Partneři v byznysu i v životě. Tereza Veselá a Jan Kanta přinášejí sdílenou elektromobilitu do pražské dopravní džungle.

Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Již více než rok funguje v Praze společnost E-sharing, která provozuje sdílené sněhobílé elektro-skútry polské franšízy Blinkee.city. Za značkou stojí skupina kamarádů, dva bráchové – dvojčata a také partneři v byznyse i v životě Terka Veselá a Honza Kanta, kteří s nápadem přišli na svém zahraničním pobytu v Barceloně, kde je používání elektrických skútrů doslova uhranulo. S Terkou a Honzou, kteří před nedávnem vstoupili do Point One, jsme si povídali nejenom o jejich cestě za vysněným podnikáním, o překážkách v každodenní operativě, ale i o elektromobilitě obecně nebo o tom,  proč se rozhodli vstoupit do Point One. Mrkněte na to.

 

Ahoj Terko a Honzo, moc díky, že jste si našli čas na tento rozhovor, a pojďme se do něj rovnou vrhnout. Jak byste jednou větou popsali, co přesně děláte?

T: Poskytujeme sdílené elektrické skútry Blinkee.City, které nabízejí řešení, jak se efektivně, úsporně a udržitelně pohybovat po městě.

Jak jste vůbec přišli na nápad provozovat elektrické skútry v Praze, potažmo v České republice?

H: Nápad vznikl na naší stáži v Barceloně, kam jsme se odstěhovali asi tři roky zpátky. Strávili jsme tam rok a půl a po nějakých dvou třech měsících jsme se dozvěděli, že tam existuje tato služba. Jednak je dostupná, jednoduchá i poměrně levná, vyšla nás skoro stejně jako MHD. Říkali jsme si, že to je vlastně skvělý nápad a zajímalo nás, jak to funguje jinde v Evropě.

Začali jsme obtelefonovávat různá města a zjistili jsme, že to vzniklo původně v Paříži a daří se tomu i v Amsterdamu a obecně v Holandsku. Tak jsme říkali a co v Praze? Udělali jsme průzkum trhu a zjistili, že je tady jenom jedna menší společnost – Re.volt, trh ještě není nasycen, tak jsme se rozhodli, že to vyzkoušíme v Česku.

Dočetl jsem se, že jste se kvůli nápadu vrátili zpátky do Česka a založili firmu i s kamarády. Jste pořád kamarádi?

T: My jsme vlastně vzali do toho nejvíc core týmu Honzovo dvojče – Vojtu. Takže většinu věcí táhneme ve třech. Ale abychom ten projekt rozjeli, tak jsme potřebovali sehnat investora a toho jsme naštěstí našli v našich dalších kamarádech, se kterými se znám z minulé práce, oni jsou také bratři, což je fakt vtipné, a v naší firmě vystupují právě v roli investorů. A jestli jsme zůstali kamarády?

H: Pokud děláte společný byznys, tak to je samozřejmě náročnější, ale pochopitelné. Z jejich investorské pozice si chtějí čas od času vše zkontrolovat a jak nejsou zapojeni do každodenní operativy, tak se naše pohledy na určité otázky mohou lišit, ale to je vlastně taky normální.

Takže takový klasický investorský vztah. Je tajná výše té investice?

T: Vlastně ano.

H: Tím, že jsme začali spolupráci s Blinkie.City na základě franšízové smlouvy, tak hlavní důvod, proč jsme se takto rozhodli, bylo to, že já jsem s nimi jednal asi 4-5 měsíců, než jsme si na to dali ruku. A díky tomu, že tam máme tento franšízový vztah, tak jsme si mohli více než polovinu těchto skútru v uvozovkách pronajat. Vlastně za vyšší poplatky na úkor toho, co vyděláme, ale jinak bychom to nebyli ani schopni spustit, protože přece jenom je to skutečně nákladná investice. Takže vlastně část v podstatě zainvestovali ti Poláci, kteří věří, že to tady bude fungovat a část kluci. Výše jejich investice je kolem dvou a půl milionů korun.

