Point One má za sebou turbulentní rok. I přes pandemii se projektům dařilo

Vo.bal, Agrivoltaika, Tangle či například Kwaška. Projektům inkubovaným v Point One se daří. Pandemická situace naštěstí většinu z nich nepoložila.

Právě končící rok nebyl pro podnikatelský inkubátor Point One zrovna jednoduchý. I přes pandemickou situaci se mu ale dařilo. „Člověk si uvědomí spoustu věcí, které vnímal spíš jako samozřejmost. Pro nás v Point One to byli kolegové, kteří se i přes všechna opatření dokázali udržet v běhu všechny inkubační aktivity, vymýšlet skvělé novinky a vše sunout statečně kupředu,“ zhodnotila uplynulý rok manažerka Point One Klára Palasová. Velkou novinkou pak je například podcastový seriál s názvem PointCast. Navíc dvěma firmám se letos podařilo prezentovat na EXPU2020. „Největší hodnotu pro nás ale má komunita, která zůstala, vydržela a naopak se docela slušně posílila,“ doplnila Klára Palasová.

Pandemická situace ale zasáhla i inkubované projekty. „Měli jsme a máme vlastně štěstí, že se nás to dotklo méně než jiných subjektů. Přeci jen jsme součástí veliké univerzity a nemuseli jsme bojovat o přežití jako třeba menší živnostníci, restauratéři a další. Většina inkubovaných firem to také zvládla ustát, což je skvělé a je to jen důkazem, že jejich businessy mají potenciál a místo na trhu,“ uvedla Klára Palasová.

V současnosti se inkubátor věnuje projektům, jako je Agrovoltaika, Tangle, Kwaška či například Vo.bal. Tomu se v nedávné době dokonce podařilo uspět v crowdfundingové kampani. Projekt se zabývá využitím zbytkových textilií, které se snaží využít k něčemu užitečnému. „Eva s Hátou, které za projektem stojí, se řadí mezi členky, které jsou hodně ekologicky smýšlející. Věřím, že se za pár měsíců budeme moc pyšnit opravdovou peckou. Konkrétně jde o novou alternativu zpracování čedičového vlákna, víc ale asi nebudu prozrazovat,“ popsala Palasová. Další z úspěšných projektů s názvem Kwaška se zabývá výrobou fermentovaného čaje z Kombuchy. Podnik Tangle se zase věnuje inovativnímu systému sloužícímu k interaktivnímu ovládání světla. Díky němu mohou vznikat synchronizované světelné objekty, které reagují na své okolí – aniž by k nim byl nonstop připojený počítač. Ať už se jedná o instalace ve veřejném prostoru, rekvizity nebo třeba prvky chytré domácnosti.

V současných měsících intenzivně probíhá inkubace v podobě workshopů, lektoringu, networkingu, setkání členů a dalších aktivit. Point One také pořádá motivačně-edukační přednášky, které vedou zkušení profesionálové (a podnikatelé). Za poslední dva roky tak své zkušenosti předal například moderátor Daniel Stach, Petr Janda, majitel úspěšného Klubu Pánů z Ponožkovic, Daniela Sedloňová, zkušená Google certifikovaná trenérka leadershipu a mentální koučka, či tisková mluvčí naší ČZU a bývalá televizní hlasatelka a moderátorka Karla Mráčková. „Letos se nám podařilo také zorganizovat už druhý společný startup víkend, což bylo skvělé ukončení letního programu,“ nastínila Palasová. Další nábor členů se chystá opět na jaro, studenti tak již teď můžou pomalu začít vymýšlet, do jakého podnikání se budou chtít vrhnout a utkat se s ostatními ve výběrovém řízení o inkubaci v Point One.

Plány do budoucna má inkubátor velké. Jedním z hlavních úkolů je navázat a nadále rozvíjet vztahy uvnitř univerzity, na fakultách s vědci. „Protože víme, že to, co na ČZU je, má unikátní potenciál, o kterém není slyšet tak, jak by si zasloužil. Vznikají tu skvělé nápady, myšlenky a směry. Chceme u nich být a podpořit jejich rozvoj,“ uzavřela Palasová. Inkubátor se také chce vydat směrem k firmám, ty se na něj totiž obrací stále častěji.

Point One je podnikatelský inkubátor České zemědělské univerzity v Praze. V rámci několika komplexních inkubačních programů nabízí odborné konzultace, workshopy, mentoring a kvalitní zázemí pro začínající podnikatele. Inkubátorem prošly úspěšné firmy, jako je Dogsie, Janova Pec, Medárna či Palíto.

