Point One za zavřenými dveřmi. Jak se pracovalo v Point One v době covidové na jaře 2020

Dveře Point One se symbolicky zavřely s posledním workshopem zimního inkubačního programu Metriky a KPI s Jakubem Sechterem 23. února 2020. Oficiální uzavření i pro každodenní práci proběhlo 12. března a tak pro nás nastal povinný přesun do online prostředí. V té době jsme byli uprostřed náboru nových členů, ukončovali současné inkubace a připravovali spuštění těch jarních. Téměř ze dne na den jsme se museli adaptovat na nové výzvy a velmi odlišný styl práce. Jak jsme se s tím poprali, se dozvíte z našeho krátkého ohlédnutí.

Poprvé v historii proběhl téměř celý inkubační proces vzdáleně. Point One byl kompletně zavřený 46 dnů (1104 h), omezena návštěvnost byla dalších 53 dnů (1272 h). Za tu neskutečně dlouho dobu se uskutečnilo 12 vzdálených workshopů a i se společnými edukačními streamy šlo o 16 společných akcí, což odpovídá minimálně 32 hodinám práce v online prostředí. Nesmíme zapomenout ani na 3 setkání členů. Nově jsme také členům nabídli možnost vzdělávat se prostřednictvím Seduo kurzů, kde se odstudovalo více než 140 hodin. A samozřejmě všechny osobní konzultace mezi členy a jejich mentory probíhaly také online.

Až 11. června, po dlouhých 99 dnech (2376 hodinách), se mohla uskutečnit další společná akce v našich krásných prostorách. Zahájil ji David Miklas a jeho skvělý workshop o obchodní strategii. Od té doby už Point funguje zase ve standardních kolejích a my jsme moc rádi, že ho můžeme opět využívat na plno.

Tato nezvyklá doba mimo očividných negativ měla i své kladné stránky. Díky zavřeným dveřím jsme se naučili spoustu věcí a i z feedbacku členů je zřejmé, že se nám povedlo kvalitně zabezpečit celý provoz inkubátoru a podporovat členy v jejich potřebách i v této nelehké době.

Nyní již všichni víme, že se dá kvalitně pracovat i vzdáleně a že online práce na dálku se může stát přirozenou součástí i naší budoucnosti. Šetří totiž čas, přináší vyšší efektivitu a flexibilitu. Ne vždy je nutné se schůzky či workshopu účastnit osobně, což bychom si bez korona krize uvědomovali jen velmi pozvolna.

Autor: Petr Kopeček

Čistá budoucnost je společný cíl – dlouhodobá spolupráce ČZU a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Již šestým rokem úzce spolupracuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství a Česká zemědělská univerzita v Praze na několika společných projektech. V rámci hledání nových perspektiv odpadového hospodářství se studenti každoročně zapojují do několika společných akcí ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a docentem Ing. Vlastimilem Almannem, Ph.D. Čistá a udržitelná budoucnost je totiž jeden z hlavních cílů nejenom společnosti AVE CZ, ale také studentů ČZU i univerzity samotné.

Hlavním bodem spolupráce je každoroční soutěž AVE Student Challenge, kterou společně s AVE CZ pořádá podnikatelský inkubátor Point One ČZU. Soutěž je zaměřena na řešení odborné problematiky nakládání s odpady. Konkrétní témata vypisuje partner soutěže dle reálných potřeb, jež ve svém provozu aktuálně řeší.

V akademickém roce 2019/2020 byla vybrána tato témata:

Vhledem k nepříznivé situaci letošního jara se finálové kolo a prezentace soutěžících, na rozdíl od let minulých, kdy prezentace probíhaly přímo v hlavním sídle AVE, konaly pouze v digitální podobě.  Studenti nahráli své soutěžní příspěvky na video a porota jim poslala detailní hodnocení písemně. I přes ztížené podmínky se studenti zhostili prezentací s velkou kreativou a vítězové si vysloužili zajímavou finanční odměnu. První místo získalo 5.000 Kč, druhé místo bylo oceněno výhrou 3.000 Kč.

Účast v soutěži ale není jen o možnosti vyhrát finanční odměnu. Hlavní motivací může být i samotná možnost sebeprezentace vedení AVE CZ, které spolu s pedagogem odpadového hospodářství na ČZU docentem Ing. Vlastimilem Altmannem, Ph.D. tvoří porotu soutěže. Není proto náhodou, že dva vítězové minulých ročníků jsou dnes již spokojení zaměstnanci právě společnosti AVE CZ.