Když se bavíme o elektrických skútrech a obecně o elektromobilitě. V čem jsou ty největší výhody vaší služby – oproti klasickým skútrům a jiným tradičním řešením?

T: Výhoda sdílených skútrů je určitě v tom, že člověk nemusí řešit dobíjení, nemusí řešit palivo, nemusí řešit pojištění a podobné věci. Člověk má vlastně hodně starostí. Ty u sdílených služeb odpadají a navíc, stoprocentně elektrické skútry znamenají, že jsou tiché a bez lokálních emisí. Takže jejich používání neznečišťuje ovzduší a nevytváří hluk, což je taky další problém, který Praha řeší.

H: Hluk je věc, která člověka hned nenapadne, jako třeba emise. Díky této výhodě jsme se stali například součástí závodu koní v Chuchli, původně se po areálu měli pohybovat organizátoři a lidé na čtyřkolkách, ale ty jsou moc hlučné a koně by to plašilo, takže si vybrali naše tiché skútry.

Když přemýšlím o el. skútrech, tak si říkám, jak se vlastně nabíjí? Sváží se stejně jako el. koloběžky?

H: Každý skútr, když je plně nabitý, má dojez cca 70 km. Tím, že je Praha kopcovitá, tak se skútr může dostat na 55 km a už končí, ale vždy záleží na terénu. V kanceláři máme baterie navíc a jakmile jsou nabité, tak se je snažíme rozvést a vyměnit.

Chápu to správně, že když některému skútru dojme baterie, tak vezmete jiný el. skútr a baterku a jedete ji vyměnit?

H: Přesně tak, takto se to dělá přes den. Kdybychom používali auto, tak kvůli zácpám to může vzít až trojnásobný čas než na skútru. V noci máme brigádníky, kteří baterie mohou rozvážet autem.

Kolik uskutečníte jízd za měsíc?

H: U nás nepočítáme jízdy, ale počet proježděných minut. Když to vezmu např. za květen 2021, tak za tento měsíc bylo použito 400násobně víc minut, než v červenci minulého roku. Věříme, že to ovlivnila pandemie, která je na ústupu, a také více lidí se o naší značce dovídá a chce nás vyzkoušet. V průměru za den máme nyní cca 250 jízd.

Je něco, co vás při provozování této služby překvapilo?

T: Možná bylo trochu naivní to nečekat, ale když jsme min. rok rozvezli po Praze 150 skútrů a čekali, jaká bude reakce, tak jsme zjistili, že nám lidi začali krást držáky na telefon, které jsme umístili na každý skútr. Takže během prvního měsíce nám polovina držáků zmizela. A to byla taková rána, kterou jsme fakt nečekali a docela nás to rozhodilo, ale nakonec jsme vymysleli jiný systém, který je již mnohem lepší a držáky nám tak často nemizí.

Máte i nějaké pozitivní překvapení?

T: Překvapilo nás, jak na nás reagují lidé. Nedáváme do reklamy téměř žádné prostředky jako náš konkurent (poznámka autora: BeRider, provozuje Škoda Auto DigiLab) a přesto nám to funguje a je to moc fajn.

H: Mě příjemně překvapila situace s parkováním. V Praze koluje nepsané pravidlo, že člověk může nechat skútr na chodníku, ale není to pravda. Takže jsme do Prahy přivezli 150 skútrů, všude jsme psali, že to na chodníku nechat nejde, ale lidi to pořád dělali. Takže nám začalo chodit obrovské množství pokut. Řekli jsme si, že takto to dělat nejde, takže jsme na tuto sezónu nalepili na skútry nálepky – Jsem špatně zaparkovaný – zavolej. Od té doby nám každý den volá městská policie, že nás nechce pokutovat, že máme tady a tady špatně zaparkovaný skútr a když to během dne dáme na zónu, tak to bude v pořádku. Často se jich ptáme, že když jim skútr zapneme na dálku, jestli by byli tak hodní a přesunuli je a oni dám dost často, tak v 90 %, vyhoví, takže to je skvělé. A nepomáhá nám jenom policie ale i kolemjdoucí.

22. června jste oslavili první rok provozu, jaký ten první rok byl?

