Dáváme zelenině a ovoci druhou šanci. I nehezké potraviny ze supermarketů se dají hezky využít. Říkají zakladatelky projektu Mrkmrkev Ina Čížková a Mary Hanušová

Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Ina a Mary jsou spolužačky ze střední, a i když se jejich cesty v navazujícím studiu rozešly, Ina studuje PEF na ČZU, Mary studuje na VŠE, stále je spojuje společná vize ohledně dalšího využití neesteticky vypadající zeleniny a ovoce ze supermarketů. Se svou myšlenkou dokonce vyhrály pražské regionální kolo soutěže Soutěž a podnikej o nejlepší středoškolský nápad a následně se rozhodly vstoupit do Point One. O jejich cestě k neplýtvání a podnikání jsme si se zakladatelkami projektu povídali v našem dalším díle o členech Point One.

Ahoj Ino a Mary, moje oblíbená otázka na začátek. Dokážete mi říct jednou větou, co přesně děláte?

I: To je náš pitch (smích). Děláme projekt, který zabraňuje vyhazování ovoce a zeleniny ze supermarketů tím, že potraviny pomáháme znovu zpracovat do trvanlivější podoby a tím se vlastně podílíme na reusingu potravin.

Můžete to trošku rozvést? Co to přesně znamená a jak k tomu přistupujete?

I: Plánujeme odebírat neestetické ovoce a zeleninu ze supermarketů, zrovna podepisujeme první smlouvu s Tescem, a přetvoříme je do nějaké trvanlivější podoby, ať už to jsou marmelády, freshe nebo taková instantní jídla.

M: Problém, který řešíme, je ten, že nikdy nevíme, co přesně za zeleninu a ovoce dostaneme, takže nemůžeme dělat stále stejnou škálu produktů, ale musíme se přizpůsobovat zrovna tomu, co se v supermarketech vyhodí.

Dobře, když se bavíme o tom, že se něco vyhodí, kolik je to třeba kilo zeleniny a ovoce, které očekáváte, že se k vám bude dostávat?

I: My jsme se na to právě ptaly i zaměstnanců Tesca a oni říkali, že oni sami to nedokážou odhadnout. Někdy to je třicet kilo, někdy to je pět. Následně se řeší stav, ne úplně vše totiž můžeme použít.

Když se vrátíme k vašim výrobkům, už jste zkoušely něco vyrábět?

I: Ano, podařilo se nám uvařit pár várek v rámci testování, když jsme dělaly průzkum trhu, ale zatím jsme nic neprodávaly.

M: Darovaly jsme to a dostaly pozitivní ohlasy. Tenkrát to bylo hruškové pyré – hrušková marmeláda, freshe a sušenky.

Pokud chcete své výrobky prodávat, musíte určitě splňovat nějaké hygienické normy atp. Jak jste řešily tyto věci?

I: Chtěly jsme využít Point One kuchyni, ale ta je bohužel jen na testování. Napadlo nás tedy využít restaurace, které jsou teď zavřené, ale mají splněny všechny hygienické normy.

M: Možná bychom mohly využít i lidi, kteří pracovali v gastru a zrovna přišli o práci, na nějakou malou výpomoc.

Přečetl jsem si, že ovoce a zeleninu chcete zpracovávat také pomocí lyofilizace, co to přesně znamená?

M: To znamená mrazem vysušit, aby se zachovaly vitaminy a všechny dobré látky. Dělá to třeba firma Mixit. Je to takové fancy a lidé na to hodně slyší. Když sušíte banány klasicky horkem, máte sušené banány, když používáte mráz, máte lyofilizované banány.

Vraťme se ještě k supermarketům. Jak přesně s nimi probíhají jednání?

I: No je to celkem zábavné (smích). Udělaly jsme si seznam supermarketů, kterým jsme začaly volat. Spousta lidí, když jsme se dovolaly, nám řekla, ať to s nimi vůbec neřešíme, že to má na starosti centrála, a některé supermarkety mají takové ty automatické telefony, takže jim se ani nedovolat nešlo. Každý supermarket nám v podstatě nakonec řekl něco jiného. Někde nám řekli, že to řeší centrála, někde nám řekli, že nic nevyhazují, což není pravda, to jsme si
ověřovaly, někde nám řekli, že nám to nemohou dát, a někde se s námi vůbec nechtěli bavit.

