Od ledna 2022 jsme spojili síly s Vafo Praha s.r.o., výrobcem zvířecích krmiv, jež patří do skupiny firem podnikatele Pavla Boušky, mimochodem absolventa ČZU. Díky našemu partnerství benefitují především členové Point One, tedy inkubované nadějné firmy, následně ale i celý inkubátor. Partnerství se postupně proměňuje také do konkrétních společných aktivit. Na začátku roku jsme hostili Vafo Family meetup v Aule ČZU, v červnu nás čeká exkurze do nejmodernějších továren Vafo plných technologií. Vafo akceleruje stejně jako naše startupy, vyhledává technologie, nové příležitosti a kupuje jednu společnost za druhou. Tím se stává TOP hráčem na poli výroby krmiv pro domácí mazlíčky v Evropě. Tahle spolupráce zkrátka dává smysl na obě strany.

Na začátku roku jsme v Aule ČZU hostili Vafo Family Meetup, což je způsob setkávání zástupců Vafo rodiny napříč všemi zeměmi, kde společnost působí a má pobočky. Mezi 110 zúčastněnými, kteří se ukázali na ČZU, nechyběl ani majitel Vafo Pavel Bouška nebo člen představenstva a ředitel fúzí a akvizic Petr Kříž, který se v minulosti účastnil i našeho demo day – Point One Pitchuj Startup, jako porotce. Na Family Meetupu účastníci debatovali ohledně nových trendů, které se aktuálně točí především okolo udržitelnosti a ekologie napříč produkty i technologiemi výroby, což jsou oblasti, na které se soustředíme i my v Point One podporou společností s tímto zaměřením. Pro účastníky jsme také připravili tour de ČZU, tedy provedli jsme je kampusem i vybranými katedrami a ukázali jim, jaké výzkumy a technologie na ČZU máme.

Od poloviny minulého roku náš tým mentorů také posílil zkušený Martin Šámal, který více než 8 let vedl marketing právě ve Vafu. Martin stál u začátků spolupráce Point One a Vafa a v rámci svého zájmu o investice do startupů a startupy samotné začal u nás pomáhat některým týmům a vést odborné workshopy zaměřené na brand, identitu značky, strategii či marketingovou analytiku. Je skvělé, že jsme díky vzájemnému partnerství získali tak zkušeného mentora pro naše členy a zpětná vazba od našich společností to jen potvrzuje.

Před ukončením všech jarních inkubačních programů nás na konci června v rámci spolupráce čeká ještě návštěva se členy ve výrobě krmiv v rámci těch nejmodernějších továren, které Vafo v Česku má, jež jsou po střechu napěchované moderními technologiemi. V rámci exkurze se podíváme na automatizované linky, projdeme si samotnou výrobu a místní personál nám ukáže, jak vznikají jedny z nejlepších krmiv pro domácí mazlíčky v Evropě. To vše vám následně přiblížíme v rámci našeho foto-reportu.

Vafo aktuálně plánuje svou strategii na rok 2030, v rámci které plánuje i vstup na severoamerický trh, případně i na ten asijský. Věříme, že v budoucích plánech bude také pokračování spolupráce s Point One a ČZU. Nyní se už ale nemůžeme dočkat na další společné aktivity, které nás tento rok budou čekat. Tak nám držte pěsti, ať nám vzájemná spolupráce, jež nám dává ohromný smysl, co nejdéle vydrží.

 

Svěží studentské nápady mohou někdy pomoci rozlousknout i složitý problém. Jak se ukázalo v soutěžích jako Hackathon, CZU Campus Sustainability Challenge a dalších, které se na ČZU pravidelně pořádají, stačí poskytnout prostor pro invenci, přidat nezbytnou dávku motivace a řešení je na cestě. Takovou líhní nápadů byl i letošní Ideathon, nový formát soutěže CZU Campus Sustainability Challenge. Ve dnech 22. a 23. dubna 2024 se v něm utkalo devět týmů studentek a studentů České zemědělské univerzity v Praze. Úspěšný průběh letošního Ideathonu je zásluhou jeho organizátorů, podnikatelského inkubátoru Point One ČZU a Oddělení rozvoje a udržitelnosti.

