Zápisky z podnikatelského inkubátoru ČZU

Rok 2023 a začátek roku 2024 byl pro Point One plný nových výzev, skvělých hostů a došlo i na několik změn. Inkubátor pokračuje v mezinárodních projektech, podařilo se mu udržet významné partnery, nabral množství nových členů, uspořádal přehlídku podnikatelských nápadů, obměnil tým i kapitánku a samozřejmě dál provozoval a provozuje vzdělávací aktivity pro členy i širokou veřejnost.

Setkání členské základny Point One březen 2024

Q1 – 2023

Jednou z největších změn, která v inkubátoru nastala, byl příchod nové manažerky Markéty Fejtové. Markéta navázala na svou dřívější roli vedoucí akceleračních programů v Impact Hubu a na začátku roku 2023 převzala řízení Point One. Klára Palasová, dřívější manažerka, odešla na mateřskou dovolenou.

V první čtvrtině roku jsme přivítali 12 nových týmu, navštívili nás 2 podnikatelské superstar – Petr Hajdůček – zakladatel a CEO Footshopu a Martin Rozhoň – zakladatel Vivantis, nyní startupový mentor a investor. V rámci mezinárodní spolupráce jsme se účastnili ideathonu – Green Hexagon v Rakousku, a bylo nás tam vidět.

Peter Hajdůček CEO FootShopu vypráví o vzletech a pádech jeho společnosti

Q2 – 2023

Druhé čtvrtletí jsme odstartovali spoluprací na 3. ročníku Startup night – největším studentském setkání mladých podnikavců. Do holešovické Haly 40 se jich z celého Česka sjelo na 300 za účasti 5 pražských univerzit, investorů, stakeholderů a hostů ze startupového ekosystému. Na jaře se za námi stavil také Dominik Gazdoš – CEO populární služby na prodej knih z druhé ruky Knihobot, která se stala jedničkou mezi online antikvariáty v Česku a úspěšně vstoupila na zahraniční trhy.

Dominik Gazdoš – CEO společnosti Knihobot

Jaro také již tradičně patří soutěži AVE Student Challenge – soutěž s naším dlouhodobým partnerem AVE CZ o nejlepší inovace v odpadovém hospodářství, kterou ve spolupráci s ČZU každoročně pořádáme.

Vítězka hlavní kategorie soutěže AVE Challenge 2023 – Alexandra Tichá

Do soutěže se zapojilo 78 studentů a z finálové dvanáctky, která představila své práce před zástupci a managementem AVE CZ a odborníky z univerzity, uspěly nejlépe:

  • Alexandra Tichá v kategorii inovace s její analýzou povinného sběru textilních odpadů a navrženým řešením pro lepší diagnostiku textilu v podobě tzv. digitálního pasu výrobku.
  • Anna Honešová za celkové vystoupení s tématem povinný sběrem textilních odpadů.
  • Publikum nejvíce oslnila Adéla Straková za svůj přístup k problematice zálohování pet lahví a za porovnání problematiky napříč Evropou.

Atmosféra Startup night jaro 2023

Q3 – 2023

Skvělá zpráva nás čekala hned na začátku třetího čtvrtletí. Náš partner VAFO PRAHA – společnost spadající do VAFO Group – jednoho z největších výrobců krmiv pro domácí mazlíčky ve střední Evropě, s námi po pilotní zkušenosti prodloužil spolupráci. VAFO bude dál podporovat začínající podnikatele na ČZU, čehož si moc ceníme.

V rámci léta workshopy ani přednášky v inkubátoru neprobíhají. Za to mohou týmy stále využívat naše prostory, individuálně se vzdělávat a pracovat na svých byznysech. V srpnu jsme pro členy uspořádali malý teambuilding – letní opékání buřtů v Lysolajích za zvuků kytar a historek z podnikání.

V září se vše rozjelo znovu naplno a my ho začali s dalším hvězdným hostem. Tentokrát nás navštívil Adam Matuška – CEO pivovaru Matuška, který nám v rozhovoru pověděl jeho podnikatelský příběh při budování nejenom pivovaru, ale také svých dvou věhlasných pivovarských restaurací.

Adam Matuška sdílí své zkušenosti při budování pivovaru a několika restaurací

Q4 – 2023

Podzim bývá v Point One opravdu nabytý a nejinak tomu bylo i nyní. Nejdříve jsme si vyčistili hlavy na Point One startup víkendu. Již čtvrtém víkendovém hardcore teambuildingu bez elektroniky, kde si třídíme myšlenky a vymýšlíme spolupráce napříč komunitou.

