Na konci května se v Praze uskutečnilo páté setkání platformy Univerzita PRO podnikavost, které spojilo zástupce českých univerzit, inovačních center a odborníky na podporu podnikavosti z Česka i ze zahraničí. Akce nabídla nejen odborné přednášky, diskuse a networking, ale i výměnu konkrétních praktických poznatků, které pomáhají rozvíjet podnikavé ekosystémy na akademické půdě. Setkání pořádali zástupci Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (CPPT UK), Pražského inovačního institutu (PII), CzechInvestu a podnikatelského inkubátoru Point One ČZU, kde se program třídenního setkání završil. 

Ekosystém pro rozvoj podnikavých talentů

Univerzita PRO podnikavost je neformální platforma, která propojuje nejenom české univerzity s cílem podporovat podnikavost ve vzdělávání a rozvíjet nadané studenty. Slouží jako prostor pro sdílení osvědčených byznysových postupů, rozvoje inovativních řešení a prosazování pozitivních změn ve vzdělávacím systému se zaměřením na podnikavost. 

Platforma pravidelně pořádá online setkání a jednou ročně organizuje společnou konferenci, která umožňuje hlubší výměnu know-how mezi účastníky. Letošního již 5. ročníku se účastnilo šest českých univerzit a jedna slovenská, mezi nimi ČZU, UK, VŠE, MUNI, VUT, TUL, UTB, SU a Žilinská univerzita v Žilině. Připojili se i zástupci inovační infrastruktury a čeští i mezinárodní hosté.

Program plný inspirace a praktických poznatků 

První den byl ve znamení neformálního podvečerního setkání v Kampusu Hybernská, kde se účastníci po svém příjezdu vítali, seznamovali a sdíleli očekávání od celé akce.  

Druhý den odstartoval již oficiální program v prostorách agentury CzechInvest. Po úvodním networkingu následovaly inspirativní přednášky. Za CzechInvest vystoupil na téma podnikavosti např. Jan Urban nebo René Samek, se svými příspěvky se představili také zástupci PII, CPPT UK a další. Přednášel také Marco Masia z Vídeňské univerzity, který hovořil o službách, jež vídeňské Centrum pro podnikání nabízí. Zmínil se také, jak se místní zaměstnanci vzdělávají a proč je to důležité. Prof. Adam Sulkowski z Babson College v USA, další z řečníků, se rozpovídal na téma Extreme Entrepreneurship, jež vycházelo ze stejnojmenné knihy, kterou napsal. Na závěr byla představena komunitní platforma UNISTARTER, podporující vznik inovativních týmů napříč univerzitami a výzkumnými institucemi.  

Po programu následovala netradiční prohlídka Prahy pod záštitou projektu Pragulic, během níž lidé bez domova přiblížili svůj pohled na město a účastníky konference jím provedli. Večer se nesl v duchu dalšího networkingu a sdílení, kde se účastníci setkali se zakladatelkou Pragulic, která sdílela příběh budování tohoto sociálního podniku. 

Point One ČZU: Centrum podnikání, které inspiruje 

Závěrečný den probíhal na půdě Point One ČZU, kde se účastníci dozvěděli o podpoře začínajících podnikatelů a zdejším gamifikovaném systému na podporu členů inkubátoru, jež navrhla společnost Court of Moravia. Velký zájem vzbudila diskuze o zdejší podnikatelské komunitě, která je vyhlášená, a metodách rozvoje startupových týmů. 

Den pokračoval workshopem na téma sebepéče, kde se účastníci rozdělili do menších skupin a pracovali s koučkami na tom, jak si dlouhodobě udržet duševní pohodu a předcházet vyhoření. Na závěr proběhla prohlídka inkubátoru, nechybělo občerstvení, zhodnocení celé akce a jmenování nových koordinátorů platformy – Kláry Palasové a Terezy Sobotkové.

Závěr

Účastníci na závěr pozitivně ocenili nejen organizaci posledního dne a celého setkání, ale zvlášť vyzdvihli celý program v Point One a možnosti a služby, které inkubátor ČZU nabízí.  