H: Z mého pohledu to bylo strašně náročné, protože jsme to nečekali. Mysleli jsme si, že to bude sranda, protože jsem z toho byl nadšený já, tak proč by z toho nemohli být nadšení i ostatní. Mysleli jsme si, že té práce bude daleko míň, že občas vyměníme baterky a bude to. Ale ono to tak není. Nejdřív jsme lidi museli přemlouvat, aby službu vyzkoušeli, přece jenom je to stále něco nového. Pak jsme zjistili, že to nabíjení baterek taky není tak jednoduché. I vedení takto malé společnosti není tak jednoduché, člověk zjistí, že té práce je zkrátka strašně moc, nemá na to lidi, takže musí sehnat lidi, ale ti lidi nejsou, takže to musíte dělat sami, takže občas nespíte (smích). Rok uteče a zdá se vám to jako týden normálního života.

T: My jsme hodně rychle vstoupili do dospělého života, i když dospělí jsme již dlouho. Tohle bylo fakt rychlé, skočili jsme do vody a pak se učili plavat a ze začátku to byla jedna facka za druhou, ale za ten rok jsme se toho naučili strašně moc a hrozně nás to posunulo. Takže se všichni cítíme o mnoho líp a ten druhý rok můžeme také líp řídit, díky všem těm zkušenostem. A bude to čím dál tím lepší.

Připravujete nějaké novinky, nebo nějakou oslavu prvního roku tady v Praze?

T: Ano, připravujeme oslavu, ta bude někdy v půlce léta. Malou párty jsme udělali i minulý rok a její součástí byla škola jízd, takže jsme se pár hodin věnovali našim zákazníkům a učili je správně jezdit. Tuto část chceme určitě tento rok zopakovat, ale chystáme i další věci, jednu takovou guerillu, ale tu ti ještě neprozradím, ať máme moment překvapení, ve zkratce se ale jedná o téma nesmyslnosti vlastnění osobních aut ve městě.

H: Jinak chystáme novinky ohledně skútrů, ty, co jsme původně objednali, nejsou totiž úplně do kopcovité Prahy ideální, nemají dostatečný výkon. Takže postupně zvyšujeme výkon, aby mohli jet i 50 km za hodinu do kopce. Nyní jsme upravili 50 % flotily a čekáme na další díly, jež zvyšují výkon. Jsou na cestě, ale i tak to bohužel během pandemie trvá déle.

Vy jste vstoupili na trh v pandemii. Byla to pro vás výhoda, nebo nevýhoda?

H: Já to stále beru jako výhodu, někdo se na to možná dívá jinak, ale díky tomu vznikl náš projekt. Co jsem komunikoval s Blinkee.City, tak oni nám udělali takové podmínky, které bychom normálně nedostali. Původní smlouvu jsme totálně překopali. Oni se chtěli rozrůst a zjistili, že žádné jiné blázny krom nás, kteří by to chtěli spustit v období pandemie, nenajdou, takže upustili od různých podmínek a dali nám licenci na 5 let. Díky tomu jsme mohli započít naše podnikání.

T: Výhoda naší značky je, že funguje v různých částí Evropy, takže jsme vnímali, že jakmile sem přijedou cizinci, tak už tu aplikaci budou mít a mohou se do jízd zapojit i u nás.

H: Ale před rokem tu nebyli žádní turisti, takže jsme jeli úplně od začátku.

Chápu tedy správně, že jedna aplikace funguje ve všech státech, kde Blinkee působí?

T: Přesně tak, teď se nám již stane, že vidíme, že se k nám do systému hlásí lidé i odjinud, než z Česka.

Vím, že v elektromobilitě panuje celkem velká konkurence. Jeden váš konkurent Re.Volt nedávno (květen 2021) ukončil svoji činnost, protože mu došli peníze. Můžete mi říct, jak to vnímáte vy? Jsou třeba el. koloběžky vaše konkurence?

T: Na to se dá pohlížet ze dvou rovin, buď jsou to konkurenti, nebo ta druhá je, že my všichni jsme poskytovatelé mikro-mobility – sdílených služeb. A my tady potřebujeme být, zákazník potřebuje výběr, různé množství služeb, takže spíše konkurencí nám jsou lidi, kteří jedou sami v autě, zabírají ve městě spoustu prostoru a jezdí do 5 km po Praze.

