Point One má za sebou turbulentní rok. I přes pandemii se projektům dařilo

Vo.bal, Agrivoltaika, Tangle či například Kwaška. Projektům inkubovaným v Point One se daří. Pandemická situace naštěstí většinu z nich nepoložila.

Právě končící rok nebyl pro podnikatelský inkubátor Point One zrovna jednoduchý. I přes pandemickou situaci se mu ale dařilo. „Člověk si uvědomí spoustu věcí, které vnímal spíš jako samozřejmost. Pro nás v Point One to byli kolegové, kteří se i přes všechna opatření dokázali udržet v běhu všechny inkubační aktivity, vymýšlet skvělé novinky a vše sunout statečně kupředu,“ zhodnotila uplynulý rok manažerka Point One Klára Palasová. Velkou novinkou pak je například podcastový seriál s názvem PointCast. Navíc dvěma firmám se letos podařilo prezentovat na EXPU2020. „Největší hodnotu pro nás ale má komunita, která zůstala, vydržela a naopak se docela slušně posílila,“ doplnila Klára Palasová.

Pandemická situace ale zasáhla i inkubované projekty. „Měli jsme a máme vlastně štěstí, že se nás to dotklo méně než jiných subjektů. Přeci jen jsme součástí veliké univerzity a nemuseli jsme bojovat o přežití jako třeba menší živnostníci, restauratéři a další. Většina inkubovaných firem to také zvládla ustát, což je skvělé a je to jen důkazem, že jejich businessy mají potenciál a místo na trhu,“ uvedla Klára Palasová.

V současnosti se inkubátor věnuje projektům, jako je Agrovoltaika, Tangle, Kwaška či například Vo.bal. Tomu se v nedávné době dokonce podařilo uspět v crowdfundingové kampani. Projekt se zabývá využitím zbytkových textilií, které se snaží využít k něčemu užitečnému. „Eva s Hátou, které za projektem stojí, se řadí mezi členky, které jsou hodně ekologicky smýšlející. Věřím, že se za pár měsíců budeme moc pyšnit opravdovou peckou. Konkrétně jde o novou alternativu zpracování čedičového vlákna, víc ale asi nebudu prozrazovat,“ popsala Palasová. Další z úspěšných projektů s názvem Kwaška se zabývá výrobou fermentovaného čaje z Kombuchy. Podnik Tangle se zase věnuje inovativnímu systému sloužícímu k interaktivnímu ovládání světla. Díky němu mohou vznikat synchronizované světelné objekty, které reagují na své okolí – aniž by k nim byl nonstop připojený počítač. Ať už se jedná o instalace ve veřejném prostoru, rekvizity nebo třeba prvky chytré domácnosti.

V současných měsících intenzivně probíhá inkubace v podobě workshopů, lektoringu, networkingu, setkání členů a dalších aktivit. Point One také pořádá motivačně-edukační přednášky, které vedou zkušení profesionálové (a podnikatelé). Za poslední dva roky tak své zkušenosti předal například moderátor Daniel Stach, Petr Janda, majitel úspěšného Klubu Pánů z Ponožkovic, Daniela Sedloňová, zkušená Google certifikovaná trenérka leadershipu a mentální koučka, či tisková mluvčí naší ČZU a bývalá televizní hlasatelka a moderátorka Karla Mráčková. „Letos se nám podařilo také zorganizovat už druhý společný startup víkend, což bylo skvělé ukončení letního programu,“ nastínila Palasová. Další nábor členů se chystá opět na jaro, studenti tak již teď můžou pomalu začít vymýšlet, do jakého podnikání se budou chtít vrhnout a utkat se s ostatními ve výběrovém řízení o inkubaci v Point One.

Plány do budoucna má inkubátor velké. Jedním z hlavních úkolů je navázat a nadále rozvíjet vztahy uvnitř univerzity, na fakultách s vědci. „Protože víme, že to, co na ČZU je, má unikátní potenciál, o kterém není slyšet tak, jak by si zasloužil. Vznikají tu skvělé nápady, myšlenky a směry. Chceme u nich být a podpořit jejich rozvoj,“ uzavřela Palasová. Inkubátor se také chce vydat směrem k firmám, ty se na něj totiž obrací stále častěji.