„Být součástí platformy Univerzita PRO podnikavost je pro nás cennou příležitostí sdílet zkušenosti a společně budovat prostředí podporující podnikavost na univerzitách v Česku a okolí. Osobní setkání v rámci konference potvrdilo sílu spolupráce a otevřeného dialogu. S nadšením jsme za Point One převzali také roli organizátora dalších setkání a moc nás těší, že naše aktivity mohou inspirovat i ostatní,“ doplňuje Tereza Sobotková, manažerka Point One ČZU a dodává: „Moc se také těšíme na další osobní setkání v příštím roce a na společnou práci, která nás v průběhu roku na poli podpory podnikavosti čeká.“

S koncem semestru to nekončí. Naopak! U nás to žije i o prázdninách a naši členi toho mohou bohatě využít. Point One zahajuje letní režim, ale standardní služby se nemění. Čekají nás speciální hosté, pokračuje mentoring, Point One bude stále otevřen jako dosud i s možností zapůjčení vybavení a bude fungovat i naše komunita. Tak co, kdo se těší?

Point One jede bez pauzy, stejně jako podnikání, které se nedá vypnout. Členové mohou využívat standardní služby inkubátoru i přes prázdniny a pokračovat tak v budování jejich byznysu. A co vše nás čeká?

Inkubátor (co-working): přístupnost 24/7 – ale žádné spaní prosím! 😀

Možnost zapůjčení techniky a vybavení – standardně přes tabulky jako dosud.

Mentoring – pokračuje! Ať už máš buddyho, mentora, nebo potřebuješ experta.

Přednášky – speciální host v srpnu, AI a produktivita v říjnu.

Exkurze – návštěva alumni projektu Herba Fabrika v září.

Komunita – alumni setkání červenec, Startup víkend a Pitchuj startup v říjnu.

Realizační tým – jsme tu stále pro vás, když si nevíte rady, ozvěte se!

Pokud stále nejsi přihlášený na Startup víkend (říjen), tak nečekej ani minutu! Deadline pro přihlášky je 8. srpna 2025. Přihlášení přes QR kód v obrázku.

Pavel Korbáš a Vladimír Lauko společně v roce 2022 založili konstrukční studio Holymer a od začátku roku 2024 jsou také členy inkubátoru Point One ČZU. Znají se roky, roky spolu také pracovali v jedné firmě a věděli tak, co od sebe mohou a nemohou čekat. O svém společném příběhu a zaujetí pro zlepšováky se rozpovídali ve společném rozhovoru pro Point One ČZU.

Ahoj Pavle a Vladimíre. Nejprve otázka na rozehřátí. Kde jste se potkali a jak dlouho se už znáte?

P: Známe se už přes 10 let. Spojuje nás Petr, bratránek Ládi, se kterým jsem bydlel na koleji na vysoké škole. Od začátku jsme si rozuměli a prvních pár let kamarádství přerostlo i ve společnou práci.

Koho první napadlo založit konstrukční studio?

P: Láďa už byl u zrodu dvou firem, a tak měl silné nutkání to potřetí nastartovat na vlastní pěst. Společně jsme několik let pracovali v jedné firmě a postupně jsme se začali zajímat i o vlastní projekty. Když se asi po roce podařilo několik z nich úspěšně dokončit, řekli jsme si, že do toho půjdeme naplno.

Proč zrovna název Holymer?

V: Název vznikl díky tomu, že máme rádi psy. V týmu máme čtyři psí slečny. Jedna z nich se jmenuje Holy. Takže vzniklo spojení našeho oboru (polymer) a jejího jména. Další psí slečny byly taky ve hře, ale třeba Pennymer nezní tak dobře.

Vaše služby jsou hodně komplexní – s čím umíte svým zákazníkům pomoci?

V: Je pravda, že pracujeme s celou řadou technologií a materiálů. Umíme pomoci s vývojem a výrobou od úplného začátku, a zároveň se nebojíme naskočit do už běžících projektů – ať už má klient kompletní dokumentaci, nebo ne.

P: Naši přidanou hodnotu klienti vnímají právě v této rozmanitosti. Díky ní dokážeme pomoci s celým životním cyklem produktu, nebo jen s jeho určitou částí. Baví mě nastavovat procesy tak, aby se všem zúčastněným dobře a efektivně pracovalo a zároveň naše vstupy posouvaly projekty dál.

Kdo jsou nejčastěji vaši klienti?

P: Nejčastěji jsou to průmyslové a výrobní podniky. Druhou skupinou jsou startupy a firmy, které vyvíjejí vlastní produkty.

Jsou mezi nimi nějaká známá jména?

V: Máme spoustu zajímavých klientů v oblasti produktového vývoje, nicméně u probíhajících projektů nemůžeme sdělovat více podrobností ani jména. Po dokončení se ale těšíme na jejich zveřejnění.

Jaká byla zatím vaše nejnáročnější zakázka?