H: Přesně tak, my jsme takovým doplňkem, ani koloběžky, ani kola, ani Be.Rider nebereme jako konkurenci. Jednou vyzkouším Be.Rider, podruhé třeba Blinkee.

Co se týče Re.Voltu, moc se nedivím, že to nevyšlo. Z mého pohledu tam byly moc vysoké náklady, na všechno měli lidi, kteří se samozřejmě musí platit. My se snažíme dělat si všechno sami a snižovat náklady na minimum. Dalším důvodem můžou být inovace. Ta jejich aplikace od roku 2017 byla dost podobná jako v roce 2021. Neměli tam informace, které jsou dnes již standardní, jako stav baterky, počet zbývajících kilometrů atd. Nemuset do apky nic zapisovat manuálně, je také důležité, všechno by mělo být automatické a skútr by měl umět komunikovat, což bohužel Re.Volt neuměl.

Jak vlastně konektivita skútrů a řídícího systému probíhá? Jak je to propojené do aplikace?

H: Telemetrie, vše je připojeno do regulátoru, kde se nachází simkarta a vše se tak dá ovládat i na dálku. Ve skútru jsou pohybová čidla, gps, v reálné čase můžeme sledovat co s ním děje a on nám neustále posílá informace zpátky. Když s ním někdo hýbe, můžeme vzdáleně zapnout alarm atp.

Řešili jste už trable typu, že vám skútr chtěl někdo odcizit?

H: Myslím si, že ne, naštěstí. Ale úplně ze začátku, když se někdo vzdálil kilometr od zóny, kde se může jezdit, tak jsme si mysleli, že nám ho někdo krade. Pak jsme ale zjistili, že to tak není, že se lidi jen chtějí pořádně projet.

Řešili jsme ale problém při pandemii, když bylo zákaz vycházení, že se nám pravděpodobně nějaká skupina opakovaně chtěla dostat pod sedadlo. U cca 3 skútrů se jim to i podařilo, takže nám vzali baterku, odpojili ji, ale jakmile se odpojí baterka, tak skútr začne neskutečně řvát. Následně si to už zřejmě rozmysleli, utáhli jsme ještě víc zámky a aby se pro baterku mohli dostat, museli by skútr úplně rozmlátit.

T: Z toho jsme byli fakt dost smutní, policii jsme kontaktovali, ale bohužel se na nic nepřišlo, Víme však, že Be.Rider řešil úplně to stejné.

H: Byl to dost blbý týden, během kterého nám zmizeli 3 baterie, takže jsme říkali, co bude teď? Jestli to tak půjde dál, tak to můžeme rovnou zabalit, jelikož baterie je na skútru to nejdražší.

Kdo je váš typický zákazník?

H: Jsou to mladí lidi, většinou absolventi do 35 let, 25-35 let, většinou muži. Více než polovina lidí je mezi lety 18-40 let.

Během pandemii a zimy jste skútry začali pronajímat řidičům donáškových služeb, jak se vám osvědčila tato strategie?

H: To napadlo mě a byla to celkem náhoda. Během října a listopadu jsem viděl, jak nám padá křivka používání, ale i tak jsme se rozhodli nechat v zimě skútry venku. Říkal jsem si ale, že to nějak na sebe musí vydělat. Když jsme bydleli v Barceloně a chtěl jsem dělat pro jednu rozvážkovou službu, tak jsem se přihlásil a oni se mě zeptali, jestli mám vlastní skútr, já řekl, že ne, a oni řekli tak na shledanou. Takže jsem předpokládal, že takových lidí jako já tehdy musí být hodně. Když jsme obvolali donáškové služby, tak s tím všechny souhlasili, že budeme součást jejich náborové prezentace, takže každému člověku, kdo má zájem u nich pracovat, řeknou o tom, že může používat naši službu.

Budete v této službě pokračovat?

