Další článek z naší rubriky Poznej projekt přináší příběh Tomáše Hellera a jeho projektu Tea Tom. Když v Point One něco klepe a mlátí, má to obvykle na svědomí právě Tom, který zrovna něco tvoří v naší dílně. V článku se mimo jiné dozvíte, co má čaj společného s výrobou nábytku, jak se student tropického zemědělství stane truhlářem a proč za to může Petr Kopeček. 

Tea Tom tvoří ručně vyřezávané tácy pro Vaše chvíle relaxace s čajem, kávou nebo třeba takovou snídani do postele. Kromě dřevěných interiérových doplňků vyrábí minimalistický nábytek inspirovaný japonskou estetikou a světem čaje. Inspirací pro jeho práci je krása a klid přírody. Jeho cílem a vizí je přinést krásu přírody blíže k lidem, třeba rovnou na jejich stůl.

 

„Japonská kultura mě inspiruje ve všech možných směrech.“

 

 

Tomáš vystudoval obor trvale udržitelný rozvoj tropů a subtropů na fakultě tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě. Jeho diplomová práce, která se týkala tématu čaje, ho přivedla do českých čajových kruhů. Po studiu se začal věnovat práci se dřevem a vznikly první čajové tácy. Díky tomu se propojila láska k čaji a touha pracovat rukama. Do Point One se přihlásil díky Petru Kopečkovi, se kterým tady začínali.

Jak vznikl název Tea Tom?

Vznikl na kole. Jel jsem sám přes Alpy do Itálie. Spal jsem na divoko, ve stanu a na vinicích pod širým nebem. Na cestě jsem pil čaj a říkal jsem si, že bych tu cestu nějak rád sdílel s ostatními lidmi. Bylo to v době, kdy jsem začínal s Instagramem, kde jsem se nazval Tea Tom. Ujalo se to, a když jsem pak začal pracovat se dřevem, používal jsem brand Tea Tom dál.

Co tě tolik fascinuje na japonských čajích a celkově na japonské kultuře? Existují různé čaje, tak proč zrovna ty japonské a japonská kultura?

Je to především japonská estetika čajového nádobí, nábytku a interiéru, ale mám rád víceméně všechno japonské. Kvůli tomu i pracuji s japonským nářadím. Japonci si zakládají na kvalitě, nevezmou rozbitou věc a nehodí ji do koše. Z rozbitého předmětu udělají ještě zajímavější věc. Existuje technika Kintsugi, což je opravování rozbitého porcelánu a keramiky zlatem. Směs všech těch japonských konceptů a směrů je pro mě, jako pro Evropana, zajímavá a lákavá. Prostě si to vyzkoušet, dozvědět se o tom, nějak to vlastníma očima a mozkem zpracovat a nechat se tím inspirovat.

 

„Japonci si zakládají na rodině a na úctě ke starší generaci. Je to všechno propojené – tradice, tradiční řemeslo, tradiční hodnoty, rodina, tradiční materiály.“

 

Takže ty se do své práce s nábytkem snažíš přenést tradiční hodnoty. Ať už čas strávený s rodinou a zároveň eleganci a jednoduchost, kterou přenáší japonská kultura. 

Jo, já myslím, že jsi to řekla hezky. Vlastně ani nevím, co bych k tomu jiného dodal. Japonci si hodně zakládají na tradiční řemeslnosti, používají tradiční japonské spoje v tesařství i řezbářství. Mají úctu k tradičním materiálům a technikám, přestože mohou trvat mnohonásobně déle než moderní přístupy. Myslím, že se tradiční kultura v Japonsku trošku vytrácí, ale přežívá i díky lidem ze zahraničí, kteří o ní jeví zájem.

Japonsko je známo svými mistry. Je tvým cílem stát se mistrem svého oboru?

Já nacházím svůj styl. Velkou inspirací je mi Japonsko, jejich přístup k řemeslu, estetika a jejich styl práce. Ale jestli se jednou stanu mistrem, těžko říct. Uvidíme.

 

„Svět a pití čaje, ta estetika okolo a ten moment je zklidnění.“

 

 

Nově v Tea Tom rozšiřuješ sortiment o čajové stolky. Říkal jsi mi, že za výrobou čajových stolků stojí myšlenka „trávit čas s rodinou.“ Můžeš mi o tom říct více?

To je moje hlavní myšlenka, kterou bych rád realizoval. Pití čaje je relaxační rituál pro dospělé, který praktikuješ na nízkém stolku nebo na gauči, kde se kolem tebe pohybují děti. Teď už jsem taky tatínek, tak jsem to začal pozorovat u nás doma. Máme doma nízký čajový stolek a když pijeme čaj, dceruška je ve stejné výšce jako my. Hraje si na stejném stole, kde my pijeme čaj. Je to něco, co se běžně děje v Japonsku, protože oni ty nízké stolky používají. Rodina se schází u toho stolku na pití čaje, jídlo nebo deskové hry.

Jsi velmi klidná osobnost. Je něco, co tě dokáže naštvat?

Jsem rád, že to takhle působí. Snažím se udržovat vnitřní a životní klid, ale asi jako každý s tím částečně bojuju a ne vždy jsem klidný. Mám inspiraci z Japonska, kde lidé celkově působí klidně, a že jsou vyzenovaní 24 hodin denně, což někteří asi jsou, ale také zažívají spoustu stresu během dne. Zvlášť, když žijí ve velkých metropolích, kde jich je nasáčkovaných tisíce na kilometr čtvereční. Aby si udržovali dobré vztahy a špatnou náladou neinfikovali ostatní, drží si profesionální tvář a vnitřní klid alespoň navenek. Díky tomu nenarušují atmosféru v komunitě.

Když se zrovna nepodaří být v Zenu, tak si to pak jdeš vybít na stůl.

Tak tak. Pak musím jít běhat nebo bouchat palicí do dřeva.

Tome, moc děkujeme za tvůj čas a rozhovor. Držíme Ti palce, aby se Ti dál dařilo v dílně i mimo ni.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Jana Nápravníková z REFUGIA Laboratory se s námi podělila o své zkušenosti s podnikáním, členstvím v Point One a jak skloubit svou práci na ČZU s podnikatelskou sférou.

Jana se věnuje pedagogické a vědecké činnosti v oblasti parazitologie a chovu koní na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. O možnosti připojit se k Point One dlouho přemýšlela, a nakonec se rozhodla v poslední den náboru podat přihlášku.

„Šla jsem do toho, protože jsem chtěla propojit vědu s praxí.“

 

REFUGIA Laboratory je diagnostická laboratoř, která pomáhá veterinárním lékařům a chovatelům koní s racionálním přístupem k regulaci parazitů. Nabízí spolehlivé diagnostické metody a odborné poradenství. Jejich služby lze využít nejen při pravidelné kontrole zdravotního stavu zvířat a volbě vhodných preparátů, ale i v boji se stále se rozšiřující rezistencí parazitů vůči léčivům.

Jak jsi se dostala ke koním?

Nejsem z „koňařské“ rodiny, ale ke koním mě to odmala táhlo. Začala jsem jako dítě v jezdeckém klubu, v 18 letech si koně pronajala a pár let na to ke mně osud zavál klisnu, kterou mám doteď. Je jí už 27 let a společně s její dcerou si užívají důchod na pastvinách u našeho domu. Moji rodiče chtěli, abych šla na medicínu, ale já jsem jim, jak se říká, do toho hodila vidle a šla studovat ČZU, kde jsem letos obhájila doktorský titul.

Takže jsi doktorka.

Jsem. A protože se zabývám parazitologií koní, někteří chovatelé s humorem říkají, že jsem taková doktorka přes bobky. 

Jak jsi se z věčného studenta dostala k podnikání?

Když jsem byla na střední škole, tak jsem rok studovala v USA a žila u úžasné hostitelské rodiny. Moje první podnikatelská zkušenost proto byly překlady knih z angličtiny, hlavně s koňskou tématikou.

„Myšlenka založit laboratoř vznikla v rámci vědeckých projektů na univerzitě.“

Pověz mi něco víc o REFUGIA Laboratory.

REFUGIA Laboratory byla založena s úmyslem posílit propojení vědy s praxí. Naším hlavním záměrem je popularizovat vědu, vzdělávat odbornou veřejnost, poskytovat kvalitní diagnostiku a poradenství v oblasti parazitologie koní. Název vychází z latinského termínu „refugium“ – útočiště, který je v našem oboru silně spjatý s problematikou rezistence parazitů na léčiva, a to je v současné době obrovský problém.

Jak laboratoř funguje?

Pokud jde o laboratorní diagnostiku, tak vzorky jsou nám předány osobně nebo dorazí poštou. V žádance o vyšetření máme vyplněné informace, například jestli má kůň nějaké zdravotní potíže, jak je starý nebo kdy proběhla poslední léčba parazitů. Podle nich volíme vhodný typ vyšetření vzorku a tyto informace uvedeme také do protokolu s výsledky, aby ošetřující veterinární lékař měl dostatek informací pro správnou interpretaci výsledků a mohl zvolit ten nejvhodnější postup. Výsledky často s veterinárními lékaři konzultujeme.

Mně přijde vtipné, že někdo vezme trus, zabalí ho do krabičky a pošle poštou. Do čeho se to balí?

Nejlepší zkušenost máme se zip sáčky. Stačí je jednoduše otočit naruby a mohou sloužit jako rukavice pro odběr vzorku. Po odebrání vzorku uzavřeme zip, sáček popíšeme a je to. Takové balení je skladné, nepropustné a nerozbije se. Někdy obdržíme balík, který váží několik kilogramů, a zjistíme, že obsahuje vzorek pouze od jednoho koně, přestože jeho hmotnost odpovídá vzorkům stáda třiceti koní. Proto se snažíme chovatelům poradit, abychom získali kvalitně odebraný vzorek a oni to měli co nejjednodušší. Využíváme přepravu, která nám garantuje doručení do laboratoře druhý den ráno, i když je zásilka podaná v té nejzapadlejší vesnici na opačném konci republiky.

„Snažíme se, aby vyšetření měla smysl a majitel zbytečně neplýtval finančními prostředky.“

Takže vy koně nikdy osobně nevidíte?

Většinou nemáme možnost koně vidět, s výjimkou případů, kdy provádíme odběry osobně přímo ve stáji. Pro nás to ale není jen vzorek a výsledek vyšetření v protokolu. Se stájemi máme často navázanou dlouhodobou spolupráci, což nám dovoluje sledovat stav koní v širším časovém horizontu. Kromě toho disponujeme detailními informacemi od chovatelů a veterinárních lékařů, které nám umožňují nabídnout poradenství na míru.

Zmínila jsi rezistenci parazitů. O co se jedná?

Anthelmintická rezistence je schopnost parazitů odolávat účinkům léčiv, což představuje celosvětový problém v chovu hospodářských zvířat, včetně koní. V praxi to znamená, že léčba může mít omezený nebo dokonce žádný účinek. To má dopad nejen na zdraví koní, ale i peněženku chovatele. Proto výskyt rezistence ve stájích pravidelně monitorujeme. Rezistence se postupně rozvíjí a my můžeme ovlivnit rychlost jejího nástupu tím, jak racionálně k léčbě parazitů u koní přistupujeme. V České republice se rezistence vyskytuje a některé populace parazitů jsou rezistentní i na více léčiv současně. V blízké budoucnosti se může stát, že v důsledku rezistence budeme mít problém parazitární infekce efektivně řešit.

Jaké máš teď plány s Refugia Laboratory? Kam se chceš dostat například do příštích pěti let?

Ráda bych se zaměřila na vzdělávání chovatelů, abychom jim mohli přiblížit principy racionálního přístupu k problematice parazitů koní. V chovatelské komunitě koluje mnoho pověr a zažitých praktik, které lze v současném vědeckém kontextu zlepšit. Snažíme se tuto situaci změnit a přenést aktuální informace do praxe. Naším cílem je nabízet kvalitní služby v diagnostice a současně pomáhat vzděláváním a konzultacemi.

„Podnikání může být jako na houpačce, ale člověk si v Point One uvědomí, že v tom není sám.
Když je s ní zrovna dole, komunita ho nakopne, aby ji dostal zase nahoru.“

V čem ti pomáhá Point One?

Point One mi poskytuje podporu, kterou bych jinak neměla. V týmu jsou odborníci v oboru a současně je zde celá komunita lidí, kteří čelí podobným výzvám a jsou schopni nabídnout pomoc a sdílet své zkušenosti. To považuji za velké pozitivum. Pravidelné workshopy mi pak umožňují rozšířit si znalosti a nahlédnout na problematiku novým pohledem. Za to všechno jim patří velké poděkování.

Jak tě Point One posunul?

Směřuje mě a nutí se posouvat. Měla jsem v úmyslu náš projekt postavit na solidních základech a Point One mi v tom významně pomáhá. Díky této zkušenosti jsem si rozhodně rozšířila své obzory.

Díky za rozhovor, Jani. Držíme palce, ať jde všechno podle představ.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

25. října se v Aule ČZU uskutečnil druhý ročník demo day Point One ČZU – Pitchuj Startup, který představil 6 inkubovaných projektů, jež prošly programy inkubátoru. Odborná porota složená ze specialistů z řad našich partnerů a představitelů ČZU vybrala za vítěze projekt Viktorie Malé – Leon, který se zabývá výrobou speciálních plen pro králíky.

Před odbornou porotou a více než stotřicítkou diváků se představilo celkem 6 projektů, které měly ve 4 minutách přesvědčit přítomné, že právě jejich projekt si zaslouží vyhrát. Na pódiu se postupně vystřídaly startupy a projekty zaměřené především na udržitelnost, zdraví nebo zemědělství. Jmenovitě Rez Design, Jungle Bros, Farma Hana Součková, VaryGrow, GoMed a zmiňovaný vítěz Leon.

Ten zaujal porotu nejenom díky skvěle zvládnuté prezentaci jeho zakladatelky Viktorie Malé, ale především svou unikátností a zajímavým byznysovým potenciálem. Tomuto produktu se v Evropě zatím nikdo komerčně nevěnuje, i když počet králíků jako domácích mazlíčků je obrovský. Konkurenci nalézá až v USA pod značkou Bunny diapers a tak má šanci zazářit. Druhou udělovanou cenou byla cena publika, jehož miláčkem se stala Hana Součková se svým originálním příběhem a udržitelným přístupem k farmaření.

Co se dělo?

Celý večer i všechny prezentace a vystoupení se uskutečnily v anglickém jazyce, jelikož se akce zúčastnilo několik zahraničních hostů. V porotě zasedl např. Goran Vujičić z Norských fondů a akce neunikla ani spoustě zahraničních studentů z ČZU. Point One Pitchuj Startup se těšil velkému zájmu posluchačů.

Na akci dorazilo více než 130 nadšenců do podnikání, kteří si mimo soutěž mohli poslechnout také expertní panelovou diskuzi na téma financování startupů pod vedením Petra Kopečka (CzechInvest). Ten vyzpovídal Zuzanu Paulovics z ČSOB, Jakuba Domitru z Busyman a Jana Kantu z Antees, který je čestným členem Point One. V rámci večera se představily i dva příběhy projektů, které v inkubátoru vyrostly. Zástupci projektů Tea Tom a Tom Chai vyprávěli o svých posunech v podnikání a obohatili tak hezky soutěžní prezentace.

Spolupráce s Inovativním podnikáním

Na akci byla také oznámena spolupráce mezi Point One ČZU a studijním oborem Inovativní podnikání na Provozně ekonomické fakultě, jež v budoucnu přinese řadu zajímavých synergií a aktivit. Tento obor nově vede Gábina Dlouhá, která stála za zrodem Point One a několik let jej vedla. Obor Inovativní podnikání se věnuje zejména získávání praktických zkušeností a je převzatý ze specifické výuky finské Team Academy®. Obor poskytuje studentům hluboké celoživotní odborné znalosti, dovednosti a návyky v rozsahu bakalářského vysokoškolského studia.

Poděkování

Celý večer by se samozřejmě nemohl uskutečnit bez podpory našich sponzorů jako je AVE CZ odpadové hospodářství, VAFO PRAHA, Norské fondy, ČZU, pivovar Proud, IKEN nebo Redbull. Všem ještě jednou moc děkujeme a těšíme se na další ročník.

Autor: Petr Kopeček

Mladí podnikavci opět vyprodali populární akci Startup Night, tentokrát s pořadovým číslem 4, která se konala 15. 11. v krásných prostorách zrekonstruované funkcionalistické budovy Václavák 22. Více než 200 nadšenců do startupů a technologií mělo možnost vyslechnout si přednášky od stálic české tech a startupové scény jako Tomáš Havryluk (ex-Alza.cz), Martin Mazanec (Fitify App), Ondřej Homola (N1) či Tichomír Jenkut (Presto Ventures). Další pokračování největšího studentského byznys networkingu v Česku opět inspirovalo, bavilo a hlavně propojovalo!

Jak vše probíhalo?

V pořadí již čtvrté setkání zapálených podnikavců otevřel úvodní řečí Michal Andera z VŠE, duchovní otec tohoto konceptu, který stojí za komunitní organizací spoluPRACUJEME, jež Startup night pravidelně pořádá. Následně svou zdravici přednesl také Tichomír Jenkut jako zástupce hlavního sponzora z venture kapitálové investiční společnosti Presto Ventures.

Po úvodních řečích přišel na řadu řízený speedating a v salónku začaly také přednášky výše zmíněných hostů. Přednášky si nenechali ujít ani další startupoví matadoři jako Michal Hubík (Aktin), Miroslav Uďan (Shoptet), Lukáš Kovač (Qerko), Otakat Šuffner (FTMO) nebo David Procházka (Donio) a další.

Co se dělo na workshopech?

První workshop odstartoval Ondra Homola s tématem – Pitchni svůj projekt, v rámci kterého dával feedback na představené nápady a rozjeté projekty a jeho showmanská podstata se jako vždy nezapřela. Následoval Tomáš Havryluk s přednáškou o rozdílech mezi korporátním a startupovým prostředím, v rámci které představil hlavní rozdíly mezi kulturním pojetím obou světů.

Následně na scénu přišel Martin Mazanec, jež posluchače zásoboval tipy a příběhy z budování jeho veleúspěšné aplikace Fitify App a její globální expanze. Jako poslední vystoupil Tichomír Jenkut s tématem – Jak se nepodělat z raisování peněz, které patří ve startupovém světě k hlavnímu způsobu financování úspěšných projektů.

Po přednáškách následoval volný program a networking za doprovodu DJe a občerstvení od Pizza Hut a Zrno zrnko. Atmosféra byla jako vždy skvělá a akce se protáhla do pozdních nočních hodin. Lidé se bavili, networkovali a získávali nové kontakty, feedback a možná došlo i na vznik nových spoluprací či byznysů. Zkrátka, bylo skvělé vidět, kolik mladých zapálených tvůrců chce měnit svět a posouvat se kupředu.

Poděkování

Bez partnerů a spolutvůrců by to však ani nyní nešlo! Velké díky patří hlavnímu partnerovi – Presto Ventures. Dále nesmíme zapomenout na eLegal, Pražský inovační institut, Hlavní město Praha, Zichovec, Zrno zrnko či Pizza Hut. A samozřejmě ani na spolupracující univerzity a inkubátory jako Point One a další. Ještě jednou všem moc díky a vidíme se u dalšího pokračování, tedy u Startup Night vol. 5 na jaře 2024.

Speciální poděkování za organizaci patří Pavlíně Frydrychové ze spoluPRACUJEME. Moc díky Pavli!

Autor:

Petr Kopeček

Podzimní nábor v roce 2023 je u konce a Rada Point One již vybrala nové projekty, které se připojí ke stávajícím členům našeho inkubátoru. Nábor do Point One i tentokrát přinesl mnoho zajímavých projektů a nadějných podnikatelů.

Celkem se přihlásilo 17 týmů, z nichž 12 bylo přímo z České zemědělské univerzity, což představuje 71 % všech přihlášek. Po důkladném posouzení a následné prezentaci před Radou Point One bylo vybráno 13 projektů, které se stanou součástí nového inkubačního běhu.

Nábor probíhal 42 dní, konkrétně od 18. září do 29. října 2023. Po této intenzivní fázi byli vybraní uchazeči pozváni na Radu Point One, která se konala 2. listopadu 2023. Nově přijatí členové, z nichž 9 pochází z ČZU, se od 9. listopadu 2023 zapojili do nového inkubačního programu, kde budou mít příležitost dále rozvíjet své projekty a nápady s pomocí mentoringu, workshopů, odborníků, podnikatelské komunity a využití našich prostor.

Mezi podzimními nováčky najdeme širokou škálu zaměření – od pěstování pokojových rostlin a průmyslové výroby až po inovativní řešení v oblasti udržitelné dopravy. Všechny přijaté projekty jsou uvedeny na přiložené grafice.

Náš tým Point One se těší na spolupráci s novými členy a věří, že jejich projekty přinesou mnoho pozitivního nejen na půdě ČZU, ale i v širším podnikatelském prostředí.

Point One ČZU
Podnikatelský inkubátor ČZU oficiálně působí na univerzitě od roku 2015. Od svého založení pomohl více než 99 projektům a firmám. Sídlí na kolejích EFG, kde vznikly 3 moderní patra určená pro rozvoj začínající podnikatelů. Podporuje především oblasti udržitelnosti, ekologie, zemědělství nebo zpracování potravin. Mimo inkubační programy pořádá také vzdělávací přednášky nebo Point One Pitchuj Startup. Inkubátor vede a rozvíjí od února 2023 Markéta Fejtová.

Autor:
Ing. Tereza Roučková

Máš podnikatelského ducha a v hlavě super nápad? Nebo už vlastní začínající projekt, který potřebuje nakopnout? Pomůžeme ti dostat se s ním bezpečně na trh! Právě startuje nábor nových členů do Point One a ty můžeš být jedním z nich. Nábor běží do 29. 10. a všechny důležité informace a přihlášku najdeš na https://www.pointone.czu.cz/nabor/. Stačí ji jen vyplnit a my se ti ozveme. Tak se do toho pusť!

Podnikatelský inkubátor Point One funguje již 9 let a podporuje podnikatele z celého Česka, nejen z České zemědělské univerzity v Praze. Podpořili jsme již více než 99 začínajících projektů, aby se z nich staly úspěšné firmy. Hledáme všechny další nadšence do podnikání, kteří mají inovativní nápad a chtějí rozjet vlastní business. Je jedno, jestli jsi teprve student nebo zkušený vědec. U nás mají dveře otevřené všichni.

Podpora inkubátoru se zaměřuje především na projekty z potravinářského sektoru, smart zemědělství, ekologie, ale míří i na ostatní technologické obory, které mají blízko ke směřování Point One a nejzelenější české univerzity ČZU. Podporujeme projekty na úplném začátku i ty už zaběhlejší.

Nabízíme 3 základní programy pro nastartování tvého podnikání. Jako člen Point One navíc můžeš využívat 3 moderně vybavená patra pro svou práci a coworking, profesionální vybavení, můžeš se účastnit nejrůznějších workshopů a akcí a po svém boku budeš mít další podnikatele, odborníky a mentory. Získáš také síť cenných kontaktů a zkrátka vše, co k podnikání potřebuješ.

Nábor členů Point One probíhá do 29. 10. Více informací také na https://www.pointone.czu.cz/nabor/.