V: Letos jsme realizovali integraci aplikačního robotického pracoviště. Bylo navržené konkrétnímu klientovi na míru a jeho hlavním cílem byla automatizace výrobního procesu. Robot měl za úkol zrychlit takt výroby na 30 sekund. Nakonec se nám podařilo proces zkrátit až na 20 sekund.

Aktuálně pracoviště obsluhuje jeden operátor, ale je navrženo tak, aby jej v budoucnu mohl obsluhovat i robot. Navíc to přispívá k bezpečnějšímu a přívětivějšímu pracovnímu prostředí.

Předchozí zkušenosti

Jaké to bylo pracovat pro top český startup VRgineers?

P: Byla to bez nadsázky největší pracovní výzva našich životů.

Byli jsme součástí týmu špičkových vývojářů, manažerů, a to vše pod vedením vizionáře Marka Polčáka. Jedná se o celosvětově úspěšný produkt, takže jsme se potkávali s odborníky z celého světa.

Měli jsme možnost pracovat na nejmodernějších technologiích současnosti. A navíc to všechno probíhalo ve spolupráci se skvělou partou lidí, se kterými se vídáme dodnes.

Na jakém produktu jste pracovali?

P: Byl jsem součástí týmu, který vyvíjel brýle pro virtuální realitu a letecké simulátory. Měl jsem na starosti celý supply chain – výrobu, logistiku a kvalitu.

V: Já jsem zajišťoval kompletní konstrukční vývoj produktů.

Co konkrétního jste se ve startupu naučili?

P: Dynamické prostředí startupu umí být velmi náročné, ale zároveň je to příležitost naučit se za krátkou dobu obrovské množství věcí – jak odborných (hard skills), tak měkkých (soft skills), třeba v oblasti vedení týmu a vyjednávání.

Výzvou pro nás bylo plnění krátkých termínů, takže jsme se museli naučit efektivitě a dobrému plánování. Získal jsem také zkušenosti s řízením interního týmu i externích firem při kooperacích.

O Holymeru

Jak velký máte tým a kdo má jakou roli?

P: Aktuálně je nás v týmu šest. Máme tři technology, dvě kolegyně na obchod a marketing a jednu na finance.

Ve druhém kvartálu 2025 budeme nabírat jednoho seniora a jednoho juniora na technologii a konstrukci, takže se pomalu rozrůstáme.

S jakými technologiemi nejčastěji pracujete?

V: Data pro projekty tvořím ve 3D v CADu SolidWorks. Kromě toho 3D tisk – jak plastu, tak kovu. Často využíváme i technologie zpracování kovů: obrábění, lití, lisování.

Jakou netradiční technologii jste v minulosti použili?

P: Dnes už tradiční 3D tisk byl před 8 lety doménou jen velkých vývojových firem. Byli jsme u toho zrodu a dodnes z toho čerpáme.

V: Často využíváme tradiční metody na netradiční věci.

Přemýšlíte i nad vlastními produkty?

V: Určitě. Sice zatím žádný nemáme, ale až nás nějaký napadne, určitě ho budeme umět vyvinout.

Co bylo nejtěžší na začátku podnikání?

V: Skloubit rodinu a práci tak, aby to bylo ke spokojenosti všech.

A z čeho jste měli největší radost?

V: Největší radost jsem měl z paletového vozíku – už jsem nemusel ručně překládat půltunové palety!

Spolupráce s Point One

Jste členy inkubátoru Point One ČZU. Co na něm nejvíc oceňujete?

P: V rámci inkubátoru vznikla spolupráce s jiným členem – Martinem Vodičkou na jeho projektu K3NN3T (Cannet), což jsou speciální ochranné síťky na plechovky.

Jak spolupráce s Martinem probíhala a s čím jste mu pomohli?

P: Spolupráce s K3NN3T byla fajn. Martin vymyslel a navrhl skvělý produkt. Začal tím, že si ho vyráběl sám v malém množství, většinou ručně. S rostoucí poptávkou a úspěchem potřeboval výrobu zrychlit, zefektivnit a snížit náklady.

Zohlednili jsme jeho požadavky a očekávanou investici do stroje a navrhli jsme poloautomatizované řešení. To stále potřebuje lidského operátora, ale výrazně zvýšilo výrobní kapacitu na tisíce kusů.

Při návrhu jsme už mysleli i na větší série – pokud se prodeje rozjedou, jsme připraveni pomoci s plně automatizovanou výrobou.

Doporučili byste inkubátor i dalším projektům?