Převzato z: https://zivauni.cz/point-one-ma-za-sebou-turbulentni-rok-i-pres-pandemii-se-projektum-darilo/

Autor: Jana Kašparová, Klára Palasová

Byznysová kreativita, leadership nebo dokonalý přednes. Víte, jací hosté navštívili členy Point One v pauze mezi akceleračními programy?

Tak jako poslední 2 roky i letošní prostor mezi jarními a zimními akceleračními programy byl vyplněn motivačně-edukačními přednáškami. V Point One jsme přivítali dva televizní moderátory, dva byznys kreativce, hostili jsme dvě debaty na téma leadershipu a jednu hru zaměřenou na finanční gramotnost. Již tradičně také probíhal nábor nových členů a uskutečnil se v pořadí již druhý Point One startup víkend. A jaké to bylo?

Daniel Stach v Point One

15. července za námi přijel Petr Janda, majitel úspěšného Klubu Pánů z Ponožkovic, který již sedmým rokem posílá svým členům každý měsíc do poštovních schránek barevné překvapení v podobě unikátního ponožkového páru. Petr nás motivoval svou vizí a povídáním o svém dotaženém nápadu – tedy originálním a dobře fungujícím ponožkovém klubu. Poodhalil nám procesy ve své firmě, rozdal pár podnikatelských tipů a prozradil, jak je to s rozložením velikosti nohou v české populaci.

Klub pánů z ponožkovic

Petr Janda – Klub Pánů z Ponožkovic

29. července zavítala do Point One Daniela Sedloňová, zkušená Google certifikovaná trenérka Leadershipu a mentální koučka, která pomáhá podnikatelům a manažerům k efektivnímu vedení sebe, týmů a firem. Daniela nás obohatila o přednášku Lídrem ve své firmě a představila nám efektivní nástroje a techniky leadershipu a také umění, jak být více autentickým a dobře fungujícím šéfem. V září nás Daniela navštívila ještě jednou, tentokrát s přednáškou na téma Stres: jak si zachovat klid a budovat mentální odolnost. V rámci přednášky jsme si ukázali, jak se na stres dívat jinýma očima a vysvětlili si, proč je lepší se se stresem naučit žít a umět ho přijímat, než s ním bojovat. Vyzkoušeli jsme taky několik meditací, což byla naprostá paráda a skvělá zkušenost.

Daniela Sedloňová

Daniela Sedloňová

19. srpna přeběhla z rektorátu ČZU k nám do Point One současná tisková mluvčí naší univerzity a bývalá televizní hlasatelka a moderátorka Karla Mráčková, která u nás vedla workshop o tom, jak správně komunikovat s médii. Karla nám poodhalila fungování před a za kamerou a dala spoustu skvělých tipů.

Karla Mráčková - tisková mluvčí ČZU

Karla Mráčková – tisková mluvčí ČZU

26. srpna se ukázal v inkubátoru David Balcar, který společně s Amálií Koppovou založil oblíbený brand Optimistic foods (Nemléko), jež se specializuje na rostlinné nápoje a dezerty vyráběné z ořechů a obilovin. David našim členům představil svou podnikatelskou cestu, přiblížil nelehké začátky a nečekaný rebranding, a otevřeně odpovídal na veškeré zvídavé dotazy během společné diskuze. Na závěr nechyběla ani ochutnávka #Optimistic produktů. Mňam!

David Balcar

David Balcar – Optimistic (Nemléko)

21. října jsme se členy Point One zjišťovali, jak jsme na tom s finanční gramotnost, protože aby člověk mohl vést finance své firmy, měl by zvládat i ty osobní. I z tohoto důvodu jsme si vyzkoušeli naučnou online hru Život podle Vás, kterou nás provedl zkušený moderátor Hugo. Hra učí orientaci v osobních financích a ukazuje, jak naše současná rozhodnutí ovlivňují naše životy v budoucnu.

Hugo - Život podle vás

Moderátor Hugo při hře o finanční gramotnosti Život podle vás

Říká se, že to nejlepší přijde na konec, ale je to pravda? 4. listopadu završil náš výběr hostů Daniel Stach, moderátor, popularizátor vědy, skvělý řečník a také vodní slalomář, který nám představil nejen svůj příběh od pádla k mikrofonu, ale také jakou roli hraje věda v podnikání. S Danem jsme probrali také aktuální situaci doma i ve světě, tipy na zvládání stresu i nejnovější inovace. A že to stálo za to!