Následně nás čekala přehlídka našich nejlepších projektů. Tzv. demo day – Point One Pitchuj Startup, druhý ročník, tentokrát s mezinárodní účastí a poprvé pouze v angličtině. Zde se v soutěži představilo 6 inkubovaných projektů, ze kterých odborná porota vybrala za vítěze projekt Viktorie Malé – Leon. Ten se zabývá výrobou speciálních plen pro králíky a má velký mezinárodní potenciál.

Soutěžící na Point One Pitchuj Startup 2023

Na podzim nás čekal opět nábor mladých podnikatelů. Ze 17 zájemců bylo do Point One vybráno několik nových členů a členek. Point One se také podílel na 4. ročníku Startup Night – největším studentském setkání mladých podnikavců, kterých do prostor Václaváku 22 dorazilo tentokrát na 200. Dalším skvělým hostem, kterého jsme v Point One přivítali, byla Anna Veselá, naše čestná členka, která spoluzaložila společnost Spectoda, jež vyvíjí speciální software pro bezdrátové ovládání světel a jejich synchronizaci.

Anna Veselá – CEO Spectoda

Anička od založení společnosti zastává pozici CEO, což z ní dělá jednu z mála žen, která působí na vedoucí pozici v českých startupech. Rok jsme zakončili vánočním večírkem s celou naší komunitou a těšili se, co přinese rok 2024.

Vánoční večírek Point One 2023

Q1 – 2024

Nový rok a první čtvrtletí začalo setkáním členů, které pravidelně pořádáme každý první čtvrtek v měsíci. Navštívil nás další ze skvělých hostů – Michal Škoda – ředitel pivovaru Proud, spadající pod Plzeňský prazdroj, se kterým jsme probrali pivovarský byznys. V Aule ČZU jsme hostili Family meet-up našeho partnera VAFO, což je každoroční setkání zástupců společnosti ze všech zemí, kde VAFO působí. Přijali jsme také 13 nových členů, kteří chtějí posouvat své byznysové nápady díky pomoci Point One, a jedeme dál, rok 2024 teprve začíná.

Nový rok a první čtvrtletí začalo setkáním členů, které pravidelně pořádáme každý první čtvrtek v novém měsíci. Na druhém setkání nás navštívil další ze skvělých hostů – Michal Škoda – ředitel pivovaru Proud, který spadá pod konglomerát Plzeňského prazdroje a který je partnerem některých našich akcí. S Michalem jsme probrali jeho cestu do křesla ředitele minipivovaru a také to, jak se dělá pivovarský byznys.

V lednu jsme na ČZU hostili Family meet up našeho partnera VAFO, což je každoroční setkání zástupců společnosti ze všech zemí, kde VAFO působí. V únoru jsme otevřeli inkubátor v rámci akce otevřených dveří, jež se konala pro všechny zájemce o vstup do inkubátoru v rámci dalšího kola náboru. Na začátku března k nám poté přibylo 13 nováčků, kteří chtějí posouvat své byznysové nápady a své společnosti na vyšší level díky Point One.

Den otevřených dveří Point One únor 2024

Box:

Podnikatelský inkubátor ČZU působí na univerzitě od roku 2015. Sídlí na kolejích EFG, kde vznikly 3 moderní patra. Od založení podpořil více než 100 projektům zaměřujících se primárně na udržitelnost, ekologii, smart zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky, workshopy a další aktivity, v roce 2023 to bylo celkem 53 akcí, dalších 21 v Q1 2024. Inkubátor vede a rozvíjí od února 2023 Markéta Fejtová.

Markéta Fejtová – manažerka Point One, vítá nové členy v rámci jarního náboru 2024

Autor: Ing. Mgr. Petr Kopeček

Poznej projekt: reKáva

V dalším článku z projektu Poznej projekt jsme vyzpovídali Janu Šrámkovou z projektu reKáva. Jana se nově připojí do našeho týmu mentorů, a vy budete mít možnost od ní získat vědomosti, které nasbírala v průběhu několika let. Proč Janu baví právě odpadové hospodářství a cirkulární ekonomika a jak se tvoří efektivní networkingová síť, se dozvíte v rozhovoru.