P: Rozhodně! Workshopy jsou užitečné a témata velmi zajímavá. Spolupráce s mentorem (zejména v oblasti obchodu a marketingu) je pro nás klíčová.

Navíc jsme získali spoustu kontaktů a poznali další skvělé lidi, kteří jsou součástí inkubátoru a jeho komunity.

Závěr

Jaké máte plány na rok 2025?

P: Letos pracujeme především na rozšíření obchodních kontaktů. Máme rozjeté opravdu velké projekty, které chceme úspěšně dotáhnout do cíle. Čeká nás také rozšíření týmu a další růst firmy.

Kam byste to chtěli s firmou dotáhnout?

P: Naším cílem je od začátku budovat stabilní firmu, která tady bude fungovat i za 40 let. Chceme vytvořit prostředí, kam se budeme těšit chodit my i členové týmu. A samozřejmě nás baví dělat zajímavé a inovativní projekty.

Máte nějakou radu pro začínající podnikatele?

V: Nenechte se odradit. První prohra v podnikání neznamená, že to musíte hned vzdát!

Díky, Pavle a Vladimíre, za rozhovor. Držím palce v podnikání a ať se vám daří nacházet stále nová neotřelá řešení.

Rozhovor vedl Petr Kopeček.

 

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 180 projektům. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor nově vede od prosince 2024 Tereza Sobotková.

Podzimní nábor nových členů 2024 je za námi a Rada Point One 7. 11. 2024 vybrala celkem 16 nových členů, kteří se mohou za podpory inkubátoru vzdělávat v podnikatelských dovednostech a rozvíjet své projekty díky mentoringu, podnikatelské komunitě nebo využití skvělých prostor.

Rada Point One to tentokrát s výběrem neměla vůbec jednoduché. V rámci náboru, který probíhal od 2. 9. do 29. 10. 2024, celkem tedy 57 dní, se nám totiž přihlásilo neuvěřitelných 41 projektů. Přihlášky dorazily od studentů, doktorandů, absolventů ČZU a také z řad veřejnosti mimo univerzitu. Přihlášené podnikatelské plány a firmy se zaměřovaly především na oblasti spojené s potravinářstvím a gastronomií, smart zemědělstvím, odborným poradenstvím nebo udržitelností, což jsou také hlavní oblasti, které inkubátor podporuje. Přihlásily se ale i projekty z úplně jiných sektorů a ani ty nezklamaly, ba naopak!

Výběr nových členů probíhá v inkubátoru v rámci Rady Point One, která má 5 členů z řad zástupců univerzity, Point One a soukromého sektoru. Mimo jiné v ní sedí prorektorka pro rozvoj a udržitelnost – prof. Eva Vlková, vedoucí transferu technologií na ČZU Martin Brummel, zástupce katedry řízení na PEF ČZU Ladislav Pilař a vedoucí Point One Markéta Fejtová. Jako zástupce soukromého sektoru projekty vybíral Petr Kopeček, aktuálně investiční manažer fondu Seed Starter České spořitelny.

Po pečlivém uvážení z 20 předvybraných projektů bylo vybráno 16, kterým se na základě prezentace podařilo Radu přesvědčit, že budou schopni své podnikatelské nápady dále rozvíjet a akcelerovat s pomocí nástrojů, které inkubátor nabízí. Na ně se můžete podívat v přiložené grafice.

Statistiky náboru

Z celkem 41 přihlášených projektů bylo 66 % spjato s univerzitou, ať už šlo o studenty, absolventy, doktorandy či zaměstnance univerzity. Velká část přihlášek, celkem 34 %, s ČZU žádný vztah neměla. To může být dáno i tím, že si Point One postupně vybudoval pozici vyprofilovaného inkubátoru zaměřeného na zelené projekty a že funguje i osobní doporučení přesahující hranice univerzity. Osobní doporučení se tentokrát na celkovém počtu přihlášek podílelo z 25 % a velká část přihlášek přišla také z tradičního emailingu. Dobře fungovaly i další online, ale i offline aktivity.

V současnosti působí v Point One celkem 36 aktivních členů, 9 členů realizačního týmu a 23 stálých mentorů a buddies. Mezi nové členy inkubátoru se zařadili talentovaní podnikatelé. Za všechny jmenujme například: 8essence – ovocné příchutě do vody, BioCycleGrow – originální směs vitamínů, sloužící k doplnění chybějících živin v půdě, která je zaregistrována jako jediná v ČR u ÚKZUZ, Solar Green House – skleníky se zabudovanými solárními panely, TheMatch – aplikace pro vyhledávání nejlepších business a vzdělávacích akcí ve vašem městě, nebo Agrowings – speciální kamery pro drony.

