Jana Nápravníková z REFUGIA Laboratory se s námi podělila o své zkušenosti s podnikáním, členstvím v Point One a jak skloubit svou práci na ČZU s podnikatelskou sférou.

Jana se věnuje pedagogické a vědecké činnosti v oblasti parazitologie a chovu koní na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. O možnosti připojit se k Point One dlouho přemýšlela, a nakonec se rozhodla v poslední den náboru podat přihlášku.

„Šla jsem do toho, protože jsem chtěla propojit vědu s praxí.“

 

REFUGIA Laboratory je diagnostická laboratoř, která pomáhá veterinárním lékařům a chovatelům koní s racionálním přístupem k regulaci parazitů. Nabízí spolehlivé diagnostické metody a odborné poradenství. Jejich služby lze využít nejen při pravidelné kontrole zdravotního stavu zvířat a volbě vhodných preparátů, ale i v boji se stále se rozšiřující rezistencí parazitů vůči léčivům.

Jak jsi se dostala ke koním?

Nejsem z „koňařské“ rodiny, ale ke koním mě to odmala táhlo. Začala jsem jako dítě v jezdeckém klubu, v 18 letech si koně pronajala a pár let na to ke mně osud zavál klisnu, kterou mám doteď. Je jí už 27 let a společně s její dcerou si užívají důchod na pastvinách u našeho domu. Moji rodiče chtěli, abych šla na medicínu, ale já jsem jim, jak se říká, do toho hodila vidle a šla studovat ČZU, kde jsem letos obhájila doktorský titul.

Takže jsi doktorka.

Jsem. A protože se zabývám parazitologií koní, někteří chovatelé s humorem říkají, že jsem taková doktorka přes bobky. 

Jak jsi se z věčného studenta dostala k podnikání?

Když jsem byla na střední škole, tak jsem rok studovala v USA a žila u úžasné hostitelské rodiny. Moje první podnikatelská zkušenost proto byly překlady knih z angličtiny, hlavně s koňskou tématikou.

„Myšlenka založit laboratoř vznikla v rámci vědeckých projektů na univerzitě.“

Pověz mi něco víc o REFUGIA Laboratory.

REFUGIA Laboratory byla založena s úmyslem posílit propojení vědy s praxí. Naším hlavním záměrem je popularizovat vědu, vzdělávat odbornou veřejnost, poskytovat kvalitní diagnostiku a poradenství v oblasti parazitologie koní. Název vychází z latinského termínu „refugium“ – útočiště, který je v našem oboru silně spjatý s problematikou rezistence parazitů na léčiva, a to je v současné době obrovský problém.

Jak laboratoř funguje?

Pokud jde o laboratorní diagnostiku, tak vzorky jsou nám předány osobně nebo dorazí poštou. V žádance o vyšetření máme vyplněné informace, například jestli má kůň nějaké zdravotní potíže, jak je starý nebo kdy proběhla poslední léčba parazitů. Podle nich volíme vhodný typ vyšetření vzorku a tyto informace uvedeme také do protokolu s výsledky, aby ošetřující veterinární lékař měl dostatek informací pro správnou interpretaci výsledků a mohl zvolit ten nejvhodnější postup. Výsledky často s veterinárními lékaři konzultujeme.

Mně přijde vtipné, že někdo vezme trus, zabalí ho do krabičky a pošle poštou. Do čeho se to balí?

Nejlepší zkušenost máme se zip sáčky. Stačí je jednoduše otočit naruby a mohou sloužit jako rukavice pro odběr vzorku. Po odebrání vzorku uzavřeme zip, sáček popíšeme a je to. Takové balení je skladné, nepropustné a nerozbije se. Někdy obdržíme balík, který váží několik kilogramů, a zjistíme, že obsahuje vzorek pouze od jednoho koně, přestože jeho hmotnost odpovídá vzorkům stáda třiceti koní. Proto se snažíme chovatelům poradit, abychom získali kvalitně odebraný vzorek a oni to měli co nejjednodušší. Využíváme přepravu, která nám garantuje doručení do laboratoře druhý den ráno, i když je zásilka podaná v té nejzapadlejší vesnici na opačném konci republiky.