Úkolem soutěžících nebylo nic menšího než dodat kampusu, který patří k nejudržitelnějším v Česku i ve světě, další nápady na vylepšení. Hledat řešení, jak ho rozvíjet s ohledem na klimatickou změnu v souladu s udržitelným přístupem a s důrazem na podporu biodiverzity. A také na inkluzivitu, tedy zajištění rovných podmínek pro všechny, kteří se v kampusu pohybují.

Soutěžící mohli volit mezi tématy Udržitelná mobilita, Udržitelné kulturní akce a Naučná stezka udržitelným kampusem – modrozelená infrastruktura. Každé z nich vyplývá ze současných výzev, které je třeba řešit v běžném provozu kampusu. Ideathon zároveň nabídl příležitost spolupracovat s odborníky a ostatními studujícími z různých programů i zemí na inkluzivních kreativních řešeních a konceptech pro témata související s udržitelností univerzitního kampusu. První den studenti a studentky za pomoci odborných mentorů pracovali na přípravě prezentací svých projektů, které pak další den představili porotcům a publiku.

Náročný úkol vybrat mezi tolika neotřelými nápady pouze tři nejlepší připadl porotě ve složení prof. Eva Vlková (prorektorka pro rozvoj a udržitelnost), Ing. Iva Hrabánková, PhD. (kancléřka ČZU), prof. Michal Lošťák (prorektor pro mezinárodní vztahy a 1. prorektor), prof. Petr Valášek (prorektor pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti), prof. Jan Banout (prorektor pro strategii), prof. Ivana Tichá (Katedra managementu a marketingu PEF) a Ing. Jan Borák, Ph.D. (ředitel Odboru bezpečnosti).

„Myslím, že pro týmy byla tvrdým oříškem podmínka pouze pětiminutové prezentace, kdy měli v takto krátkém čase porotce přesvědčit nejen o svém nápadu, ale také o jeho realizovatelnosti a budoucí udržitelnosti,“ upozorňuje za organizátory soutěže Ing. Simona Dvořáková z Oddělení rozvoje a udržitelnosti a připomíná: „Pro některé to bylo úplně první vystoupení před tolika posluchači a ustát nervozitu a vystoupit bylo další samostatnou výzvou.“

Porota posuzovala týmy v rámci sedmi hodnotících kritérií, za něž každý porotce uděloval známku. Výsledná průměrná známka pak dodala finální výsledek, na kterém se porota jednohlasně shodla. Každý ze soutěžních týmů přišel s něčím zajímavým a každý se snažil vyjít vstříc výzvě organizátorů Buďte realističtí, ale také inovativní a kreativní! Některým se to dařilo o trochu víc, což se pak odrazilo v konečném pořadí.

První místo a odměnu 30 000 korun získali studenti a studentky programu Inovativní podnikání za nejlépe pojaté téma Udržitelné kulturní akce. Tým pracoval ve složení Antonín Müller, Sára Dvořáková, Štefan František Hložek a Michal Šlégl.

O co ve vítězném projektu jde, vysvětluje Sára Dvořáková: „Inspirovali jsme se systémem skill profile používaným na univerzitě. Je to seznam několika dovedností, které by měl správný podnikatel nabýt během studia. Převzali jsme tuto formu a jenom vyměnili obsah,“ vysvětluje. A jak by to mělo vypadat v praxi? „Organizátoři kulturních akcí budou mít na Rektorátu k dispozici tabulku s podrobným seznamem zásad, které by správný pořadatel kulturních akcí měl dodržet. Každý by tak měl mít představu, co vlastně udržitelnost znamená a jak eliminovat možné ekologické dopady akcí,“ podotýká Sára.