Témata pro nový soutěžní ročník jsou již známa:

Letošní kolo AVE Student Challenge 2020/21 se bude pořádat v letním semestru. Pro detaily a možnost přihlášení sledujte facebookové stránky Point One, nebo zašlete email na info@pointone.czu.cz, ozveme se vám, jakmile bude soutěž spuštěna.

Exkurze

Mezi další společné projekty patří také exkurze do provozů AVE určené především studentům odpadového hospodářství a dalším zájemcům, jež AVE ve spolupráci s docentem Altmanem každoročně připravuje. Exkurze nabízejí jedinečný pohled do světa zpracování odpadů, kde si účastníci na vlastní kůži mohou zažít, že odpad nemizí pryč ze světa v okamžiku, kdy je odložený do koše, ale že je třeba s ním dále pracovat a nakládat.

Diplomové práce

Každoročně jsou také vypisovány diplomové a seminární práce – případové studie z praxe na reálné problematiky firmy. Hlavním vedoucím diplomových prací je opět docent Ing. Vlastimil Almann, Ph.D.

Veletrh pracovních příležitostí

Další z možností, jak se kromě výše jmenovaných aktivit spojit s představiteli firmy AVE, je i každoroční veletrh pracovních příležitostí na ČZU. V letošním roce se dokonce budete moci potkat se zástupci společnosti jak na podzimním, tak letním veletrhu.

Máte nápad, který by mohl být pro AVE a ČZU zajímavý? Dejte nám vědět na info@pointone.czu.cz. S firmou AVE vás rádi spojíme i napřímo.

Autoři: Lucie Gallagher a Petr Kopeček

V budoucnu budeme od zemědělců odebírat nejenom potraviny, ale i lokální zelenou elektřinu. To je vize Lukáše Juřiny a jeho projektu Agrivoltaika

Lukáš Juřina je fanoušek zelené energie, architekt a stojí také za projektem Agrivoltaika, se kterým se snaží změnit pohled Čechů na fotovoltaiku na polích. Ta je v ČR díky nešťastnému zákonu z minulosti vnímána velmi negativně, i když moderní způsoby fotovoltaických instalací přináší mnoho výhod. O tom, jak se Lukáš s touto výzvou potýká, proč se přihlásil do Point One nebo jaké jsou současné trendy v architektuře, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Agrivoltaika

Ahoj Lukáši, má oblíbená otázka na začátek. Představ nám tvůj projekt jednou větou?

Agrivoltaika, projekt, se kterým se inkubujeme v Point One, je chytrý způsob, jak pěstovat plodiny a zároveň vyrábět čistou zelenou elektřinu na jenom místě.

Jak to přesně funguje?

Naší snahou je snižovat uhlíkovou stopu, přestat používat elektřinu vyrobenou konvenčním způsobem, tedy pálením fosilních paliv, a tím i zároveň diverzifikovat zemědělcům činnosti, které na poli mohou dělat.

Kde se s projektem nacházíte?

V tuto chvíli jsme někde před pilotní částí, hledáme partnery, u kterých bychom si mohli vyzkoušet pěstovat na poli jak určité plodiny, tak zde mít fotovoltaiku. Potřebujeme toto řešení lidem ukázat, medializovat tyto výsledky a následně přistoupit k první komerční instalaci.

Jak tě tento dost odvážný projekt napadl?

Nejprve jsem viděl podobnou instalaci v Německu, kde je to celkem běžné, a strašně mě zaujalo, že fotovoltaika na zemědělské půdě jde dělat jinak a chytřeji, než to známe u nás.

Následně jsem na sociálních sítích zachytil, že je možné se s nejrůznějšími podnikatelskými nápady přihlásit do inkubátoru Point One. Tak jsem si řekl, že to dává smysl, že Point One spadá pod Českou zemědělskou univerzitu a že by to mohlo být dobré spojení. A ono to vyšlo, do inkubátoru jsem byl přijat a jsem za to rád.

Co tě motivovalo s projektem začít?