ReKáva je projekt, který se stará o lokální recyklaci kávové sedliny a hledá pro ni další využití. Jeho misí je zachránit tuny kávové sedliny, které zbytečně končí ve směsném odpadu a následně ve spalovnách.  Vrací tak kávovou sedlinu zpět odkud pochází, do půdy.

 

„Odpad nemusí být konečná stanice, může být odrazovým můstkem pro další použití.“

 

 

Jana je zakladatelkou projektu reKáva a její myšlenka, že by v České republice mohla fungovat firma zaměřená na svoz a znovuvyužití kávové sedliny, vznikla už v roce 2019. S postupem času se s projektem reKáva účastnila několika akcí a soutěží a svůj nápad posouvala pořád dál. V břenu 2022 vstoupila do podnikatelského inkubátoru Point One, kde je od roku 2024 také mentorkou.

Jak se reKáva zrodila?

Vše začalo velmi přirozeně. Když jsme v jedné neziskové organizaci řešili problém s odpady, aktivně jsem se nabídla, že se ujmu řešení otázek udržitelnosti. A když jedna z kolegyň zmínila problém s kávovou sedlinou, rozhodla jsem se, že se toho také ujmu. Zjistila jsem, že v ČR neexistuje žádná organizace ani projekt, který by se tím zabýval. Začala jsem tedy studovat možnosti v zahraničí a po čtyřech měsících jsem se přihlásila do soutěže, která celý projekt nakopla. Od první myšlenky už uběhly čtyři roky a od prvního prodeje je to přes rok.

Proč tě tak zajímá práce s odpady a co vidíš za smysl v cirkulární ekonomice a udržitelnosti?

Pokud už nějaký odpad vyprodukuješ, je podle mě nejlepší nevytvářet další zátěž. Raději bychom měli hledat způsoby, jak takový materiál znovu využít nebo ho přeměnit na nový zdroj. Odpad nemusí být konečná stanice, může být odrazovým můstkem pro další použití.

Co je podle tebe nejtěžší v celé problematice odpadového hospodářství?

Hned několik několik věcí. Jako první bod bych určitě zdůraznila legislativu. Na těchto problémech se intenzivně pracuje na kulatých stolech, kde diskutujeme odpadové hospodářství. Zvlášť to souvisí s ekonomikou. Snažíme se tyto otázky řešit, co nejvýše v hierarchii, abychom dosáhli změn.

Druhým významným bodem jsou lidé a jejich myšlení. Aby došlo k proměně ve firmách, musí změna přijít z vrcholu. Od lidí, kteří firmu vedou. To je důležité pro úspěšné prosazení jakýchkoliv změn. Potřebujeme tedy více vzdělávat lidi a ukazovat jim cestu. Já žiji v jakési bublině udržitelnosti, ale mnoho lidí stále neví, jak správně přistupovat k otázkám udržitelnosti, a co s ní dělat v praxi.

Jak se dostaneš k rozhodujícím lidem na vrcholu, když chceš prezentovat svůj projekt nebo nápad?

Klíčem je zviditelnění se přes soutěže a inkubační programy. To je cesta, jak se dostat do povědomí. Mám to rozdělené do tří oblastí. První je veřejná sféra, kde v rámci institucí jsou kulaté stoly, kde představujeme naše nápady a snažíme se vytvářet základ pro cirkulární ekonomiku. Druhým směrem je akademická sféra, kde je důležitá spolupráce s vědci a výzkumnými ústavy. A třetí je komerční sektor, kde funguji v rámci sítí jako je Forbes Grow Club. Mám tam i mentora, což je pro mě nesmírně cenné.

 

„Startupům a novým firmám doporučuji být součástí různých profesních společenství, protože v jednotě je síla a sami o sobě moc nezmění. Také je důležité být aktivní a zapojený ve svém oboru a budovat si vlastní image, což nakonec pomůže i firmě získat uznání ve svém oboru.“

 

 

Setkávala ses v minulosti s tím, že tě lidé v institucích na vysokých pozicích nebrali vážně?

Na začátku, když jsem se začala objevovat na konferencích a budovala svou síť kontaktů, jsem narazila na určité pochybnosti. Lidé, včetně ředitelů a dokonce i mých přátel, Rekávu občas podceňovali a někteří si mysleli, že moje ambice nejsou realistické. Když jsme byli v soutěžích a ještě nebyli na trhu, skeptici byli často překvapeni, jak se naše práce rozvíjela. Dnes už je to jiné. Spolupráce přichází samy a my už nemáme potřebu aktivně vyhledávat nové příležitosti, protože se nám otevírají dveře díky naší reputaci a dosaženým výsledkům.