Věříme, že nově přijatí talentovaní podnikatelé přinesou do podnikatelského světa inovativní a udržitelná řešení a pomohou tak k lepší a udržitelnější budoucnosti pro nás všechny. Držíme vám pěsti, je to ve vašich rukou!

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než stovce projektů. Sídlí na kolejích EFG v kampusu univerzity, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor vede a rozvíjí od února 2023 Markéta Fejtová, která inkubátor po dvou letech na konci roku 2024 opouští.

Antonín Müller společně se svým parťákem Štěpánem Hložkem jsou velcí podnikavci. Společně studují na PEF ČZU nový obor Inovativní podnikání a společně se také pustili do projektu Green Glazz. Díky němuž přinášení mechária, tedy malé ve skle uzavřené převážně rostlinné ekosystémy, do vašich domovů a kanceláří.

Kluci se také zapojili do mezinárodního projektu Green Hexagon, který na půdu ČZU přinesl Point One a kde díky svému nápadu a úsilí obsadili skvělé druhé místo. O svou podnikatelskou cestu se s námi poděli jeden ze zakladatelů Green Glazz – Tonda Müller, který nám poodhalil zákulisí jejich podnikání i svého pohledu na život či vzdělávání.

Ahoj Tondo, díky že jsi kývnul na rozhovor. Úplně na začátku nám prosím řekni, co studuješ na ČZU a jak tě to baví?

Ahoj, studuju na ČZU Inovativní podnikání, což je alternativa ke klasickému vzdělávání. Místo klasických přednášek probíráme věci v týmech, zakládáme firmy, reálně podnikáme a pomáhají nám koučové. Hrozně mě to nadchlo a jsem s tím maximálně spokojený.

Vím, že v rámci studia pracujete na různých projektech, do kterých všech jsi zapojen?

Ano, máme několik projektů. Vedle Green Glazz jsme třeba školili místní katedru práva ohledně umělé inteligence nebo se snažím facilitovat dialogy na základních školách na různá témata jako jsou sociální sítě, wellbeing atp. Slouží to jako alternativa k normální výuce, sdílíme tak naše projektové pojetí studia a přenášíme poznatky na další školy.

Představíš nám projet Green Glazz podrobněji?

Naše vize je vyrábět bezstarostnou zeleň, o kterou se lidi nemusí starat. Lidi tráví spoustu času v kancelářích, kde není obvykle moc kytek. Myslíme si, že to může být i tím, že se lidi o kytky nechtějí starat. Vyrábíme proto téměř bezúdržbové terária s rostlinami, kterým říkáme mechárka. Jsou to vlastně vybrané rostliny uzavřené korkovým uzávěrem ve sklenici, přes který může proudit vzduch, ale již ne vlhkost.

Je to krásná a bezúdržbová dekorace, o kterou se není potřeba starat. Stačí jednou za půl roku mírně zamlžit vodou. Vedle mechárek jsme začali dělat i mechové obrazy. To již nejsou živé rostliny. Jsou to zalakované mechy, ale je to stále zeleň a oživuje to hezky prostor.

Co zní skvěle a zeleně. Jak jste se k nápadu na výrobu mechárek dostali?

Firmu jsme založili se spolužákem Štěvem (Štěpán Hložek), který viděl podobnou věc na Instagramu. Přišlo mu to hezké a začal vyrábět první prototypy a zkoušet je prodávat na rostlinných burzách, ale úplně se nesetkal s úspěchem.

Před Vánocemi 2023 jsem ho oslovil a řekl jsem mu, že si myslím, že by to mohl být skvělý vánoční dárek. Rozjeli jsme výrobu 2 týdny před Vánocemi. Nakoupili potřebný materiál a domluvili se, že to budeme prodávat v menze na ČZU. Za 3 dny prodejů jsme udali přes 100 mechárek, což jsme vůbec nečekali. To byl začátek naší cesty.

Jaké jsou tvé oblíbené rostliny, které v teráriích používáte?

Nejvíc používáme fitónie, originálně jsou z deštných pralesů a jsou hezky barevné. Má nejoblíbenější barva je červená, dělá to hezký kontrast mezi ní a zeleným mechem. Můžeme ale použít i jiné rostliny např. kapradiny.

Čím se lišíte od konkurence?