K energetice jsem se dostal přes své povolání, jsem totiž architekt a k technologiím mám poměrně blízko. Při práci používáme fotovoltaiku, např. při umisťování na pasivní domy, a hledali jsme partnera, se kterým bychom v této oblasti mohli spolupracovat. Pár jsme jich vyzkoušeli, ale jejich laxní přístup nás přivedl k tomu, že jsme výběr vhodné technologie s kolegou začali dělat sami, přece to nebude něco tak složitého. Následně se k tomu začaly nabalovat další věci jako právě Agrivoltaika a další podprojekty, které se ale pořád týkají té zelené elektřiny a bateriových úložišť. Takhle to asi nějak začalo.

Prozradil jsi na sebe, že se živíš jako architekt, čím se přesně zabýváš?

Pracuji v architektonickém studiu DMAE Architects v Podolí, kde jsem na pozici architekta, který tvoři prováděcí technické dokumentace. Jsem ten, kdo dotáhne vizi a vizualizaci k finální realizaci. Takže pomáhám s technickými výkresy víc než se samotným designováním, ale samozřejmě do toho kolegům kecám, měním jim to a upravuji.

Lukáš Juřina

Dalo by se říci, že zelené technologie jsou nějakým novodobým trendem v architektuře?

Pamatuji si slova od pana Stanislava Martince, majitele společnosti KOMA Modular, který řekl něco v tomto smyslu: „Podívejte se, až budeme kolonizovat Mars, budeme tam vozit cihly a zedníky? Ne, pojedeme modulární cestou. Něco tam dovezeme a smontujeme.“ Tímto tématem se také zabývám a ve volném čase vytvářím modulární dům, který bude využívat moderní a zelené technologie. A toto můžeme považovat za jeden z těch novodobých trendů v architektuře. Takže ano, zelené a modulární technologie jsou trendem a budoucností.

Kam byste to chtěli s projektem dotáhnout?

Agrivoltaiku vnímám jako jednu z několika částí, které se postupně skládají dohromady. Společně tvoří pomyslnou kostku, v níž každá plocha má svou barvu a důležitost. První částí jsou komerční instalace, protože si myslím, že to, co budeme v budoucnu potřebovat, je elektřina, zdravé jídlo a voda. Zároveň k tomu chci dělat i čistou e-agro techniku, takže momentálně jednáme s českými firmami a ČZU o vytvoření prototypu čistě elektrického traktoru.

Zároveň připravujeme s jednou holandskou firmou možnost investování do zelené energie i pro lidi, kteří třeba nemají možnost si instalovat vlastní fotovoltaiku na střechu, ale mohou si koupit panely a zainvestovat tak do této moderní technologie . Panely se umístí například chytře na pole v podobě Agrivoltaiky nebo na komerční budovu a díky chytrým technologiím mohou mít drobní investoři podíl na zisku z výroby této energie, nebo jim může být tento podíl měsíčně odečten z vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a tím mohou ušetřit a zároveň podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit tak uhlíkovou stopu. Víte, že třetinu dne se Vám ze zásuvek kouří, protože je tato elektřina vyrobena spalováním uhlí?

V budoucnu nám bude umožněno odebírat od lokálních zemědělců nejen lokální potraviny, ale třeba i zelenou elektřinu a tím je vlastně můžeme podpořit hned 2x. A my chceme být u toho.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Bylo to hlavně proto, že je Point One na ČZU. Napadlo mě, že bych zde na v rámci univerzity mohl najít partnera, a dostat odpovědi na otázky, jak fotovoltaiku spojit s precizním zemědělstvím. Chtěl jsem najít odborníky, kteří by mi řekli, co se pod panely dá pěstovat a proč a pomohli nám to otestovat.

Podařilo se ti už někoho najít?

Stále na tom pracujeme, máme dílčí úspěchy a myslím si, že to posouváme tím správným směrem. Zároveň začínáme pomalu budovat tým podobně smýšlejících nadšenců, protože množství výzev a úkolů, které jsou před námi, je velké a bude s tím potřebovat pomoc.

žena na poli

Co je pro tebe největší přidaná hodnota inkubátoru?

Určitě ta odbornost, která je na půdě univerzity, zároveň je skvělé procházet workshopy a posouvat se v rámci samotného stavění byznysu a samozřejmě jsou to i skvělí mentoři.

Když už jsme u těch mentorů, máš nějakého oblíbeného?