„Snažíme se, aby vyšetření měla smysl a majitel zbytečně neplýtval finančními prostředky.“

Takže vy koně nikdy osobně nevidíte?

Většinou nemáme možnost koně vidět, s výjimkou případů, kdy provádíme odběry osobně přímo ve stáji. Pro nás to ale není jen vzorek a výsledek vyšetření v protokolu. Se stájemi máme často navázanou dlouhodobou spolupráci, což nám dovoluje sledovat stav koní v širším časovém horizontu. Kromě toho disponujeme detailními informacemi od chovatelů a veterinárních lékařů, které nám umožňují nabídnout poradenství na míru.

Zmínila jsi rezistenci parazitů. O co se jedná?

Anthelmintická rezistence je schopnost parazitů odolávat účinkům léčiv, což představuje celosvětový problém v chovu hospodářských zvířat, včetně koní. V praxi to znamená, že léčba může mít omezený nebo dokonce žádný účinek. To má dopad nejen na zdraví koní, ale i peněženku chovatele. Proto výskyt rezistence ve stájích pravidelně monitorujeme. Rezistence se postupně rozvíjí a my můžeme ovlivnit rychlost jejího nástupu tím, jak racionálně k léčbě parazitů u koní přistupujeme. V České republice se rezistence vyskytuje a některé populace parazitů jsou rezistentní i na více léčiv současně. V blízké budoucnosti se může stát, že v důsledku rezistence budeme mít problém parazitární infekce efektivně řešit.

Jaké máš teď plány s Refugia Laboratory? Kam se chceš dostat například do příštích pěti let?

Ráda bych se zaměřila na vzdělávání chovatelů, abychom jim mohli přiblížit principy racionálního přístupu k problematice parazitů koní. V chovatelské komunitě koluje mnoho pověr a zažitých praktik, které lze v současném vědeckém kontextu zlepšit. Snažíme se tuto situaci změnit a přenést aktuální informace do praxe. Naším cílem je nabízet kvalitní služby v diagnostice a současně pomáhat vzděláváním a konzultacemi.

„Podnikání může být jako na houpačce, ale člověk si v Point One uvědomí, že v tom není sám.
Když je s ní zrovna dole, komunita ho nakopne, aby ji dostal zase nahoru.“

V čem ti pomáhá Point One?

Point One mi poskytuje podporu, kterou bych jinak neměla. V týmu jsou odborníci v oboru a současně je zde celá komunita lidí, kteří čelí podobným výzvám a jsou schopni nabídnout pomoc a sdílet své zkušenosti. To považuji za velké pozitivum. Pravidelné workshopy mi pak umožňují rozšířit si znalosti a nahlédnout na problematiku novým pohledem. Za to všechno jim patří velké poděkování.

Jak tě Point One posunul?

Směřuje mě a nutí se posouvat. Měla jsem v úmyslu náš projekt postavit na solidních základech a Point One mi v tom významně pomáhá. Díky této zkušenosti jsem si rozhodně rozšířila své obzory.

Díky za rozhovor, Jani. Držíme palce, ať jde všechno podle představ.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Mladí podnikavci opět vyprodali populární akci Startup Night, tentokrát s pořadovým číslem 4, která se konala 15. 11. v krásných prostorách zrekonstruované funkcionalistické budovy Václavák 22. Více než 200 nadšenců do startupů a technologií mělo možnost vyslechnout si přednášky od stálic české tech a startupové scény jako Tomáš Havryluk (ex-Alza.cz), Martin Mazanec (Fitify App), Ondřej Homola (N1) či Tichomír Jenkut (Presto Ventures). Další pokračování největšího studentského byznys networkingu v Česku opět inspirovalo, bavilo a hlavně propojovalo!

Jak vše probíhalo?

V pořadí již čtvrté setkání zapálených podnikavců otevřel úvodní řečí Michal Andera z VŠE, duchovní otec tohoto konceptu, který stojí za komunitní organizací spoluPRACUJEME, jež Startup night pravidelně pořádá. Následně svou zdravici přednesl také Tichomír Jenkut jako zástupce hlavního sponzora z venture kapitálové investiční společnosti Presto Ventures.