Když jsme začínali, tak jsme přemýšleli, jaký typ mechárek dělat. V Česku jsme pár konkurentů našli, byly to jednotky na celou ČR. Drtivá většina z nich vyráběla či vyrábí terária dost velká. My jsme chtěli něco menšího tak, aby to mohl být hezký dárek a dalo se to posílat i poštou. Na to jsme se zaměřili a v tom stále vidíme velký prostor.

Co je největší výhoda vašich produktů?

Snažíme se být víc a víc udržitelnější. Používáme např. recyklované sklenice od vína. Láhve vypadají skvěle a lidi nám to ani nevěří, že jsou recyklované. Jsou to ale uříznuté skleněné láhve původně na víno.

Pomohla vám s vaším podnikáním nějak univerzita?

Určitě ano, např. se zajištěním prostorů k výrobě. Ze začátku nám pomohla také ověřit, zda bude náš koncept fungovat díky umožnění prodejů v menze. Účastnili jsme se také spousty lokálních akcí v kampusu ČZU. Teď už bychom se dokázali osamostatnit, ale ze začátku mít univerzitu na palubě byla velká výhoda.

Jak se vám byznys zatím rozvíjí?

Do současnosti jsme prodali již 1000 mechárií a do konce roku 2024 jich chceme prodat další 1000 až 2000. Uvidíme, jak nám to půjde.

 

Kdo všechno se na projektu podílí a jakou v něm má roli?

Štěpán Hložek a já jsme zakládající tým. Společně jsme vše začali a strávili na tom bok po boku opravdu hodiny času. Připojil se k nám také Michal Šlégl. Toho jsme přibrali již na konkrétní roli, na provoz e-shopu a na marketing.

Dlouho jsme se Štěpánem fungovali bez rolí, ale postupně je ta potřeba rolí vyšší a vyšší. Já se zabývám spíše logistikou a produktem, Štěpán zase spíše prodejem a také marketingem. Na určité akce a částečně na výrobu si již najímáme další studenty. Takže pokud by se k nám chtěl někdo připojit, dveře jsou otevřeny, určitě nám napište.

Byli jste součástí půlročního běhu inovátorů ze 4 zemí pod názvem Green hexagon, proč jste se do této iniciativy přihlásili?

Lákalo nás to slovo Green (smích). Přišla nám nabídka z inkubátoru Point One a celkem nás to lákalo. Vypadalo to jako přímo stvořené pro nás, tak jsme se do programu zapojili.

Čeho jsi na GH nejvíce ceníte a co vám účast přinesla?

Hodně přínosný byl workshop, který byl osobně v Rize, zaměřený na marketing. To byl pro nás obrovský přínos. Měli jsme 2 bloky, celkem téměř 12 hodin, což nás dost obohatilo a otevřelo cestu k dalším marketingovým kanálům a novým cestám, jak o marketingu přemýšlet.

Z programu máme také další poznatky, např. že bychom se měli více zaměřit na B2B prodej a zkoušet firemní zákazníky, kde se dá lépe škálovat. Také jsme se díky němu zaměřili na cenotvorbu jak na akcích, tak na našem e-shopu, což se projevuje pozitivně na našich prodejích.

Čekali jste, že můžete v konkurenci dalších 16 nápadů ze 4 zemí uspět a obsadit celkové 2 místo?

Ze začátku určitě ne, ale když jsme prošli bootcampem a připravovali finální pitch, tak nám přišlo, že se tam dost hodíme a šanci máme. Povzbuzovali jsme se navzájem a nakonec z toho bylo 2. místo, což je skvělé.

Máte z umístění radost? Dokážete to i nějak marketingově využít?

Radost máme, jen nás trochu zklamalo, že se hlavní výhra 5000 EUR nerozdělila mezi všechny výherce, jak bylo původně avizováno. O marketingovém využití jsme zatím neuvažovali.

Doporučili byste GH i dalším týmům?

Určitě ano, již kvůli zmiňovanému marketingovému workshopu a cestě do Rigy. To byl pro nás obrovský přínos a určitě to smysl dává. Doporučujeme.

Jaké máte s projektem Green Glazz další plány?

S projektem se určitě letos chceme zaměřit na firmy a také na vánoční sezónu. Plánujeme připravit více produktů a testovat naše limity, jak moc to dokážeme vyškálovat. Určitě si chceme vyzkoušet, jak moc nás to bude vše ještě bavit, jelikož jak se mění škála, tak se pomalu mění i naše role ve firmě. Jsme oba se Štěpánem zvědaví, zda u projektu zůstaneme, či ho předáme po operativní stránce postupně dál.

Iniciativu organizoval za českou stranu podnikatelský inkubátor ČZU Point One? Znali jste PO i před GH?