Ano, je to můj mentor David Miklas, on je se svými zkušenostmi naší velkou oporou a moc za něj Point One díky, ale rád bych zmínil i Ondřeje Homolu a Ivanu Samcovou, se kterými také konzultuji.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Ať neváhají ani minutu a jdou do toho.

 

Moc díky za rozhovor Lukáši, ať se ti s Agrivoltaikou a všemi plány daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Hrozí kvůli COVID 19 nedostatek dárců krve? Odpovědi hledá projekt Daruju Krev, který se zabývá digitalizací darování krve v ČR

Projekt Daruju Krev, jež je zbrusu novým projektem v Point One, hledá řešení na nedostatek dárců krve v ČR, kterých podle Červeného kříže chybí v Česku více než 100 000. Snaží se o digitalizaci dárcovství a budování komunity dárců, k čemuž využívá sociální sítě a v budoucnu i mobilní aplikaci, na které intenzivně pracuje. Spolu s iniciativou covid19cz reaguje také na hrozby současné pandemie a spouští zásobník dárců a kampaň #damekrev.

Pandemie COVID-19 má řadu závažných dopadů. Jedním z nich může být i nedostatek dárců krve. Z tohoto důvodu vznikla kampaň #damekrev, jejímž cílem je mobilizace dárců.

„Krve je zatím dostatek, ale může být hůř. Pravidelní dárci mohou být v karanténě, nebo mají strach z nakažení a z odběrů se odhlašují. Kampaň si proto klade za cíl informovat o bezpečnosti darování i v době koronavirové a mobilizovat prvodárce k budoucímu darování,“ říká jeden z autorů projektu a bývalý student PEF a FTZ Petr Kopeček, který s inkubátorem Point One spolupracuje dlouhodobě.

„Zatím se nepotvrdilo, že by krevní transfúze mohla být přenašečem koronavirů nebo jiných respiračních virů, takže dárci nemusí mít z darování žádné obavy. Transfuzní centra i přesto zavedla centrálně preventivní opatření, které je třeba dodržovat a které dárce chrání,“ dodává David Stančík, druhý člen projektu Daruju Krev, jež se nově zařadil mezi členské firmy inkubátoru Point One.

Zásobník dárců na horší časy

Tým Daruju Krev se spojil s odborníky z platformy covid19cz.cz, se kterými postavil „zásobník na dárce“ a spustil celorepublikovu kampaň #damekrev. Na webu damekrev.cz najdou budoucí dárci mapu odběrných zařízení spolu s aktuálním stavem jejich krevních zásob a přihlašovací formulář. Výběrem nejbližšího zařízení a vyplněním formuláře se lidé stanou dobrovolníky připravenými darovat krev. Zdravotníci je pak jednoduše „povolají ze zálohy”, když se začnou zásoby krve snižovat.

„Lidé, kteří už krev darují, se na webových stránkách projektu mohou podívat, jaký je stav krevních zásob v zařízení, kam docházejí, a v případě potřeby se objednat k darování. Bohužel ne všechny transfuzní stanice stav krve neboli krevní barometry zveřejňují, což je škoda,“ posteskne si Petr Kopeček.  S projektem by tudíž místům, kde barometry krve zatím nemají, rádi nabídli pomoc a pracují na systému, který to má umožnit.

V Česku dlouhodobě podle Červeného kříže chybí více než 100 tisíc dárců krve a ubývá hlavně počet prvodárců. Ideální počet nových dárců by měl být 30 – 33 tisíc, aktuálně se však pohybujeme okolo 27 tisíc za rok, píše se ve výroční zprávě Společnosti pro transfuzní lékařství.

„Pokud někdo dlouho přemýšlí nad darováním krve, teď je ten nejlepší čas dát o tom zdravotníkům vědět. Když seženeme dostatek dárců, které bude možné rychle povolat, předejdeme tak problémům s nedostatkem krve dříve, než vzniknou,” vysvětluje David Stančík.

Digitalizace dárcovství

Plány do budoucna má však tým Daruju krev především s digitalizací procesu darování a budováním komunity dárců, která má inspirovat mladé prvodárce a především bořit klišé strachu, který se kolem darování krve objevuje.

V budoucnu by jejich aplikace měla motivovat lidi na základě gamifikačních prvků, skupinových diskuzí, live chatů nebo různých srovnávacích žebříčků. Samozřejmostí jsou funkce jako upozornění na příští darování, mapa odběrných míst nebo virtuální odznaky dárcům.