Cítíš se jako žena CEO ve světě podnikání někdy osaměle?

Ne, vůbec ne. Účastním se různých networkingových akcí a fór jako je Forbes Women’s Summit nebo chodím do Point One, kde jsem nejen kvůli získání nových znalostí a mentorů, ale i pro pocit sounáležitosti s ostatními.

 

„Být součástí Point One je pro mě jako návštěva terapeuta, je to zdroj síly, který mi pomáhá cítit se méně izolovaně a udržet si dobré psychické rozpoložení.“

 

Co je největší výzvou v podnikání?

Práce s lidmi. Každý má své osobní problémy a výzvy a minulý rok byl zvláště těžký, protože se najednou hromadily osobní krize našich členů týmu. Jako empatická osoba mi bylo těžké se s tím vyrovnat, ale zároveň jsem musela najít řešení, jak udržet firmu v chodu. To je v podnikání někdy opravdu náročné.

 

 

Co tě inspirovalo k tomu, aby ses stala mentorkou v Point One?

Když jsem se hlásila do soutěží, najala jsem si mentorku, Báru Komberec Novosadovou, která je dnes ředitelkou sociálního Sociálního nadačního fondu HMP. Ona mě naučila různé metodiky a jak psát soutěže, což bylo pro mě nové, protože moje zkušenosti byly spíše s psaním dotací. Chtěla jsem se naučit, jak tyto věci dělat od někoho s praxí. To mě nakonec dovedlo k tomu, že jsem chtěla stejně jako ona pomáhat ostatním. Cítím, že to, co jsem se naučila, není nic tajného a ráda ukazuji ostatním, jak to celé funguje.

„Chci ulehčit ostatním cestu, kterou jsem si sama prošlapala.“

Máš nějakou radu pro začínající podnikatele?

Určitě, že nevědomost může být někdy výhodou. Ale skutečnou radou by bylo: dělejte důkladný průzkum. Předtím, než začnete cokoliv vytvářet, zjistěte, jestli už něco podobného neexistuje, zda je to škálovatelné alespoň do Evropy a inovativní. Nesnažte se jen o klasické podnikání typu ‚kup levně, prodej draze‘. A nebojte se sdílet své nápady a spolupracovat s ostatními. To je v dnešní době základ.

Jano, moc děkujeme za skvělý rozhovor. Držíme palce, ať se Ti i nadále daří a reKáva roste!

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Poznej projekt: Tea Tom

Další článek z naší rubriky Poznej projekt přináší příběh Tomáše Hellera a jeho projektu Tea Tom. Když v Point One něco klepe a mlátí, má to obvykle na svědomí právě Tom, který zrovna něco tvoří v naší dílně. V článku se mimo jiné dozvíte, co má čaj společného s výrobou nábytku, jak se student tropického zemědělství stane truhlářem a proč za to může Petr Kopeček. 

Tea Tom tvoří ručně vyřezávané tácy pro Vaše chvíle relaxace s čajem, kávou nebo třeba takovou snídani do postele. Kromě dřevěných interiérových doplňků vyrábí minimalistický nábytek inspirovaný japonskou estetikou a světem čaje. Inspirací pro jeho práci je krása a klid přírody. Jeho cílem a vizí je přinést krásu přírody blíže k lidem, třeba rovnou na jejich stůl.

 

„Japonská kultura mě inspiruje ve všech možných směrech.“

 

Tea Tom - Tomáš Heller

 

Tomáš vystudoval obor trvale udržitelný rozvoj tropů a subtropů na fakultě tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě. Jeho diplomová práce, která se týkala tématu čaje, ho přivedla do českých čajových kruhů. Po studiu se začal věnovat práci se dřevem a vznikly první čajové tácy. Díky tomu se propojila láska k čaji a touha pracovat rukama. Do Point One se přihlásil díky Petru Kopečkovi, se kterým tady začínali.

Jak vznikl název Tea Tom?

Vznikl na kole. Jel jsem sám přes Alpy do Itálie. Spal jsem na divoko, ve stanu a na vinicích pod širým nebem. Na cestě jsem pil čaj a říkal jsem si, že bych tu cestu nějak rád sdílel s ostatními lidmi. Bylo to v době, kdy jsem začínal s Instagramem, kde jsem se nazval Tea Tom. Ujalo se to, a když jsem pak začal pracovat se dřevem, používal jsem brand Tea Tom dál.