Daniel Stach

Daniel Stach

Moc děkujeme všem našim hostům, že se dokázali dopravit až k nám na Suchdol a že dokázali do Point One přinést důležité postřehy z byznysu i běžného života a obohatit nás o inspirativní příběhy statečných rozhodnutí.

Díky všem, byla to jízda!

Autor: Petr Kopeček

Upcyklované textílie nebo čedičová vlákna. Projekt V Pytli hledá alternativu k jednorázovým obalům

Eva Andrejsová a Háta Vicherková jsou kamarádky, které dala dohromady tak trochu náhoda. Seznámily se při organizaci výstavy Otisk, na které Háta vystavovala své obrazy a Eva dělala kurátorku. Sedly si názorově i lidsky, a tak se spolu pustily i do další projektů, mimo jiné i do hledání náhrady jednorázových obalů. Právě proto vznikl projekt V Pytli nabízející řešení, jež dokáže jednorázové obaly v určitých případech elegantně nahradit.

Ahoj Evo a Háto, můžete nám představit svůj projekt jednou větou?

Myslíme si, že bychom měly veškerou svou inteligenci, vynalézavost a kreativitu směřovat na projekty spojené s udržitelnou budoucností. Proto se společně s firmami a lidmi kolem nás snažíme ulehčovat naší planetě od jednorázových plastových obalů a poukazujeme na neekologičnost textilního průmyslu.

Jak přesně to děláte?

V první řadě se soustřeďujeme na upcyklaci textilu, který by se bez užitku vyhodil. Z něj pak vyrábíme náš první produkt – set na výrobu povoskovaných ubrousků, které jsou lehce omyvatelné a dají se používat velmi dlouho. Snažíme se tímto způsobem poukázat na negativní dopady konzumní společnosti a dávat veřejnosti prostor k zamyšlení nad touto problematikou. Kromě tohoto setu, který si zákazník může poskládat podle svých představ, nabízíme i možnost edukativních workshopů, kde se právě o problematice nadměrné spotřeby v rámci vlivu na životní prostředí bavíme.

Druhou větví našich současných aktivit je vývoj náhrad plastových vaků tzv. big bagů, které se používají především ve stavebnictví na manipulaci s různými materiály. Plastové vaky mají poměrně krátkou životnost a následně se většinou vyhodí. Oproti tomu náš GeoBag, který vyvíjíme z čedičové textílie, má uzavřený cyklus výroby a dá se jednoduše mnohonásobně recyklovat, téměř jako sklo. Vlastnostmi se vyrovná současným pytlům a v některých ohledech je i předčí. V ideálním světě to může v budoucnu fungovat tak, že stavební firma si koupí naše Geobagy, následně nám vrátí ty použité a díky tomu získá výraznou slevu na pytle nové. Navíc si tím vyřeší obalový waste management.

Jak jste se dostaly k poměrně dost netradičnímu materiálu jako je čedičová textílie?

Když jsme hledaly materiál, který by splňoval naše představy o recyklovatelnosti a dlouhodobém využití, strávily jsme spoustu času poměrně detailní rešerší a objevily právě čedič. Na druhou stranu tento materiál není zas tak netradiční, jen se o něm moc nemluví.

Čedičová textílie

Jak se z čediče, tedy horniny, vyrábí textílie?

Samotná výroba je celkem jednoduchá. Nejprve probíhá výroba čedičového vlákna, která vyžaduje roztavení drceného a promytého čedičového kamene při přibližně 1 500 °C. Roztavená hornina se potom vytlačuje malými tryskami za vzniku dlouhých čedičových vláken tzv. nekonečné vlákno. Ty se po zchlazení navíjejí na cívky, se kterými se pracuje podobně jako s jakýmkoliv jiným vláknem v tomto stavu, ačkoli má svá drobná specifika.

Jak probíhá následně výroba vašich produktů?

Abychom dosáhly svého cíle – udržitelnosti a ekologičnosti, oslovujeme zejména české a slovenské partnery. Probíhá to přibližně tak, že s kvalitou materiálu a s otázkami spojenými s výzkumem nám radí pan prof. Petr Louda z TUL a na samotné výrobě spolupracujeme se slovenskou firmu ITOSS. Další partnery pak oslovujeme pro recyklaci použitých pytlů a pak se cyklus uzavírá a jsme zase u testování recyklovaného materiálu a výroby nových produktů.

Kde se s projektem nyní nacházíte?

Povoskované ubrousky (první produkt), se blíží do zdárného finále. Chceme jej veřejnosti oficiálně představit na přelomu září a října. GeoBag (druhý produkt) se nachází ve fázi testování prototypů a zkvalitňování výroby.