Aplikace by měla pomáhat také nemocnicím a odběrným centrům nejenom s oslovováním dárců v případě nedostatku určité krevní skupiny, ale také s přebíráním určitých administrativních úkonů nebo poskytnutím rezervačního systému.

Autor: Petr Kopeček

Point One mění kabát: Nová manažerka, nové prostory a spousta novinek

Za poslední rok se toho v inkubátoru událo opravdu hodně. Obměnil se realizační tým, nastavily se nové inkubační procesy, máme nové logo, web a teď i nádherné zbrusu nové prostory. Přivítali jsme také nové firmy a nabíráme další. O tom, jak náročné byly poslední měsíce před otevřením nových prostor a jak probíhaly všechny přípravy, vypráví nová manažerka a duše inkubátoru Klára Palasová.

Ahoj Kláro, v průběhu tohoto roku se v inkubátoru odehrálo spousta věcí, ale začněme asi tou největší z nich. Inkubátor má nové rozšířené prostory. Co vše novým i stávajícím členům přinesou?

Celá myšlenka rekonstrukce a rozšíření nejen prostor ale i služeb Point One se dala do pohybu už v roce 2017. Letos se nám ji podařilo dotáhnut do konce a stávající inkubátor se rozšířil o dvě komplet vybavená patra. Novým i stávajícím členům tak můžeme nabídnout ještě kvalitnější zázemí pro podporu a rozvoj jejich podnikatelských nápadů. Nově u nás mohou využít prostory dílny, co-workové prostory, kanceláře, dokonce si něco uvařit a ozkoušet své produkty v nové kuchyni, nebo si v klidu vyřídit pracovní záležitosti v odhlučněné místnosti. Máme také novu přednáškovou místnost, profesionální audiovizuální a počítačovou techniku, různorodý software, 3D tiskárny a další hi-tech vybavení.

Vím, že za celou realizací se skrývá obrovské množství práce? Jak těžké bylo uhlídat dodavatelské firmy, vést členy v inkubátoru a vypořádávat se s každodenními provozními starostmi?

Za celou realizací stojí řada pracovníků České zemědělské univerzity, a i díky jejich vstřícnosti a ochotě s námi konzultovat se to podařilo dotáhnout do finále. Obrovskou posilou a podporou byl náš technický a autorský dozor, takže se to množství práce pěkně rozdělilo. Od prvního bourání jsme s úžasem sledovali, jak se původní prostory mění v architektonicky promyšlený a designově vychytaný prostor. Skloubit rekonstrukci s chodem inkubátoru byl někdy docela oříšek, velké díky proto patří také naší členské základně, která to s námi vydržela, a i přes časté zvuky sbíječek zůstala tvůrčí a přicházela s tipy, jak prostor ještě vylepšit.

Inkubátor přebíráš od Jarky Glaserové, která ho vedla od ledna tohoto roku. Jaké výzvy tě čekají a plánuješ i přes všechny změny nějaké další novinky?

Myslím, že pro tento rok bylo novinek už poměrně dost, naopak se budeme snažit zaměřit na to, aby se nám podařilo udržet kvalitu inkubátoru, jakou chceme členům dát.

Současně se stavbou inkubátoru probíhala také 12měsíční tvorba nového inkubačního programu pro členy za použití gamifikace. Jak se program povedl a co všechno to obnášelo?

Gamifikace nám pomohla herními a inovativními prvky posunout smysl a řízení inkubátoru zase o trochu dál. Každý zájemce, který se stane členem, prochází inkubačním procesem, díky gamifikaci jsme tento proces přenastavili tak, aby byl pro začínající podnikatele zábavný a srozumitelný, a pro nás dobře ověřitelný a řiditelný. Před několika měsíci pro mě byla gamifikace pouze abstraktní pojem, potom co jsem měla možnost se do ní aktivně zapojit, musím říct, že jde asi o jednu z nejzajímavějších aktivit, na kterých jsem se kdy podílela.

Do tvorby nového inkubačního procesu byli zapojeni členové, mentoři, lektoři a také pracovníci Point One, což se skvěle odrazilo na jeho finální podobě. V současné době Point One tři inkubační programy, které jsou zaměřeny dle fáze rozvoje projektu/podnikání.

Inkubátor má také nové logo. Můžeš nám ho představit?