Co tě tolik fascinuje na japonských čajích a celkově na japonské kultuře? Existují různé čaje, tak proč zrovna ty japonské a japonská kultura?

Je to především japonská estetika čajového nádobí, nábytku a interiéru, ale mám rád víceméně všechno japonské. Kvůli tomu i pracuji s japonským nářadím. Japonci si zakládají na kvalitě, nevezmou rozbitou věc a nehodí ji do koše. Z rozbitého předmětu udělají ještě zajímavější věc. Existuje technika Kintsugi, což je opravování rozbitého porcelánu a keramiky zlatem. Směs všech těch japonských konceptů a směrů je pro mě, jako pro Evropana, zajímavá a lákavá. Prostě si to vyzkoušet, dozvědět se o tom, nějak to vlastníma očima a mozkem zpracovat a nechat se tím inspirovat.

 

„Japonci si zakládají na rodině a na úctě ke starší generaci. Je to všechno propojené – tradice, tradiční řemeslo, tradiční hodnoty, rodina, tradiční materiály.“

 

Takže ty se do své práce s nábytkem snažíš přenést tradiční hodnoty. Ať už čas strávený s rodinou a zároveň eleganci a jednoduchost, kterou přenáší japonská kultura. 

Jo, já myslím, že jsi to řekla hezky. Vlastně ani nevím, co bych k tomu jiného dodal. Japonci si hodně zakládají na tradiční řemeslnosti, používají tradiční japonské spoje v tesařství i řezbářství. Mají úctu k tradičním materiálům a technikám, přestože mohou trvat mnohonásobně déle než moderní přístupy. Myslím, že se tradiční kultura v Japonsku trošku vytrácí, ale přežívá i díky lidem ze zahraničí, kteří o ní jeví zájem.

Japonsko je známo svými mistry. Je tvým cílem stát se mistrem svého oboru?

Já nacházím svůj styl. Velkou inspirací je mi Japonsko, jejich přístup k řemeslu, estetika a jejich styl práce. Ale jestli se jednou stanu mistrem, těžko říct. Uvidíme.

 

„Svět a pití čaje, ta estetika okolo a ten moment je zklidnění.“

 

Tea Tom - Tomáš Heller

 

Nově v Tea Tom rozšiřuješ sortiment o čajové stolky. Říkal jsi mi, že za výrobou čajových stolků stojí myšlenka „trávit čas s rodinou.“ Můžeš mi o tom říct více?

To je moje hlavní myšlenka, kterou bych rád realizoval. Pití čaje je relaxační rituál pro dospělé, který praktikuješ na nízkém stolku nebo na gauči, kde se kolem tebe pohybují děti. Teď už jsem taky tatínek, tak jsem to začal pozorovat u nás doma. Máme doma nízký čajový stolek a když pijeme čaj, dceruška je ve stejné výšce jako my. Hraje si na stejném stole, kde my pijeme čaj. Je to něco, co se běžně děje v Japonsku, protože oni ty nízké stolky používají. Rodina se schází u toho stolku na pití čaje, jídlo nebo deskové hry.

Jsi velmi klidná osobnost. Je něco, co tě dokáže naštvat?

Jsem rád, že to takhle působí. Snažím se udržovat vnitřní a životní klid, ale asi jako každý s tím částečně bojuju a ne vždy jsem klidný. Mám inspiraci z Japonska, kde lidé celkově působí klidně, a že jsou vyzenovaní 24 hodin denně, což někteří asi jsou, ale také zažívají spoustu stresu během dne. Zvlášť, když žijí ve velkých metropolích, kde jich je nasáčkovaných tisíce na kilometr čtvereční. Aby si udržovali dobré vztahy a špatnou náladou neinfikovali ostatní, drží si profesionální tvář a vnitřní klid alespoň navenek. Díky tomu nenarušují atmosféru v komunitě.

Když se zrovna nepodaří být v Zenu, tak si to pak jdeš vybít na stůl.

Tak tak. Pak musím jít běhat nebo bouchat palicí do dřeva.

Tome, moc děkujeme za tvůj čas a rozhovor. Držíme Ti palce, aby se Ti dál dařilo v dílně i mimo ni.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Poznej projekt: REFUGIA Laboratory

Jana Nápravníková z REFUGIA Laboratory se s námi podělila o své zkušenosti s podnikáním, členstvím v Point One a jak skloubit svou práci na ČZU s podnikatelskou sférou.

Jana se věnuje pedagogické a vědecké činnosti v oblasti parazitologie a chovu koní na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. O možnosti připojit se k Point One dlouho přemýšlela, a nakonec se rozhodla v poslední den náboru podat přihlášku.

„Šla jsem do toho, protože jsem chtěla propojit vědu s praxí.“

 

REFUGIA Laboratory je diagnostická laboratoř, která pomáhá veterinárním lékařům a chovatelům koní s racionálním přístupem k regulaci parazitů. Nabízí spolehlivé diagnostické metody a odborné poradenství. Jejich služby lze využít nejen při pravidelné kontrole zdravotního stavu zvířat a volbě vhodných preparátů, ale i v boji se stále se rozšiřující rezistencí parazitů vůči léčivům.

Jak jsi se dostala ke koním?

Nejsem z „koňařské“ rodiny, ale ke koním mě to odmala táhlo. Začala jsem jako dítě v jezdeckém klubu, v 18 letech si koně pronajala a pár let na to ke mně osud zavál klisnu, kterou mám doteď. Je jí už 27 let a společně s její dcerou si užívají důchod na pastvinách u našeho domu. Moji rodiče chtěli, abych šla na medicínu, ale já jsem jim, jak se říká, do toho hodila vidle a šla studovat ČZU, kde jsem letos obhájila doktorský titul.

Takže jsi doktorka.

Jsem. A protože se zabývám parazitologií koní, někteří chovatelé s humorem říkají, že jsem taková doktorka přes bobky. 

Jak jsi se z věčného studenta dostala k podnikání?

Když jsem byla na střední škole, tak jsem rok studovala v USA a žila u úžasné hostitelské rodiny. Moje první podnikatelská zkušenost proto byly překlady knih z angličtiny, hlavně s koňskou tématikou.

„Myšlenka založit laboratoř vznikla v rámci vědeckých projektů na univerzitě.“

Pověz mi něco víc o REFUGIA Laboratory.

REFUGIA Laboratory byla založena s úmyslem posílit propojení vědy s praxí. Naším hlavním záměrem je popularizovat vědu, vzdělávat odbornou veřejnost, poskytovat kvalitní diagnostiku a poradenství v oblasti parazitologie koní. Název vychází z latinského termínu „refugium“ – útočiště, který je v našem oboru silně spjatý s problematikou rezistence parazitů na léčiva, a to je v současné době obrovský problém.

Jak laboratoř funguje?

Pokud jde o laboratorní diagnostiku, tak vzorky jsou nám předány osobně nebo dorazí poštou. V žádance o vyšetření máme vyplněné informace, například jestli má kůň nějaké zdravotní potíže, jak je starý nebo kdy proběhla poslední léčba parazitů. Podle nich volíme vhodný typ vyšetření vzorku a tyto informace uvedeme také do protokolu s výsledky, aby ošetřující veterinární lékař měl dostatek informací pro správnou interpretaci výsledků a mohl zvolit ten nejvhodnější postup. Výsledky často s veterinárními lékaři konzultujeme.

Mně přijde vtipné, že někdo vezme trus, zabalí ho do krabičky a pošle poštou. Do čeho se to balí?

Nejlepší zkušenost máme se zip sáčky. Stačí je jednoduše otočit naruby a mohou sloužit jako rukavice pro odběr vzorku. Po odebrání vzorku uzavřeme zip, sáček popíšeme a je to. Takové balení je skladné, nepropustné a nerozbije se. Někdy obdržíme balík, který váží několik kilogramů, a zjistíme, že obsahuje vzorek pouze od jednoho koně, přestože jeho hmotnost odpovídá vzorkům stáda třiceti koní. Proto se snažíme chovatelům poradit, abychom získali kvalitně odebraný vzorek a oni to měli co nejjednodušší. Využíváme přepravu, která nám garantuje doručení do laboratoře druhý den ráno, i když je zásilka podaná v té nejzapadlejší vesnici na opačném konci republiky.

„Snažíme se, aby vyšetření měla smysl a majitel zbytečně neplýtval finančními prostředky.“

Takže vy koně nikdy osobně nevidíte?

Většinou nemáme možnost koně vidět, s výjimkou případů, kdy provádíme odběry osobně přímo ve stáji. Pro nás to ale není jen vzorek a výsledek vyšetření v protokolu. Se stájemi máme často navázanou dlouhodobou spolupráci, což nám dovoluje sledovat stav koní v širším časovém horizontu. Kromě toho disponujeme detailními informacemi od chovatelů a veterinárních lékařů, které nám umožňují nabídnout poradenství na míru.

Zmínila jsi rezistenci parazitů. O co se jedná?

Anthelmintická rezistence je schopnost parazitů odolávat účinkům léčiv, což představuje celosvětový problém v chovu hospodářských zvířat, včetně koní. V praxi to znamená, že léčba může mít omezený nebo dokonce žádný účinek. To má dopad nejen na zdraví koní, ale i peněženku chovatele. Proto výskyt rezistence ve stájích pravidelně monitorujeme. Rezistence se postupně rozvíjí a my můžeme ovlivnit rychlost jejího nástupu tím, jak racionálně k léčbě parazitů u koní přistupujeme. V České republice se rezistence vyskytuje a některé populace parazitů jsou rezistentní i na více léčiv současně. V blízké budoucnosti se může stát, že v důsledku rezistence budeme mít problém parazitární infekce efektivně řešit.

Jaké máš teď plány s Refugia Laboratory? Kam se chceš dostat například do příštích pěti let?

Ráda bych se zaměřila na vzdělávání chovatelů, abychom jim mohli přiblížit principy racionálního přístupu k problematice parazitů koní. V chovatelské komunitě koluje mnoho pověr a zažitých praktik, které lze v současném vědeckém kontextu zlepšit. Snažíme se tuto situaci změnit a přenést aktuální informace do praxe. Naším cílem je nabízet kvalitní služby v diagnostice a současně pomáhat vzděláváním a konzultacemi.

„Podnikání může být jako na houpačce, ale člověk si v Point One uvědomí, že v tom není sám.
Když je s ní zrovna dole, komunita ho nakopne, aby ji dostal zase nahoru.“

V čem ti pomáhá Point One?

Point One mi poskytuje podporu, kterou bych jinak neměla. V týmu jsou odborníci v oboru a současně je zde celá komunita lidí, kteří čelí podobným výzvám a jsou schopni nabídnout pomoc a sdílet své zkušenosti. To považuji za velké pozitivum. Pravidelné workshopy mi pak umožňují rozšířit si znalosti a nahlédnout na problematiku novým pohledem. Za to všechno jim patří velké poděkování.

Jak tě Point One posunul?

Směřuje mě a nutí se posouvat. Měla jsem v úmyslu náš projekt postavit na solidních základech a Point One mi v tom významně pomáhá. Díky této zkušenosti jsem si rozhodně rozšířila své obzory.

Díky za rozhovor, Jani. Držíme palce, ať jde všechno podle představ.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Point One Pitchuj Startup vol II. vyhrál projekt Leon

25. října se v Aule ČZU uskutečnil druhý ročník demo day Point One ČZU – Pitchuj Startup, který představil 6 inkubovaných projektů, jež prošly programy inkubátoru. Odborná porota složená ze specialistů z řad našich partnerů a představitelů ČZU vybrala za vítěze projekt Viktorie Malé – Leon, který se zabývá výrobou speciálních plen pro králíky.


Před odbornou porotou a více než stotřicítkou diváků se představilo celkem 6 projektů, které měly ve 4 minutách přesvědčit přítomné, že právě jejich projekt si zaslouží vyhrát. Na pódiu se postupně vystřídaly startupy a projekty zaměřené především na udržitelnost, zdraví nebo zemědělství. Jmenovitě Rez Design, Jungle Bros, Farma Hana Součková, VaryGrow, GoMed a zmiňovaný vítěz Leon.

Ten zaujal porotu nejenom díky skvěle zvládnuté prezentaci jeho zakladatelky Viktorie Malé, ale především svou unikátností a zajímavým byznysovým potenciálem. Tomuto produktu se v Evropě zatím nikdo komerčně nevěnuje, i když počet králíků jako domácích mazlíčků je obrovský. Konkurenci nalézá až v USA pod značkou Bunny diapers a tak má šanci zazářit. Druhou udělovanou cenou byla cena publika, jehož miláčkem se stala Hana Součková se svým originálním příběhem a udržitelným přístupem k farmaření.

Vítězky se svým mentorem

Viktorie Malá – vítězka hlavní ceny, Matyáš Dřevo – mentor, Hana Součková – miláček publika

Co se dělo?

Celý večer i všechny prezentace a vystoupení se uskutečnily v anglickém jazyce, jelikož se akce zúčastnilo několik zahraničních hostů. V porotě zasedl např. Goran Vujičić z Norských fondů a akce neunikla ani spoustě zahraničních studentů z ČZU. Point One Pitchuj Startup se těšil velkému zájmu posluchačů.

účastníci POPS II

Soutěžní týmy a čestní členi Point One

Na akci dorazilo více než 130 nadšenců do podnikání, kteří si mimo soutěž mohli poslechnout také expertní panelovou diskuzi na téma financování startupů pod vedením Petra Kopečka (CzechInvest). Ten vyzpovídal Zuzanu Paulovics z ČSOB, Jakuba Domitru z Busyman a Jana Kantu z Antees, který je čestným členem Point One. V rámci večera se představily i dva příběhy projektů, které v inkubátoru vyrostly. Zástupci projektů Tea Tom a Tom Chai vyprávěli o svých posunech v podnikání a obohatili tak hezky soutěžní prezentace.

Panel

Diskuzní panel – Jak financovat začínající podniky pod vedením moderátora Petra Kopečka

Spolupráce s Inovativním podnikáním

Na akci byla také oznámena spolupráce mezi Point One ČZU a studijním oborem Inovativní podnikání na Provozně ekonomické fakultě, jež v budoucnu přinese řadu zajímavých synergií a aktivit. Tento obor nově vede Gábina Dlouhá, která stála za zrodem Point One a několik let jej vedla. Obor Inovativní podnikání se věnuje zejména získávání praktických zkušeností a je převzatý ze specifické výuky finské Team Academy®. Obor poskytuje studentům hluboké celoživotní odborné znalosti, dovednosti a návyky v rozsahu bakalářského vysokoškolského studia.

Gábina a Markéta, minulá a současná vedoucí Point One

Gábina Dlouhá – zakladatelka Point One a nyní vedoucí oboru Inovativní podnikání, Markéta Fejtová – současná vedoucí Point One

Poděkování

Celý večer by se samozřejmě nemohl uskutečnit bez podpory našich sponzorů jako je AVE CZ odpadové hospodářství, VAFO PRAHA, Norské fondy, ČZU, pivovar Proud, IKEN nebo Redbull. Všem ještě jednou moc děkujeme a těšíme se na další ročník.

Autor: Petr Kopeček

Point One hledá nové členy! Začni podnikat s podporou ČZU

Máš podnikatelského ducha a v hlavě super nápad? Nebo už vlastní začínající projekt, který potřebuje nakopnout? Pomůžeme ti dostat se s ním bezpečně na trh! Právě startuje nábor nových členů do Point One a ty můžeš být jedním z nich. Nábor běží do 29. 10. a všechny důležité informace a přihlášku najdeš na https://www.pointone.czu.cz/nabor/. Stačí ji jen vyplnit a my se ti ozveme. Tak se do toho pusť!

Nábor Point One

Podnikatelský inkubátor Point One funguje již 9 let a podporuje podnikatele z celého Česka, nejen z České zemědělské univerzity v Praze. Podpořili jsme již více než 99 začínajících projektů, aby se z nich staly úspěšné firmy. Hledáme všechny další nadšence do podnikání, kteří mají inovativní nápad a chtějí rozjet vlastní business. Je jedno, jestli jsi teprve student nebo zkušený vědec. U nás mají dveře otevřené všichni.

Podpora inkubátoru se zaměřuje především na projekty z potravinářského sektoru, smart zemědělství, ekologie, ale míří i na ostatní technologické obory, které mají blízko ke směřování Point One a nejzelenější české univerzity ČZU. Podporujeme projekty na úplném začátku i ty už zaběhlejší.

Nabízíme 3 základní programy pro nastartování tvého podnikání. Jako člen Point One navíc můžeš využívat 3 moderně vybavená patra pro svou práci a coworking, profesionální vybavení, můžeš se účastnit nejrůznějších workshopů a akcí a po svém boku budeš mít další podnikatele, odborníky a mentory. Získáš také síť cenných kontaktů a zkrátka vše, co k podnikání potřebuješ.

Nábor členů Point One probíhá do 29. 10. Více informací také na https://www.pointone.czu.cz/nabor/.