Point One je podnikatelský inkubátor České zemědělské univerzity v Praze. V rámci několika komplexních inkubačních programů nabízí odborné konzultace, workshopy, mentoring a kvalitní zázemí pro začínající podnikatele. Inkubátorem prošly úspěšné firmy, jako je Dogsie, Janova Pec, Medárna či Palíto.

Převzato z: https://zivauni.cz/point-one-ma-za-sebou-turbulentni-rok-i-pres-pandemii-se-projektum-darilo/

Autor: Jana Kašparová, Klára Palasová

7 doporučení Jakuba Sechtera, aby se vám s podnikáním začínalo lépe

Na začátku podnikání je spoustu elánu a tak je to správně. Chceme změnit svět, dokázat sami sobě a všem lidem okolo nás, že na to máme, že to zvládneme a že to jde, když se chce. Začátky však nejsou zdaleka tak lehké, jak bychom si mnohdy přáli, a pokud jsme s podnikáním ještě neměli nikdy co dočinění, přijdou chyby, menší i větší, ale to k podnikání zkrátka patří. Důležité je se nejenom poučit z vlastních přešlapů, ale také se jim zkusit vyvarovat. A na co je důležité myslet a nepodcenit v úplných začátcích podle Jakuba Sechtera? Přečtěte si 7 odpovědí na obvyklé otázky, které si na začátku podnikání klade téměř každý začínající startupista, aby se vám s podnikáním začínalo lépe.

 

Chci podnikat, ale nevím, jak začít, kde se bere inspirace?
Důležité je mít network zajímavých a podnikavých lidí. Nápady vznikají z náhodných konverzací a sdílení problémů.

Mám skvělý nápad, ale nikomu ho neprozradím. S kým o podnikání mluvit a s kým ne?

Jsem spíš zastáncem sdílení nápadů a získávání feedbacku. Pouze pokud má člověk patentovatelný nápad, možná by neměl rozhlašovat detaily patentu. Čím víc člověk o nápadu mluví, tím spíše se do něj opravdu pustí. Nápad samotný nebývá zlato. Důležitá je především exekuce.

Jdu do toho po hlavě, ono to nějak dopadne. Je lepší mít plán, nebo prostě začít?

Člověk musím především začít, ale už samotné ověřování nápadu je začátek. Rozhodně by se nemělo začínat s exekucí před ověřením, že problém je skutečně palčivý a řešení dobré. Tak by se mohlo stát, že člověk utratí spoustu peněz za vývoj a nakonec zjistí, že jeho produkt nikdo nechce.

Bojím se neúspěchu, jak se k tomu postavit?

Neúspěch je žádaný a chtěný, protože čím dřív se ukáže, že zvolená cesta není ta správná, tím dříve se dá začít pracovat na alternativách. Člověk by se měl neustále snažit svůj nápad zpochybňovat. Když se mu to nepodaří, tím si prokáže, že nápad je dobrý.

Mám motivaci, ale dlouho mi nevydrží, co s tím?

Když člověk nemá motivaci, zřejmě mu na projektu až tak moc nezáleží. Pak je možná lepší od projektu odstoupit, protože pokud vášeň pro projekt není dost velká, aby si zakladatele udržela, zřejmě to není to pravé.

Kde nejčastěji lidi při podnikání chybují a na co si dát pozor?

Lidé se často příliš upínají k řešení problému a zapomínají na problém samotný. Může se ukázat, že vaše řešení není to správné. Pak je dobré udělat krok zpět a zamyslet se, jak jinak by šel ten stejný problém ještě řešit. Je důležité sbírat zpětnou vazbu od cílových zákazníků a dělat rozhodnutí na základě dat.

Je dobré vstoupit do podnikatelského inkubátoru?

Do inkubátoru nebo nějakého zajímavého networku bych šel i kdybych byl podnikatel s desítkami let zkušeností. Vždy je zajímavé dostávat pohled nezaujatých lidí s jinými zkušenostmi.
.
Ať se vám s podnikáním daří!
Jakub Sechter

5 rad Margarety Křížové začínajícím podnikatelům

Na začátku podnikání je spoustu elánu a tak je to správně. Chceme změnit svět, dokázat sami sobě a všem lidem okolo nás, že na to máme, že to zvládneme a že to jde, když se chce. Začátky však nejsou zdaleka tak lehké, jak bychom si mnohdy přáli, a pokud jsme s podnikáním ještě neměli nikdy co dočinění, přijdou chyby, menší i větší, ale to k podnikání zkrátka patří. Důležité je se nejenom poučit z vlastních chyb, ale také se jim zkusit vyvarovat. A na co je důležité myslet a nepodcenit v úplných začátcích podle Margarety Křížové? Přečtěte si 5 rad, aby se vám s podnikáním začínalo lépe.