U loga jsme se všichni docela zapotili. Dlouho jsme zvažovali, jestli do změny jít, ale z finální podoby jsme nadšení. Logo tvoří funkční symbol, který odráží charakter podnikatelského inkubátoru. Samotný tvar loga představuje ukazatel místa pro start nového podnikání. Pokud se dál zadíváte, všimnete si mírně naklopeného písmena „P“ a číslice „1“, jež symbolizují Point One. Logo je dotvořeno symbolem startu, což podtrhuje celou myšlenku rozjezdu vašeho podnikání.

1. října začal fungovat zbrusu nový web pointone.czu.cz. Co všechno na něm mohou návštěvníci najít?

Za poměrně krátkou dobu se na webu odvedlo neskutečně práce, kterou táhl hlavně náš markeťák Michal Prokop a patří mu za to velké díky. Web návštěvníkům nabízí kompletní informace o chodu Point One, jak se přihlásit, když nosíte v hlavě skvělý nápad, s kým se tu budete potkávat, jaké workshopy a akce máme v plánu pořádat. Najdete zde také náš blog, seznam mentorů, členů, realizační tým, důležité kontakty a mnoho dalšího.

Za inkubátorem stojí realizační tým, mentoři, experti a mnozí další. Kolik lidí se v Point One aktuálně angažuje?

Členům chceme nabízet co nejširší odbornou podporu a řady našich mentorů, lektorů a profíků se snažíme pořád obohacovat. V tuto chvíli je nás okolo 20 profesionálů.

Kolik je v současnosti v inkubátoru projektů?

Celý tým Point One se aktivně zapojil do náboru nových členů, který jsme vyhodnotili začátkem listopadu. Zájem o inkubátor Point One nás obrovsky potěšil, přihlásilo se nám přes 30 zájemců a procesem výběru prošla zhruba 1/3. V současné době inkubujeme 34 projektů a těšíme se na další.

Máš nějaký svůj oblíbený projekt?

To je docela záludná otázka. Já osobně jsem nadšenec do jídla a do všeho, co je s tím spojené, takže tyto projekty většinou hned upoutají moji pozornost. Pořád se ale nestačím divit, kolik kreativních a skvělých nápadů bují v našich studentech. Díky nim získávám stále nové podněty a rozšiřuji si znalosti v oborech, které by mě ani nenapadli, že mohou mít byznysový potenciál.

Vést inkubátor musí být náročná věc nejenom po stránce organizační, ale i po stránce finanční. Jak je inkubátor financovaný a kolik to stojí?

Předchozí manažerce Point One Gábině Koláčkové se v roce 2018 podařilo pro inkubátor získat finanční podporu z Operačního programu Praha – pól růstu ČR, kterou aktuálně čerpáme na rekonstrukci prostor a na financování služeb, které Point One nabízí. Z této podpory budeme čerpat ještě příští rok a zároveň budeme v tomto čase hledat další zdroje k zachování úrovně aktuálních služeb. Investice do rekonstrukce a vybavení prostor byla v řádu několika miliónů a umožnila nám vytvořit poměrně unikátní prostor, kterým se můžeme hrdě prezentovat.

Co nás v nejbližší době v inkubátoru čeká?

V listopadu zahajujeme inkubační proces, kterým vychází z gamifikace. Rádi bychom navázali nová partnerství, otevřeli se více veřejnosti a ukázali, jak podnikavé a kreativní studenty naše univerzita nabízí.

Jaké jsou plány na rok 2020?

Určitě co nejvíc úspěšně vyinkubovaných členů, aby jejich podnikání bylo životaschopné a přínosné pro okolí. Díky tomu máme radost, že děláme práci, která dává smysl.

Díky Kláro za rozhovor, ať se ti jako nové manažerce Point One daří a hodně nových a spokojených firem.

Autor: Petr Kopeček


Klára Palasová – Na prvních projektech začala pracovat v roce 2013. Má zkušenosti s řadou dotačních titulů a po 5-ti letech působení ve státní správě se rozhodla změnit trochu směr, ale částečně se držet projektového řízení. Začátkem roku 2019 se vrátila na místo činu, kde před lety vystudovala a v Point One působí jako projekťák. Klára se stará o rozšíření a zkvalitnění služeb, které podnikatelský inkubátor Point One nabízí a je zástupcem manažera inkubátoru.