Jak jste se k výrobě obalových materiálů vůbec dostaly?

Byla to poměrně dlouhá cesta. Chtěly jsme začít s docela odlišným projektem. Týkal se dodávání farmářských výrobků do pražských večerek a obchodů s potravinami. Po nějaké chvíli strávené nad tímto projektem jsme ale vyhodnotily, že nám mnohem více vadí problematika obalových materiálů. A to jak těch pro konečné zákazníky, tak těch pro transport.

Co vás motivovalo s projektem vůbec začít?

Byla to nespokojenost a zážitky s neekologickým chováním jak nás samotných, tak lidí v našem okolí. Jednoho večera jsme se proto rozhodly, že už nechceme jen pasivně komentovat současnou situaci a založily jsme rovnou firmu.

Kam byste to chtěly s projektem dotáhnout?

Do prvotřídního pytle! (smích). Rády bychom dodávaly vaky velkým stavebním firmám a posunuly ideu udržitelných obalů mezi co nejvíc lidí. Také bychom se chtěly jako firma rozrůst o více členů a společně vymyslet další udržitelné obaly z nových materiálů.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč jste se rozhodly vstoupit do Point One?

Pociťovaly jsme potřebu konzultovat naše kroky s odborníky. Vstoupit do Point One nám doporučili pánové Jakub Domitra a Ondřej Lipold z platformy Busyman. Za kterými jsme s projektem přišly úplně na začátku.

Co je pro vás největší přidaná hodnota inkubátoru?

Celý inkubátor je největší přidanou hodnotou sám o sobě! Každému, kdo má nějaký nápad, který by chtěl rozvinout a neví si rady jak začít, bychom ho určitě doporučily. Inspirativní je jak samotné prostředí, tak i workshopy, které se po čas inkubace konají a jejichž lektoři jsou ochotní nám pomáhat i mimo samotné přednášky.

Když už jsme u těch mentorů a lektorů, máte nějakého oblíbeného?

Ano, máme. Naší oblíbenou mentorkou je Gábina Dlouhá. Přesně rozpoznala, jaký přístup mentorování je nám sympatický a lidsky jsme si sedly. Nejvíc nám pomohla s utříděním důležitých úkolů a jejich logickým řazením za sebe. Také nás v každé situaci uměla propojit na lidi, co nám pomohly s konkrétní situací, kterou jsme zrovna potřebovaly řešit. Prostě skvělá souhra!

Co byste doporučily lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Dát si na balkóně flašku vína, postěžovat si na problémy, které je trápí, a pak se pokusit na ně najít řešení. No a pak už se jen dát do práce.

Moc díky za rozhovor Evo a Háto, ať se vám s projektem daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Point One za zavřenými dveřmi. Jak se pracovalo v Point One v době covidové na jaře 2020

Dveře Point One se symbolicky zavřely s posledním workshopem zimního inkubačního programu Metriky a KPI s Jakubem Sechterem 23. února 2020. Oficiální uzavření i pro každodenní práci proběhlo 12. března a tak pro nás nastal povinný přesun do online prostředí. V té době jsme byli uprostřed náboru nových členů, ukončovali současné inkubace a připravovali spuštění těch jarních. Téměř ze dne na den jsme se museli adaptovat na nové výzvy a velmi odlišný styl práce. Jak jsme se s tím poprali, se dozvíte z našeho krátkého ohlédnutí.

Poprvé v historii proběhl téměř celý inkubační proces vzdáleně. Point One byl kompletně zavřený 46 dnů (1104 h), omezena návštěvnost byla dalších 53 dnů (1272 h). Za tu neskutečně dlouho dobu se uskutečnilo 12 vzdálených workshopů a i se společnými edukačními streamy šlo o 16 společných akcí, což odpovídá minimálně 32 hodinám práce v online prostředí. Nesmíme zapomenout ani na 3 setkání členů. Nově jsme také členům nabídli možnost vzdělávat se prostřednictvím Seduo kurzů, kde se odstudovalo více než 140 hodin. A samozřejmě všechny osobní konzultace mezi členy a jejich mentory probíhaly také online.

Až 11. června, po dlouhých 99 dnech (2376 hodinách), se mohla uskutečnit další společná akce v našich krásných prostorách. Zahájil ji David Miklas a jeho skvělý workshop o obchodní strategii. Od té doby už Point funguje zase ve standardních kolejích a my jsme moc rádi, že ho můžeme opět využívat na plno.

