakousnou, tak jsou v tom strašně dobří, jen mi tu chybí podpora podnikání ze strany státu, je to velká škoda. Naštěstí tu máme inkubátory, třeba ten váš.“

„Podnikatel je v Česku pořád sprosté slovo a to bych rád v budoucnu změnil. Mám takový sen, směřovat společnost a učit lidi, že podnikání je jedním ze základních kamenů státu.“

„To, že někdo pracuje 16 hodin denně a proto má víc peněz, přece není důvod pro zášť. Za podnikáním je spousta neviditelné práce, od nápadu, přes zajištění zakázek až po vytrvalost.“

Děkujeme Petru Kovaříkovi za užitečné rady a osobní příběh, který nás velmi inspiroval, a někdy brzy u nás v Point One zase na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Miriam Zajícová před pár týdny dokončila studium na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. V průběhu studia, v létě 2015, ji s přáteli napadla myšlenka založit si vlastní svatební agenturu. Půl roku ležel nápad v šuplíku, než se Miriam přihlásila do inkubátoru Point One a začala svůj projekt – Svatba před Bohem, naplno rozvíjet. O tom, proč je její svatební agentura jedinečná a jak se k realizaci nápadu vlastně dostala, jsme si s Miriam povídali v rámci seriálu o projektech, které využívají služeb podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One.

Ahoj Miriam, založila si svatební agenturu – Svatba před Bohem, která se specializuje na církevní svatby. Jak celý příběh začal?

Pocházím z křesťanské rodiny a můj táta byl dokonce většinu mého života kazatelem v protestantské církvi. Pod svatebními stoly jsem „vyrostla“. Myšlenka se ale objevila při mém pobytu ve Spojených státech a pomoci na jedné velké jižanské svatbě.

Čím je tvá agentura výjimečná?

Moje agentura se jakožto jediná česká svatební agentura soustředí na církevní obřady. Nabízí dojednání obřadních míst, především kostelů, kaplí, ale i jiných krásných svatebních míst a duchovních oddávajících, kteří jsou ochotni přijet oddat snoubence kdekoliv v Česku. Samozřejmě nabízíme celkový svatební servis, případní zájemci se mohou podívat na naše webové stránky svatbapredbohem.wixsite.com.

Musí být budoucí manželé věřící, nebo dojednáš svatbu i lidí bez vyznání? Jak to máš nastavené?

Naše agentura se lidí na vyznání neptá, jsme tu pro všechny, věřící i nevěřící.

Kolik svateb ročně pořádáš?

Zatím jsem na čísle čtyři, ale to je tím, že pořád začínám. Ještě nedávno jsem studovala a snažila se pořád něco vylepšovat, věřím, že se číslo bude zvyšovat.

Před pár týdny jsi úspěšně odstátnicovala, vrhneš se teď do podnikání naplno?

Zatím se hodlám věnovat více projektům, do kterých jsem zapojena, ale Svatbu před Bohem budu samozřejmě dál rozvíjet.

Vím, že píšeš blog, kde se zabýváš vírou a vztahem k Bohu, to se dneska moc nevidí, řekni nám o tom něco.

Píšu blog abych ukázala na to, že Bůh je živý a je možné s ním mít vztah. Je to velké dobrodružství a ráda se o něj podělím. Pokud chcete můžete si mé zamyšlení přečíst na miazet11.wixsite.com.

Jak ses dostala k Point One?

Do Point One jsem se přihlásila sama na základě referencí od mých kamarádů, kteří mi inkubátor doporučili.

Jak ti inkubátor Point One pomohl v začátcích?

Point One mi dal a dává vzácné kontakty se zajímavými lidmi, praktické rady v oblasti marketingu, obchodu a komunikace a mnoho dalšího.

Jakou největší hodnotu ti inkubátor přináší?

Největší hodnota, kterou mi inkubátor dává, je podpora v mém nápadu, networking a rady. Jsou tu skvělí lidi, kteří vás vždy podpoří.

Chtěla bys něco vzkázat lidem, kteří chtějí podnikat, ale nenašli zatím dost odvahy?

Poradila bych jim, aby se zeptali sami sebe nakolik svému projektu věří, a pak se odrazili od jejich důvěry v projekt a vyletěli s ním do světa.

Díky za rozhovor Miriam a ať se ti se svatbami i v životě daří.

Autor: Petr Kopeček

Cesta k vysněnému podnikání bývá mnohdy klikatá a to platí i o cestě Petra Jiskry a jeho firmy točící se především okolo jídla – We Delivered Taste. Ale nenechte se mýlit, Petr jídlo nevyrábí ani neprodává, i když v počátcích, kdy s kamarády přeprodávali farmářské výrobky v Amsterdamu, to tak vypadalo. Chtěli se však vydat jinou cestou a to se jim také povedlo. Jeho společnost pomáhá restauracím a hotelům nacházet nové a neotřelé koncepty, rozjíždí nové provozy a využívají při tom informační technologie a otevřená data. O tom, jak se dělá offline marketing a co je pro zákazníky opravdu důležité, jsme si s Petrem povídali při individuálních konzultacích nad našimi projekty. Ty nejzajímavější postřehy můžete nasát v našem přehledu.

1. První a asi nejdůležitější rada: Dělejte svou práci s láskou – lidé to poznají

Pokud dáváte do práce skutečné zaujetí a emoce, můžete je přetvořit v tzv. unique selling point, neboli v hlavní faktor, který vaši firmu a produkt odliší od konkurence. Nadšení se vždy lépe přenáší offline.

2. Cena a hodnota

Každý produkt má hodnotu, která se dá vyjádřit i jinak než penězi. Tu hodnotu musíte objevit. Nesnažte se konkurovat cenou, vždy se najde někdo, kdo podobnou službu/produkt může doručit levněji. Na začátku je dobré stanovit cenu vyšší, je lepší jít s cenou dolů, než naopak. Loajální zákazníci nejdou na prvním místě po ceně, ale po kvalitě a servisu.

Je dobré mít od začátku započítanou také cenu našeho času! Řídit se podle cen konkurence – nemá smysl, musíme si vypočítat cenu, podle našich skutečných nákladů.

3. Nezapomeňte na Anchoring, neboli kotvení.

Při rozhodovacím procesu se většinou soustředíme na jednu informaci či fakt, od kterého jsou poté odvozována naše další rozhodnutí. Tato informace však mnohdy vůbec nemusí být relevantní, úplná či pravdivá a může náš úsudek ovlivňovat negativním způsobem. Pokud např. naše služba stojí 100 euro za hodinu a náš zákazník o tom ví a my mu dáme slevu, jelikož očekáváme větší objem služeb, potom nastává win-win situace, kdy zákazník získá pocit, že dostává víc za nižší sazbu, atd.

4. Up selling – dát ke službě něco navíc

Jestliže jsme si koupili a zaplatili např. pokoj v hotelu za 100 euro, může se nás pokusit recepční upozornit na zvýhodněnou cenu za lepší pokoj za příplatek např. 10 euro. 10 euro se nám zdá málo v porovnání s lepším pokojem, pokud však srovnáme 100 a 110 euro za pokoj při prvotním výběru, může se naše rozhodování řídit jinými faktory.

5. Cross selling – nabídněte vašim zákazníkům doplňkový prodej k vašemu hlavnímu produkt.

6. Pracujete s referencemi!

S reálnými referencemi! Při online komunikaci používejte reálné fotky s tvářemi, přidejte jméno společnosti, používejte celá jména a také reálně uvěřitelný obsah.

7. Nacházejte strategické partnerství

8. Nebojte se o svém nápadu mluvit

Pokud se o něm mluvit bojíte, většinou to znamená, že váš nápad není dost dobrý, protože se dá lehce okopírovat. Musíte přinést unikátní přidanou hodnotu.

9. Budujte důvěru

Lidé by měli mít možnost vyzkoušet si váš produkt. Certifikace pomáhají zvyšovat kredibilitu.

10. Je dobré prodávat své know how ještě dříve než produkt

Pro získání budoucích zákazníků je skvělé dělat přednášky, workshopy, příručky atd. Budoucí zákazníci pak ví, kam se obracet a na koho (na profesionály).

11. Být k dispozici

Dejte vědět, když nemůžete odepsat na e-mail, když nebudete k zastižení. Vždy komunikujte k zákazníkům, kde vás mohou najít, na každý email je dobré dát automatickou odpověď, že jste e-mail dostali a v nejbližší době odpovíte.

12. Kontaktní mista

Kde všude vás klienti mohou najít? Nepodceňujte první dojem z webu, vizitky ani osobního setkání.

13. Nikdy neslibujte víc, než můžete doručit, ale doručte víc, než zákazník čeká

Pokud např. svému zákazníkovi slíbíme, že mu vyberete 3 druhy masa na jeho restaurační menu, vyberte 4 druhy, v budoucnu se může i malá přidaná hodnota obrátit v další spolupráci či v doporučení nového klienta.

14. Always under promise and over deliver – because – shit happens

Pokud vím, že jsem schopný doručit nějakou službu či produkt za měsíc, napište klientovi, že ji doručíte o něco později, např. za měsíc a půl. Pokud se nic nestane, překvapíte ho dřívějším doručením, pokud se něco stane, máte rezervu stále doručit produkt/službu včas.

15. Nemusíte mít unikátní produkt či službu

Musíte však svou práci dělat lépe než ostatní, zaměřte se na svůj unique selling point a toho se držte.

16. Dbejte na zpětnou vazbu

Nechte si vaše produkty otestovat kamarády, dobrovolníky či influencery. Pracujte s kontakty, posílejte emaily, buďte aktivní.

17. Pokud můžete něco outsourcovat, udělejte to

Odborníci specifickou práci zvládnou lépe než vy a dnes už nejsou drazí.

18. Stanovte si pravidla, dodržujte dohody, buďte empatičtí a hlavně inovujte

„Nebojte se jít s produktem na trh. Buďte naprosto transparentní. Komunikujte, jak pracujete a proč. Networking, networking a zase networking, choďte na byznys snídaně, obědy, workshopy a akce. Ale především vytrvejte.“

Děkujeme Petrovi Jiskrovi za užitečný workshop a za skvělou inspiraci a věříme, že se u nás v Point One zase brzo potkáme.

Autor: Petr Kopeček

V průběhu měsíce dubna probíhala na České zemědělské univerzitě v Praze soutěž o nejlepší návrh na nakládání s těžko zpracovatelným odpadem, kterou vyhlásila pro studenty ČZU ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Soutěžilo se nejen o finanční odměny, ale také o možnost podílet se na realizaci svého nápadu, pokud bude návrh společností AVE vyhodnocen jako reálný. Celou soutěž dozoroval a mentoroval pan docent Vlastimil Altmann, tajemník katedry využití strojů Technické fakulty.

Studenti měli za úkol vymyslet nejlepší ideový návrh na nakládání s odpady ve třech kategoriích. Jednalo se o využití tzv. výmětu z třídících linek na plasty, dále využití rekultivačního materiálu pocházejícího z čistírenských kalů, nebo vymyslet uplatnění pro ostatní průmyslové odpady, které se nedají dále druhotně využít. Studenti nakonec poslali zhruba 13 návrhů, jak s odpady dále nakládat. Sedm nejlepších z nich pak prezentovalo své nápady osobně managementu společnosti AVE.

„Všechny prezentované nápady byly velmi dobře zpracované a bylo vidět, že si na nich studenti dali opravdu záležet.“ hodnotí úsilí účastníků finanční ředitel společnosti AVE Jiří Šmíd.

Na prvním místě se s nápadem na uplatnění pro výmět z třídících linek umístila Klára Tůmová a získala tak odměnu 5 000 Kč a další drobné ceny od společnosti AVE. Druhé místo a finanční odměnu 3 000 Kč porota udělila Soni Valčíkové za originální návrhy na využití čistírenských kalů. Třetí místo a spolupráci na dalších projektech vyhrál tým studentů ve složení Matěj Blažek, Matěj Hušek, Jan Jenčík, Jan Šonský a Šárka Výborná, za představení komplexního návrhu na všechna tři témata.

„Všem účastníkům děkujeme za statečnost, že se s námi do soutěže pustili, a vítězům ještě jednou blahopřejeme,“ dodává HR ředitelka společnosti AVE Kateřina Strnadová.

Autor: Petr Kopeček

V Kruhové hale ČZU se 10. května uskutečnil druhý ročník Demo Day, soutěže podnikatelských projektů inkubátoru České zemědělské univerzity – Point One. Soutěž probíhala formou 5 minutových prezentací zúčastněných týmů, na základě kterých odborná porota, složená z expertů a bysnys profesionálů, a také diváci vybrali nejlepší podnikatelský nápad. Z ceny diváků se mohli radovat Matyáš Dřevo a Tomáš Pokorný, kteří založili firmu Dogsie na doručování kvalitních psích pamlsků a hraček, jež myslí také na zvířata v nouzi. Hlavní cenu poroty obdržel Honza Roubal s projektem Africahop, který chce v africké Konžské republice vybudovat síť hlemýždích farem.

Soutěže se zúčastnilo šest nejtalentovanějších podnikatelských projektů inkubátoru Point One jmenovitě JoTio, AfricaHop, Netrgo, Sh!t-ECO, Dogsie a Simona Kyselková, jež představili své byznys plány odborné porotě, kde zasedl prorektor pro strategii a informační systémy ČZU Tomáš Šubrt, Tomáš Žďára z České spořitelny, Erin Kotheimer, kulturní atašé Velvyslanectví USA, a Cedric Maloux, ředitel akcelerátoru StartupYard.

Soutěžící se utkali o hlavní cenu v podobě 10 000 Kč od společnosti Stavitelství Řehoř a možnost prezentovat svůj byznys plán v Budapešti v rámci akce od Visegrad Fund. Ve hře byly také balíčky od Velvyslanectví USA a České spořitelny. Akci podpořila společnost AVE a Česká zemědělská univerzita.

Gabriela Koláčková, manažerka Point one, při moderování druhého ročníku Demo day

Během večera, který moderovala manažerka inkubátoru Gabriela Koláčková, se také představil vítěz prvního Demo Day, dnes již dobře fungující a rostoucí firma Palíto, která se specializuje na omáčky a pochoutky z chilli. Diváci i soutěžící také mohli ochutnat další produkty, které vznikly v inkubátoru Point One, např. medové produkty od Včelária, zdravé jídlo od Japů nebo cupcake, tzv. čupčáky, od Cakeland Cupcakes.

Před vyhlášením hlavních cen poroty rozhodli o svém vítězi také diváci. Ti vybrali jako nejlepší projekt Dogsie, který obdržel balíčky od Velvyslanectví USA a České spořitelny a který se také podívá do Budapešti v rámci akce od Visegrad Fund.

Porota ve složení prorektor pro strategii a informační systémy ČZU Tomáš Šubrt, Erin Kotheimer, kulturní atašé Velvyslanectví USA, Cedric Maloux, ředitel akcelerátoru StartupYard, a Tomáš Žďára z České spořitelny.

Porota udělila ceny za první a druhé místo na základě 4 kritérií – zpracování byznys modelu, sociální dopad, kredibilita a inovace. Druhé místo si za svou skvělou prezentaci a fungující projekt zasloužili Matyáš Dřevo a Tomáš Pokorný z firmy Dogsie, která každý měsíc doručuje majitelům psích mazlíčků kvalitní pamlsky a hračky a přispívá také na pejsky z útulků.

První místo a výhru 10 000 Kč od Stavitelství Řehoř a další ceny vyhrál za svůj nápad, který může pomoci zlepšit dostupnost živočišných bílkovin pro obyvatele v západní Africe, Honza Roubal a jeho vize komerčního chovu afrických hlemýžďů. „Vyhrát hlavní cenu v rámci Demo Day je pro mě nesmírnou vzpruhou do mého podnikání a mám obrovskou radost. Potvrdilo se mi, že můj nápad může být životaschopný a zaujmout lidi i z jiných byznys oborů. Vítězství mi dodalo především novou energii a sílu pracovat na projektu s ještě větším odhodláním,“ dodává Honza Roubal.

Honza Roubal při přebírání hlavní výhry od Stavitelství Řehoř

Podnikatelský inkubátor České zemědělské univerzity – Point One, pomáhá již 3. rokem všem zájemců z řad studentů a absolventů ČZU v jejich podnikatelském snažení. Nabízí profesionální zázemí a poskytuje specializované workshopy nebo mentoring. Inkubátor vede od svého založení Ing. Gabriela Koláčková, Ph.D., která kolem inkubátoru vytváří spolupracující komunitu nadšených studentů.

Honza Roubal chce prostřednictvím svého projektu začít komerční chov afrických hlemýžďů na farmách v západní Africe. Jídla připravená z hlemýžďů jsou zde totiž považována za velkou delikatesu. Kvůli neexistenci farmového chovu je jejich sběr a následné zpracování odkázáno jen na krátké období dešťů. Díky ojedinělé metodě chovu a využití obrovského potenciálu tropického klimatu, chce Honza vybudovat širokou síť farem, jejichž produkce bude schopná uspokojit místní poptávku po živočišných bílkovinách, jichž je v Africe nedostatek. Projekt zároveň pomůže zlepšit sociální, ekonomickou a environmentální situaci v regionech, kde se budou farmy nacházet.

Honza Roubal při prezentování svého projektu Africahop

Dogsie je dogfriendly projekt, který poskytuje každý měsíc zážitek pro pejska a jeho páníčka formou vybraných kvalitních produktů, které jsou zasílány zákazníkům až do domu. V balíčku najdou vždy zásobu kvalitních hraček a zdravých pamlsků té nejvyšší kvality od českých i světových výrobců. Cílem této začínající firmy je především psí radost, proto 20% ze zisku posílají pejskům, kteří to nejvíce potřebují.

Tomáš Pokorný při prezentování svého projektu Dogsie

Honza Roubal je studentem Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity. V létě 2016 se vydal do Afriky, konkrétně do Konžské republiky, kde se účastnil výzkumného projektu a kde se seznámil s místní sezónní pochoutkou – hlemýždi. Honza dostal nápad, jak zajistit produkci této pochoutky pro místní obyvatele po celý rok a uspokojit tak alespoň částečně místní poptávku po živočišných bílkovinách, jichž je v Africe nedostatek. O tom, jak se student z Česka dostane k nápadu chovat hlemýždě v Africe a jak se takový nápad daří realizovat, jsme si s Honzou povídali v rámci seriálu o projektech, které využívají služeb podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One.

Ahoj Honzo, jak se vlastně člověk dostane k nápadu podnikání v Africe?

Ahoj, pro mne to bylo vcelku jednoduché, i když k tomu vedla dlouhá cesta. Již od malička tak trochu ujíždím na Africe a zamiloval jsem se především do její přírody. Zároveň jsem vždycky rád choval různé druhy zvířat jako leguány, chameleony, bazilišky, šváby, sarančata, cvrčky až po zmiňované africké hlemýždě. Postupem času jsem se začal věnovat nejen jejich chovu, ale i jejich prodeji na teraristických burzách. Myšlenka podnikat v Africe vlastně spojuje všechny tyto tři mé oblíbené činnosti v jedno, což mě na tom hrozně baví.

Když se řekne Afrika, každý si vybaví slony, žirafy nebo hrochy. Jak si přišel na nápad chovat právě hlemýždě?

Byla to vlastně náhoda. Měl jsem sice už nějaké zkušenosti s jejich chovem v Česku, ale to bylo jen s cílem chovat je jako domácí mazlíčky, ne jako zdroj obživy. Takže když jsem se v Kongu dozvěděl, že jsou zde velmi vyhledávanou, avšak zároveň pouze sezónní delikatesou, jelikož je jejich sběr a následné zpracování odkázáno jen na krátké období dešťů, napadlo mne, proč je nechovat komerčně a nedopřát tak místním lidem jejich oblíbenou pochoutku a zdroj nedostatkových bílkovin po celý rok.

Takže jsi vlastně objevil díru na trhu, je to tak?