Po úvodních řečích přišel na řadu řízený speedating a v salónku začaly také přednášky výše zmíněných hostů. Přednášky si nenechali ujít ani další startupoví matadoři jako Michal Hubík (Aktin), Miroslav Uďan (Shoptet), Lukáš Kovač (Qerko), Otakat Šuffner (FTMO) nebo David Procházka (Donio) a další.

Co se dělo na workshopech?

První workshop odstartoval Ondra Homola s tématem – Pitchni svůj projekt, v rámci kterého dával feedback na představené nápady a rozjeté projekty a jeho showmanská podstata se jako vždy nezapřela. Následoval Tomáš Havryluk s přednáškou o rozdílech mezi korporátním a startupovým prostředím, v rámci které představil hlavní rozdíly mezi kulturním pojetím obou světů.

Následně na scénu přišel Martin Mazanec, jež posluchače zásoboval tipy a příběhy z budování jeho veleúspěšné aplikace Fitify App a její globální expanze. Jako poslední vystoupil Tichomír Jenkut s tématem – Jak se nepodělat z raisování peněz, které patří ve startupovém světě k hlavnímu způsobu financování úspěšných projektů.

Po přednáškách následoval volný program a networking za doprovodu DJe a občerstvení od Pizza Hut a Zrno zrnko. Atmosféra byla jako vždy skvělá a akce se protáhla do pozdních nočních hodin. Lidé se bavili, networkovali a získávali nové kontakty, feedback a možná došlo i na vznik nových spoluprací či byznysů. Zkrátka, bylo skvělé vidět, kolik mladých zapálených tvůrců chce měnit svět a posouvat se kupředu.

Poděkování

Bez partnerů a spolutvůrců by to však ani nyní nešlo! Velké díky patří hlavnímu partnerovi – Presto Ventures. Dále nesmíme zapomenout na eLegal, Pražský inovační institut, Hlavní město Praha, Zichovec, Zrno zrnko či Pizza Hut. A samozřejmě ani na spolupracující univerzity a inkubátory jako Point One a další. Ještě jednou všem moc díky a vidíme se u dalšího pokračování, tedy u Startup Night vol. 5 na jaře 2024.

Speciální poděkování za organizaci patří Pavlíně Frydrychové ze spoluPRACUJEME. Moc díky Pavli!

Autor:

Petr Kopeček

Podzimní nábor v roce 2023 je u konce a Rada Point One již vybrala nové projekty, které se připojí ke stávajícím členům našeho inkubátoru. Nábor do Point One i tentokrát přinesl mnoho zajímavých projektů a nadějných podnikatelů.

Celkem se přihlásilo 17 týmů, z nichž 12 bylo přímo z České zemědělské univerzity, což představuje 71 % všech přihlášek. Po důkladném posouzení a následné prezentaci před Radou Point One bylo vybráno 13 projektů, které se stanou součástí nového inkubačního běhu.

Nábor probíhal 42 dní, konkrétně od 18. září do 29. října 2023. Po této intenzivní fázi byli vybraní uchazeči pozváni na Radu Point One, která se konala 2. listopadu 2023. Nově přijatí členové, z nichž 9 pochází z ČZU, se od 9. listopadu 2023 zapojili do nového inkubačního programu, kde budou mít příležitost dále rozvíjet své projekty a nápady s pomocí mentoringu, workshopů, odborníků, podnikatelské komunity a využití našich prostor.

Mezi podzimními nováčky najdeme širokou škálu zaměření – od pěstování pokojových rostlin a průmyslové výroby až po inovativní řešení v oblasti udržitelné dopravy. Všechny přijaté projekty jsou uvedeny na přiložené grafice.

Náš tým Point One se těší na spolupráci s novými členy a věří, že jejich projekty přinesou mnoho pozitivního nejen na půdě ČZU, ale i v širším podnikatelském prostředí.

Point One ČZU
Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 99 projektům a firmám. Sídlí na kolejích EFG, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo Point One Pitchuj Startup. Inkubátor vede a rozvíjí od února 2023 Markéta Fejtová.