Ano, znali. Byli jsme v Pointu i na prohlídce a víme i o dalších akcích, které se tam děly.

Neuvažujete, že se stanete členy inkubátoru?

Uvažujeme. S narůstající škálou nám to dává smysl. Učení na Inovativním podnikání je spíše učení dovedností u lidí. Ohledně inkubátoru si myslíme, že by nám pomohl více se škálování byznysu.

Jakou přidanou hodnotu v inkubátoru hledáte?

Přístup k mentorům, kteří mají zkušenosti s podnikáním. Děláme všechno dost po hlavě, ale myslíme si, že spousta mentorů si podobnými věcmi již prošla. Takže doufáme, že síť mentorů by nám dost pomohla. Hledáme tedy profesní zkušenosti, které nám přinesou byznysové zkratky.

Inkubátor buduje i vlastní komunitu, je to něco, co by vás zajímalo?

Skvělou komunitu máme i tady na Inovativním podnikání, ale určitě bude přínosná i komunita Point one, jelikož v té naší se již pomalu stáváme spíše kouči nováčků. Víme ale, že potřebujeme i komunitu pro nás, která by nás dále posouvala a my se od členů v ní mohli dále učit.

 

Čím se zabýváš ve volném čase, pokud nepracuješ na projektu, nebo nejsi ve škole? Máš nějaké koníčky, u kterých relaxuješ, nebo které aktivně vykonáváš?

Co miluju je otužování a saunování. V rámci oboru jezdíme do Finska, jelikož náš obor vznikl ve Finsku. Je skvělé tam jet a inspirovat se. A hlavně sauna k Finsku patří, takže se to i skvěle doplňuje.

Hodně se snažím taky cestovat. Je to pro nás na oboru takový reality check. Hodně lidí si idealizuje, jak věci v zahraničí fungují, ale často to tak není. Někdy se tam můžeme inspirovat, ale často odjíždíme s vděčností, jak to u nás funguje lépe.

Jaké máš plány do budoucna? Je něco, co máš na svém bucket listu a určitě chceš v životě udělat?

Poslední dobou jsem se fakt našel v podnikání, ať už s Green Glazz, nebo s jiným projektem. Baví mě vyvíjet produkty i poznávat zákazníky. Taky bych rád jel na Erasmus do Finska na stejný obor a rád bych si zkusil podnikání i v jiném prostředí. Zatím jsem nenašel moc důvodů, proč to nezkusit, tak věřím, že pojedu.

Moc díky Tondo za rozhovor, držím pěsti s byznysem a třeba někdy na viděnou v Point One.

Autor rozhovoru: Petr Kopeček

Denisa Tichá v rámci svého doktorandského studia na České zemědělské univerzitě na fakultě FAPPZ vytvořila ve spolupráci s Ing. Miroslavem Jochem, PhD. svůj produkt Živý uhlík, a protože nechtěla, aby její práce skončila v šuplíku nebo pouze ve vědecké sféře, hledala cesty, jak založit vlastní business. V tu chvíli se na scéně objevil Point One, ve kterém je Denisa členkou od roku 2022.

Živý uhlík pomáhá zvířatům předcházet poruchám trávení. Přimíchává se do krmiva, aby pomohl navrátit střevnímu prostředí rovnováhu – výsledkem je spokojené bříško Vašeho zvířecího parťáka. Živý uhlík vzniká při ekologickém získávání elektřiny. Jeho krmením zvířatům pomáháme prevenci zažívacích obtíží, navíc spolu se zdravými bobky vracíme uhlík zpátky do půdy, kam patří.

 

Denisa se od roku 2021 profesně věnuje poradenství ve výživě koní a sestavování krmných dávek na svém webu Nakrmsikone.cz. Ve stejném roce započala i svou vědeckou dráhu v rámci doktorátu, kde se věnuje především výzkumu a ověřování účinků krmiv a doplňků, které mají potenciál předcházet onemocněním trávicího traktu u koní.

Deniso, řekni mi prosím, jak vznikl nápad na Živý uhlík.

Na výzkumu uhlí jsem strávila rok a půl. Cílem mé studie bylo zlepšovat výživu koní v České republice. Smutnou realitou výzkumu je, že pokud se nespojíš s nějakou firmou, výsledek uvidí jen pár výzkumníků a to, co jste zkoumali s tím v podstatě skončí.

Proto jsi se přihlásila do Point One, abys ukázala Živý uhlík světu?