Dobrými radami k vítězství tohoto týmu přispěla i docentka Lenka Wimmerová, která se již několik let úspěšně věnuje snižování ekologické stopy velkých hudebních festivalů. Jak ale dodává Michal Šlégl, mentorů měli několik a všichni byli přínosní. „Někdo nám dokonce pomáhal získat větší důvěru v ten nápad, protože my jsme byli velmi skeptičtí…“ A proč si podle něj studenti Tiimiakatemie vybrali právě kulturní akce? „Bylo nám to blízké. Už máme zkušenosti s několika studentskými eventy a často jsme si všimli, že se hrozně plýtvá, že se děje něco neekologického a přemýšleli, jak to udělat líp. Pak jsme narazili na problém, že tam chybí komunikace… tohle všechno můžete, je tady tolik jiných možností a podobně. A právě na to jsme se v našem projektu zaměřili.“

Kampusem České zemědělské univerzity projde denně několik stovek až tisíc studujících, akademiků, zaměstnanců i návštěvníků. Ne všichni pěšky, mnozí sem denně přijíždějí, parkují a pak zase odjíždějí. Přestože dopravní řešení patří k těm nejkomplikovanějším, většina týmů sáhla právě k tématu mobility. Mohli jsme si vyslechnout ambiciózní plány na zpoplatnění parkování, zřízení parkoviště P+R nebo na výstavbu parkovacího domu, čímž by se zmenšila plocha parkovišť a vznikl by prostor pro další využití (z hlediska financí poněkud náročná varianta).

Dalším možným způsobem přepravy, i když ne zrovna celoročním, je kolo. Originální a jednoduché řešení cyklistické infrastruktury vyneslo druhé místo v kategorii Udržitelná mobilita týmu složenému ze studujících Fakulty lesnické a dřevařské a Technické fakulty. Cenu 20 000 korun si odnášejí Karolína Kuntová, Daniel Kříž, Kristina Bajerova a Zuzana Šounová.

Nápad vyrábět stojany na kola z rotorových listů se zrodil v cizině, jak nám prozradila v Německu žijící „dálkařka“ FLD Kristina Bajerova. „Všimla jsem si pilotního projektu s těmito stojany v Dánsku a říkala si, že by bylo fajn to rozšířit dál. V Německu jsou na každém rohu větrné elektrárny, některé už začínají dosluhovat a nikdo neví, kam s těmi rotorovými listy, většinou se za poplatek zahrabávají do země. Možnost vytvářet z nich stojany na kola mi přišla fajn,“ vysvětluje Kristina a dodává, že druhé místo v Ideathonu je úžasné, ale u nápadu to rozhodně nekončí. „Zkusíme stojany realizovat v rámci inkubátoru Point One. Vydrží věčně, a navíc mají docela zajímavý design.“ Pokud všechno vyjde, mohli bychom se s rotorovými stojany na kola potkávat nejen v kampusu, ale třeba i na Vítězném náměstí v Dejvicích.

Velký prostor pro fantazii nabízela třetí kategorie Ideathonu 2024 Naučná stezka udržitelným kampusem – modrozelená infrastruktura. Hledání netradiční stezky, která má zvýšit povědomí o důležitosti modrozelené infrastruktury, ukázat různé přístupy k řízení dešťové vody od akumulace a retence po vsakování a využívání dešťové vody v kontextu univerzitního kampusu, se nejlépe zhostil mezifakultní tým ve složení Manvendra Kumar, Anshu Shaw, Pranjal Dwivedi a Ashutosh Kumar Singh. Odměnou jim je 10 000 korun.

„Zaměřili jsme se na to, jakým způsobem sem přilákat návštěvníky, aby se seznámili s modrozelenou infrastrukturou kampusu,“ vysvětluje doktorand FTZ Manvendra Kumar. „Za tím účelem jsme vytvořili set dvou informačních video tabulí, jedna funguje jako anglický a druhá jako český průvodce po kampusu. Ty bychom rozmístili na různá místa, kudy bychom chtěli vést návštěvníky, abychom je upozornili na udržitelnost budov, na to, jaké parametry udržitelnosti sledujeme, na prvky jako zadržování dešťové vody v zelených střechách nebo v mokřadech a podobně,“ říká člen třetího nejlepšího týmu, který pamatoval opravdu na všechny. „Pro děti jsou na displejích různé interaktivní hry jako puzzle, pro dospělé vědomostní kvíz s možností vyhrát slevy na nákup v ČZU shopu nebo na nákup semen. Smyslem je poukázat na udržitelné prvky v kampusu a zábavným způsobem je představit veřejnosti,“ uzavírá Manvendra Kumar.

Manvendrova týmová spoluhráčka Anshu Shaw dodává: „Ideathon je skvělý koncept, zejména pokud jde o zapojování studentů do vymýšlení nových nápadů ve prospěch udržitelného kampusu. Myslím, že všechny ty inovátorské mozky by měly usilovně pracovat na nových věcech. A studenti si tu mohou vyzkoušet týmovou práci a společně dospět k nápadům na vylepšení kampusu. Je to opravdu zábavné.“

Text: Lenka Prokopová, Fotogalerie: Petr Zmek

Na květnovém setkání členů jsme přivítali vzácnou návštěvu. Do Point One za námi osobně přišla Danuše Nerudová, česká ekonomka, profesorka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, propagátorka podpory inovací a důležitosti vzdělávání a hlavně kandidátka na prezidentku, která ve volbách v roce 2023 skončila na třetím místě a získala tak největší podporu pro ženu – kandidátku v historii Česka.

Danuše v první části setkání nejdříve představila svou vizi Česka v přednášce nazvané Od montovny k mozkovně, kde popisovala socio-ekonomickou transformaci Česka založenou na třech pilířích – udržitelnosti, inovacích a vzděláním.

Vyzdvihla především nutnost podpory podnikavosti a také důležitost celoživotního vzdělávání, které je potřeba více než kdy dříve a které by se mělo stát standardem. Na závěr první části představila způsoby, jak změnu myšlení a transformaci může iniciovat či k ní přispět každý z nás, a o tématu diskutovala s našimi členy.

V druhé části návštěvy se slova ujal náš moderátor Petr Kopeček, který se Danuše ptal nejenom na její zkušenosti z politiky a politického marketingu, ale také na dezinformace ve veřejném prostoru, leadership či osobnosti, které ji v životě nejvíce ovlivnili a motivovali.

Danuše v rozhovoru prozradila, že ráda pracuje s mladými lidmi, podporuje byznysové zkušenosti vysokoškolských učitelů, nesnáší osobní nepodložené útoky na sebe i další veřejné osoby a že jejím vzorem, který pro Česko udělal nedocenitelnou službu, je Madeleine Albrightová, která může být inspirací i dalším generacím.

Moc děkujeme paní Nerudové za její návštěvu a těšíme se na další zajímavé hosty na půdě inkubátoru Point One ČZU.

Nejlepší účastníci online preinkubačního programu Green HExagon se ve dnech 9. až 12. dubna zúčastnili třídenního bootcampu v lotyšské Rize. Letos se kempu zúčastnilo 58 účastníků ze čtyř zemí – Lotyšska, Estonska, Rakouska a České republiky.

„Letos měla Lotyšská univerzita tu čest uspořádat a hostit partnery a účastníky projektu Green HExagon v Rize na osobním školení o marketingu. Tohoto bootcampu se zúčastnili nejlepší účastníci programu, kteří pracují na rozvoji svých podnikatelských nápadů. Bylo pro mě skutečným potěšením se s účastníky osobně setkat a představit jim Lotyšskou univerzitu a zemi,“ uvedla Liene Bērziņa, vedoucí podnikatelského inkubátoru Lotyšské univerzity.

Během bootcampu studenti pracovali dva dny v rámci marketingových workshopů společně s lektorem, podnikatelem a doktorandem Imantsem Krēziņšem. Absolvovali mentoring s mentory z univerzitního inkubátoru UniLab a lotyšské sítě Business Angels Network – LatBAN. Účastníci také absolvovali přednášku jak začít s podnikáním a oslovováním investorů, kterou vedl Voldemārs Bēdiķis. Součástí akce byly také různé společenské aktivity a exkurze.

Partneři projektu z Lotyšské univerzity (LU Business Incubator), Univerzity v Tartu, České zemědělské univerzity v Praze (Point One Business Incubator) a Vídeňské univerzity aplikovaných věd Noistadt (Startup Centre) navštívili Ústav fyziky pevných látek Lotyšské univerzity, zúčastnili se četných diskusí a prozkoumali možní příležitosti na Lotyšské univerzitě.

 

Předinkubační program Green HExagon bude zakončen 12. června v rámci Demo Day, kde budou týmy soutěžit o grant ve výši 5000 EUR na tvorbu prototypů, poradenství či mentoring.

Green HExagon je čtyřměsíční online program v angličtině, který podporuje rozvoj nápadů, jež se zaměřují na výzvy v oblasti udržitelnosti, klimatu, životního prostředí, vzdělávání či nerovnosti.

O projektu:

Projektové aktivity jsou organizovány s podporou projektu Evropské unie Erasmus+ „Entrepreneurship Learning Partnerships to Promote Innovation and Green Start-ups in Higher Education“, č. projektu 2022-1-LV01-KA220-HED-000090176, registrační číslo LU ZD2022/21385.

Program organizují čtyři partneři: Lotyšská univerzita (podnikatelský inkubátor), Univerzita v Tartu, Česká zemědělská univerzita v Praze (podnikatelský inkubátor Point One), Univerzita aplikovaných věd Noistadt ve Vídni (Startup centrum).

Tento projekt je financován Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou názory autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani agentura EACEA nenesou za vyjádřené názory žádnou odpovědnost.

19. dubna se v sídle společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (AVE CZ) konalo finále 8. ročníku soutěže AVE Student Challenge ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU).

Do soutěže se zapojilo více než čtyřicet studentů. Z finálové devítky, která představila své práce před zástupci a managementem AVE CZ a odborníky z univerzity, uspěli nejlépe Radek Bažík v kategorii inovace, Tereza Pešková za celkové vystoupení a publikum nejvíce oslnila Jana Šipanová.

8. ročník AVE Student Challenge byl zaměřen na 4 témata:

• Zpracování kalů z ČOV
• Recyklace fotovoltaických panelů, baterií a akumulátorů;
• Kompostování odpadů;
• Zařízení pro energetické využití odpadů v ČR

Do finále soutěže, které probíhalo 19. dubna 2024 v sídle společnosti AVE CZ, se dostalo 9 nejlepších studentů. Ti v rámci prezentace představili své návrhy řešení odborné porotě složené z managementu AVE CZ a odborníka z ČZU. „Mezi prvními pocity byla lehká nervozita, ale rychle opadla díky příjemné atmosféře a profesionálním vystupování všech porotců. Za sebe bych určitě doporučil budoucím studentům, aby se nebáli něco takového vyzkoušet. Jedná se o skvělou příležitost získat zkušenosti,“ vysvětluje svůj důvod účasti v soutěži finalista Michal Panýrek.

Porota udělovala cenu za inovaci a vystoupení. Všichni zúčastnění následně vybrali vítěze ceny publika. V porotě za AVE CZ zasedli: Ing. Jan Šonský, projektový manažer v odd. Strategických projektů, Ing. Marek Livora, Ph.D., vedoucí provozu AVE Pražské komunální služby, Ing. Barbora Tojflová, projektová manažerka, Ing. Andrea Jelínková, Ph.D., jednatelka ESG Avensis, Pavla Ivácková, ředitelka marketingu a komunikace, Ing. Štěpánka Kozojedová, HR specialista a Ing. Kateřina Strnadová, personální ředitelka. Za ČZU porotcoval již tradičně doc., Ing. Vlastimil Altman, Ph.D., který je také odborným garantem celé soutěže.

Ocenění a výherci

Cena za inovaci, jež byla hlavní cena soutěže, byla vybrána na základě posouzení kvality zpracování tématu, využití navrhovaných řešení v rámci společnosti AVE CZ a za celkovou orientaci v dané problematice. Porotci zvolili jako vítěze Radka Bažíka, který se v rámci tématu Zpracování kalů z ČOV zaměřil na návrhy systémového řešení pro kombinované spalovací zařízení kalů a následného hydrotermálního zkapalnění.

„Cenu za inovaci jsme letošní rok udělili Radkovi Bažíkovi, který nás jednoznačně přesvědčil svou precizně zpracovanou odbornou prezentací, která pokryla všechny aspekty aktuální problematiky v oblasti kalů. Celkový dojem podtrhl svým milým vystupováním a interakcí s publikem,“ vysvětluje důvod hlavního ocenění porotkyně Ing. Barbora Tojflová za AVE CZ, která je absolventkou ČZU a v minulosti se této soutěže nejenom zúčastnila, ale dokonce jeden z ročníků vyhrála.

Cena za celkové vystoupení byla vybrána na základě posouzení celkového projevu (práce s hlasem, gesty, výrazem, vtipem či napětím) a formy prezentace (vizuální stránky a struktury). Porota vybrala za vítězku Terezu Peškovou s prezentací na téma Kompostování odpadů. V ní Tereza představila analýzu aktuálního stavu kompostování a možných návrhů na budoucí zlepšení. To vše v perfektně vizuálně zpracované prezentaci.

Cenu publika za celkový dojem, který hodnotili všichni zúčastnění, vyhrála Jana Šipanová, za svůj přístup k porovnání zpracování kalů v Česku a zahraničí, jež bylo představeno na konkrétních případech. Za svoji prezentaci si odnesla věcné ceny od AVE CZ a finanční stipendium stejně jako všichni výherci.

„Osmý ročník AVE Student Challenge na ČZU je úspěšně za námi a já mám velkou radost, že se opět zapojily desítky studentů napříč univerzitou. Finálová sestava byla nejenom kreativní, ale dokázala zaujmout odbornou porotu a zapojit se do diskuze,“ dodává Markéta Fejtová, vedoucí Point One.

Oceněným ještě jednou gratulujeme, finalistům blahopřejeme a všem zúčastněným přejeme hodně štěstí a budeme se těšit na viděnou příští rok při 9. ročníku AVE Student Challenge na ČZU.

Box:

Spolupráce podnikatelského inkubátoru Point One ČZU, České zemědělské univerzity v Praze a společnosti AVE CZ odpadové hospodářství má dlouholeté kořeny. Společné aktivity s lídrem v oblasti nakládání s odpady jsou nesmírnou inspirací nejen pro studenty ČZU, ale i pro inkubované projekty v Point One.

Dalšími společnými aktivitami jsou odborné stáže, nevšední exkurze a spolupráce na bakalářských, diplomových či odborných pracích. Tyto činnosti přinášejí studentům potřebný praktický přesah a zástupcům společnosti AVE CZ naopak neotřelé pohledy nové generace studentů na praktické řešení ekologických problémů.

Markéta Fejtová před rokem vystřídala na pozici manažerky Point One Kláru Palasovou, která si odskočila na mateřskou dovolenou, a vstoupila do rozjeté lodi podnikatelského inkubátoru, která uhání směrem k pomoci nadějným budoucím podnikatelům z ČZU i mimo ni. A jaký ten rok byl?