M: První, kdo se nakonec chytl, bylo Tesco v Neratovicích. Řekli nám, že s námi mohou podepsat smlouvu o odvozu ovoce a zeleniny, mohou nám to dávat zadarmo, ale musí k tomu mít potvrzení. Musíme si přistavit vlastní popelnici, do které to budou dávat, a my bychom to pak mohly dál využít. Co se s tím bude dít dál, je už nezajímalo.

Jaké máte plány na tento rok – 2021?

I: No s Matyášem jsme si na začátku inkubace dali cíle. Mám pocit, že to bylo do léta, že uděláme obrat 400 tisíc nebo něco takového. Což myslím, že budeme rádi, když vůbec něco do léta vytvoříme. Druhý cíl, který máme, je mít v
komunitě na sociálních sítí 15 000 lidí a máme 200 (smích).

M: Hlavně plánujeme nějak začít dělat první produkci a reálně si to fakt vyzkoušet, zatím jsme se na to připravovaly jen teoreticky – vyplňovaly jsme byznys plány, dělaly průzkum trhu atp.

Kam byste to s projektem chtěly dotáhnout?

I: My doufáme, že když podepíšeme první smlouvu, naučíme se zpracovávat všechnu zeleninu a ovoce tak, abychom ani my nic nevyhazovaly. Jsme domluveny ještě s jedním projektem, že případné přebytky můžeme darovat do ZOO.

Tak to jsou hezké vize. Vraťme se ale ještě úplně na začátek. Jak jste se vůbec dostaly k podnikání a k tomuto nápadu?

I: My jsme si kdysi na střední povídaly o tom, jak je strašné, že se plýtvá potravinami, a týden na to měl u nás ve škole přednášku Adam Štrunc ohledně soutěže Soutěž a podnikej. Tak jsme si řekly, že to půjdeme zkusit, že nemáme co ztratit. Přihlásily jsme se a dostaly jsme mentora Tadeáše Kulu z Re-knih, který nám strašně věřil, že to dotáhneme někam daleko. Vyhrály jsme regionální finále soutěže a on nám na konci toho řekl: “Holky, nečekal jsem, že to vyhrajete.” Každopádně byl rád a měl z nás radost.

M: Nápad samotný pak vznikl v místním supermarketu. Tamní pracovník zde nesl velký černý pytel a do něho putovaly všelijaké potraviny z pultů a regálů. Chvíli jsme ho pozorovaly a poté se pána zeptaly, kam ty potraviny míří. Odpověď si můžete tipnout.

Co stálo za vaším rozhodnutím vstoupit do Point One? A jak jste se o Point One vůbec dozvěděly?

I: Point One nám napsal na Instagram, zprávu jsem poslala Mary a začaly jsme o tom přemýšlet. Studentem ČZU jsem já, tak jsem to vlastně celé řešila já, původně jsme chtěly projekt uspat, ale tohle vypadalo jako znamení. Tak jsme si řekly, že do toho jdeme znovu naplno.

Jak po půl roce hodnotíte své působení v Point One?

I: Za nás úplně super. Je teda pravda, že nějaké z těch workshopů jsme absolvovaly už v Soutěž a podnikej, takže to pro nás nebylo tak nové. Co pro nás ale byla a je fakt velká pomoc, je náš buddy Matyáš, který se s námi moc
nemaže. Řekl nám narovinu ať reálně začneme něco dělat, že takto to nikam nedotáhneme a dost nás tím namotivoval.

Poslední dnešní otázka. Co byste doporučily lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale zatím nenašli dost odvahy se do něj pustit?

I,M: Ať neváhají a jdou do toho. Když do toho nedají na začátku deset milionů, které mohou ztratit, tak je to vlastně bez rizika. Na střední škole je jako první krok nejlepší Soutěž a podnikej, která nám na začátku mega pomohla. Následně pak určitě nějaký univerzitní inkubátor, třeba právě Point One. Pomůže taky zkušený mentor, který vidí vaše podnikání z nadhledu.

Moc díky Ino a Mary za rozhovor, držím vám pěsti s vaším nápadem a věřím, že lidé i supermarkety budou v budoucnu plýtvat potravinami méně a méně.

Autor: Petr Kopeček

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.