Tato nezvyklá doba mimo očividných negativ měla i své kladné stránky. Díky zavřeným dveřím jsme se naučili spoustu věcí a i z feedbacku členů je zřejmé, že se nám povedlo kvalitně zabezpečit celý provoz inkubátoru a podporovat členy v jejich potřebách i v této nelehké době.

Nyní již všichni víme, že se dá kvalitně pracovat i vzdáleně a že online práce na dálku se může stát přirozenou součástí i naší budoucnosti. Šetří totiž čas, přináší vyšší efektivitu a flexibilitu. Ne vždy je nutné se schůzky či workshopu účastnit osobně, což bychom si bez korona krize uvědomovali jen velmi pozvolna.

Autor: Petr Kopeček

Zemědělské dotace mají smysl, jen je musíme používat chytře. Říká Marian Moudřík, dotační expert a zakladatel společnosti Dotace na farmě

Marian Moudřík je absolventem oboru Rozvoj venkova Fakulty agrobiologie a potravinových a přírodních zdrojů na ČZU, kde se zaměřoval především na studium evropských zemědělských politik. Dlouhodobě pracuje jako konzultant pro získávání evropských zemědělských dotací. Před rokem a půl založil vlastní společnost Dotace na farmě, se kterou se inkubuje v Point One. O tom, jaký mají dotace vlastně smysl, proč se jim malí zemědělci nemají čas věnovat nebo čeho si nejvíc cení na Point One, jsme s Marianem probrali v našem dalším rozhovoru.

Ahoj Mariane, můžeš nám představit svůj projekt jednou větou?

Jasně, snažím se zemědělcům zjednodušit život tím, že pro ně zpracovávám agendu dotací.

Zemědělci nemají na vyřizování dotací čas?

Zemědělci mají hrozně moc agendy, především ti menší. Starají se o zvířata, pole, lidi a papíry jsou většinou až na posledním místě. Viděl jsem to u otce, který je taky malý zemědělec. Měl vždy tolik práce, že absolutně neměl prostor zjišťovat si informace, jestli má třeba nárok na nějakou investiční dotaci a jaké jsou její podmínky. Spíše se dozvídal informace od ostatních zemědělců-kolegů jen tak „mezi řečí“ a co kde zaslechl a pochytil.

Jednoho dne jsem se proto rozhodl, že bych mu v tom rád pomohl, a začal jsem se o tuto problematiku zajímat. Po čase mi došlo, že by to mohl být problém i dalších menších zemědělců a farmářů, a že by se jim mé zkušenosti a čas mohly hodit.

Jak přesně zemědělcům s dotacemi pomáháš?

Nejprve se s farmářem spojím, zajímá mě, co chce dělat a proč to chce dělat. Zajímá mě hlavně jejich motivace, jestli chce jen vyčerpat peníze, nebo má třeba větší vizi a chce řešit reálný problém, který jej může posunout skutečně dál. Pak se samozřejmě dívám, jaké jsou aktuální dotace a podmínky a s čím přesně můžu pomoci. Následně se domluvíme, jestli do toho společně jdeme. Pak probíhá už samotný proces administrace.

Když se stane, že jejich potřeby pro dotaci nedávají smysl, jak s nimi pracuješ dál?

Snažím se je vždy správně nasměrovat. Když vidím, že mají nápad, ale že to nemusí být rentabilní, nebo když si chtějí koupit traktor, ale nemají pro něj reálné využití, tak jim nabízím alternativy a snažíme se přijít na něco, co smysl dává.

Jaké jsou nejčastější projekty, na které zemědělci dotace chtějí?

Enormní zájem je o investice v rámci tzv. zemědělských podniků, kde najdeme možnosti dotací např. na zemědělské stroje, malé zemědělské stavby jako skleníky, fóliovníky a mnoho dalších. Těch druhů dotací je celkem hodně, já se zaměřuji především na investiční dotace. Známé jsou ale především plošné dotace na pěstování např. konkrétních plodin nebo dotace kompenzační, které se vyplácejí, když je např. sucho. Tyto dotace má ale na starosti Státní zemědělský intervenční fond, kde si zemědělci žádají o dotace sami.

Setkal ses s nějakým opravdu bizarním požadavkem na dotaci?

Spíš než s požadavky ze strany zemědělců, mi občas přišly úsměvné podmínky jednotlivých dotací. Vzpomínám si na jednu celkem humornou příhodu, kdy při plošných dotacích pro sady, se musí monitorovat škůdci, teplota a záznamy se musí uchovávat po dobu 10 let. Museli jsme tedy do sadu umístit meteostanici, abychom této podmínce vyhověli. Vzpomínám si, že když přišla kontrola, tak nám říkali, že tu máme hezkou atrapu a že nám nevěří, že to je reálná meteostanice. Takových věcí je spousta, ale pokud se v této branži pohybujete nějakou dobu, tak si na podobné věci a absurdity po čase zvyknete.