Autor:
Ing. Tereza Roučková

Teplé letní měsíce většinu z nás vyhání k vodě, ale pro Hanu Součkovou to znamená úplně jinou zábavu. Právě teď se Hanka na své farmě v Semicích musí otáčet, protože léto pro ni znamená hlavní sezónu. Mezi její každodenní náplň patří pletí pole, sklízení úrody, ale i marketing. Byli jsme se za Hanou podívat, jak jí to šlape na farmářském trhu na Malé straně. Kromě většího vhledu do jejího podnikání jsme si odnesli i fialový květák a další dobroty, kterými nás Hanka obdarovala. Pojďme se společně podívat, jak takové farmaření u Hanky vypadá a proč se vyplatí chodit do posilovny.

Hana na své farmě pěstuje zeleninu, bylinky a jedlé květy ekologicky šetrným způsobem. Jedním ze způsobů je organické hnojení, které zajišťují zvířata na farmě. Hanky snem je dodávat svou produkci do luxusních restaurací, což se jí už částečně plní. Zeleninu prodává na farmářských trzích a online přes Scuk a Košík.

„Mít radost z toho, co dělám, ale i jak to dělám. Tak, abych se za své počínání nemusela stydět“ říká Hana Součková.

Jak tě napadlo, že chceš farmařit?

Mám vystudované ekologické zemědělství na ČZU. Naše rodina v tom má tradici. Už můj děda farmařil na stejných pozemcích, na kterých teď farmařím já. Přesto je to takový dlouhý příběh. Zkusila jsem spoustu zaměstnání, kdy jsem byla obsluha v café Savoy, pracovala jsem na Primě a PR agentuře, dokonce  jsem byla zaměstnaná na ministerstvu vnitra. Studovala  jsem semestr na právech a bydlela jsem v Praze. Bylo to pro mě takový prostředí, že jsem nevěděla, co tu mám dělat. Jsem prostě typický vesničan. Začala jsem chodit do fitka, a abych to zkrátila, můj trenér pomáhal dělat zemědělcům dotace. Tak jsme si tak povídali, a on: „Tady tě to nebaví, říkáš, že vaši mají pole. Nechceš to zkusit?“ Odpověděla jsem mu na to, proč vlastně ne, a přestěhovala se zpět do Semic.

Co na to rodiče?

Zašla jsem za taťkou že bych teda chtěla nějaký pole a on na to: „Jo jasně, jsem zvědavý, jak tě to po měsíci bude bavit.“ Když jsem u toho vydržela rok, tak jsme nakoupili nové stroje. Rodiče mě podporují hodně, jsou i moji zaměstnanci. Já vždycky říkám, že mám velké štěstí na rodiče.

Ty teď provozuješ rodinnou firmu. Jak vám to klape?

Ono to může znít idylicky, že to je rodinná farma, ale někdy to je pěkná bouřka. My se dokážeme pohádat nebo mít ostřejší výměnu názorů a za hoďku už je to v pohodě. Jsme si pak schopni k tomu zpětně sednout a v klidu to vyřešit.

„Řídit letadlo neumím, ani loď, ale mám řidičák na traktor a řídila jsem i kombajn.“

Co tě na farmaření baví úplně nejvíc?

To, že je vidět za mnou ta práce. Mám velkou radost, když něco zaseju nebo zasadím, a pak vidím, jak to vyroste. Další takový můj motor je, když se ke mně vrací zákazníci zpátky a můžu se tady s nimi pobavit. Také mě baví možnost si sama organizovat čas a mít možnost si věci dělat, tak jak chci. Ať už je to styl, jakým hospodaříme, nebo třeba obaly našich potravin.

Co je ta věc, která tě dokáže zvednout ve 4:00 ráno z postele 7 dní v týdnu 9 měsíců v kuse a dostat tě na pole?

Mám nastavenou jak osobní, tak firemní vizi. Mám to napsané rukou, abych to měla hezky vryté pod kůži. Firemní vizi znají všichni zaměstnanci a sdílíme ji spolu.

Co tě nebaví nebo co tě dokáže demotivovat?

Třeba když je hodně pletí, tak mě to nebaví nebo někteří zákazníci. Zákazníci chtějí bio zeleninu, takže si to koupí ode mě, ale pak jsou naštvaný že na kapustě vidí jednoho broučka.

Podělíš se s námi o něco z tvé  firemní vize?

Třeba bod ohledně týmu a atmosféry v tom týmu. Sice nemám moc lidí, ale docela si vybírám, protože pak se pracuje úplně jinak.

 

Díky za rozhovor, Hani, a držíme palce.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Společnost VAFO PRAHA s.r.o. pokračuje ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU, který od roku 2015 na České zemědělské univerzitě v Praze podporuje udržitelné nápady a myšlenky a poskytuje profesionální zázemí a služby pro začínající i zaběhlé podnikatele v oblastech jako udržitelnost, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin.

Přes rok trvající spolupráce s Point One byla povětšinou marketingově orientovaná. Na obzoru se však rýsuje možná kooperace se členem inkubátoru – Živý uhlík, který se zaměřuje na využívání vedlejšího produktu při spalování biomasy pomáhající při prevenci zažívacích problémů u koní i dalších zvířat. Projekt Živý uhlík zakladatelky Denisy Tiché, zvítězil v rámci demo day – soutěže o nejlepší startup Point One 2022, a zaujal i Petra Kříže, člena představenstva VAFO Group a současně ředitele M&A, který zasedl v porotě.

„U naší vlajkové značky Brit od počátku razíme heslo prevence výživou a zdraví mazlíčků je pro nás to nejdůležitější. Proto mě oslovil projekt využívající Živý uhlík při prevenci zažívacích problémů. Jsem rád, že jsem se mohl soutěže zúčastnit a na vlastní oči vidět mnoho zajímavých projektů, které se snad budou i nadále rozvíjet, a i několik příležitostí pro další spolupráce mezi ČZU a naší společností,“ uvádí Petr Kříž.

Udržitelnost

Pokračování partnerství s inkubátorem, potažmo univerzitou, dává smysl i z hlediska udržitelnosti. ČZU je nejekologičtější univerzitou v Česku podle žebříčku UI GreenMetric a svou praxí může inspirovat. Společnost VAFO v minulém roce představila své Závazky udržitelnosti 2025, pomocí nichž chce snižovat dopady svého podnikání na planetu a je v této oblasti průkopníkem i mezi světovými výrobci krmiv pro domácí mazlíčky. V rámci pěti pilířů udržitelného podnikání chce dosáhnout:

• Využívání recyklovatelných materiálů v obalech krmiva VAFO až z 95 %.
• Nárůst obsahu udržitelných ingrediencí o 50 %.
• Zvyšování využívání obnovitelných zdrojů, cílem je pokrýt 25 % celkové spotřeby.
• Snížení emisí CO2 ve všech procesech skupiny.
• Zvýšení ekologicky odpovědného chování všech zaměstnanců a jeho monitoring.

„Jsme velmi rádi, že jsme mohli prodloužit spolupráci s ČZU, ke které má VAFO velmi blízko. Nejen, že se zabývá oborem potravinářství, stejně jako my, ale řada kolegů spojilo svá vysokoškolská studia právě s touto univerzitou. Věřím, že spolupráce a sdílení know-how povede k dynamickému rozvoji na obou stranách, jehož výsledkem budou projekty aplikovatelné v našem podnikání a budoucí rozvoj spolupráce,“ uvádí Petr Kříž.

„To, že firma s tak velkou tradicí a renomé s námi prodloužila spolupráci je pro nás skvělá zpráva. Moc si toho vážíme a věříme, že se potvrdí naše předpoklady oboustranně výhodné dlouhodobé spolupráce a že bude vznikat stále více kooperací mezi našimi podporovanými projekty a VAFO PRAHA,“ dodává Markéta Fejtová, manažerka inkubátoru Point One ČZU.

VAFO PRAHA s.r.o.

Rodinná firma VAFO PRAHA s.r.o. je největším českým producentem krmiv pro psy a kočky. Od roku 1994 vyrostla na téměř 800 zaměstnanců s pobočkami a továrnami v 7 evropských zemí. Řadí se mezi hlavní evropské hráče v segmentu pet food a vyváží výrobky do více než 85 zemí světa. Ročně vyprodukuje přes 200 tisíc tun krmiva pro zvířata. Majitelem společnosti je Pavel Bouška, který společnost převzal po svém otci, řádově ji zvětšil a dostal mezi přední evropské výrobce krmiv. Obrat skupiny VAFO Group a. s. přesáhl v roce 2021 8 miliard korun.

Point One ČZU

Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 80 projektům a firmám. Sídlí na kolejích EFG, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo pitch night. Inkubátor vede a rozvíjí od února 2023 Markéta Fejtová.

Autor: Petr Kopeček

25. dubna se v prostorách Haly 40 v Holešovické tržnici v Praze sešlo na 300 budoucích i zkušených podnikatelů, studentů z 5 pražských univerzit, ale i investorů, stakeholderů a hostů ze startupového ekosystému. Proběhl zde největší studentský byznys networking v Česku. Třetí pokračování úspěšné Startup night inspirovalo, bavilo a hlavně propojovalo!

Oblíbený studentský formát setkávání – Startup night, představil nadupaný program a spoustu zajímavých podnikatelských jmen z českého inovačního ekosystému. Mimo spontánní networking probíhalo jako obvykle pitchování startupů. Projekty z jednotlivých univerzit – ČZU, ČVUT, UK, VŠCHT i VŠE, si tentokrát zasoutěžily o peněžní odměnu, energii od Redbullu a využití prostor od Point One na celý semestr zdarma. Na pódiu vystoupili např. TomChai, přinášející orientální čajové chutě, Intellmaps, digitální dvojče pro správu budov a infrastruktury, nebo Balance in Motion, eko-design studio, zaměřené na ekologická řešení pro nové produkty, jež si tentokrát odneslo cenu večera a jež se v současnosti inkubuje v Point One ČZU.

Pro nadšence do seznamování byl připraven řízený speed networking, kterého se účastnilo i mnoho velmi zkušených podnikatelů a founderů.  Začínající startupisté se s nimi mohli seznámit a představit si vzájemně své byznysové aktivity, kterým se věnují. Mezi hosty bylo možné potkat např. Pavlínu Louženskou (Holky z marketingu), Vojtu Ročka (Presto Ventures), Ladislava Veselého (Slevomat), Vasila Kostinu (Wrest), Jiřího Valacha (Transfer technologií UK), Petra Kopečka (CzechInvest), Michala Stefana (Dex Innovation Centrum), Viktora Holého (Longetivity Forum),  a mnoho dalších founderů a lidí z ekosystému.

„Startup night je unikátní platforma pro setkávání nadaných studentů s profesionály ze startupového ekosystému. Její rostoucí obliba to jen dokazuje. Jsem moc ráda, že jsem se mohla tento rok podílet na uspořádání 3. ročníku a už se nemůžu dočkat na ten 4. Ten nás čeká na podzim 2023,“ doplňuje Pavlína Frydrychová ze Spolupracujeme a Point One, jež 3. ročník zajišťovala.

A jaké byly ohlasy z řad studentů?

„Startup night patří mezi akce, jejíž formát je v ČR ve stejné cílové skupině poněkud jedinečný. Inspirativní tvůrci, zkušení lídři, investoři kreativci a další skvělí lidé. Nejvíce oceňuji neformální přátelskou atmosféru, kterou je celá akce prosycena a přirozeně vybízí k vzájemnému propojování,“ zamýšlí se Pavla Chadimová z řad studentstva.

Atmosféru celé akce můžete nasát z tohoto videa:

„Akce se protáhla do pozdních nočních hodin. Lidé se bavili, networkovali a získávali nové kontakty, feedback a snad i budoucí přátelství. Bylo skvělé vidět, kolik mladých zapálených tvůrců chce měnit svět. Stavět startupové projekty není snadné, ale s touto proaktivní novou generací tvůrců se o naši budoucnost nemusíme bát,“ dodává Petr Kopeček, ředitel Odboru startupů v CzechInvestu.

Bez partnerů a spolutvůrců by to nešlo! Moc díky všem za důvěru a vidíme se při 4. pokračování na podzim 2023!

Organizátoři: Pražský Inovační Institut, Spolupracujeme, Podnikatelské a Inovační Centrum Prahy, Point One ČZU, H40, Praha hl. město

Zapojené univerzity: Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické, Univerzita Karlova, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola ekonomická.

Autor: Petr Kopeček