Budeme to dělat trochu jinak, protože nám vybíjeli moc skútrů a nakonec se nám to úplně nevyplácelo. Takže to teď v zimě uděláme jinak a budeme jim nabízet dlouhodobé pronájmy jednoho skútru.

Někde jsem se dočetl, že vaši službu zpropagoval i Ivan Bartoš, předseda Pirátské strany. Je to pravda?

T: Ano, je to pravda, podpořil nás a měli jsme z toho velkou radost. S Ivanem se znám osobně a ještě před tím, než jsme naši službu rozjeli, tak jsem ho potkala a o našem nápadu mu říkala. Jakmile jsme byli venku, tak nás sám zpropagoval jak na Instagramu, tak na Facebooku. A v těch konverzích nám to udělalo fakt velkou službu, nic jsme s ním domluvené neměli, takže jsme z toho měli upřímnou radost.

Jsou ještě nějaké další slavné osobnosti, které vás takto zpropagovali a podpořili?

T: Podpořil nás například Martin Vévoda, který byl v reality show Robinsoni a LikeHouse. Ještě třeba René Dank a Refew, což jsou rappeři, nebo Nikol Moravcová.

Plánujete nějakou expanzi?

T: Nejprve potřebujeme zrychlit celou flotilu a pak buď budeme expandovat, nebo navýšíme počet skútrů v Praze.

H: Přesně tak, ono to je vysoce nákladná věc rozšiřovat flotilu, snažíme se proto o další finanční zajištěné, buď úvěr, nebo investice.

V únoru 2021 jste vstoupili do Point One, jak jste se o inkubátoru dozvěděli a co vás sem zavedlo?

T: O Point One sem se dozvěděla od Matyáše Dřeva, který je můj spolužák z gymplu a který v inkubátoru dělá buddyho a má zde svou firmu. Zůstali jsme v kontaktu a já ho sledovala a moc mu fandila. Jakmile jsme vyšli s naším projektem, tak jsme si dali schůzku, pokecali a nabídl mi, jestli nechceme vyzkoušet Point One. Jsme moc ráda, že jsme se do Pointu dostali, protože je skvělý a moc nám pomáhá.

Co je pro vás ta největší přidaná hodnota inkubátoru?

T: Mě se zdá, že se to začne projevovat až za nějaký čas. Člověk chodí na workshopy, někoho potkává, s někým se baví a třeba to i chvilku nedává smysl, ale najednou to vše do sebe začne zapadat. S Honzou jsme si uvědomili, že například i díky Davidovi Miklasovi a jeho přednášce o vizi jsme byli schopní zformulovat naši vizi tak, že jsme s ní byli na 100 % spokojeni a dávalo nám to naprostý smysl.

H: Ale hlavně nám Point přináší networking a propojení. Třeba Lukáš Juřina nás propojil s firmou Nano Energies, která nám v budoucnu poskytne 100 % energie z obnovitelných zdrojů, což pro nás bude velká věc.

T: Jsme tu moc spokojení a moc si toho vážíme.

H: Když má člověk jakoukoliv byznys otázku, tak se zeptá a dozví se odpověď. My jsme stále na začátku, nemáme zkušenosti s podnikáním, jenom jsme se rozhodli, že do toho půjdeme po hlavě.

Máte nějaké oblíbeného mentora?

T: Zatím využíváme hlavně našeho přiděleného mentora Kubu Sechtera, takže Kuba.

Co byste doporučili lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale ještě nenašli odvahu se do něj pustit?

H: Na začátku bych se do toho bez informací nepouštěl úplně po hlavě. Myslím si, že když bych to dělal podruhé, tak bych se stal součástí nějaké komunity, jako je třeba Point One, abych předešel spoustě chyb, které jsme na začátku udělali, a potom bych se do toho pustil s větším sebevědomím a nějakými kontakty na lidi, kteří mi s tím pomůžou.

T: Je důležité mít podporu, v komunitě je velká síla a opravdu to podnikání hodně pomůže.

H: Ale rozhodně jít do toho, pokud má člověk nějaký nápad.

T: Souhlasím, a určitě mít na to energii, ta energie je nejdůležitější.

 

Moc díky Terko a Honzo za rozhovor, ať se vám s Blinkee daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.