Co je podle tebe vlastně účelem dotačního financování?

Jsou různé názory. Negativní i pozitivní. Já si myslím, že dotace jsou vlastně správný nástroj. Evropská unie si vytyčila různé cíle a dotační politika je způsob, jak se k daným cílům dopracovat. Pro zemědělce by to mělo znamenat pomoci jim se stabilizací jejich podnikání. Mají také za cíl bojovat proti poškozování životního prostředí nebo bojovat proti opouštění zemědělské půdy, když je pro farmáře obdělávání polí nerentabilní. Takže ho mohou udržet v byznysu i při těchto zhoršených podmínkách, což má zase pozitivní socio-ekonomické efekty na danou oblast, kde hospodaří. Pracovní místa, kultura, rekreace a tak podobně.

Jak máš nastavený svůj byznys model?

Prvotní konzultace poskytuji zdarma, potřebuji se se zemědělci seznámit, jestli si vůbec sedneme. Pokud se domluvíme na spolupráci, tak platí až za podání a schválení žádosti.

Co tě motivovalo s podnikáním vůbec začít?

Byla to hlavně moje rodina, můj táta, který má nějaké polnosti a já jsem v tom od malička vyrůstal.  Na začátku jsem mu chtěl trochu pomoct a pak to celkem volně přešlo i do pomoci dalším farmářům.

Kam bys chtěl své podnikání posunout? Chtěl bys nakonec skončit jako zemědělec?

To teď úplně ještě nedokážu říci, ale vidím to u svých nejbližších členů rodiny. Třeba mamka se z pozice manažerky v bance rozhodla změnit úplně svůj obor a teď si plní svůj životní sen. Takže možné to je, ale zatím to neplánuji. Se společností bych se chtěl určitě rozvíjet a stát se ještě větším partnerem především malých zemědělců s tím, že bych jim chtěl pomáhat především s účelem těch dotací a dlouhodobě.

Proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Už když jsem byl na gymnáziu v Ostravě, tak jsem měl sen, že budu podnikat. Chtěl jsem mít svou vlastní kavárnu a našel jsem místní inkubátor Green Light, to byl můj první kontakt s podobnými věcmi. Následně jsem odešel z Ostravy, dostal jsem se až do Prahy na ČZU a všiml jsem si, že zde podobný podnikatelský inkubátor je také. Jednoho krásného dne jsem zkrátka bouchl do stolu, sepsal jsem přihlášku, šel jsem na konzultaci a následně jsem byl vybrán. Od podzimu 2018 jsem členem a je to super.

Je v Point One něco, čeho si opravdu ceníš?

Já si strašně cením, jaká je to komunita pozitivních lidí, kteří jdou za tím svým snem. I když je to někdy strastiplná cesta a že občas i upadnou, ale vždycky se zvednou a nevzdávají to. Tohle přesně mi na univerzitě chybělo, protože se mi zdá, že spousta lidí sem chodí jen pro titul, že je studium vlastně nezajímá. Hledal jsem něco, kde lidem není jedno, co se kolem nich děje, zajímají se a dokáží si vzájemně pomoct.

Také jsem byl velmi mile překvapen, že členové si nezávidí svůj úspěch a že se naopak podporují a pomáhají si v řešení problémů. Myslím, že tohle chybí obecně i v naší společnosti, že pokud má někdo úspěch, tak je tu závist, což není dobře. A že bychom se měli jako společnost posunout dál.

Máš v Point One nějakého oblíbeného mentora?

Můj oblíbený mentor je Ondřej Štos. Když jsme měli první setkání, tak si začal zapisovat, co všechno dělám, napsal si k tomu časy a pak mi řekl, že to nemůžu všechno stíhat, že nemám čas na odpočinek a začal mi organizovat život (smích). Z toho prvního setkání jsem si odnesl, že můj život je celý uspěchaný, že dělám od každého trochu, ale ve výsledku nic pořádně, a že bych to vše měl přehodnotit a to bylo pro mě doopravdy velmi přínosné.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale zatím nemají odvahu se do něj pustit?

Rozhodně ať jdou do toho. Takových lidí si velmi vážím, protože to potřebuje velkou odvahu a taky selský rozum. Takoví lidé mě baví v tom, že se nespoléhají na stát a že nechodí do práce, kde si jen odbydou 8 h a jdou domů.

Máš něco, o co by ses s námi chtěl podělit? Nějakou závěrečnou myšlenku?

Kdybych měl možnost znovu začít podnikat, tak bych do toho zase šel. Není to sice úplně jednoduché, ale vnímám to jako svobodu a zároveň i jako velkou zodpovědnost. Člověk si může zorganizovat svůj čas dle sebe a je jenom na něm, jak dokáže být úspěšný. Nemusí se spoléhat na druhé a bere život do vlastních rukou.

Moc díky Mariane za rozhovor, hodně štěstí s dotacemi a ať se ti daří jak v byznyse, tak v životě.

Autor: Petr Kopeček

Point One mění kabát: Nová manažerka, nové prostory a spousta novinek

Za poslední rok se toho v inkubátoru událo opravdu hodně. Obměnil se realizační tým, nastavily se nové inkubační procesy, máme nové logo, web a teď i nádherné zbrusu nové prostory. Přivítali jsme také nové firmy a nabíráme další. O tom, jak náročné byly poslední měsíce před otevřením nových prostor a jak probíhaly všechny přípravy, vypráví nová manažerka a duše inkubátoru Klára Palasová.

Ahoj Kláro, v průběhu tohoto roku se v inkubátoru odehrálo spousta věcí, ale začněme asi tou největší z nich. Inkubátor má nové rozšířené prostory. Co vše novým i stávajícím členům přinesou?

Celá myšlenka rekonstrukce a rozšíření nejen prostor ale i služeb Point One se dala do pohybu už v roce 2017. Letos se nám ji podařilo dotáhnut do konce a stávající inkubátor se rozšířil o dvě komplet vybavená patra. Novým i stávajícím členům tak můžeme nabídnout ještě kvalitnější zázemí pro podporu a rozvoj jejich podnikatelských nápadů. Nově u nás mohou využít prostory dílny, co-workové prostory, kanceláře, dokonce si něco uvařit a ozkoušet své produkty v nové kuchyni, nebo si v klidu vyřídit pracovní záležitosti v odhlučněné místnosti. Máme také novu přednáškovou místnost, profesionální audiovizuální a počítačovou techniku, různorodý software, 3D tiskárny a další hi-tech vybavení.

Vím, že za celou realizací se skrývá obrovské množství práce? Jak těžké bylo uhlídat dodavatelské firmy, vést členy v inkubátoru a vypořádávat se s každodenními provozními starostmi?

Za celou realizací stojí řada pracovníků České zemědělské univerzity, a i díky jejich vstřícnosti a ochotě s námi konzultovat se to podařilo dotáhnout do finále. Obrovskou posilou a podporou byl náš technický a autorský dozor, takže se to množství práce pěkně rozdělilo. Od prvního bourání jsme s úžasem sledovali, jak se původní prostory mění v architektonicky promyšlený a designově vychytaný prostor. Skloubit rekonstrukci s chodem inkubátoru byl někdy docela oříšek, velké díky proto patří také naší členské základně, která to s námi vydržela, a i přes časté zvuky sbíječek zůstala tvůrčí a přicházela s tipy, jak prostor ještě vylepšit.

Inkubátor přebíráš od Jarky Glaserové, která ho vedla od ledna tohoto roku. Jaké výzvy tě čekají a plánuješ i přes všechny změny nějaké další novinky?

Myslím, že pro tento rok bylo novinek už poměrně dost, naopak se budeme snažit zaměřit na to, aby se nám podařilo udržet kvalitu inkubátoru, jakou chceme členům dát.

Současně se stavbou inkubátoru probíhala také 12měsíční tvorba nového inkubačního programu pro členy za použití gamifikace. Jak se program povedl a co všechno to obnášelo?

Gamifikace nám pomohla herními a inovativními prvky posunout smysl a řízení inkubátoru zase o trochu dál. Každý zájemce, který se stane členem, prochází inkubačním procesem, díky gamifikaci jsme tento proces přenastavili tak, aby byl pro začínající podnikatele zábavný a srozumitelný, a pro nás dobře ověřitelný a řiditelný. Před několika měsíci pro mě byla gamifikace pouze abstraktní pojem, potom co jsem měla možnost se do ní aktivně zapojit, musím říct, že jde asi o jednu z nejzajímavějších aktivit, na kterých jsem se kdy podílela.

Do tvorby nového inkubačního procesu byli zapojeni členové, mentoři, lektoři a také pracovníci Point One, což se skvěle odrazilo na jeho finální podobě. V současné době Point One tři inkubační programy, které jsou zaměřeny dle fáze rozvoje projektu/podnikání.

Inkubátor má také nové logo. Můžeš nám ho představit?

U loga jsme se všichni docela zapotili. Dlouho jsme zvažovali, jestli do změny jít, ale z finální podoby jsme nadšení. Logo tvoří funkční symbol, který odráží charakter podnikatelského inkubátoru. Samotný tvar loga představuje ukazatel místa pro start nového podnikání. Pokud se dál zadíváte, všimnete si mírně naklopeného písmena „P“ a číslice „1“, jež symbolizují Point One. Logo je dotvořeno symbolem startu, což podtrhuje celou myšlenku rozjezdu vašeho podnikání.

1. října začal fungovat zbrusu nový web pointone.czu.cz. Co všechno na něm mohou návštěvníci najít?

Za poměrně krátkou dobu se na webu odvedlo neskutečně práce, kterou táhl hlavně náš markeťák Michal Prokop a patří mu za to velké díky. Web návštěvníkům nabízí kompletní informace o chodu Point One, jak se přihlásit, když nosíte v hlavě skvělý nápad, s kým se tu budete potkávat, jaké workshopy a akce máme v plánu pořádat. Najdete zde také náš blog, seznam mentorů, členů, realizační tým, důležité kontakty a mnoho dalšího.

Za inkubátorem stojí realizační tým, mentoři, experti a mnozí další. Kolik lidí se v Point One aktuálně angažuje?

Členům chceme nabízet co nejširší odbornou podporu a řady našich mentorů, lektorů a profíků se snažíme pořád obohacovat. V tuto chvíli je nás okolo 20 profesionálů.

Kolik je v současnosti v inkubátoru projektů?

Celý tým Point One se aktivně zapojil do náboru nových členů, který jsme vyhodnotili začátkem listopadu. Zájem o inkubátor Point One nás obrovsky potěšil, přihlásilo se nám přes 30 zájemců a procesem výběru prošla zhruba 1/3. V současné době inkubujeme 34 projektů a těšíme se na další.

Máš nějaký svůj oblíbený projekt?

To je docela záludná otázka. Já osobně jsem nadšenec do jídla a do všeho, co je s tím spojené, takže tyto projekty většinou hned upoutají moji pozornost. Pořád se ale nestačím divit, kolik kreativních a skvělých nápadů bují v našich studentech. Díky nim získávám stále nové podněty a rozšiřuji si znalosti v oborech, které by mě ani nenapadli, že mohou mít byznysový potenciál.

Vést inkubátor musí být náročná věc nejenom po stránce organizační, ale i po stránce finanční. Jak je inkubátor financovaný a kolik to stojí?

Předchozí manažerce Point One Gábině Koláčkové se v roce 2018 podařilo pro inkubátor získat finanční podporu z Operačního programu Praha – pól růstu ČR, kterou aktuálně čerpáme na rekonstrukci prostor a na financování služeb, které Point One nabízí. Z této podpory budeme čerpat ještě příští rok a zároveň budeme v tomto čase hledat další zdroje k zachování úrovně aktuálních služeb. Investice do rekonstrukce a vybavení prostor byla v řádu několika miliónů a umožnila nám vytvořit poměrně unikátní prostor, kterým se můžeme hrdě prezentovat.

Co nás v nejbližší době v inkubátoru čeká?

V listopadu zahajujeme inkubační proces, kterým vychází z gamifikace. Rádi bychom navázali nová partnerství, otevřeli se více veřejnosti a ukázali, jak podnikavé a kreativní studenty naše univerzita nabízí.

Jaké jsou plány na rok 2020?

Určitě co nejvíc úspěšně vyinkubovaných členů, aby jejich podnikání bylo životaschopné a přínosné pro okolí. Díky tomu máme radost, že děláme práci, která dává smysl.

Díky Kláro za rozhovor, ať se ti jako nové manažerce Point One daří a hodně nových a spokojených firem.

Autor: Petr Kopeček


Klára Palasová – Na prvních projektech začala pracovat v roce 2013. Má zkušenosti s řadou dotačních titulů a po 5-ti letech působení ve státní správě se rozhodla změnit trochu směr, ale částečně se držet projektového řízení. Začátkem roku 2019 se vrátila na místo činu, kde před lety vystudovala a v Point One působí jako projekťák. Klára se stará o rozšíření a zkvalitnění služeb, které podnikatelský inkubátor Point One nabízí a je zástupcem manažera inkubátoru.