Margareta Křížová

1. Častá obava lidí na začátku podnikání je, jak ochránit svůj nápad? Chápu to, ale v nějaký moment musíte světu říct, tady jsem a tohle dělám. Nejlepší ochrana nápadu je rychlost, s jakou jej uvedete na trh. Pokud je váš nápad skvělý a byznysově funkční, samozřejmě, že se objeví další, kteří se pokusí podobný produkt nebo službu uvést na trh. Záleží na vás, jak jedineční jste, jakou máte konkurenční výhodu a jak napřed jste před konkurencí.

2. Jít do podnikání po hlavě není ideální, na druhou stranu není nutné psát místo business plánu romány. Zlatá střední cesta. Obvykle nerozjíždíte podnikání ve výrobě letadel, takže bude stačit jednoduchých pár otázek, na které si odpovíte:

CO, KOMU, PROČ SI TO NĚKDO KOUPÍ, ZA KOLIK PRODÁVAT, KOLIK PENĚZ POTŘEBUJI, JAK PŮJDU NA TRH, S KÝM DO PODNIKÁNÍ PŮJDU.

3. Ne každý je stvořen k podnikání a je to naprosto v pořádku. Jste-li vyznavačem skalní jistoty a sebemenší neúspěch vás dohání k pláči, bude pro vás lepší cesta zaměstnance. Podnikání je cestou nahoru a dolů a dílčí neúspěchy se nikomu nevyhnou. Není proto nutné házet flintu do žita, ale vstát, oprášit kolena a jít dál. Neúspěch bolí, mrzí, ale je to naprosto přirozená součást podnikání. Podívejte se, jak se ode dna kdysi odrazil Apple, Starbucks nebo Netflix.

4. Nejčastější slabinou začínajících podnikatelů jsou finance, jak si to spočítat, za kolik prodávat, nezapomenout na náklady včetně vlastní práce. Tři čísla, která se na začátku vyplatí mimo jiné sledovat – runway – na jak dlouho mám finanční rezervu, burn rate – kolik peněz měsíčně spálím a break even – bod zlomu, kdy pokryju náklady a začnu vydělávat.

5. Určitě víte, že v každém byznysu by měl být vizionář a dotahovač. Z toho plyne, že se musíte poohlédnout po někom, kdo umí to, co vy ne a má vlastnosti, které vám do vínku nikdo nedal. Jste cholerik? Hledejte flegmatika. Představa promluvy na veřejnosti je pro vás noční můrou, hledejte exhibicionistu, jste tak trochu hnidopich a perfekcionista, hledejte někoho, kdo umí prodat dvě levé boty bez tkaniček. Prostě hledejte ideálního parťáka, s kterým to zvládnete, ať prší, nebo svítí slunce. Více o parťáctví se můžete dozvědět i na mém blogu https://www.margaretakrizova.com/blog/jak-si-vybrat-partaka-do-podnikani.

Ať se vám s podnikáním daří.

Margareta Křížová

Komunikace pro startupy s Jirkou Vicherkem

„Lidi chápou lidi, ale nechápou značky, proto musí značky působit jako lidi,“ říká Jiří Vicherek, CEO a zakladatel agentury Fenek, který nám přišel do Point One vysvětlit nejenom to, jak mají značky správně komunikovat, ale taky jak vymyslet dobrý příběh, přemýšlet v titulcích a nebát se novinářů. Téměř tříhodinový workshop nadupaný od začátku do konce nás po dlouhé době posadil na zadek. Kdo přišel, nelitoval. Jirka se ukázal jako expert na slovo vzatý a jeho zaujetí pro daný obor nás dostalo. Ty nejzajímavější postřehy z workshopu můžete nyní načerpat v našem malém shrnutí a také v přiložené prezentaci → Komunikace pro startupy.

Jirkova prezentace rozhodně nebyla nuda. Zaměřil se při ní především na 2 oblasti komunikace (komunikace vs produkt a PR), ve kterých jsme si vyzkoušeli různé metody a postupy pomáhající nastavit ten správný komunikační směr. Jelikož komunikace a PR používá mnoho zkratek a speciálních pojmů, sestavili jsme pro vás slovník, který najdete na konci článku, včetně malého seznamu povinné literatury doporučené Jirkou. Tak vzhůru do čtení!

1. Komunikace vs. produkt

Na začátku každého podnikání je nápad a měl by být také první prototyp produktu neboli MVP (minimum value produkt viz slovníček níže). Pokud můžeme sehnat feedback od potencionálních uživatelů, měli bychom to udělat. Zpětná vazba i na první prototyp, který bývá zpravidla velmi nepodařený, je jedním z nejdůležitějších kroků k nastartování podnikání. Jelikož žijeme v produktových bublinách, musíme vědět, jak náš produkt působí na potencionální zákazníky a zda by si ho koupili a za kolik. Znát svou cílovou skupinu je zde zásadní – úzká cílovka rovná se levné testování. MPV se dá dnes lehce testovat (komunikovat) např. přes crowdfunding nebo různé tematické online skupiny.

Důležitá věc v komunikaci je produktové USP (unique selling point viz slovníček). Tedy to, čím se liší náš produkt nebo služba od konkurence. Vyzdvihnout (komunikovat) naše USP nám v budoucnu pomůže i náš brand a hlavně message, která by na USP měla stavět. Message by měla být výstižná a dobře zapomatovatelná. Lidé většinou nedávají pozornost více než 3 argumentům, proto by message měla obsahovat maximálně 3 důvody (např. jsme eko, bio, lux), které nám pomohou produkt prodat. Tyto 3 důvody pak musíme komunikovat na všech úrovních tzv. touchpointech (viz slovníček) a dostatečně často. Opakování není nikdy dost, protože je tu milion lidí, kteří o vaší značce a jejích výhodách ještě nikdy neslyšeli.

Zvolit si důkladně cílovku, nastavit brand a messsaging je v komunikaci a v podnikání základ. „Lidi chápou lidi, ale nechápou značky, proto musí značky působit jako lidi a od toho tu je brand,“ říká Jiří. Pokud si zvolím nějakou komunikaci, pak to musím dělat všude (na všech vybraných místech) a dobře – to je marketingová strategie. Pro úspěch je důležité na něco se soustředit a dělat tuto jednu věc takovým způsobem, abychom v ní byli nejlepší!!!!! Dělat všechno je proto horší, než nedělat nic.

Pro výběr správného komunikačního kanálu nám může sloužit technika the Bullseye framework (viz přiložená prezentace slide č. 13). Existuje totiž přibliž 60 kanálů, kterými se dá komunikovat (emailling, sociální média, PR, offline marketing, reklamy v TV, eventy atd.) Je na nás ze všech možností vybrat ty nejlepší, nejvíce však 3, a na ně se pořádně zaměřit. Je také potřeba nastavit si tzv. SMART cíle, na základě kterých zjistíme, zda kanál funguje či nikoliv. Pokud za určitou dobu nedosáhneme vytyčených cílů (např. 1 zpráva denně na Instagramu po dobu 3 měsíců, přinese 500 nových fanoušků a 5 prodaných výrobků atd.), musíme strategii změnit – tedy od ní zcela upustit a najít lepší, výkonnější. Nejhorší, co se nám může stát, je přibrat další kanály navíc a svou pozornost rozmělnit. To je zaručená cesta tzv. slepých uliček. I když velké značky dělají všechno, oni musí, ty menší si to rozhodně dovolit nemohou. Jirka k tomu dodává: „Když to nefunguje, jdu dál a nechám to chcípnout!!!! S čistým svědomím. Většinou ale funguje všechno – my ale chceme najít ty 3 kanály, které fungují nejvíc!“

2. Chci do médií – koupím PR

Pokud chceme dělat PR a dostat se do médií, musíme přemýšlet o vnějším světě naší cílovky a najít „kauzy“, které ji zajímají a se kterými se můžeme spojit. Jak na to? Jirka nám předal 4 důležité body, kterých se držet:

Hledejte příběh: I když dneska je jich už dost, pořád to funguje (from zero to hero). Vytvořte si svůj příběh a stavějte na něm taktéž. Dobrý příběh znamená jít o úroveň výš nad produkt. Nike nepíše o botách, ale o sportování, Škoda nepíše o autech, ale o lepší městské dopravě atd.

Přemýšlejte v titulcích: Při psaní textů třetinu času věnujte titulku, třetinu času perexu, a třetinu času zbytku, vyplatí se vám to. Pokud máte blízko vaší cílovce, podívejte se, co zajímá vás, podívejte se také na podobný projekt a na média, kde se objevil. To vám ukáže cestu.

Nebojte se novinářů: Novináři byli arbitři zpráv – dnes už to tak moc neplatí. Lidi se bojí jít k novinářům a říct jim, co dělají. Mějte na paměti, že novináři jsou také jen normální i když chytří lidi. Sami často vydělávají méně, než vy za 5 let, když budete podnikat.

Jak vypadá novinářský den?

Ráno mají novináři 400 e-mailů ve schránce – proto je extrémně důležitý předmět e-mailu!!!! Novinář musí vyprodukovat 2-3 dobrých článků za den, bere první, které mu padnou do oka. To znamená, že článek musí být co nejlépe připraven – snažit se mu co nejvíce pomoct – pokusit se napsat článek jeho pohledem, uvést fakta, data, citace, kontakty atd.
Dávejte data / fakta: K dobrým příběhům patří ověřitelné data a fakta. Sice na ověření novináři většinou nemají čas, ale hraje to důležitou roli při jejich rozhodování, zda článek zveřejnit, či nikoliv.

A na závěr – pointa!

„Komunikujte a používejte nejvíce 3 argumenty, nikdy víc. Pokud zákazníky nekonverzují první 3, tak ty další také ne. Najděte na svém produktu a službě to nejdůležitější a to opakujte stále dokola, vyplatí se to,“ shrnuje Jiří svou prezentaci.

Workshop s Jirkou Vicherkem byl opravdu obsáhlý a plný konkrétních rad a postřehů. Ještě jednou velké díky za tvůj čas Jirko a věříme, že se s tebou zase brzy u nás v Point One uvidíme.

Slovníček pojmů:

MVP – minimum value product – produkt v první fázi vývoje
USP – unique selling point – naše výhoda(y) před konkurencí
Branding – je proces vytváření Brandu
Brand – je obchodní značka, která má vlastní identitu a je schopna být prezentována i bez výrobku. Obchodní značka se tedy brandem nestává automaticky. Značka není jenom logo, ale jsou to myšlenky, pocity a postoje (tedy emoce) zákazníků ke službě nebo produktu, který značka zastupuje. Značka je tón, kterým se zákazníky mluví na infolince, je to obal i výloha obchodu, majitel firmy i to, co značka dává na své sociální sítě.

„Vaše značka je to, co o vás říkají ostatní lidé, když zrovna nejste v místnosti.“ Jeff Bezos

„Značka je to, co vám zůstane, když vám shoří továrna.“ David Ogilvy

Touchpoint – je každé místo a okamžik, kdy je s vámi uživatel v interakci (web, FB, zákaznická linka, reklama, PR, osobní setkání…)
Messaging – proces tvorby sdělení konkrétní značky
Message – hlavní sdělení, které má být předáno cílové skupině (nikdy více než 3)
PR – je soubor nástrojů sloužících ke komunikaci firmy zajišťující dobré vztahy s externími i interními cílovými skupinami

„Žurnalistika znamená otištění toho, co si někdo jiný nepřeje vidět otištěné. Všechno ostatní je public relations.“ George Orwell

Survival bias – (příběhy přeživších) slyšíme jen ty příběhy, které byly zveřejněny
White paper – statistika, průzkum – usnadňuje nám rozhodnutí na základě podrobného zmapování konkrétní situace.
Startup – z angličtiny – jakákoliv začínající firma; v užším slova smyslu se jedná vetšinou o technologickou velmi inovativní firmu, která není starší než 3 roky, má globální potenciál, tempu růstu 3-7% týdně s velkým investičním potenciálem.

Obsáhlý slovník naleznete např. zde.

Doporučené knihy a filmy:

Lean startup – Arica Grees, Eric Ries
Traction – Gabriel Weintberg, Justin Mares
The century of the self – Adam Curtis

Autor: Petr Kopeček