Chtěla jsem to dostat mezi chovatele, protože jsem věděla, že to funguje a dává mi to smysl. 

Nebylo to tak, že bych se jednoho rána probudila a řekla si: „Tak teď začnu podnikat a budu velká businesswoman“, ale hledala jsem různé cesty a Point One byla jedna z nich.

Zmínila jsi, že uhlík vznikl ve spolupráci s Ing. Miroslavem Jochem, Ph.D., to je celý tvůj tým?

S panem doktorem Jochem jsme uhlík založili spolu. Bez něj by receptury nevznikly. Podílel se na výzkumu z hlediska know-how v oblasti výživy. V týmu je s námi ještě můj přítel, který nejen, že pomáhá s operativou, ale je velmi důležitou součástí týmu, protože je profesionální barista a dělá skvělé kafe. Zároveň mi vždy umí připomenout, abych si odpočinula a načerpala energii.

V roce 2022 jsi vyhrála 1. místo v evropské soutěži EWA (Empowering Women in Agrifood). Co tě přimělo se do soutěže přihlásit?

To byla úplná náhoda. Občas mi přijde, že moje podnikání je samá náhoda. O soutěži jsem se dozvěděla na univerzitě, a protože se vždy koukám na všechno, tak i na tohle. Rozhodla jsem se, že se přihlásím. Přiznám se, že v polovině přihlášky jsem si myslela, že to vzdám. Vyplnit to trvalo opravdu dlouho, a k tomu mi přišlo, že moje téma je velmi úzké na evropskou soutěž a nějaká výživa koní nebude nikoho zajímat. Jsem ráda, že jsem to nevzdala. Osobně si myslím, že v zemědělství je hodně žen, které by se mohly zúčastnit dalšího ročníku, ale hodně se jich právě nechá odradit samotným procesem přihlášení.

EWA je inovativní program zaměřený na podporu a rozvoj podnikání žen v oblasti zemědělství a potravinářství. Program je součástí iniciativy Evropského inovačního partnerství zaměřené na zemědělskou produktivitu a udržitelnost. Cílem EWA je podpořit ženy, které chtějí rozvíjet své podnikání v agro-potravinářském sektoru, poskytnout jim mentoring, odborné vzdělávání a přístup k síti odborníků a investorů v celé Evropě.

Takže počet žen v zemědělství už není tak zanedbatelný?

Musím přiznat, že ze začátku jsem vnímala, že je to hlavně chlapské prostředí. Ještě občas narazím na nějakého šéfíka, který mi to nedá jen tak zadarmo. Ale moje hlavní cílovka jsou z 98% ženy, které chovají koně. Hodně záleží také na studijním oboru. Někde více převažují ženy a naopak. Líbí se mi, že začínám více potkávat ženy i v oborech, kde dříve dominovali muži, např. zootechnika. Ženy do oboru vnášejí jiný pohled. 

Jak řešíš situace, kdy se potkáš s někým takto zatvrzelým, jak říkáš „šéfíkem“?

Je důležité si uvědomit, že tam nejsem od toho, abych se bavila s trenérem nebo s jezdcem. Jedu nakrmit koně. Nejdůležitější je pro mě, aby kůň byl zdravý a v pohodě. Naučila jsem se, že nelze vzdělávat člověka, který to nechce. 

V Point One jsi už rok a půl, jak vnímáš naší spolupráci?

Hodně mi to pomohlo ze začátku v tom, že tady byli lidé, kteří řešili úplně ty stejné věci jako já. V té době jsem ve svém okolí neměla nikoho, kdo by podnikal, a nejvíce mi pomohlo sdílení zkušeností. Kolikrát jsem si myslela, že moje problémy jsou obrovské a nikdo jiný je neřeší, ale uklidnilo mě že jsme všichni na stejné vlně.

Díky Point One jsi se spojila s projektem Dogsie, který také prošel inkubací. Společně jste vyvynuli produkt pro pejsky. Je to z důvodu úzké cílové skupiny koní (cca 100 000 koní)?

Já jsem v podstatě hrozně špatná businesswoman, protože to nebylo kvůli úzké cílovce, ale nápad vznikl doma u rodičů, kteří mají psa a kočku. Ti občas mají problém s trávením, takže jsem chtěla udělat něco, co pomůže i jim. Spolu s Dogsie jsme vyvinuli Černý uhlík pro pejsky a teď ještě pracuji na receptu pro kočky.

Deniso, moc děkujeme za skvělý rozhovor a přejeme hodně štěstí v dalších krocích Tvého podnikání!

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková