Upcyklované textílie nebo čedičová vlákna. Projekt V Pytli hledá alternativu k jednorázovým obalům

Eva Andrejsová a Háta Vicherková jsou kamarádky, které dala dohromady tak trochu náhoda. Seznámily se při organizaci výstavy Otisk, na které Háta vystavovala své obrazy a Eva dělala kurátorku. Sedly si názorově i lidsky, a tak se spolu pustily i do další projektů, mimo jiné i do hledání náhrady jednorázových obalů. Právě proto vznikl projekt V Pytli nabízející řešení, jež dokáže jednorázové obaly v určitých případech elegantně nahradit.

Ahoj Evo a Háto, můžete nám představit svůj projekt jednou větou?

Myslíme si, že bychom měly veškerou svou inteligenci, vynalézavost a kreativitu směřovat na projekty spojené s udržitelnou budoucností. Proto se společně s firmami a lidmi kolem nás snažíme ulehčovat naší planetě od jednorázových plastových obalů a poukazujeme na neekologičnost textilního průmyslu.

Jak přesně to děláte?

V první řadě se soustřeďujeme na upcyklaci textilu, který by se bez užitku vyhodil. Z něj pak vyrábíme náš první produkt – set na výrobu povoskovaných ubrousků, které jsou lehce omyvatelné a dají se používat velmi dlouho. Snažíme se tímto způsobem poukázat na negativní dopady konzumní společnosti a dávat veřejnosti prostor k zamyšlení nad touto problematikou. Kromě tohoto setu, který si zákazník může poskládat podle svých představ, nabízíme i možnost edukativních workshopů, kde se právě o problematice nadměrné spotřeby v rámci vlivu na životní prostředí bavíme.

Druhou větví našich současných aktivit je vývoj náhrad plastových vaků tzv. big bagů, které se používají především ve stavebnictví na manipulaci s různými materiály. Plastové vaky mají poměrně krátkou životnost a následně se většinou vyhodí. Oproti tomu náš GeoBag, který vyvíjíme z čedičové textílie, má uzavřený cyklus výroby a dá se jednoduše mnohonásobně recyklovat, téměř jako sklo. Vlastnostmi se vyrovná současným pytlům a v některých ohledech je i předčí. V ideálním světě to může v budoucnu fungovat tak, že stavební firma si koupí naše Geobagy, následně nám vrátí ty použité a díky tomu získá výraznou slevu na pytle nové. Navíc si tím vyřeší obalový waste management.

Jak jste se dostaly k poměrně dost netradičnímu materiálu jako je čedičová textílie?

Když jsme hledaly materiál, který by splňoval naše představy o recyklovatelnosti a dlouhodobém využití, strávily jsme spoustu času poměrně detailní rešerší a objevily právě čedič. Na druhou stranu tento materiál není zas tak netradiční, jen se o něm moc nemluví.

Čedičová textílie

Jak se z čediče, tedy horniny, vyrábí textílie?

Samotná výroba je celkem jednoduchá. Nejprve probíhá výroba čedičového vlákna, která vyžaduje roztavení drceného a promytého čedičového kamene při přibližně 1 500 °C. Roztavená hornina se potom vytlačuje malými tryskami za vzniku dlouhých čedičových vláken tzv. nekonečné vlákno. Ty se po zchlazení navíjejí na cívky, se kterými se pracuje podobně jako s jakýmkoliv jiným vláknem v tomto stavu, ačkoli má svá drobná specifika.

Jak probíhá následně výroba vašich produktů?

Abychom dosáhly svého cíle – udržitelnosti a ekologičnosti, oslovujeme zejména české a slovenské partnery. Probíhá to přibližně tak, že s kvalitou materiálu a s otázkami spojenými s výzkumem nám radí pan prof. Petr Louda z TUL a na samotné výrobě spolupracujeme se slovenskou firmu ITOSS. Další partnery pak oslovujeme pro recyklaci použitých pytlů a pak se cyklus uzavírá a jsme zase u testování recyklovaného materiálu a výroby nových produktů.

Kde se s projektem nyní nacházíte?

Povoskované ubrousky (první produkt), se blíží do zdárného finále. Chceme jej veřejnosti oficiálně představit na přelomu září a října. GeoBag (druhý produkt) se nachází ve fázi testování prototypů a zkvalitňování výroby.

Jak jste se k výrobě obalových materiálů vůbec dostaly?

Byla to poměrně dlouhá cesta. Chtěly jsme začít s docela odlišným projektem. Týkal se dodávání farmářských výrobků do pražských večerek a obchodů s potravinami. Po nějaké chvíli strávené nad tímto projektem jsme ale vyhodnotily, že nám mnohem více vadí problematika obalových materiálů. A to jak těch pro konečné zákazníky, tak těch pro transport.

Co vás motivovalo s projektem vůbec začít?

Byla to nespokojenost a zážitky s neekologickým chováním jak nás samotných, tak lidí v našem okolí. Jednoho večera jsme se proto rozhodly, že už nechceme jen pasivně komentovat současnou situaci a založily jsme rovnou firmu.

Kam byste to chtěly s projektem dotáhnout?

Do prvotřídního pytle! (smích). Rády bychom dodávaly vaky velkým stavebním firmám a posunuly ideu udržitelných obalů mezi co nejvíc lidí. Také bychom se chtěly jako firma rozrůst o více členů a společně vymyslet další udržitelné obaly z nových materiálů.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč jste se rozhodly vstoupit do Point One?

Pociťovaly jsme potřebu konzultovat naše kroky s odborníky. Vstoupit do Point One nám doporučili pánové Jakub Domitra a Ondřej Lipold z platformy Busyman. Za kterými jsme s projektem přišly úplně na začátku.

Co je pro vás největší přidaná hodnota inkubátoru?

Celý inkubátor je největší přidanou hodnotou sám o sobě! Každému, kdo má nějaký nápad, který by chtěl rozvinout a neví si rady jak začít, bychom ho určitě doporučily. Inspirativní je jak samotné prostředí, tak i workshopy, které se po čas inkubace konají a jejichž lektoři jsou ochotní nám pomáhat i mimo samotné přednášky.

Když už jsme u těch mentorů a lektorů, máte nějakého oblíbeného?

Ano, máme. Naší oblíbenou mentorkou je Gábina Dlouhá. Přesně rozpoznala, jaký přístup mentorování je nám sympatický a lidsky jsme si sedly. Nejvíc nám pomohla s utříděním důležitých úkolů a jejich logickým řazením za sebe. Také nás v každé situaci uměla propojit na lidi, co nám pomohly s konkrétní situací, kterou jsme zrovna potřebovaly řešit. Prostě skvělá souhra!

Co byste doporučily lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Dát si na balkóně flašku vína, postěžovat si na problémy, které je trápí, a pak se pokusit na ně najít řešení. No a pak už se jen dát do práce.

Moc díky za rozhovor Evo a Háto, ať se vám s projektem daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Poznej své geny. Zjisti, jak správně jíst, cvičit a dbát o své zdraví s Life Test

Láďa Žatečka se od svých 20 let zajímá o zdravý životní styl a dbá také o svůj jídelníček. Vystudoval magisterský obor Výživa a potraviny na ČZU, kde ho genetika zaujala natolik, že se rozhodl pokračovat v oboru Nutriční genetika i v doktorském studiu. Mimo to se několik let živil jako nutriční poradce a trenér pro Spartan race a šlo mu to natolik, že po zrecenzování knihy o genetických predispozicích a stravě dostal nabídku stát se společníkem v nově založené firmě a vytvářet jedinečné produkty postavené právě na odhalování genetických predispozic. Tak se dostal ke společnosti Life Test, kterou téměř 2 roky vede a se kterou se nyní inkubuje v Point One.

Ahoj Láďo, můžeš nám představit váš projekt jednou větou?

Jasně, jsme první genová kafeterie, která umožní víceméně každému objevit, co skrývají jeho geny.

Co si máme pod pojmem genová kafeterie přesně představit?

Většina genetických služeb funguje tak, že si zaplatíte za kompletní výsledek testů, který obsahuje podle nabídky například 20 různých genových predispozic, což je pochopitelně celkem drahé, a pokud chcete zjistit dodatečně další predispozice, musíte si koupit opět celou sadu. Náš produkt je jedinečný v tom, že si zaplatíš pouze za základní analýzu a další výsledky, které tě budou zajímat, si otevíráš a dokupuješ postupně již bez nutnosti dalšího odběru vzorku krve. Tím, že dokážeme analýzy dělat v ČR, jsme také cenu srazili oproti konkurenci hodně dolů.

Na co se v Life Test přesně zaměřujete? Testujete také predispozice k vážným onemocněním?

Ne, na to se nezaměřujeme, to dělají laboratoře přímo v nemocnicích. Většinou se jedná o testování predispozic na dědičné choroby. My se specializujeme na určení předpokladů spojených se zdravým životním stylem jako je příjem živin, sklony k nadváze, sklony k nedědičným onemocněním, regenerační kapacita, typ svalové struktury, sklony k poranění a mnohé další.

Popiš mi prosím Láďo, jak to celé funguje?

V současnosti nabízíme 3 produkty – První je genetická analýza pro spalování tuků. V rámci tohoto balíčku v základu zjistíte genetické předpoklady pro nastavení jídelníčku nebo předpoklady pro spalování tuků. Druhý produkt nabízí genetickou analýzu pro lepší výkon. Zde v základu zjistíte vaše sportovní předpoklady, zda jste víc silový nebo vytrvalostní atlet a tak podobně. Třetí balíček je zaměřen na lepší zdraví. Nabízí informace o predispozicích ke zdravotním rizikům a doporučení, jak se s tím dá pracovat.

Každý z produktů se dá koupit ve třech variantách – basic, premium a premium plus podle toho, kolik genetických predispozic si chcete na začátku otevřít (1, 5 nebo 10). Pokud si službu objednáte, přijde vám domů odběrová sada s návodem, jak odebrat kapku krve z prstu. Následně nám vzorek krve pošlete zpět a do 10 dnů objevíte v aplikaci na webu výsledky vaší genetické analýzy včetně doporučení vycházejících z posledních vědeckých poznatků, jak na genové předpoklady reagovat.

Chápu to správně, že si člověk udělá samoodběr krve?

Ano, to je jedna z možností. Ta druhá je, že přijde na některý z našich odběrových dnů. Každých 14 dní odebíráme na Praze 1 a občas i u našich partnerů třeba na Kladně, v Brně nebo v Kolíně. Tahle analýza je také o trochu levnější.

Kde vaše služby mohou lidé najít?

Určitě na našem webu www.lifetest.eu. Jinak spolupracujeme po celé ČR s výživovými poradci, nutričními terapeuty, trenéry, fyzioterapeuty, majiteli fitek a dalšími lidmi. Naši partneři tuto službu zprostředkovávají svým klientů a zároveň s ní potom pracují dál. Mohou ji také využívat v rámci svého osobního marketingu, aby se na trhu odlišili, protože třeba mezi výživovými poradci je u nás velká konkurence. Dále spolupracujeme s některými influencery a sportovci jako je například Jirka Kadlčík, nejsilnější muž světa do 105 kg nebo Miloš Petrášek, zápasník MMA.

 

Láďa Žatečka

Ladislav Žatečka, CEO – LIFE TEST

Co díky vaší službě mohou lidé ve svém životě zlepšit?

Zlepšují své zdraví, množství tělesného tuku, svalové hmoty, mohou lépe nastavit trénink, poznají, jestli mají předpoklady k silovým sportům nebo k vytrvalostním atp. U každého výsledku jsou uvedeny doporučení, jak s predispozicemi dále pracovat pro dosažení svých cílů.

Kolik genetických předpokladů umíte testovat?

V současnosti 23 a poměrně rychle můžeme jít až na 29 předpokladů. Celkový potenciál je až 69 genetických předpokladů.

Které předpoklady jsou u lidí nejpopulárnější?

Určitě nutriční předpoklady, lidé si na základě toho mohou nastavit příjem živin. Častá otázka je, která strava je pro ně nejvhodnější, jestli nízko sacharidová, nebo vysoce sacharidová. U sportovců padá častá volba na regenerační kapacity, vliv genů na hladinu testosteronu nebo náhled na svalovou strukturu.

Kdo jsou vaši typičtí klienti a kolik jich v Česku máte?

Podle našich průzkumů míříme v Česku na cílovku přibližně 750 000 lidí. Typičtí klienti se většinou řadí do třech skupit. Zaprvé jsou to aktivní jedinci – sportovci, kteří si pravidelně kupují doplňky stravy. Dále jsou to lidé, kteří chtějí změnit svůj životní styl, a naše služby jsou způsob, jak tu změnu mohou udělat rychle a dobře. V neposlední řadě jsou to lidé, kteří mají nějaký nespecifický problém a právě genetika jim může pomoci otevřít další pohled na věc, díky kterému problém vyřeší.

Kde se s projektem teďka nacházíte?

11. června 2020 jsme naplno spustili nový web, připravily nové balíčky a zařadili nové genetické testy. Předtím jsme využívali jiné produkty a jiný druh analýz, s tím jsme začali cca před 2 lety.

Jaká je vaše vizi? Kam míříte?

Nyní chceme především rozšiřovat možnosti odemykání jednotlivých předpokladů a rozšiřovat tak svou nabídku. Každý člověk, který si koupí některý z našich balíčku má možnosti otevírat další předpoklady za zvýhodněnou cenu, většinou 300 Kč. Co se týče firmy jako takové, rádi bychom expandovali dále do zahraničí, takže vybíráme nové trhy. Nyní zvažujeme především Švédsko.

Vize je expandovat do zahraničí?

Určitě, chceme být velká genová kafeterie a rozšířit se minimálně po Evropě.

Máte nějakou konkurenci?

Ano, máme celkem dost konkurentů i v Čechách, ale nikdo to zatím nedělá tím způsobem, jakým to děláme my, ani v zahraničí. Konkurence většinou nevlastní generátor výsledků, my ano. Další výhodou je, že konkurence posílá vzorky do zahraničních laboratoří, takže lidé musí čekat na výsledky až 50 dnů, my to zvládneme za 10. Jejich produkty také stojí mnohem víc peněz než naše, díky tomu, jaký systém máme nastavený.

Jak velký máte tým?

Přímo v projektu jsme tři – kolega na marketing, kolegyně, která se stará o operativu, a já. Dále máme smlouvu s laboratoří, která pro nás dělá specializované analýzy, a zároveň jsou ve společnosti mimo mě ještě další dva zakladatelé, kteří mi pomáhají například s financemi, právem, navazováním spolupráce s novými laboratořemi atp. Jeden ze zakladatelů je švédský profesor, který má svou laboratoř a který se hodně angažoval například s domluvou ohledně testování v místních laboratořích Akademie věd tady v ČR.

Vraťme se úplně na začátek, co tě Láďo motivovalo začít s podnikáním?

Když jsem byl před pár lety na dovolené, tak mi z ničeho nic volal kolega, že nám pravděpodobně skončí práce, tak jsem si řekl, že je na čase si zařídit nějaké zadní vrátka. Tou dobou jsem již trénoval sám, věnoval jsem se výživě, takže jsem si začal dělat kurz na trenéra a začal jsem se výživě věnovat i na akademické úrovni. To bylo někdy v roce 2015-2016, tam jsem začal mít své první klienty.

Zmiňuješ se o své akademické dráze, pořád studuješ?

Ano, momentálně studuji Ph.D. na fakultě Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU obor Nutriční genetika, kde také spolupracujeme s Akademií věd ČR.

Proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

O inkubátoru jsem věděl již dlouho, zaujal mě, tak jsem ho doporučil bráchovi. Ten se do něj přihlásil se svým projektem a na základě jeho zpětné vazby, že Point One dává určité nové možnosti, jak pomoci svému podnikání, jsem se rozhodl do Point One vstoupit, to bylo v únoru 2020.

Co vidíš jako největší přidanou hodnotu inkubátoru?

Určitě lektoři, hlavně pro začínající podnikatele, jsou jejich zkušenosti k nezaplacení. Pro mě osobně je to především v pomoci s právními službami, konzultace s experty např. na marketing a nastavení kampaní. Skvělé jsou i prostory na práci a také využívání pomůcek a zařízení, které Point One má, je velmi hodnotné.

Máš svého oblíbeného mentora?

Moc jsem ocenil nadhled a pomoc od Adriany Susky.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale zatím nemají dostatek odvahy se do něj pustit?

Aby tomu věnovali své večery a víkendy a aby s tím pracovali dál. A když to nevyjde, tak vlastně nic neztratí a mohou to klidně zkusit znovu.

Co děláš ve svém volném čase, když zrovna nemakáš na Life Test?

Chodím na dlouhé procházky a pravidelně cvičím, to mě naplňuje. Mám také psa, takže mám o zábavu postaráno.

Moc díky Láďo za rozhovor, ať se ti s Life Test daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Point One za zavřenými dveřmi. Jak se pracovalo v Point One v době covidové na jaře 2020

Dveře Point One se symbolicky zavřely s posledním workshopem zimního inkubačního programu Metriky a KPI s Jakubem Sechterem 23. února 2020. Oficiální uzavření i pro každodenní práci proběhlo 12. března a tak pro nás nastal povinný přesun do online prostředí. V té době jsme byli uprostřed náboru nových členů, ukončovali současné inkubace a připravovali spuštění těch jarních. Téměř ze dne na den jsme se museli adaptovat na nové výzvy a velmi odlišný styl práce. Jak jsme se s tím poprali, se dozvíte z našeho krátkého ohlédnutí.

Poprvé v historii proběhl téměř celý inkubační proces vzdáleně. Point One byl kompletně zavřený 46 dnů (1104 h), omezena návštěvnost byla dalších 53 dnů (1272 h). Za tu neskutečně dlouho dobu se uskutečnilo 12 vzdálených workshopů a i se společnými edukačními streamy šlo o 16 společných akcí, což odpovídá minimálně 32 hodinám práce v online prostředí. Nesmíme zapomenout ani na 3 setkání členů. Nově jsme také členům nabídli možnost vzdělávat se prostřednictvím Seduo kurzů, kde se odstudovalo více než 140 hodin. A samozřejmě všechny osobní konzultace mezi členy a jejich mentory probíhaly také online.

Až 11. června, po dlouhých 99 dnech (2376 hodinách), se mohla uskutečnit další společná akce v našich krásných prostorách. Zahájil ji David Miklas a jeho skvělý workshop o obchodní strategii. Od té doby už Point funguje zase ve standardních kolejích a my jsme moc rádi, že ho můžeme opět využívat na plno.

Tato nezvyklá doba mimo očividných negativ měla i své kladné stránky. Díky zavřeným dveřím jsme se naučili spoustu věcí a i z feedbacku členů je zřejmé, že se nám povedlo kvalitně zabezpečit celý provoz inkubátoru a podporovat členy v jejich potřebách i v této nelehké době.

Nyní již všichni víme, že se dá kvalitně pracovat i vzdáleně a že online práce na dálku se může stát přirozenou součástí i naší budoucnosti. Šetří totiž čas, přináší vyšší efektivitu a flexibilitu. Ne vždy je nutné se schůzky či workshopu účastnit osobně, což bychom si bez korona krize uvědomovali jen velmi pozvolna.

Autor: Petr Kopeček

Zemědělské dotace mají smysl, jen je musíme používat chytře. Říká Marian Moudřík, dotační expert a zakladatel společnosti Dotace na farmě

Marian Moudřík je absolventem oboru Rozvoj venkova Fakulty agrobiologie a potravinových a přírodních zdrojů na ČZU, kde se zaměřoval především na studium evropských zemědělských politik. Dlouhodobě pracuje jako konzultant pro získávání evropských zemědělských dotací. Před rokem a půl založil vlastní společnost Dotace na farmě, se kterou se inkubuje v Point One. O tom, jaký mají dotace vlastně smysl, proč se jim malí zemědělci nemají čas věnovat nebo čeho si nejvíc cení na Point One, jsme s Marianem probrali v našem dalším rozhovoru.

Ahoj Mariane, můžeš nám představit svůj projekt jednou větou?

Jasně, snažím se zemědělcům zjednodušit život tím, že pro ně zpracovávám agendu dotací.

Zemědělci nemají na vyřizování dotací čas?

Zemědělci mají hrozně moc agendy, především ti menší. Starají se o zvířata, pole, lidi a papíry jsou většinou až na posledním místě. Viděl jsem to u otce, který je taky malý zemědělec. Měl vždy tolik práce, že absolutně neměl prostor zjišťovat si informace, jestli má třeba nárok na nějakou investiční dotaci a jaké jsou její podmínky. Spíše se dozvídal informace od ostatních zemědělců-kolegů jen tak „mezi řečí“ a co kde zaslechl a pochytil.

Jednoho dne jsem se proto rozhodl, že bych mu v tom rád pomohl, a začal jsem se o tuto problematiku zajímat. Po čase mi došlo, že by to mohl být problém i dalších menších zemědělců a farmářů, a že by se jim mé zkušenosti a čas mohly hodit.

Jak přesně zemědělcům s dotacemi pomáháš?

Nejprve se s farmářem spojím, zajímá mě, co chce dělat a proč to chce dělat. Zajímá mě hlavně jejich motivace, jestli chce jen vyčerpat peníze, nebo má třeba větší vizi a chce řešit reálný problém, který jej může posunout skutečně dál. Pak se samozřejmě dívám, jaké jsou aktuální dotace a podmínky a s čím přesně můžu pomoci. Následně se domluvíme, jestli do toho společně jdeme. Pak probíhá už samotný proces administrace.

Když se stane, že jejich potřeby pro dotaci nedávají smysl, jak s nimi pracuješ dál?

Snažím se je vždy správně nasměrovat. Když vidím, že mají nápad, ale že to nemusí být rentabilní, nebo když si chtějí koupit traktor, ale nemají pro něj reálné využití, tak jim nabízím alternativy a snažíme se přijít na něco, co smysl dává.

Jaké jsou nejčastější projekty, na které zemědělci dotace chtějí?

Enormní zájem je o investice v rámci tzv. zemědělských podniků, kde najdeme možnosti dotací např. na zemědělské stroje, malé zemědělské stavby jako skleníky, fóliovníky a mnoho dalších. Těch druhů dotací je celkem hodně, já se zaměřuji především na investiční dotace. Známé jsou ale především plošné dotace na pěstování např. konkrétních plodin nebo dotace kompenzační, které se vyplácejí, když je např. sucho. Tyto dotace má ale na starosti Státní zemědělský intervenční fond, kde si zemědělci žádají o dotace sami.

Setkal ses s nějakým opravdu bizarním požadavkem na dotaci?

Spíš než s požadavky ze strany zemědělců, mi občas přišly úsměvné podmínky jednotlivých dotací. Vzpomínám si na jednu celkem humornou příhodu, kdy při plošných dotacích pro sady, se musí monitorovat škůdci, teplota a záznamy se musí uchovávat po dobu 10 let. Museli jsme tedy do sadu umístit meteostanici, abychom této podmínce vyhověli. Vzpomínám si, že když přišla kontrola, tak nám říkali, že tu máme hezkou atrapu a že nám nevěří, že to je reálná meteostanice. Takových věcí je spousta, ale pokud se v této branži pohybujete nějakou dobu, tak si na podobné věci a absurdity po čase zvyknete.

Co je podle tebe vlastně účelem dotačního financování?

Jsou různé názory. Negativní i pozitivní. Já si myslím, že dotace jsou vlastně správný nástroj. Evropská unie si vytyčila různé cíle a dotační politika je způsob, jak se k daným cílům dopracovat. Pro zemědělce by to mělo znamenat pomoci jim se stabilizací jejich podnikání. Mají také za cíl bojovat proti poškozování životního prostředí nebo bojovat proti opouštění zemědělské půdy, když je pro farmáře obdělávání polí nerentabilní. Takže ho mohou udržet v byznysu i při těchto zhoršených podmínkách, což má zase pozitivní socio-ekonomické efekty na danou oblast, kde hospodaří. Pracovní místa, kultura, rekreace a tak podobně.

Jak máš nastavený svůj byznys model?

Prvotní konzultace poskytuji zdarma, potřebuji se se zemědělci seznámit, jestli si vůbec sedneme. Pokud se domluvíme na spolupráci, tak platí až za podání a schválení žádosti.

Co tě motivovalo s podnikáním vůbec začít?

Byla to hlavně moje rodina, můj táta, který má nějaké polnosti a já jsem v tom od malička vyrůstal.  Na začátku jsem mu chtěl trochu pomoct a pak to celkem volně přešlo i do pomoci dalším farmářům.

Kam bys chtěl své podnikání posunout? Chtěl bys nakonec skončit jako zemědělec?

To teď úplně ještě nedokážu říci, ale vidím to u svých nejbližších členů rodiny. Třeba mamka se z pozice manažerky v bance rozhodla změnit úplně svůj obor a teď si plní svůj životní sen. Takže možné to je, ale zatím to neplánuji. Se společností bych se chtěl určitě rozvíjet a stát se ještě větším partnerem především malých zemědělců s tím, že bych jim chtěl pomáhat především s účelem těch dotací a dlouhodobě.

Proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Už když jsem byl na gymnáziu v Ostravě, tak jsem měl sen, že budu podnikat. Chtěl jsem mít svou vlastní kavárnu a našel jsem místní inkubátor Green Light, to byl můj první kontakt s podobnými věcmi. Následně jsem odešel z Ostravy, dostal jsem se až do Prahy na ČZU a všiml jsem si, že zde podobný podnikatelský inkubátor je také. Jednoho krásného dne jsem zkrátka bouchl do stolu, sepsal jsem přihlášku, šel jsem na konzultaci a následně jsem byl vybrán. Od podzimu 2018 jsem členem a je to super.

Je v Point One něco, čeho si opravdu ceníš?

Já si strašně cením, jaká je to komunita pozitivních lidí, kteří jdou za tím svým snem. I když je to někdy strastiplná cesta a že občas i upadnou, ale vždycky se zvednou a nevzdávají to. Tohle přesně mi na univerzitě chybělo, protože se mi zdá, že spousta lidí sem chodí jen pro titul, že je studium vlastně nezajímá. Hledal jsem něco, kde lidem není jedno, co se kolem nich děje, zajímají se a dokáží si vzájemně pomoct.

Také jsem byl velmi mile překvapen, že členové si nezávidí svůj úspěch a že se naopak podporují a pomáhají si v řešení problémů. Myslím, že tohle chybí obecně i v naší společnosti, že pokud má někdo úspěch, tak je tu závist, což není dobře. A že bychom se měli jako společnost posunout dál.

Máš v Point One nějakého oblíbeného mentora?

Můj oblíbený mentor je Ondřej Štos. Když jsme měli první setkání, tak si začal zapisovat, co všechno dělám, napsal si k tomu časy a pak mi řekl, že to nemůžu všechno stíhat, že nemám čas na odpočinek a začal mi organizovat život (smích). Z toho prvního setkání jsem si odnesl, že můj život je celý uspěchaný, že dělám od každého trochu, ale ve výsledku nic pořádně, a že bych to vše měl přehodnotit a to bylo pro mě doopravdy velmi přínosné.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale zatím nemají odvahu se do něj pustit?

Rozhodně ať jdou do toho. Takových lidí si velmi vážím, protože to potřebuje velkou odvahu a taky selský rozum. Takoví lidé mě baví v tom, že se nespoléhají na stát a že nechodí do práce, kde si jen odbydou 8 h a jdou domů.

Máš něco, o co by ses s námi chtěl podělit? Nějakou závěrečnou myšlenku?

Kdybych měl možnost znovu začít podnikat, tak bych do toho zase šel. Není to sice úplně jednoduché, ale vnímám to jako svobodu a zároveň i jako velkou zodpovědnost. Člověk si může zorganizovat svůj čas dle sebe a je jenom na něm, jak dokáže být úspěšný. Nemusí se spoléhat na druhé a bere život do vlastních rukou.

Moc díky Mariane za rozhovor, hodně štěstí s dotacemi a ať se ti daří jak v byznyse, tak v životě.

Autor: Petr Kopeček

V budoucnu budeme od zemědělců odebírat nejenom potraviny, ale i lokální zelenou elektřinu. To je vize Lukáše Juřiny a jeho projektu Agrivoltaika

Lukáš Juřina je fanoušek zelené energie, architekt a stojí také za projektem Agrivoltaika, se kterým se snaží změnit pohled Čechů na fotovoltaiku na polích. Ta je v ČR díky nešťastnému zákonu z minulosti vnímána velmi negativně, i když moderní způsoby fotovoltaických instalací přináší mnoho výhod. O tom, jak se Lukáš s touto výzvou potýká, proč se přihlásil do Point One nebo jaké jsou současné trendy v architektuře, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Agrivoltaika

Ahoj Lukáši, má oblíbená otázka na začátek. Představ nám tvůj projekt jednou větou?

Agrivoltaika, projekt, se kterým se inkubujeme v Point One, je chytrý způsob, jak pěstovat plodiny a zároveň vyrábět čistou zelenou elektřinu na jenom místě.

Jak to přesně funguje?

Naší snahou je snižovat uhlíkovou stopu, přestat používat elektřinu vyrobenou konvenčním způsobem, tedy pálením fosilních paliv, a tím i zároveň diverzifikovat zemědělcům činnosti, které na poli mohou dělat.

Kde se s projektem nacházíte?

V tuto chvíli jsme někde před pilotní částí, hledáme partnery, u kterých bychom si mohli vyzkoušet pěstovat na poli jak určité plodiny, tak zde mít fotovoltaiku. Potřebujeme toto řešení lidem ukázat, medializovat tyto výsledky a následně přistoupit k první komerční instalaci.

Jak tě tento dost odvážný projekt napadl?

Nejprve jsem viděl podobnou instalaci v Německu, kde je to celkem běžné, a strašně mě zaujalo, že fotovoltaika na zemědělské půdě jde dělat jinak a chytřeji, než to známe u nás.

Následně jsem na sociálních sítích zachytil, že je možné se s nejrůznějšími podnikatelskými nápady přihlásit do inkubátoru Point One. Tak jsem si řekl, že to dává smysl, že Point One spadá pod Českou zemědělskou univerzitu a že by to mohlo být dobré spojení. A ono to vyšlo, do inkubátoru jsem byl přijat a jsem za to rád.

Co tě motivovalo s projektem začít?

K energetice jsem se dostal přes své povolání, jsem totiž architekt a k technologiím mám poměrně blízko. Při práci používáme fotovoltaiku, např. při umisťování na pasivní domy, a hledali jsme partnera, se kterým bychom v této oblasti mohli spolupracovat. Pár jsme jich vyzkoušeli, ale jejich laxní přístup nás přivedl k tomu, že jsme výběr vhodné technologie s kolegou začali dělat sami, přece to nebude něco tak složitého. Následně se k tomu začaly nabalovat další věci jako právě Agrivoltaika a další podprojekty, které se ale pořád týkají té zelené elektřiny a bateriových úložišť. Takhle to asi nějak začalo.

Prozradil jsi na sebe, že se živíš jako architekt, čím se přesně zabýváš?

Pracuji v architektonickém studiu DMAE Architects v Podolí, kde jsem na pozici architekta, který tvoři prováděcí technické dokumentace. Jsem ten, kdo dotáhne vizi a vizualizaci k finální realizaci. Takže pomáhám s technickými výkresy víc než se samotným designováním, ale samozřejmě do toho kolegům kecám, měním jim to a upravuji.

Lukáš Juřina

Dalo by se říci, že zelené technologie jsou nějakým novodobým trendem v architektuře?

Pamatuji si slova od pana Stanislava Martince, majitele společnosti KOMA Modular, který řekl něco v tomto smyslu: „Podívejte se, až budeme kolonizovat Mars, budeme tam vozit cihly a zedníky? Ne, pojedeme modulární cestou. Něco tam dovezeme a smontujeme.“ Tímto tématem se také zabývám a ve volném čase vytvářím modulární dům, který bude využívat moderní a zelené technologie. A toto můžeme považovat za jeden z těch novodobých trendů v architektuře. Takže ano, zelené a modulární technologie jsou trendem a budoucností.

Kam byste to chtěli s projektem dotáhnout?

Agrivoltaiku vnímám jako jednu z několika částí, které se postupně skládají dohromady. Společně tvoří pomyslnou kostku, v níž každá plocha má svou barvu a důležitost. První částí jsou komerční instalace, protože si myslím, že to, co budeme v budoucnu potřebovat, je elektřina, zdravé jídlo a voda. Zároveň k tomu chci dělat i čistou e-agro techniku, takže momentálně jednáme s českými firmami a ČZU o vytvoření prototypu čistě elektrického traktoru.

Zároveň připravujeme s jednou holandskou firmou možnost investování do zelené energie i pro lidi, kteří třeba nemají možnost si instalovat vlastní fotovoltaiku na střechu, ale mohou si koupit panely a zainvestovat tak do této moderní technologie . Panely se umístí například chytře na pole v podobě Agrivoltaiky nebo na komerční budovu a díky chytrým technologiím mohou mít drobní investoři podíl na zisku z výroby této energie, nebo jim může být tento podíl měsíčně odečten z vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a tím mohou ušetřit a zároveň podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit tak uhlíkovou stopu. Víte, že třetinu dne se Vám ze zásuvek kouří, protože je tato elektřina vyrobena spalováním uhlí?

V budoucnu nám bude umožněno odebírat od lokálních zemědělců nejen lokální potraviny, ale třeba i zelenou elektřinu a tím je vlastně můžeme podpořit hned 2x. A my chceme být u toho.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Bylo to hlavně proto, že je Point One na ČZU. Napadlo mě, že bych zde na v rámci univerzity mohl najít partnera, a dostat odpovědi na otázky, jak fotovoltaiku spojit s precizním zemědělstvím. Chtěl jsem najít odborníky, kteří by mi řekli, co se pod panely dá pěstovat a proč a pomohli nám to otestovat.

Podařilo se ti už někoho najít?

Stále na tom pracujeme, máme dílčí úspěchy a myslím si, že to posouváme tím správným směrem. Zároveň začínáme pomalu budovat tým podobně smýšlejících nadšenců, protože množství výzev a úkolů, které jsou před námi, je velké a bude s tím potřebovat pomoc.

žena na poli

Co je pro tebe největší přidaná hodnota inkubátoru?

Určitě ta odbornost, která je na půdě univerzity, zároveň je skvělé procházet workshopy a posouvat se v rámci samotného stavění byznysu a samozřejmě jsou to i skvělí mentoři.

Když už jsme u těch mentorů, máš nějakého oblíbeného?

Ano, je to můj mentor David Miklas, on je se svými zkušenostmi naší velkou oporou a moc za něj Point One díky, ale rád bych zmínil i Ondřeje Homolu a Ivanu Samcovou, se kterými také konzultuji.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Ať neváhají ani minutu a jdou do toho.

 

Moc díky za rozhovor Lukáši, ať se ti s Agrivoltaikou a všemi plány daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Produkty, které vás přežijí. To jsou české láhve Twoot ze dřeva a oceli od Tomáše Novotného

Tomáš Novotný dokončuje 3. ročník na Provozně ekonomické fakultě ČZU a již více než 3 roky usilovně pracuje na značce luxusních firemních dárků. Jeho vlajkovou lodí se stala láhev Twoot z robustního dřevěného masivu a oceli, která v kombinaci s kvalitním alkoholem slouží jako originální dárek pro firemní klienty a milovníky bytových doplňků. O tom, jak se Tomášovi daří, jaký vliv na jeho byznys má současná koronakrize nebo proč se rozhodl vstoupit do Point One, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ahoj Tomáši, první zahřívací otázka, jak ses vlastně k nápadu dělat láhve Twoot dostal?

Bylo to někdy v roce 2017, kdy jsem si začal všímat, že většina dárkových věcí, které jsem si koupil, za poměrně krátkou dobu začala odcházet a to mě dost štvalo. Zároveň mi chyběly produkty, které by byly více z kovu a dřeva. Oba tyto materiály, když se o ně dobře staráte, tak vás mohou několikrát přežít a to je přesně filosofie, se kterou své láhve tvořím.

Kdo ti s výrobou lahví pomáhá?

Na produktu se podílejí 4 české společnosti a na tom, že je to 100 % český výrobek, si hodně zakládáme. Chceme pořádnou kvalitu a to Češi a české firmy umí. Zároveň chceme v našich produktech odrážet českou tradici a to platí i o volbě dřeva, proto používáme výhradně buk a dub, jež symbolizují Česko mnohem více, než třeba v současnosti tolik rozšířený smrk.

Kdo jsou tvoji typičtí zákazníci?

Soustředím se především na B2B prodeje a velké firmy nebo státní správu. Láhve si ode mě koupil třeba známý golfový klub, Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a pravidelným zákazníkem je třeba Trebitsch whisky. Na mém e-shopu si ale láhev může koupit každý milovník kvalitních produktů.

Postihla tě nějak současná koronakrize?

Bohužel ano, stálí zákazníci ruší domluvené objednávky a noví zákazníci vůbec nepřichází. Od společností, se kterými jsem jednal a vyvíjel pro ně produkty na míru, mám zprávy, že musí šetřit a odsouvají domluvené objednávky na neurčito. Ono je to vlastně přirozené, v době krize škrtáte výdaje a dárky do této kategorie bohužel patří.

Chystáš nějaké novinky?

Ano, připravuji s kamarádem například obal na doutníky do obleku nebo navrhuji flakónky pro jednu parfumerii. Produkty na sebe hezky navazují, jelikož je to zase kombinace dřeva a oceli, a už se moc těším, až je budu moct představit svým zákazníkům.

Proč ses v minulosti rozhodl vstoupit do Point One?

Slyšel jsem, že je tu skvělá parta lidí a to zpětně musím potvrdit. Taky si inkubátor nebere žádnou equitu (podíl na firmě) z vaší společnosti.

Co vidíš jako největší přidanou hodnotu inkubátoru?

V Point One jsem již více než rok a členství mi dává mraky věcí. Jelikož bydlím na kolejích ČZU, kde se nachází i inkubátor, mimochodem je otevřený 24/7, tak jsem tam docela často. Už jen to, že se potkáváte s lidmi, kteří mají nadšení a chuť dělat nové věci stejně jako vy, je obrovsky inspirující.

Funguje tu také skvělá komunita lidí, se kterými můžete probírat novinky i každodenní problémy, se kterými se jako noví podnikatelé potýkáte. Všichni se vám snaží vždycky pomoci nebo nasměrovat a toho si cením asi úplně nejvíc. A to vůbec nemluvím o skvělých mentorech a lidech, kteří pracují pro Point One a vytváří dokonalé podnikatelské zázemí.

Co bys poradil lidem, kteří chtějí podnikat, ale zatím nenašli tu odvahu?

Že nemají co ztratit. Ať přijdou do Point One, tady se o ně dobře postaráme a podnikání si mohou nezávazně vyzkoušet.

Moc díky Tomáši za rozhovor, ať se ti s Twoot daří, plno skvělých nápadů a spokojených zákazníků.

Autor: Petr Kopeček