Ahoj Markét, jsi v inkubátoru poměrně krátce, máš za sebou první rok, co jsi dělala předtím, než jsi přišla na ČZU?

Několik posledních let jsem se věnovala akceleračním a inkubačním programům v Impact Hub Praha (IH), resp. v Hub Innovation (odnož IH), nejvíce např. na Social Impact Award.

Co tě lákalo na práci pro Point One?

Asi to spojení akademické půdy a podnikatelského ekosystému. Startupy jsou na začátku nadšené a univerzita má skvělé zázemí. Když to správně propojíme a poskytneme začínajícím podnikatelům ty správné nástroje, můžeme jim doopravdy pomoct postavit udržitelný byznys.

Point One jsi přebírala od Kláry Palasové, která odešla na mateřskou dovolenou. Dala ti Klára nějakou radu, jak inkubátor uřídit?

Určitě mi dala několik interních tipů, jak se k věcem stavět a jak komunikovat. Před jejím odchodem jsme spolu strávili několik intenzivních onboardingových dnů plných tipů, předávek a brainstormingů. Klára nyní funguje jako takový můj mentor, za kterým můžu přijít pro radu či konzultaci, a jsem za to moc ráda.

Jak bys první rok v Point One zhodnotila? Probíhalo všechno tak, jak sis představovala?

Byla to velká jízda na rozjeté lodi, ale věděla jsem, do čeho jdu. Nastupovala jsem v době, kdy měla moje předchůdkyně před porodem, rozjížděly se 2 až 3 mezinárodní projekty zároveň a běžel jarní nábor nových členů. Musela jsem se rychle zorientovat. Velkou oporou mi byli ostatní členové týmu, čehož si moc vážím.

Co tě v inkubátoru nejvíce překvapilo?

Nejvíc zřejmě tolik mladých, schopných a nadšených lidí, kteří se okolo inkubátoru pohybují či do něj vstupují. Také mě překvapila profesionalita nastavení inkubačních programů, především množství gamifikačních prvků, které členy udržují v pozoru. A taky profesionalita většiny mých kolegů.

Z čeho máš za ten rok největší radost? Co se povedlo?

Určitě z našeho demo day – Point One pitchuj startup, který jsme poprvé zabalili do mezinárodního přesahu. Z nových členů, z pospolitosti Point One komunity, kterou dlouhodobě budujeme nebo z nového velkého grantu, díky kterému během tohoto roku můžeme projektům umožňovat víc individuálních konzultací. Je toho spousta.

Za inkubátorem stojí realizační tým, mentoři, experti, buddies, Rada Point One a samozřejmě členi a čestní členi. Kolik lidí se v Point One aktuálně angažuje a jak?

Co se týká základního týmu a když pominu plné a částečné úvazky, je nás se mnou celkem deset. Máme specialisty na finance, byznys development, marketingovou komunikaci a PR, grafiku, projekty, ale také na eventy a kolegyni, která spravuje prostory. Pokud je chcete poznat víc, klikněte na sekci Tým Point One. Co se týká našich profesionálů (což je balíček mentoři, experti, buddies), momentálně spolupracujeme přibližně s 26 lidmi a to nepočítám speciální hosty.

Jak těžké je tolik lidí uřídit?

Každý den má svoje flow. Myslím, že jakékoliv řízení lidí v sobě snoubí špetku empatie, disciplíny, trpělivosti, vytrvalosti, smyslu pro vytváření několika scénářů najednou a také smíření se s tím, že i když se snažíš spoustu věcí naplánovat, často přijde možnost, se kterou zkrátka nepočítáš. V ten moment přichází čas pro improvizaci.

Jak se ti pracuje s talentovanými studenty a podnikateli? Dokážou tě stále nějak překvapit?

Vždycky, všude a za jakýchkoliv okolností. Miluji jejich nadšení, motivovanost a smysl pro nová řešení. Inovace jsou nevyčerpatelná studnice. Před příchodem do Point One by mě nenapadlo, jaký potenciál mohou mít různé projekty, které Point One prochází jako Leon, Živý uhlík, Refugia Laboratory, Rekáva a mnoho dalších.

Čím je pro budoucí podnikatele Point One přitažlivý? Máš nějakou zpětnou vazbu?

Slovo, které se mi stále vrací, je komunita. Nejsme jenom inkubační program, kam se jednou za čas přijdeš podívat a něco si poslechnout, ale parta lidí, na kterou se můžeš obracet a najít si zde i své přátele. Když máme workshopy, snažíme se, aby byly interaktivní a hodně se diskutovalo. Jednou za měsíc se pak celá komunita inkubátoru potkává na setkání členů, což je vždy skvělý zážitek.

Důležitou a poměrně novou věcí jsou mezinárodní projekty, do kterých je inkubátor zapojen. Jak se ti spolupracuje s kolegy napříč Evropou?

Je to aktivita, která se dotýká mé každodenní agendy. Když jsem nastoupila minulý rok, byli jsme součástí 2 konsorcií pod projektem HIVE. Spolupracujeme tam se zástupci 11 institucí z Lotyšska, Rakouska, Ukrajiny, Portugalska, Turecka, Francie a Bulharska a stavíme stabilní mezinárodní networkingovou síť. V konsorciu je řada inspirativních kolegů, třeba prorektorka University of Coimbra nebo projektová manažerka Startup Centra ve FHWN a další.

Pak tu máme Erasmus+ a pre-inkubační program Green HExagon. V současné době probíhá již druhý ročník, do kterého se průměrně ročně zapojuje až 80 studentů ze 4 univerzit napříč Evropou. Měli jsme také bilaterální spolupráce v rámci Norských fondů, kde jsme spolupracovali s norskou agenturou, která pomáhá zakládat celou řadu inkubátorů v Oslu i mimo něj.

Co nás v rámci mezinárodní spolupráce čeká tento rok?

Na začátku roku jsme s týmem z Erasmu+ sepsali novou projektovou žádost a budeme čekat na verdikt. Také dost přemýšlíme, jestli vymyslíme spolupráci s částí týmu z HIVE projektu, což by mohlo být dost zajímavé. Konkrétně na začátku dubna jsme vyjeli do Lotyšska v počtu 18 účastníků, což byl největší výjezd mimo Česko v rámci Point One a zároveň to byl jeden z hlavních pilířů projektu z Erasmu+ plný workshopů jak pro nás pořadatele, tak pro samotné účastníky a bylo to skvělé.

Důležitou součástí inkubátoru jsou také jeho partneři. Kteří to jsou a jak inkubátor podporují?

Mimo ČZU máme několik druhů partnerství. Těmi nejdůležitějšími jsou VAFO Praha, AVE CZ Odpadové hospodářství a Komerční banka, kterým tímto moc děkujeme za podporu.

Na co se tento rok nejvíc těšíš?

Na plánování nového náboru, to se těším vždycky, a na POPS – Point One Pitchuj Startup, jež se bude konat v říjnu tohoto roku a zase jej posuneme o kus dál.

Jakou vidíš roli inkubátoru na ČZU v nejbližších letech a kam bys jej chtěla posouvat?

Byla bych ráda, kdyby si inkubátor držel minimálně tu pozici, kterou už má, ale ještě lépe, aby o něm vědělo čím dál tím víc lidí bez dlouhého hledání. Zkrátka, aby co nejvíc lidí na ČZU i mimo ni vědělo, že když chci začít udržitelně podnikat, moje jasná cesta míří do Point One.

Markét, moc díky za rozhovor, ať se ti v křesle manažerky Point One daří a hodně nových a spokojených firem.

Autor:

Ing., Mgr. Petr Kopeček