Dalo by se to tak říct. Našel jsem sice pár místních nadšenců, kteří se o něco podobného snaží a mají své maličké chovy, ale nikdo to ještě nedotáhl k něčemu, co může fungovat ve větším měřítku a o to bych se chtěl právě pokusit. Africké podnebí má obrovský potenciál k chovu, na rozdíl třeba od Česka, kde můžete hlemýždě pro komerční účely chovat jen kolem 4 měsíců, to jde v tropech po celý rok. Moje představa je taková, že ve spolupráci s místními lidmi vybudujeme širokou síť hlemýždích farem, jejichž produkce bude schopná uspokojit místní poptávku po živočišných bílkovinách, jichž je v Africe nedostatek. Dále se mi na tom všem líbí, že projekt může výrazně zlepšit sociální, ekonomickou a environmentální situaci v regionech, kde se budou farmy nacházet.

To zní jako skvělý nápad s přidanou hodnotou. Jak je to s hlemýždi samotnými, liší se např. ten český od toho afrického?

Hlemýždi se příliš neliší, nejpodstatnější je jejich velikost. V Africe žijí vůbec největší hlemýždi na světě např. – Achatina achatina, neboli oblovka obrovská, která může dorůstat velikosti až 30 cm o hmotnosti i 1 kilogramu. V Česku máme naše hlemýždě zahradní, kteří jsou v porovnání s těmi africkými opravdu malí, dorůstají přibližně 5 cm.

Od kdy se snažíš nápad realizovat?

Hned jak jsem se vrátil z Afriky, kde jsem strávil 3 měsíce na dobrovolnickém projektu, tak jsem začal sumarizovat všechny myšlenky a nápady a v listopadu 2017 jsem se rozhodl, že se přihlásím do podnikatelského inkubátoru Point One a že se pokusím uvést nápad v život.

Co se ti zatím na tvé cestě k rozjetí projektu povedlo?

Není toho zase tolik, kolik bych si přál, ale snažím se na projektu pracovat ve všech volných chvílích, co to jen jde. Největší radost mám z vítězství ve vzdělávacím programu zakončeného soutěží o nejlepší byznys plán začínajících podnikatelů – Young Entrepreneur Fellowship Program, pořádanou Americkým velvyslanectvím v Praze, kde se mi podařilo přesvědčit porotu, že tento nápad může pomoci hlavně lidem v Africe. Také jsem rád z navázání spolupráce s českým chovatelem hlemýžďů, jehož více než 20 letou zkušenost s různými metodami chovu můžu využít i při svém projektu.

Jak ti inkubátor Point One pomohl v začátcích?

Poin one a všichni lidé působící kolem něj mně ze začátku dodali hlavně odvahu to opravdu zkusit a nebát se. Osobně si myslím, že to je to nejdůležitější. Člověk musí nejprve uvěřit, že jeho projekt je realizovatelný a může za určitých podmínek fungovat. Inkubátor mi také pomáhá v realistickém uvažování a směřuje mě k samé podstatě podnikání ve všech jejich složkách, od produktu až k ekonomickým potřebám projektu, k čemuž například takový vztah nemám, ale pro podnikání je to to základní.

Co nejvíc na inkubátoru oceňuješ?

Nejvíce se mi líbí všichni ti akční lidé, kteří tu jsou buď se svým projektem, nebo naopak ti, co se nám – začínajícím, nezkušeným a často naivním „podnikatelům“ snaží pomoct. Tu atmosféru a energii, která zde panuje, mám opravdu rád. Nabíjí mě totiž elánem a odhodláním taky něco dokázat.

Chtěl bys vzkázat něco lidem, kteří chtějí také podnikat, ale nenašli zatím dost odvahy to zkusit?

Vzkázal bych jim, aby se pořádně porozhlédli po trhu, kde chtějí působit. U spousty lidí mi přijde, že chtějí podnikat v tom, co je baví, ale zapomínají přitom na to, že nejdůležitější je poptávka. Jakmile se najde poptávka, tak mají podle mne vyhráno a s podnikáním mohou směle začít.

Díky za rozhovor Honzo a ať se ti s projektem daří.

Autor: Petr Kopeček